Koho bych volil v senátních a komunálních volbách 2018?

Nechci vám říkat, koho máte volit. Ale mám potřebu přemýšlet nad tím, koho bych volil já. A z minulosti vím, že takové texty lidem pomohly v tom, aby se rozhodli nebo k volbám vůbec šli.

Podle čeho se rozhodnout, koho volit do Senátu?

Pro takové rozhodování mám několik jasných kritérií. Chci, aby naše země zůstala svobodná a demokratická, ideálně i tolerantní, sociálně spravedlivá a solidární. Chci, abychom byli vyspělou a moderní západní zemí se schopností poučit se z chyb našich vyspělejších sousedů a spojenců.

Je pro mě tedy klíčové, aby daní kandidáti byli jasnými zastánci našeho členství v NATO a v EU a ani jedno z toho nechtěli ohrožovat možností vyvolávat na tato témata referenda. Klíčové je i to, aby chtěli bránit Senát jako důležitou ústavní pojistku.

V současnosti jsem pak v opozici vůči vládě trestně stíhaného bývalého normalizačního komunisty a zřejmě i StBáka, oligarchy a populisty s autoritářskými sklony se zdevastovanou a svým hodnotám zpronevěřenou ČSSD a poprvé od Listopadu naprosto zbytečně podporovanou i s nereformovanými komunisty hrdě se hlásící ke zločinecké organizaci a dlouhodobě prosazující vlastizrádné zájmy našich nepřátel. I vůči jí podobné polofašistické organizaci jménem SPD. Zda je můj jazyk v tomto až moc ostrý, nebo se naopak ještě mírním, posuďte sami.

Z principu bych tedy v prvním kole kandidáty ANO, ČSSD a především KSČM, SPD a dalších extrémistických stran, příp. ty bez šance nevolil.

Volil bych tedy kandidáty TOP 09, Pirátů, STAN, Zelených, KDU-ČSL, ODS či menších středových (či středopravicových nebo středolevicových) stran. Ideálně takové, kteří mají své názory promyšlené a podpořené jasnými (a mně blízkými hodnotami).

Naštěstí díky práci skvělých lidí existuje několik nástrojů, které nám pomáhají se rozhodnout. Většinou jsem při přemýšlení o tom, koho volit, postupoval v tomto pořadí:

1) Podíval jsem se, kdo a za jaké strany vůbec kandiduje.

2) Podíval jsem se, jakou mají podle kurzů na Fortuně šanci. Je to samozřejmě podobně zavádějící, jako se řídit předvolebními průzkumy, ale co se dá dělat. Bylo by dobré, kdyby někdo analyzoval, jak předpovědi sázkových kanceláří bývají přesné.

3) Podíval jsem se, jak s danými kandidáty souhlasím ve volební kalkulačce, a to především v klíčových tématech (NATO, EU, Senát, příp. referendum). Problém je, že velké části z nich jejich voliči nestojí ani za to, aby tam své názory napsali, což je samo o sobě další důvod, proč někoho nevolit.

4) Díval jsem se i na to, jak transparentní jsou.

5) Opatrně jsem přihlížel i k tomu, zda podporují opatření Rekonstrukce státu.

6) Díval jsem se na to, zda podporují LGBT práva, příp. zda k tomu mají vůbec odvahu vyjádřit vlastní názor a jak ho argumentují.

7) Pokud jsem stále neměl jasno, tak jsem si u těch nerozhodných pustil jejich vizitky, resp. minirozhovory od Českého rozhlasu.

8) Dále jsem si hledal, co se o nich píše na Wikipedii, příp. v médiích.

9) Taky to, co o sobě píšou na svém vlastním webu – jaký mají příběh, jaký prosazují program a co je v něm jejich prioritou.

10) Někdy musí rozhodnout i osobní sympatie, což se snad dá kromě zmiňovaných minirozhovorů na ČRo odhadovat i z případných předvolebních videí či starších projevů.

11) V neposlední řadě upřednostňuju, když strany vysílají osobnosti, které se ve veřejném prostoru či v politice angažují dlouhodobě, než když těží jen z toho, že jsou to celostátní (sportovci, herci) nebo lokální (lékaři) celebrity.

12) No a někde bych si zřejmě hodil korunou, protože kvalitních kandidátů je v daném obvodě víc.

