Archiv rubriky: Komunální politika

Koho volit v komunálních a senátních volbách 2022?

Podle čeho bych se letos rozhodoval? Koho bych si vybral v Praze a ve všech senátních obvodech? Zaslouží si Fialova vláda stále naši důvěru? A proč k volbám poprvé v životě nepůjdu?

V zahraniční politice předvádí Fialova vláda naprosto skvělé výkony. V té domácí to ale vypadá, že ji neřídí Petr Fiala, ale spíše Marek Prchal. Jestli je toto to nejlepší, co si náš národ dokázal zvolit, tak mám o budoucnost naší země vážné obavy. O tom, jak vláda marní svoji historickou šanci, se nicméně rozepíšu později.

Vnímáme-li současné volby jako menší referendum o vládě, pak má Fialův tým stále moji podporu. Ovšem ne kvůli bůhvíjak kvalitním výkonům, které bychom od ní logicky očekávali, ale spíše kvůli absenci reálné alternativy.

Pohled na současnou opozici je totiž natolik tristní, že je člověk i přes veškeré výhrady vděčný za to, že těch cca 15 % hlasů tzv. „temnobloku“ ve sněmovních volbách propadlo. Plný Václavák naslouchající vlastizrádným řečníkům byl jen připomínkou, jaké jsme tehdy měli štěstí.

Co je pro mě prioritou v senátních volbách:

      • zachování liberálně-demokratického režimu (včetně existence Senátu, Ústavního soudu, nezávislých veřejnoprávních médií)
      • prozápadní zahraniční politika (podpora Ukrajiny v boji za svobodný a civilizovaný svět, jasné odsouzení a odmítnutí kolaborace s Putinovým Ruskem, asertivní politika vůči Číně vč. podpory Taiwanu)
      • schopnost rozeznat fakta a tvorba politiky založené na datech a vědeckých poznatcích (tzv. evidence-based policy)
      • profesionální a transparentní vládnutí (včetně protikorupčních opatření)
      • podpora rovných práv LGBT+ lidí (stejnopohlavní manželství a možnost adopce dětí)
      • sociálně spravedlivá daňová a rozpočtová politika (a to jak vůči těm, kteří makají, tak vůči těm, kteří to mají objektivně složitější)

Co je pro mě prioritou v komunálních volbách:

      • transparentní (protikorupční) a evidence-based vládnutí
      • města krátkých vzdáleností přátelská především chodcům
      • kvalitní, dostupná a spolehlivá veřejná doprava
      • různorodé čtvrti s dostatečnou občanskou vybaveností
      • řešení nedostatečného, nedostupného či nevyhovujícího bydlení
      • čistá veřejná prostranství (účinný boj proti drogám a kriminalitě)

Mimochodem, není pravda, že chodník není levicový, ani pravicový. Například to, jestli budou chodníky pro lidi, nebo pro auta, je silně ideologické rozhodnutí – o tom, v jakém světě chceme žít.

Koho volit v komunálních volbách:

Praha:

Současné vedení není ideální, ale v kontextu reálné alternativy posunuje Prahu směrem, který je mi bližší. Jako někdo, kdo vyrůstal téměř na venkově v Moravskoslezském kraji, jsem si ještě donedávna nedokázal představit, že bych mohl někdy žít v Praze. Teď jsem tady třetím rokem a pokud bude možné žít v ČR, tak tady zřejmě nějakou dobu budu žít i nadále.

Je to způsobeno i tím, že i díky současné koalici se z Prahy stává moderní západní město přátelské pro život. Pokud zůstaneme svobodnou zemí a budeme v tom pokračovat, tak by jednou mohla překonat i Vídeň. To by ostatně mělo být naším cílem. A nejen to, měli bychom mít ambici vytvářet třímilionovou Prahu.

Současná koalice posunuje Prahu směrem k městu, které začíná být přátelské chodcům, reaguje na problémy způsobované klimatickou změnou, rozšiřuje a zkvalitňuje síť MHD, umožňuje revitalizovat a vytvářet nové čtvrti a celkově usiluje o kvalitní veřejný prostor. U koalice SPOLU s ANO, příp. s podporou SPD či Motoristů sobě by pravděpodobně došlo k opačnému trendu.

