Štítek: Sdílení

Perspektivy levice a pravice v České republice

V poslední době se často hovoří o ideové vyprázdněnosti české politiky na straně jedné, na straně druhé pak o přežitku politických ideologií a vůbec dělení se na levici, pravici či snad o smyslu politických stran a idejí pochybujeme úplně. Rád bych zde nastínil, o jaká témata se ve 21. století bude levice a pravice i nadále přít. Je možné, že u některých věcí nebudete souhlasit se zařazením jednotlivého tématu nalevo či napravo, jde však spíše o určitou systematizaci pro názornou představu, není tedy nutné brát vše doslova. Osobně zde levicová témata uvádím na pravé straně, pravicová na levé.
Ekonomická témata
  • méně daní vs. více daní
  • snižování spíše daně z příjmu vs. snižování spíše DPH
  • zmenšování státního dluhu vs. zvyšování státního dluhu
  • řešení ekonomické recese pomocí snížení daní vs. umělá stimulace spotřeby ze státních prostředků
  • rovná daň z příjmu (ideálně její úplně zrušení) vs. progresivní a milionářské daně
  • snaha o co nejmenší efektivní stát vs. snaha o pečující sociální stát
  • rovnost příležitostí vs. pokus o rovnost výsledků
  • důraz na dobrovolnou solidaritu vs. vytváření sociálních programů pro slabé a nemocné
Společensko-etická témata
  • ochrana práva na život každého jednotlivce od početí vs. právo ženy na ukončení života svého dítěte
  • důraz na tradiční rodinu vs. podpora sňatků homosexuálů či registrovaného partnerství
  • nesouhlas s adopcí dětí homosexuálními páry vs. jeho souhlas
  • důraz na obranu osobních svobod vs. vytváření kolektivních práv
  • důraz na ochranu soukromí vs. důraz na bezpečnost společnosti
  • skepse k agendě ohledně globálního oteplování vs. boj proti globálnímu oteplování
  • důraz na přirozenost člověka vs. vytváření nového člověka – humanizace robotů, zvířat, hologramů, genetické úpravy člověka
  • obrana křesťansko-židovských hodnot vs. neomarxistické a pseudohumanisitické tendence
  • definice manželství jako sňatek muže a ženy za účelem mít děti vs. pokusy o legalizaci a toleranci pedofilie, nekrofilie, zoofilie a jiného netradičního sexuálního chování
  • ochrana duševního vlastnictví vs. prosazování kolektivního sdílení
  • svoboda jako dělání si všeho, co neohrožuje jiného vs. svoboda jako právo dané zákony
  • jinými slovy: zákony spíše zakazující vs. zákony spíše povolující
  • právo jednotlivce na nošení zbraně vs. důraz na bezpečnost zajišťovanou státem
Zahraničně-bezpečnostní témata
  • snaha o zachování národních států vs. kontinentální až globální federalizace
  • důraz na suverenitu národních států vs. prosazování globální vlády
  • silné spojenectví s NATO vs. jeho odmítání
  • podpora Izraele vs. podpora Palestiny
  • předsudky vůči islámu vs. naivita vůči islámu
  • pro-západní orientace, zj. na USA vs. orientace na Rusko a Čínu
  • větší výdaje na armádu a naši účast v zahraničních misích vs. opak

 

Původně jsem zamýšlel, že se pokusím být korektní, ale poněkud se mi to nedařilo, tak jsem to pojal spíše tak, že můj názor může být z popisu témat patrný. Článek nemá ani tak být konečným výčtem daných témat, jako spíše inspirací pro další, třeba i odbornější studie.
Je pak jasné, že zde asi nemáme při takovémto dělení žádnou vyloženě pravicovou stranu (možná se jí nejvíce blíží Konzervativní strana Martina Rejmana), ale spíše tu máme strany, které jsou pravicové třeba v ekonomických či zahraničně-bezpečnostních otázkách, ale ve společensko-etických jsou (i z důvodu historického kontextu naší země) velice často nalevo (ODS, TOP 09, Svobodní), naopak KDU-ČSL může být v ekonomických či zahraničně-bezpečnostních otázkách ve středu spektra, ale v sociálně etických ji uvidíme spíše vpravo (sic!). A nakonec by bylo otázkou, zda autentickou levicí v celém tomto schématu by byli spíše komunisti, nebo spíše zelení.

Filmy za dvacku, seriály za 5 korun – nová doba!

SOPA, PIPA, Megaupload. Stahujete? Díváte se online? Jste piráti? Co OSA? Kolik jste ochotní zaplatit za shlédnutí jednoho filmu? Jednoho dílu vašeho oblíbeného sitcomu? A v jaké kvalitě?

Osobně jsem rád, že šílená skupinka amerických zákonodárců, která navrhovala kontroverzní zákon zamířený proti piráství, pod tlakem veřejnosti od svého návrhu upustila. Bylo myslím oprávněné obávat se, že je to nástroj cenzury (ne-li záměrný, minimálně potenciální).

Osobně bych se na filmy a seriály nejradši díval tak, že by jejich autoři dostali zaplaceno (z mé strany) za to, na co mají nárok. Ostatně, bylo jen otázkou času, kdy i na internetu začnou fungovat nějaké zákony a kdy je začne někdo vymáhat. Razie musely přijít. A budou-li ještě tvrdší, brzy se přesuneme zpátky k televizním obrazovkám (a teď nechci spekulovat o tom, že skrze ně je jednodušší společností a veřejným míněním manipulovat, ne-li přímo skrývat podstatné informace, než na internetu). Osobně bych sledování seriálů možná dost omezil.

Tak si říkám, kolik bych byl ochotný (jako student z nízkopříjmové rodiny) zaplatit za shlédnutí jednoho filmu, jednoho dílu mého oblíbeného sitcomu, stažení jedné mp3 skladby. Určitě by bylo lepší to málo, o kterém nyní uvažuji, než dosavadní nula. Za ten fillm 20-50 korun, za seriál 4-5 korun, za mp3 skladbu 3 koruny. Zdá se vám to málo? Nebo naopak hodně? No, je to méně než za originál. Myslím si, že kdyby tato cena byla podmíněna horší kvalitou a reklamou, mohli by na to autoři (ne pochybné agentury, nebo co to je, typu OSA) přistoupit. Za luxusní kvalitu ve vysokém rozlišení a bez reklam by pak byli lidé ochotní zaplatit třeba plnou cenu. A celé by to bylo třeba tak, že bychom měli nějaký účet, na který bychom si dobíjeli peníze, zkrátka kreditový systém.

Takže pokud jste si na začátku tohoto článku mysleli, že už něco takového existuje, tak asi ještě ne, ale třeba to čeká na vás, abyste to vytvořili, prosadili a třeba na této čisté bázi zažili úspěch ve svém podnikání.