Koho bych tedy letos volil?

2 – Sokolov: Miroslav Balatka (STAN s podporou TOP 09, KDU-ČSL a Pirátů)
5 – Chomutov: Přemysl Rabas (Senátor 21 s podporou Pirátů, LES, Zelených KDU-ČSL, TOP 09, Hnutí PRO Kraj)

8 – Rokycany: Martin Uhlíř (TOP 09)

11 – Domažlice: Michal Janek (TOP 09), příp. Vladislav Vilímec (ODS)

14 – České Budějovice: Jiří Šesták (HOPB s podporou STAN, KDU-ČSL, TOP 09, Zelených a Senátor 21), příp. Ladislav Faktor (Nezávislý, s podporou ODS)

17 – Praha 12: Eva Tylová (Piráti s podporou LES), příp. Pavel Fischer (nezávislý kandidát s podporou KDU-ČSL, STAN, ODS a TOP 09)

20 – Praha 4: Jiří Drahoš (STAN, TOP 09, KDU-ČSL a Zelení) nebo Miroslava Skovajsová (ČSSD)

23 – Praha 8: Hayato Okamura (KDU-ČSL s podporou Zelených) nebo Lukáš Wagenknecht (Piráti)

26 – Praha 2: Marek Hilšer (MHS)

29 – Litoměřice: Libor Uhlík (Senátor 21)

32 – Teplice: Jaroslav Kubera (ODS) nebo Pavel Šedlbauer (TOP 09), příp. Zdeněk Bergman (Senátor 21)

35 – Jablonec nad Nisou: Michaela Tejmlová (nestraník za Senátor 21 s podporou Pirátů, KDU-ČSL, Zelených a Společně pro Jablonec) nebo Pavel Žur (Nová budoucnost pro Liberecký kraj)

38 – Mladá Boleslav: Daniela Weissová (Piráti), příp. Raduan Nwelati (ODS)

41 – Benešov: Jiří Kozák (ODS) nebo Petr Chaluš (Piráti s podporou Senátor 21), příp. Terezie Radoměřská (TOP 09)  nebo Zdeněk Hraba (STAN)

44 – Chrudim: Daniel Herman (KDU-ČSL), příp. Jan Tecl (ODS v koalici se STAN a STO) nebo Tomáš Dubský (NK)

47 – Náchod: Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL s podporou TOP 09 a STAN), příp. Miroslav Brát (ČSSD) 

50 – Svitavy: Jiří Krátký (Piráti s podporou Senátor 21 a Zelených) nebo Bohuslav Fliedr (KDU-ČSL a STAN s podporou TOP 09)

53 – Třebíč: Hana Žáková (STAN s podporou ODS, SNK-ED a PRO Třebíč) nebo Michal Šalomoun (Piráti s podporou TOP 09)

56 – Břeclav: Karel Štogl (nestr. za Piráty), příp. Richard Zemánek (KDU-ČSL) nebo Rostislav Koštial (ODS)

59 – Brno-město: Mikuláš Bek (STAN v koalici s ODS, TOP 09 a Zelenými)

62 – Prostějov: Jaroslav Fidrmuc (KDU-ČSL) nebo Dagmar Halašová (ODS)

63 – Šumperk: Zdeněk Brož (KDU-ČSL v koalici se STAN s podporou Senátor 21), příp. Josef Ťulpík (ODS) 

68 – Opava: Herbert Pavera (TOP 09 s podporou ODS, STAN, Zelených a Soukromníků)

71 – Ostrava-město: Martin Tomášek (Piráti s podporou Senátor 21 a Zelených), příp. Zdenka Němečková Crkvenjaš (nez. s podporou TOP 09, ODS a Soukromníků) nebo Leopold Sulovský (Ostravak)

74 – Karviná: Ladislav Sitko (TOP 09)

77 – Vsetín: Zbyněk Fojtíček (ODS), příp. Petr Kořenek (ČSSD)

80 – Zlín: Patrik Kunčar (KDU-ČSL s podporou TOP 09 a Senátor 21)

Tučné zvýraznění, kurzíva, slova „nebo“ vs. „příp.“ mají samozřejmě význam.

A koho bych letos volil v komunálních volbách?