Kdybych měl v Praze volební právo, tak bych volil Piráty a na vyjádření podpory povolební koalice bych dal jeden křížek vždy jednomu z preferovaných kandidátů na kandidátkách Prahy Sobě, STAN a Solidarity. Hlaváček opravdu není Hlubuček a spojení středolevicových liberálních sil si zaslouží podporu, ať už si o představě Anny Šabatové v roli primátorky světové metropole myslíme cokoliv.

Za primátora si tedy přeji i nadále Zdeňka Hřiba. Inspirativní práce Honzy Čižinského si vážím, ale o tom, proč by neměl být a nebude primátor, nás přesvědčil svým výkonem v posledních minutách debaty na Primě. Upřímně lituji podporovatele SPOLU, protože výkony Bohuslava Svobody včetně dalších jmen na kandidátce jsou opravdu tragické. Navíc ideově si návrat ODS do vedení Prahy opravdu nepřeji, už vůbec ne společně s ANO atp.

Podpora a případná výhra Pirátů v Praze má i sekundární, symbolickou rovinu. Na celostátní i vládní úrovni jsou mi i přes veškeré výhrady Piráti v tuto chvíli nejbližší. Ostatně, nejsilnější stránku této vlády, zahraniční politiku, má na starosti jejich ministr.

Koho volit v Brně, Ostravě, Frýdku-Místku a v Dobré:

V mém studentském městě Brně bych volil taktéž Piráty, příp. bych rovněž symbolicky křížkem pro jednotlivce podpořil Zelené a Žít Brno s podporou Idealistů, příp. Lidovce a Starosty.

V Ostravě bych volil taktéž Piráty a v duchu bych zvažoval i křížek pro primátora Macuru z ANO. Ten je snad již jediným přeživším liberálem uvnitř ANO. Vlastně reprezentuje to, čím ANO mohlo být, kdyby nemělo Babiše. Paradoxně ale díky Macurově pragmatickému využívání stále úspěšné marketingové značky Babiše se i v jinak voličsky nepříznivé Ostravě daří posunovat město pozitivním směrem.

V mém rodném Frýdku-Místku bych volil taktéž Piráty. Těm se společně se současným primátorem Korčem po svržení dlouholeté vlády temné strany síly v ČSSD daří město zlepšovat. Jako prioritu vidím to, aby se po otevření celého obchvatu podařilo z Hlavní třídy vytvořit příjemný městský bulvár plný zeleně, a nikoliv jen další parkoviště. Je škoda, že město nemá ambice mít pobočku univerzity či pracovní místa pro vysokoškolsky a zejména humanitně vzdělané mladé lidi. S výhledem na Beskydy a Ostravicí a parky uprostřed by mohlo být krásné tam žít.

Trvalý pobyt mám stále v Dobré. Jsou ale dva důvody, proč letos k volbám poprvé v životě nepůjdu (a snad naposledy). V uplynulých letech jsem v Dobré reálně nebydlel a zřejmě tam nebudu bydlet ani v následujícím volebním období. Bylo by pro mě logičtější volit v Praze.

Druhým důvodem je, že se kvůli své aktuální plánované cestě do zahraničí preventivně izoluji, abych nechytil covid. Považuji za naprosté selhání Fialovy vlády a ministrů zdravotnictví i vnitra, že ani za téměř rok vládnutí nedokázali zajistit korespondenční či online hlasování. Doufám, že pro takovou nepochopitelnou neschopnost budou mít budoucí generace daleko menší pochopení než ta moje.

V Dobré bych nicméně preferoval pokračování dobře nastavené spolupráce kandidátů z „Aby Dobrá byla dobrá – Sdružení KDU-ČSL a nezávislých kandidátů“ a „Občané pro občany“.

Koho volit do Senátu:

Jsem zklamán z toho, že Piráti nasadili tak málo vlastních kandidátů. Celkově mám pocit, že výběr je letos poměrně slabý, ale možná jsem jen náročnější. Zároveň považuji za nepochopitelné, že jedním z těch mála pirátských kandidátů je Ivo Vašíček, který se i dle aktuálních odpovědí ve Volební kalkulačce zdá být Putinovou pátou kolonou uvnitř nejmenší vládní strany.

Symbolicky mi pak přijde důležité podpořit rozumné středolevicové a jasně prozápadní sociální demokraty, kteří jsou mi dnes poměrně ideově blízcí. Demokratickou levicovou stranu je nutné postupně obnovit, přestože jejich tehdejší boj proti americkému radaru či oslabování naší energetické soběstačnosti společně s Babišem jsou dobrými důvody, proč být u volby kandidátů za ČSSD opatrný.

Naprosto nepřijatelná je pro mě i nadále volba kandidátů za ANO. Neměli bychom akceptovat, že by roli hlavní levicové strany převzalo populistické hnutí s autoritářskými prvky. O to více nepřijatelné by mělo být, pokud by tradičně levicové voliče převzala SPD či ještě horší šílenci nebo snad znovu komunisti. Demagogické, lživé a vlastizrádné výstupy jejich současné předsedkyně Konečné by měly být silným varováním.

Tam, kde to jde, bych v prvním kole nevolil ani kandidáty SPOLU (tedy ODS, KDU-ČSL a TOP09), a to z toho důvodu, že tyto strany zpravidla reprezentují spíše hodnotově konzervativní a ekonomicky pravicovou část vládní koalice. Výzvy, které nás na začátku 21. století čekají, nelze řešit pouze ideologicky zaslepenými paradigmaty z 80. či 90. let 20. století. Je otázkou, jestli si tuto svoji dosavadní politickou chybu Fiala, jako mj. historik a politolog, včas uvědomí.

Podle čeho se rozhodnout:

      • ideová, programová či stranická blízkost
      • Volební kalkulačka + podrobně si porovnat jednotlivé odpovědi
      • Volební vizitky na iRozhlas.cz
      • Předvolební průzkum Jsme fér
      • 5 otázek na TN.cz
      • informace na Wikipedii
      • profily a odkazy na weby a sociální sítě na Programydovoleb.cz
      • pročíst si program, pokud ho mají (což taky o něčem svědčí, pokud ne)
      • zamyslet se nad jejich šancí dostat se do 2. kola – viz např. Deník Referendum či sázkové kurzy
      • lidská blízkost a sympatie + jaké povolání a dosavadní zkušenosti, vzdělání, politickou minulost a výsledky mají za sebou (přestože v Senátu jde především o názory a to, jak budou pravděpodobně hlasovat)
      • zjistit si o nich víc na Hlídač státu

Koho bych volil v jednotlivých senátních obvodech:

1 – Karlovy Vary: Bohdan Vaněk (Piráti), příp. Jan Horník (STAN), příp. Petr Kulhánek (KOA)

4 – Most: Jan Paparega (ProMOST + podpora SPOLU)

7 – Plzeň-město: Karel Naxera (TOP09, resp. KDU+ODS+TOP09), příp. Václav Chaloupek (STAN+OPAT)

10 – Český Krumlov: Robert Huneš (KDU-ČSL), příp. Tomáš Jirsa (ODS)

13 – Tábor: Martin Kákona (Piráti) nebo Marek Slabý (T2020, resp. KDU+ODS+T2020+TOP09)

16 – Beroun: Martin Karim (Piráti s podporou Z a ČSSD) nebo Janis Sidovský (SEN21+LES)

19 – Praha 11: Vladimír Špidla (ČSSD), příp. Hana Kordová Marvanová (ODS, resp. ODS+TOP09+KDU)

22 – Praha 10: Renata Chmelová (Z+STAN+LES+SEN21)

25 – Praha 6: Jiří Růžička (TOP09, resp. KDU+ODS+STAN+TOP09) nebo Petr Pavlík (ČSSD) nebo Lenka Helena Koenigsmark (SEN21) nebo Dana Balcarová (Piráti)

28 – Mělník: Petr Holeček (STAN) nebo Zdeněk Šarapatka (TOP09)

31 – Ústí nad Labem: Martin Krsek (SEN21)

34 – Liberec: Martina Motshagen (ODS, resp. KDU+ODS+TOP09)

37 – Jičín: Marta Martinová (Piráti s podporu Z a SEN21)

40 – Kutná Hora: Luděk Jeništa (STAN)

43 – Pardubice: Miluše Horská (KDU-ČSL+Nestr.)