K těm jsem se tento rok zatím moc nedostal, takže jen stručně v obcích a městech, která jsou pro mě nějak relevantní. Navíc z důvodu zvláštního volebního systému můžeme v podstatě volit více stran.

Dobrá (moje „rodná“ vesnice a obec trvalého pobytu):

Pravděpodobně již potřetí kandidátku, za kterou jsem kdysi taky kandidoval, a jejíž zástupci obec spravují poměrně dobře, tedy Aby Dobrá byla Dobrá – Sdružení KDU-ČSL a nezávislých kandidátů. Pravděpodobně ale podpořím kroužkem jednotlivců i některé další, např. OBČANÉ PRO OBČANY, Dobrá pro občany, občané pro Dobrou, příp. Pro zdravou a čistou Dobrou – Sdružení nezávislých kandidátů.

Frýdek-Místek (moje rodné, okresní a středoškolské město):

Vůči současným šíleným koalicím, které z různých a kdovíjakých důvodů neustále vznikaly a zanikaly, jsem byl v tomto volebním období v opozici. Proto bych zde KDU-ČSL nevolil. Minule bych tam volil TOP 09, která se ale nedostala a letos se obávám podobného. Proto si myslím, že šanci mají místní Piráti, kroužkem bych pak možná podpořil jednotlivce z Vaše město či z ODS. Naopak bych nevolil Frýdečany a Místečany, Občané spolu – Nezávislí a patrně ani Naše město.

Ostrava (mé krajské město):

K debatě na ČT jsem se bohužel letos (zatím) nedostal ani jsem to více nesledoval. Proto jen ve zkratce – z principu bych nevolil ANO, protože jeho dobrý výsledek ve velkém městě se už může interpretovat jako podpora Babišově vládě. Samozřejmě taky ne extrémisty z KSČM, SPD a spol. a taky ne místní mafiány, i když nemám přehled, koho tam nyní ovládají. Je tedy dost pravděpodobné, že bych volil buď STAN nebo Piráty, příp. skrze jednotlivce nějak napůl, příp. takto i lidi z dalších stran. Je škoda, že si občané z Ostravy nevytvořili volební kalkulačku.

Brno (mé univerzitní a současné město):

Tady jsem debaty viděl dvě – jednu na ČT, druhou pak osobně. Primátor Vokřál sice patří mezi to lepší z ANO, ale z principu bych ho nevolil. Situace s dopravou, bydlením atp. je šílená, ale v tom si zástupci současné i minulých koalic zřejmě mohou podat ruce.  I proto bych vybíral spíše jednotlivce napříč těmito stranami: Zelení, Piráti, Žít Brno, TOP 09, KDU-ČSL, STAN, Brno Plus a možná i ODS.

Brno-střed (městská čtvrť, kde nyní bydlím):

Jsem tady jen chvíli, zdejší situaci ještě moc neznám a ani jsem se k tomu moc nedostal. Patrně bych postupoval podobně jako v předchozím případě s ještě větším zohledněním konkrétních místních problémů a toho, co pro to v politickém nebo občanském životě jednotliví kandidáti už udělali, a zda se jejich představa o mé čtvrti blíží té mojí.

Praha (mé hlavní město):

Ani k pražské debatě jsem se letos zatím nedostal. Krnáčová je tragédie a z prvních dojmů nové Babišovy loutky to vypadá, že by s nimi ty další čtyři roky byly prostě ještě vtipnější. Když jsem ale jel z německého Erasmu přes Prahu zpátky na Moravu a Slezsko, tak mi to zas tak vtipné nepřišlo. Kdyby se rozdávaly anti-ceny za uživatelskou příjemnost, tak by to Praha mohla vyhrát.

Proto doufám, že si pražští občané konečně začnou Prahu spravovat sami a dostanou ji z rukou kmotrů, mafiánů, oligarchů a neschopných kariéristických politiků.

I tady bych si vybíral kvalitní osobnosti napříč jednotlivými kandidátkami – a sice z: Prahy sobě, Pirátů, Spojených síl pro Prahu (TOP 09, STAN, KDU-ČSL, DJK) a Zelených. Snad vznikne takováto povolební koalice. Naopak bych nevolil ANO, ODS, ČSSD a extrémisty a zbytečné strany plýtvající volební papír taky ne.