46 – Ústí nad Orlicí: Petr Fiala (KDU-ČSL+SproK)

49 – Blansko: Filip Vítek (Piráti)

52 – Jihlava: Miloš Vystrčil (ODS, resp. KDU+ODS+TOP09)

55 – Brno-město: Radomír Pavlíček (STAN)

58 – Brno-město: Michal Sedláček (KDU-ČSL+TOP09), příp. Petr Kunc (SEN21), příp. Petr Vokřál (ANO)

61 – Olomouc: Václav Ranc (Piráti), příp. Lumír Kantor (KDU-ČSL)

64 – Bruntál: Pavla Löwenthalová (KDU-ČSL, resp. KDU+ODS+TOP09)

67 – Nový Jičín: Petr Orel (Zelení)

70 – Ostrava-město: Zdeněk Nytra (ODS, resp. KDU+ODS+TOP09)

73 – Frýdek-Místek: Stanislav Folwarczny (ODS, resp. KDU+ODS+TOP09)

76 – Kroměříž: Šárka Jelínková (KDU-ČSL, resp. KDU+ODS+TOP09)

79 – Hodonín: Eva Rajchmanová (KDU-ČSL, resp.: KDU+ODS+TOP09)

Pozn.: Tučné zvýraznění; kurzíva; slova „nebo“ vs. „příp.“ mají samozřejmě význam.

A mysleme na to, že politika není primárně volbou ideálního dobra, ale především menšího zla.

Koho bych volil v senátních a komunálních volbách 2018?

Nechci vám říkat, koho máte volit. Ale mám potřebu přemýšlet nad tím, koho bych volil já. A z minulosti vím, že takové texty lidem pomohly v tom, aby se rozhodli nebo k volbám vůbec šli.

Podle čeho se rozhodnout, koho volit do Senátu?

Pro takové rozhodování mám několik jasných kritérií. Chci, aby naše země zůstala svobodná a demokratická, ideálně i tolerantní, sociálně spravedlivá a solidární. Chci, abychom byli vyspělou a moderní západní zemí se schopností poučit se z chyb našich vyspělejších sousedů a spojenců.

Je pro mě tedy klíčové, aby daní kandidáti byli jasnými zastánci našeho členství v NATO a v EU a ani jedno z toho nechtěli ohrožovat možností vyvolávat na tato témata referenda. Klíčové je i to, aby chtěli bránit Senát jako důležitou ústavní pojistku.

V současnosti jsem pak v opozici vůči vládě trestně stíhaného bývalého normalizačního komunisty a zřejmě i StBáka, oligarchy a populisty s autoritářskými sklony se zdevastovanou a svým hodnotám zpronevěřenou ČSSD a poprvé od Listopadu naprosto zbytečně podporovanou i s nereformovanými komunisty hrdě se hlásící ke zločinecké organizaci a dlouhodobě prosazující vlastizrádné zájmy našich nepřátel. I vůči jí podobné polofašistické organizaci jménem SPD. Zda je můj jazyk v tomto až moc ostrý, nebo se naopak ještě mírním, posuďte sami.

Z principu bych tedy v prvním kole kandidáty ANO, ČSSD a především KSČM, SPD a dalších extrémistických stran, příp. ty bez šance nevolil.

Volil bych tedy kandidáty TOP 09, Pirátů, STAN, Zelených, KDU-ČSL, ODS či menších středových (či středopravicových nebo středolevicových) stran. Ideálně takové, kteří mají své názory promyšlené a podpořené jasnými (a mně blízkými hodnotami).

Naštěstí díky práci skvělých lidí existuje několik nástrojů, které nám pomáhají se rozhodnout. Většinou jsem při přemýšlení o tom, koho volit, postupoval v tomto pořadí:

1) Podíval jsem se, kdo a za jaké strany vůbec kandiduje.

2) Podíval jsem se, jakou mají podle kurzů na Fortuně šanci. Je to samozřejmě podobně zavádějící, jako se řídit předvolebními průzkumy, ale co se dá dělat. Bylo by dobré, kdyby někdo analyzoval, jak předpovědi sázkových kanceláří bývají přesné.

3) Podíval jsem se, jak s danými kandidáty souhlasím ve volební kalkulačce, a to především v klíčových tématech (NATO, EU, Senát, příp. referendum). Problém je, že velké části z nich jejich voliči nestojí ani za to, aby tam své názory napsali, což je samo o sobě další důvod, proč někoho nevolit.

4) Díval jsem se i na to, jak transparentní jsou.

5) Opatrně jsem přihlížel i k tomu, zda podporují opatření Rekonstrukce státu.

6) Díval jsem se na to, zda podporují LGBT práva, příp. zda k tomu mají vůbec odvahu vyjádřit vlastní názor a jak ho argumentují.

7) Pokud jsem stále neměl jasno, tak jsem si u těch nerozhodných pustil jejich vizitky, resp. minirozhovory od Českého rozhlasu.

8) Dále jsem si hledal, co se o nich píše na Wikipedii, příp. v médiích.

9) Taky to, co o sobě píšou na svém vlastním webu – jaký mají příběh, jaký prosazují program a co je v něm jejich prioritou.

10) Někdy musí rozhodnout i osobní sympatie, což se snad dá kromě zmiňovaných minirozhovorů na ČRo odhadovat i z případných předvolebních videí či starších projevů.

11) V neposlední řadě upřednostňuju, když strany vysílají osobnosti, které se ve veřejném prostoru či v politice angažují dlouhodobě, než když těží jen z toho, že jsou to celostátní (sportovci, herci) nebo lokální (lékaři) celebrity.

12) No a někde bych si zřejmě hodil korunou, protože kvalitních kandidátů je v daném obvodě víc.

Koho bych tedy letos volil?

2 – Sokolov: Miroslav Balatka (STAN s podporou TOP 09, KDU-ČSL a Pirátů)
5 – Chomutov: Přemysl Rabas (Senátor 21 s podporou Pirátů, LES, Zelených KDU-ČSL, TOP 09, Hnutí PRO Kraj)

8 – Rokycany: Martin Uhlíř (TOP 09)

11 – Domažlice: Michal Janek (TOP 09), příp. Vladislav Vilímec (ODS)

14 – České Budějovice: Jiří Šesták (HOPB s podporou STAN, KDU-ČSL, TOP 09, Zelených a Senátor 21), příp. Ladislav Faktor (Nezávislý, s podporou ODS)

17 – Praha 12: Eva Tylová (Piráti s podporou LES), příp. Pavel Fischer (nezávislý kandidát s podporou KDU-ČSL, STAN, ODS a TOP 09)

20 – Praha 4: Jiří Drahoš (STAN, TOP 09, KDU-ČSL a Zelení) nebo Miroslava Skovajsová (ČSSD)

23 – Praha 8: Hayato Okamura (KDU-ČSL s podporou Zelených) nebo Lukáš Wagenknecht (Piráti)

26 – Praha 2: Marek Hilšer (MHS)

29 – Litoměřice: Libor Uhlík (Senátor 21)

32 – Teplice: Jaroslav Kubera (ODS) nebo Pavel Šedlbauer (TOP 09), příp. Zdeněk Bergman (Senátor 21)

35 – Jablonec nad Nisou: Michaela Tejmlová (nestraník za Senátor 21 s podporou Pirátů, KDU-ČSL, Zelených a Společně pro Jablonec) nebo Pavel Žur (Nová budoucnost pro Liberecký kraj)

38 – Mladá Boleslav: Daniela Weissová (Piráti), příp. Raduan Nwelati (ODS)

41 – Benešov: Jiří Kozák (ODS) nebo Petr Chaluš (Piráti s podporou Senátor 21), příp. Terezie Radoměřská (TOP 09)  nebo Zdeněk Hraba (STAN)

44 – Chrudim: Daniel Herman (KDU-ČSL), příp. Jan Tecl (ODS v koalici se STAN a STO) nebo Tomáš Dubský (NK)

47 – Náchod: Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL s podporou TOP 09 a STAN), příp. Miroslav Brát (ČSSD) 

50 – Svitavy: Jiří Krátký (Piráti s podporou Senátor 21 a Zelených) nebo Bohuslav Fliedr (KDU-ČSL a STAN s podporou TOP 09)

53 – Třebíč: Hana Žáková (STAN s podporou ODS, SNK-ED a PRO Třebíč) nebo Michal Šalomoun (Piráti s podporou TOP 09)

56 – Břeclav: Karel Štogl (nestr. za Piráty), příp. Richard Zemánek (KDU-ČSL) nebo Rostislav Koštial (ODS)

59 – Brno-město: Mikuláš Bek (STAN v koalici s ODS, TOP 09 a Zelenými)

62 – Prostějov: Jaroslav Fidrmuc (KDU-ČSL) nebo Dagmar Halašová (ODS)

63 – Šumperk: Zdeněk Brož (KDU-ČSL v koalici se STAN s podporou Senátor 21), příp. Josef Ťulpík (ODS) 

68 – Opava: Herbert Pavera (TOP 09 s podporou ODS, STAN, Zelených a Soukromníků)

71 – Ostrava-město: Martin Tomášek (Piráti s podporou Senátor 21 a Zelených), příp. Zdenka Němečková Crkvenjaš (nez. s podporou TOP 09, ODS a Soukromníků) nebo Leopold Sulovský (Ostravak)

74 – Karviná: Ladislav Sitko (TOP 09)

77 – Vsetín: Zbyněk Fojtíček (ODS), příp. Petr Kořenek (ČSSD)

80 – Zlín: Patrik Kunčar (KDU-ČSL s podporou TOP 09 a Senátor 21)

Tučné zvýraznění, kurzíva, slova „nebo“ vs. „příp.“ mají samozřejmě význam.