Tož kraje bychom měli, teď by to chtělo ještě nějaké ty okresy

Zemské zřízení by sice bylo přirozenější, ale kraje není nutné rušit. Zároveň k nim by pro naši demokracii bylo dobré, kdybychom si zavedli i samosprávné okresy.

Osobně jsem zastáncem subsidiarity, tedy toho, že politické záležitosti se mají rozhodovat na co možná nejnižší úrovni, která je občanům nejblíže. Dnes máme problém s demokratickým deficitem. Lidé mají pocit, že věci nemohou ovlivnit, a že si své vlastní záležitosti nemohou spravovat sami.

To vůbec není překvapivé, protože o řadě lokálních věcech se rozhoduje někde daleko v krajských městech, nebo v cizích obcích s rozšířenou působností, jejichž zastupitelstvo si občané, o nichž se rozhoduje, nemohou zvolit. Tento problém by mohly vyřešit samosprávné okresy.

Volby do okresních zastupitelstev by se měly konat buď zároveň s těmi krajskými, nebo lépe s těmi komunálními, a to především ze dvou důvodů. První je ten, aby nedocházelo k odvrácení pozornosti k celostátním tématům, a druhý je praktický – funkci okresů by plnila řada větších mimookresních měst.

Co vše by mohly dělat naše okresy?

Samotný princip by byl jednoduchý – nic navíc, co si mohou jednotlivé obce či jejich dobrovolná sdružení udělat samy, a všechno to, co nemusí dělat kraje, stát či nadnárodní orgány. Co to bude konkrétně, je záležitostí jak věcné a odborné, tak politické diskuze, postupného zavádění a učení se ze zahraniční i vlastní zkušenosti. Pro představu by to mohlo být třeba toto:

– starost o silnice III. a II. třídy
– zřizování středních a odborných škol
– zodpovědnost za určitou část sociální politiky
– starost o podobu krajiny na území okresu
– podpora místního turismu
– záštita nad lokálními kulturními a sportovními akcemi
– stipendia pro sociálně znevýhodněné, ale nadané studenty
– vydávání pasů, občanských průkazů atp.
– posuzování vlivu na životní prostředí
– ochrana přírody, památek, významných lokalit atd.
– správa lesů, myslivosti; starost o zemědělství, rybářství atp.

Jaké by byly výhody zavedení samosprávných okresů?

– princip subsidiarity
– posílení přirozeného lokálního patriotismu
– větší pocit odpovědnosti občanů za něco blízkého a vlastního
– vyšší politická angažovanost místních občanů s dobrou pověstí
– a tedy i volba kvalitních politiků, které lidi znají ze svého okolí
– příležitost pro růst lokálních politických osobností
– řešení problému demokratického deficitu v obcích s rozšířenou působností
– totéž v případě krajů a jejich vzdálených krajských měst
– větší a průhlednější kontrola nakládání s veřejnými prostředky
– řešení českého problému se spoustou malých obcí, aniž by se musely nepřirozeně slučovat
– tak jako na komunální úrovni větší angažovanost žen v politice

Jaké by ale byly nevýhody?

– zvýšení administrativy a byrokracie
– komplikace daňového systému
– větší náklady na další politiky a úředníky
– více koryt pro regionální kmotry a rodinné příslušníky politiků
– větší prostor pro politickou korupci a politizaci rozhodování
– další prostor pro plýtvání veřejnými prostředky
– hrozba vytváření neférových dotací a pobídek místním firmám
– marginalizace krajů
– obce s rozšířenou působností jsou lidem dnes blíže než okresní města
– hrozba diskriminace a porušování práv v sociální politice
– zvýšení nerovností mezi okresy
– komplikace už tak víceúrovňového politického systému

Proč by to i přesto bylo lepší?

Ano, demokracie a kvalitní samospráva něco stojí. Jenže máme dost dobrý důvod se domnívat, že čím blíže si o svých záležitostech budou občané rozhodovat, tím lépe si dohlédnou na to, aby se s jejich veřejnými prostředky hospodařilo lépe. Taktéž budou mít větší možnost to reálně ovlivnit – jak ve volbách, tak mezi nimi.

Zároveň je možné nastavit jasná celostátní pravidla, aby všechny okresy byly spravovány transparentně a měly jasně vymezené pravomoci. Do toho lze vše elektronizovat a redukovat tím zbytečnou byrokracii na minimum. Navíc bude na občanech v každém okresu, jak si ten svůj budou spravovat.

Nutno také připomenout, že řada úředníků přejde společně s pravomocemi z krajů a obcí s rozšířenou působností na okresy, takže těch nových tolik vznikat nemusí. Pokud budou někde řádit místní kmotři, tak se to lidé snáze dozvědí a v dalších volbách s nimi budou moci zúčtovat. Navíc budou mít méně výmluv, že to nejde, protože brzy jim aktivní občané i z jiných okresů předvedou, že to jde. Případné neférové křivení hospodářské soutěže skrze pobídky a dotace by se dalo zakázat celostátně.

Co by se dále muselo vyřešit?

Otázkou je, jak by se okresy měly financovat. Moje představa je, že efektivní a zároveň sociálně spravedlivé by bylo dvojí daňové financování. A to zaprvé určit procento z rozpočtového určení daní, a zadruhé mít vlastní okresní daně. Tedy část daně z příjmů fyzických osob by si okresy každoročně určovaly samy formou procentuální přirážky, podobně jako to obce a kantony dělají ve Švýcarsku, které má i přesto paradoxně daleko přívětivější daňový systém. Celé je to ale k diskuzi.

Taktéž je otázkou, jak by se nazývala pozice toho, kdo by byl v čele daného okresu. I z historických důvodů se jako nejlepší možnost nabízí – okresní hejtman. Naopak okresní rada, okresní guvernér či přednosta okresního úřadu mi nepřijdou vhodné. Pak je tu otázka, zda by měl být volen přímo. O tom by si podle mě měl mít možnost rozhodnout každý okres (ostatně i kraj) sám. Podobně asi i o počtu svých volených zastupitelů, i když tam mohou být na místě rovná celostátní pravidla, alespoň z hlediska minimálního a maximálního možného počtu.

Pak je tu ale i problém s tím, jak to udělat, aby hranice okresů byly co nejpřirozenější, aby se s nimi lidé co nejvíce ztotožňovali a aby jim byly co nejblíže. Taky aby ideálně respektovaly již zavedené okresy, ale i původní zemské hranice či přirozené historické oblasti typu Lašsko, Chodsko atp. A zda by nebylo dobré vytvořit je v rámci území dnešních obcí s rozšířenou působností.

Co by ale zůstalo krajům?

Může se jevit, že při takovém zavedení okresů by kraje již byly zbytečné. Jenže to si úplně nemyslím. Stále zde existuje řada věcí, které by byly příliš velké pro okresy a příliš malé pro stát. Mezi krajské kompetence by (nadále) mohlo patřit například toto:

– starost o silnice I. třídy
– zodpovědnost za integrovanou veřejnou dopravu, především vlakovou
– strukturální fondy a evropské dotace
– další dnešní věci i ty, které dosud zbytečně řeší stát či EU

Pak jsou tu ale i věci, které by se možná daly převést na okresy:

– integrovaný záchranný systém
– správa krajských nemocnic
– řešení povodní a přírodních katastrof
– vodovody a kanalizace
– kontrola ve školství

Krajská témata by se sice výrazně redukovala, ale nezmizela by úplně. Proto má smysl, aby nadále existovaly i samosprávné kraje. A to i z toho důvodu, aby občané mohli dohlížet na transparentnost výdajů, využívání veřejných prostředků a správné hospodaření.

Asi by pak bylo možné nejen zeštíhlit krajské úřady, ale i snížit počet krajských zastupitelů. Taktéž můžeme vést diskuzi o tom, zda by nemohli být voleni spíše okresními zastupiteli, a ne přímo. Chceme-li ale odstraňovat pocit demokratického deficitu, tak bychom krajské volby měli ponechat.

Dle mého je tedy pro naši zemi vhodné, abychom si samosprávné okresy zavedli. Hlavní výhodu vidím v tom, že budou blíže občanům, budou rozhodovat o specifických lokálních věcech a vytvoří dnes chybějící most pro přechod kvalitních místních politiků do krajské a celostátní politiky.

Koho volit v komunálních a senátních volbách 2014?