A koho bych letos volil v komunálních volbách?

K těm jsem se tento rok zatím moc nedostal, takže jen stručně v obcích a městech, která jsou pro mě nějak relevantní. Navíc z důvodu zvláštního volebního systému můžeme v podstatě volit více stran.

Dobrá (moje „rodná“ vesnice a obec trvalého pobytu):

Pravděpodobně již potřetí kandidátku, za kterou jsem kdysi taky kandidoval, a jejíž zástupci obec spravují poměrně dobře, tedy Aby Dobrá byla Dobrá – Sdružení KDU-ČSL a nezávislých kandidátů. Pravděpodobně ale podpořím kroužkem jednotlivců i některé další, např. OBČANÉ PRO OBČANY, Dobrá pro občany, občané pro Dobrou, příp. Pro zdravou a čistou Dobrou – Sdružení nezávislých kandidátů.

Frýdek-Místek (moje rodné, okresní a středoškolské město):

Vůči současným šíleným koalicím, které z různých a kdovíjakých důvodů neustále vznikaly a zanikaly, jsem byl v tomto volebním období v opozici. Proto bych zde KDU-ČSL nevolil. Minule bych tam volil TOP 09, která se ale nedostala a letos se obávám podobného. Proto si myslím, že šanci mají místní Piráti, kroužkem bych pak možná podpořil jednotlivce z Vaše město či z ODS. Naopak bych nevolil Frýdečany a Místečany, Občané spolu – Nezávislí a patrně ani Naše město.

Ostrava (mé krajské město):

K debatě na ČT jsem se bohužel letos (zatím) nedostal ani jsem to více nesledoval. Proto jen ve zkratce – z principu bych nevolil ANO, protože jeho dobrý výsledek ve velkém městě se už může interpretovat jako podpora Babišově vládě. Samozřejmě taky ne extrémisty z KSČM, SPD a spol. a taky ne místní mafiány, i když nemám přehled, koho tam nyní ovládají. Je tedy dost pravděpodobné, že bych volil buď STAN nebo Piráty, příp. skrze jednotlivce nějak napůl, příp. takto i lidi z dalších stran. Je škoda, že si občané z Ostravy nevytvořili volební kalkulačku.

Brno (mé univerzitní a současné město):

Tady jsem debaty viděl dvě – jednu na ČT, druhou pak osobně. Primátor Vokřál sice patří mezi to lepší z ANO, ale z principu bych ho nevolil. Situace s dopravou, bydlením atp. je šílená, ale v tom si zástupci současné i minulých koalic zřejmě mohou podat ruce.  I proto bych vybíral spíše jednotlivce napříč těmito stranami: Zelení, Piráti, Žít Brno, TOP 09, KDU-ČSL, STAN, Brno Plus a možná i ODS.

Brno-střed (městská čtvrť, kde nyní bydlím):

Jsem tady jen chvíli, zdejší situaci ještě moc neznám a ani jsem se k tomu moc nedostal. Patrně bych postupoval podobně jako v předchozím případě s ještě větším zohledněním konkrétních místních problémů a toho, co pro to v politickém nebo občanském životě jednotliví kandidáti už udělali, a zda se jejich představa o mé čtvrti blíží té mojí.

Praha (mé hlavní město):

Ani k pražské debatě jsem se letos zatím nedostal. Krnáčová je tragédie a z prvních dojmů nové Babišovy loutky to vypadá, že by s nimi ty další čtyři roky byly prostě ještě vtipnější. Když jsem ale jel z německého Erasmu přes Prahu zpátky na Moravu a Slezsko, tak mi to zas tak vtipné nepřišlo. Kdyby se rozdávaly anti-ceny za uživatelskou příjemnost, tak by to Praha mohla vyhrát.

Proto doufám, že si pražští občané konečně začnou Prahu spravovat sami a dostanou ji z rukou kmotrů, mafiánů, oligarchů a neschopných kariéristických politiků.

I tady bych si vybíral kvalitní osobnosti napříč jednotlivými kandidátkami – a sice z: Prahy sobě, Pirátů, Spojených síl pro Prahu (TOP 09, STAN, KDU-ČSL, DJK) a Zelených. Snad vznikne takováto povolební koalice. Naopak bych nevolil ANO, ODS, ČSSD a extrémisty a zbytečné strany plýtvající volební papír taky ne.

Tož kraje bychom měli, teď by to chtělo ještě nějaké ty okresy

Zemské zřízení by sice bylo přirozenější, ale kraje není nutné rušit. Zároveň k nim by pro naši demokracii bylo dobré, kdybychom si zavedli i samosprávné okresy.

Osobně jsem zastáncem subsidiarity, tedy toho, že politické záležitosti se mají rozhodovat na co možná nejnižší úrovni, která je občanům nejblíže. Dnes máme problém s demokratickým deficitem. Lidé mají pocit, že věci nemohou ovlivnit, a že si své vlastní záležitosti nemohou spravovat sami.

To vůbec není překvapivé, protože o řadě lokálních věcech se rozhoduje někde daleko v krajských městech, nebo v cizích obcích s rozšířenou působností, jejichž zastupitelstvo si občané, o nichž se rozhoduje, nemohou zvolit. Tento problém by mohly vyřešit samosprávné okresy.

Volby do okresních zastupitelstev by se měly konat buď zároveň s těmi krajskými, nebo lépe s těmi komunálními, a to především ze dvou důvodů. První je ten, aby nedocházelo k odvrácení pozornosti k celostátním tématům, a druhý je praktický – funkci okresů by plnila řada větších mimookresních měst.

Co vše by mohly dělat naše okresy?

Samotný princip by byl jednoduchý – nic navíc, co si mohou jednotlivé obce či jejich dobrovolná sdružení udělat samy, a všechno to, co nemusí dělat kraje, stát či nadnárodní orgány. Co to bude konkrétně, je záležitostí jak věcné a odborné, tak politické diskuze, postupného zavádění a učení se ze zahraniční i vlastní zkušenosti. Pro představu by to mohlo být třeba toto:

– starost o silnice III. a II. třídy
– zřizování středních a odborných škol
– zodpovědnost za určitou část sociální politiky
– starost o podobu krajiny na území okresu
– podpora místního turismu
– záštita nad lokálními kulturními a sportovními akcemi
– stipendia pro sociálně znevýhodněné, ale nadané studenty
– vydávání pasů, občanských průkazů atp.
– posuzování vlivu na životní prostředí
– ochrana přírody, památek, významných lokalit atd.
– správa lesů, myslivosti; starost o zemědělství, rybářství atp.

Jaké by byly výhody zavedení samosprávných okresů?

– princip subsidiarity
– posílení přirozeného lokálního patriotismu
– větší pocit odpovědnosti občanů za něco blízkého a vlastního
– vyšší politická angažovanost místních občanů s dobrou pověstí
– a tedy i volba kvalitních politiků, které lidi znají ze svého okolí
– příležitost pro růst lokálních politických osobností
– řešení problému demokratického deficitu v obcích s rozšířenou působností
– totéž v případě krajů a jejich vzdálených krajských měst
– větší a průhlednější kontrola nakládání s veřejnými prostředky
– řešení českého problému se spoustou malých obcí, aniž by se musely nepřirozeně slučovat
– tak jako na komunální úrovni větší angažovanost žen v politice

Jaké by ale byly nevýhody?

– zvýšení administrativy a byrokracie
– komplikace daňového systému
– větší náklady na další politiky a úředníky
– více koryt pro regionální kmotry a rodinné příslušníky politiků
– větší prostor pro politickou korupci a politizaci rozhodování
– další prostor pro plýtvání veřejnými prostředky
– hrozba vytváření neférových dotací a pobídek místním firmám
– marginalizace krajů
– obce s rozšířenou působností jsou lidem dnes blíže než okresní města
– hrozba diskriminace a porušování práv v sociální politice
– zvýšení nerovností mezi okresy
– komplikace už tak víceúrovňového politického systému

Proč by to i přesto bylo lepší?

Ano, demokracie a kvalitní samospráva něco stojí. Jenže máme dost dobrý důvod se domnívat, že čím blíže si o svých záležitostech budou občané rozhodovat, tím lépe si dohlédnou na to, aby se s jejich veřejnými prostředky hospodařilo lépe. Taktéž budou mít větší možnost to reálně ovlivnit – jak ve volbách, tak mezi nimi.

Zároveň je možné nastavit jasná celostátní pravidla, aby všechny okresy byly spravovány transparentně a měly jasně vymezené pravomoci. Do toho lze vše elektronizovat a redukovat tím zbytečnou byrokracii na minimum. Navíc bude na občanech v každém okresu, jak si ten svůj budou spravovat.

Nutno také připomenout, že řada úředníků přejde společně s pravomocemi z krajů a obcí s rozšířenou působností na okresy, takže těch nových tolik vznikat nemusí. Pokud budou někde řádit místní kmotři, tak se to lidé snáze dozvědí a v dalších volbách s nimi budou moci zúčtovat. Navíc budou mít méně výmluv, že to nejde, protože brzy jim aktivní občané i z jiných okresů předvedou, že to jde. Případné neférové křivení hospodářské soutěže skrze pobídky a dotace by se dalo zakázat celostátně.

Co by se dále muselo vyřešit?

Otázkou je, jak by se okresy měly financovat. Moje představa je, že efektivní a zároveň sociálně spravedlivé by bylo dvojí daňové financování. A to zaprvé určit procento z rozpočtového určení daní, a zadruhé mít vlastní okresní daně. Tedy část daně z příjmů fyzických osob by si okresy každoročně určovaly samy formou procentuální přirážky, podobně jako to obce a kantony dělají ve Švýcarsku, které má i přesto paradoxně daleko přívětivější daňový systém. Celé je to ale k diskuzi.

Taktéž je otázkou, jak by se nazývala pozice toho, kdo by byl v čele daného okresu. I z historických důvodů se jako nejlepší možnost nabízí – okresní hejtman. Naopak okresní rada, okresní guvernér či přednosta okresního úřadu mi nepřijdou vhodné. Pak je tu otázka, zda by měl být volen přímo. O tom by si podle mě měl mít možnost rozhodnout každý okres (ostatně i kraj) sám. Podobně asi i o počtu svých volených zastupitelů, i když tam mohou být na místě rovná celostátní pravidla, alespoň z hlediska minimálního a maximálního možného počtu.

Pak je tu ale i problém s tím, jak to udělat, aby hranice okresů byly co nejpřirozenější, aby se s nimi lidé co nejvíce ztotožňovali a aby jim byly co nejblíže. Taky aby ideálně respektovaly již zavedené okresy, ale i původní zemské hranice či přirozené historické oblasti typu Lašsko, Chodsko atp. A zda by nebylo dobré vytvořit je v rámci území dnešních obcí s rozšířenou působností.

Co by ale zůstalo krajům?

Může se jevit, že při takovém zavedení okresů by kraje již byly zbytečné. Jenže to si úplně nemyslím. Stále zde existuje řada věcí, které by byly příliš velké pro okresy a příliš malé pro stát. Mezi krajské kompetence by (nadále) mohlo patřit například toto:

– starost o silnice I. třídy
– zodpovědnost za integrovanou veřejnou dopravu, především vlakovou
– strukturální fondy a evropské dotace
– další dnešní věci i ty, které dosud zbytečně řeší stát či EU

Pak jsou tu ale i věci, které by se možná daly převést na okresy:

– integrovaný záchranný systém
– správa krajských nemocnic
– řešení povodní a přírodních katastrof
– vodovody a kanalizace
– kontrola ve školství

Krajská témata by se sice výrazně redukovala, ale nezmizela by úplně. Proto má smysl, aby nadále existovaly i samosprávné kraje. A to i z toho důvodu, aby občané mohli dohlížet na transparentnost výdajů, využívání veřejných prostředků a správné hospodaření.

Asi by pak bylo možné nejen zeštíhlit krajské úřady, ale i snížit počet krajských zastupitelů. Taktéž můžeme vést diskuzi o tom, zda by nemohli být voleni spíše okresními zastupiteli, a ne přímo. Chceme-li ale odstraňovat pocit demokratického deficitu, tak bychom krajské volby měli ponechat.

Dle mého je tedy pro naši zemi vhodné, abychom si samosprávné okresy zavedli. Hlavní výhodu vidím v tom, že budou blíže občanům, budou rozhodovat o specifických lokálních věcech a vytvoří dnes chybějící most pro přechod kvalitních místních politiků do krajské a celostátní politiky.