Ty, které známe, kteří se osvědčili, kteří něco dokázali i mimo politiku. A k tomu mají dobrý program. Do senátu opozici. A koho konkrétně volit ve velkých městech a v různých senátních obvodech?

Praha: Trojkoalice SZ, KDU-ČSL a STAN. Kampaň mohli mít lepší, ale mají šanci ohrozit vládnoucí TOP 09 či k moci se deroucí ANO. Následně bych křížkoval kvalitní kandidáty v ostatních stranách. Zejména ty, kteří mají šanci přeskočit nekvalitní lídry těch stran, které by mohly mít primátora. Ostatně přemýšlím, jestli vůbec některá z pražských stran má na prvním místě někoho, kdo by si nezasloužil přeskočit.

Brno: Žít Brno. Na rozdíl od hnutí ANO je kandidátka Matěje Hollana příkladem skutečného demokratického středu. Který jde zezdola. On sám udělal v rámci občanské společnosti spoustu práce a nyní přišel čas, aby přijal i politickou odpovědnost a on to udělal. Nutno říct, že každé město by potřebovalo svého Hollana. A pak má asi smysl křížkovat kvalitní lidi na ostatních kandidátkách, zejména v KDU.

Ústí nad Labem: PRO! Ústí. Lídrem tohoto hnutí je úspěšný podnikatel Martin Hausenblas, který do tohoto dnes nešťastného regionu vnáší pozitivní a konstruktivní přístup. Možná není od věci, aby i Ústí mělo jednou svého Baťu.

Ostatní větší města: Upřímně, nevím. Můžeme si udělat volební kalkulačku, ale nevím, jestli ta má na komunální úrovni nějakou vypovídací hodnotu. Spíše je třeba se informovat, jakou politiku dělali ti předchozí, jakou chtějí dělat ti ostatní, a především se dívat na konkrétní lidi – a ty pak vybírat i v ostatních stranách.

Frýdek-Místek: TOP 09. Neznám podrobnosti, ale za ty čtyři roky mi přišlo, že v rámci konstruktivní kritiky radnice v mém rodném a okresním městě to byla právě místní TOPka, kdo upozorňoval na to, co je špatně. Navíc by mohla zastupovat poctivé podnikatele, vzdělané, inteligentní, kreativní a občansky aktivní lidi.

Křížkoval bych ale i kvalitní lidi v ostatních stranách. Vypadá to na pokus o novou ODS, v KDU se taky najdou a pravděpodobně i v ANO. Důležité bude, aby bylo konečně moci zbavena ČSSD, a aby se tam nedostali místní kmotři a (polo)mafie s pěknými billboardy. Však místní vědí lépe než já, o kom mluvím.

Dobrá: Před čtyřmi lety byla má volba jasná – Aby Dobrá byla dobrá. A je nutno říct, že starosta Jiří Carbol společně s místostarostou Milanem Stypkou a dalšími udělali v obci spoustu práce. Konsolidovali finance, i díky prostředkům z EU opravili kostel, rekonstruovali školu, začaly se opravovat chodníky. Taky se zlepšil přístup obce směrem k občanům a místním spolkům a mohl bych pokračovat.

Kritizovat by se jistě také dalo. Některé věci by se nemusely platit z veřejných prostředků, ale mohli by si je občané zaplatit sami. Tak jako tak ale nevidím zásadní důvod, proč by stávající koalice neměla pokračovat. Ještě zvážím, zda neoznačím mladé z hnutí Lepší Dobrá, ale nejvíce křížků ode mě dostanou kvalitní kandidáti právě těchto tří hnutí.

Jak vlastně volit?

To je právě otázka. Jak nám na videu krásně vysvětlili vyučující z mé katedry, tak se zdá, že nejvíce se vyplatí zakřížkovat jednu stranu a následně zakřížkovat pár kvalitních kandidátů v těch ostatních. Byť je škoda, že to nebude mít takovou váhu, a že zároveň nemůžeme dávat preferenční hlasy v rámci námi preferované strany.

Ať už výsledek voleb v naší obci, městě či městské části dopadne jakkoliv, musíme si uvědomit jednu věc. Tyto a asi kterékoliv jiné volby nejsou nic jiného, než průzkum toho, jak kvalitní lidé v dané oblasti žijí. Na kolik jsou politicky vzdělaní a uvědomělí. Proto si nestěžujme, volme a přesvědčujme k dobré volbě i ostatní.

Koho volit do senátu?

Jak jsem psal v předchozím článku. Pro budoucnost svobody a demokracie v této zemi je důležité volit především kandidáty stran současné občanské, demokratické a parlamentní středopravé opozice. Tedy ODS a TOP 09. Tam, kde není pravděpodobné, že by se jejich kandidát mohl dostat do druhého kola, tak kandidáta lidovců. A ve většině případů nevolit hnutí ANO, protože není bezpečné, aby Babiš získával takovou moc.

Je škoda, že v některých volebních obvodech najdeme více než jednoho dobrého kandidáta, v jiných zase zvítězí někdo nekvalitní. Nebudu vypisovat všechny obvody, tak snad jen ty, kde jsou kandidáti, které bych rád mezi budoucími senátory viděl.

6 – Louny: Leo Steiner (KDU, SZ atp.)

9 – Plzeň-město: Ladislav Cabada (TOP 09)

15 – Pelhřimov: Ivo Jahelka (TOP 09)

21 – Praha 5: Pavel Žáček (ODS)

27 – Praha 1: Václav Hampl (KDU + SZ)

30 – Kladno: Lenka Kohoutová (ODS)

39 – Trutnov: Pavel Káňa (ODS)

42 – Kolín: Pavel Kárník (TOP 09)

45 – Hradec Králové: Oldřich Vlasák (ODS)

54 – Znojmo: Karel Podzimek (ODS)

57 – Vyškov: Zdeněk Šigut (TOP 09)

60 – Brno-město: Zdeněk Papoušek (KDU)

63 – Přerov: Jitka Seitlová (KDU + SZ)

69 – Frýdek-Místek: Jiří Carbol (KDU)

Ke svému obvodu jen krátký komentář. Ideálně bych rád volil Evu Pastuškovou z ODS a na druhém místě by asi byl i přes ne úplně férovou kampaň na Velké doberské Slavomír Bača za TOP 09. Pochybuju ale, že by v našem obvodě mohl uspět kandidát těchto dvou stran. Proto si myslím, že do druhého kola má šanci se dostat právě kandidát lidovců.

Jsem sice proti tomu, abychom volili kandidáty hnutí ANO, ale Stanislav Fridrich, který u nás za něj kandiduje, vypadá poměrně solidně. Naopak si myslím, že nemá smysl volit Martina Adamce, přestože sám bude pravděpodobně taky slušný člověk. Ale upřímně – proč potřebujeme v senátu lékaře, u něhož ani nevíme, jaké jsou jeho ideje, a proč kandiduje zrovna za toto (někdo znalý místních poměru by asi řekl – nedůvěryhodné) hnutí.

72 – Ostrava-město: Lukáš Curylo (KDU)

75 – Karviná: Vladislav Szkandera (KDU + KONS)

78 – Zlín: Petr Žůrek (STAN)

81 – Uherské Hradiště: Jan Pijáček (ODS)

Nakonec to vypadá, že hnutí ANO stejně příliš kvalitních kandidátů ani nemá. Přesto je pravděpodobné, že kvůli vyšší volební účasti zároveň s komunálními volbami budou méně politicky informovaní voliči preferovat kandidáty vládní koalice. Což je škoda, protože kvalitní osobnosti i dobrý program je někde jinde.

Zároveň jsem trošku nepochopil, proč Česká televize neudělala nějakou generální debatu k senátním volbám. Z věcného hlediska by byla potřeba. Nicméně možná je to dobře. Ona by příliš věcná asi nebyla a stejně by se v ní nediskutovalo o tom, o čem by se mělo.

Přestože k tomu volební systém svádí, tak senátní volby nejsou primárně o osobnostech nebo našem regionu. Jsou především o programu a idejích. V Senátu se rozhoduje o zákonech a má moc ovlivnit i zákon nejvyšší, tedy ústavu.

V komunálních volbách naproti tomu vůbec o celostátní politiku nejde. Tam neřešíme, zda podporujeme vládní koalici, opozici či někoho jiného. Jde nám o to, abychom volili ty, u nichž si můžeme být jistí, že se jim nebojíme svěřit starost o značnou část našich peněženek.

Čtěte také: