Praktický pokus – položení otázky v průzkumu ovlivní jeho výsledek!

Praktický pokus – položení otázky v průzkumu ovlivní jeho výsledek!

Když se Vás zeptám – Myslíte si, že člověk by měl mít právo na svůj život již od chvíle, kdy se stává člověkem (tedy od početí)? Co odpovíte? Ano, Ne či Nevím? A když se Vás zeptám – Jste proti potratům? Jaká bude Vaše odpověď? Věřili byste, že se bude u mnoha lidí lišit? Předem upozorňuji, že tento průzkum na SANEPu nemá potřebnou vypovídací hodnotu (byť si myslím, že odpovídali cca stejní lidé, což vyvozuji i z přibližně stejného počtu oslovených respondentů), jsem ale přesvědčen, že to podstatné nám ukazuje, a na dostatečně reprezentativním vzorku by se prokázal stejný jev.
Nejprve si povězme něco o průzkumech agentury SANEP, které zadávají samotní uživatelé. Pokud jste na SANEPu zaregistrováni (a osobně to doporučuji zejména lidem, kteří se rádi vyžívají v nalhávání si, že nic nezmění, že nic nemohou ovlivnit, protože tam se v průzkumu Váš hlas, který má ve skutečných volbách váhu jednoho hlasu násobí najednou díky redukovanému vzorku až 1000x – a nechci ani spekulovat, zda výsledek voleb ovlivníte spíše ve volební místnosti, nebo účastí v předvolebním výzkumu).
Každopádně, jako registrovaný uživatel si můžete zadat sami svoji výzkumnou otázku na jakékoliv téma (SANEP to sice musí schválit, ale ještě se mi nestalo, že by nějakou zamítl) – ta musí být položena tak, aby na ní bylo možno odpověď – ano, ne, nevím – a jste upozorněni, že tato Vaše otázka neodpovídá reprezentativnímu vzorku a nemůže být interpretována jako názor celé populace. Ostatní uživatelé pak na tyto otázky dobrovolně odpovídají nejen proto, že tam bývají zajímavá témata či snad kvůli pocitu, že něco ovlivňují, ale také proto, že SANEP nabízí různé hmotné odměny. Ale k samotnému výzkumu:
V době od 9. června 2012 byla do hlasování zařazena tato mnou položená otázka a výsledek mi byl znám 24. července:
Právo na život
Myslíte si, že člověk by měl mít právo na svůj život již od chvíle, kdy se stává člověkem (tedy od početí)?
ANO 55.1%
NE 21.5%
NEVÍM 23.4%
Celkem hlasovalo: 5599
Předtím, v době od 3. března 2012 (do 14. května) jsem zadal v podstatě tu samou otázku tímto způsobem:
Potraty
Jste proti potratům?
ANO 29.3%
NE 57.1%
NEVÍM 13.6%
Celkem hlasovalo: 5545
Co z toho tedy vyplývá? Přemýšlejme nad tím, jak média předkládají výsledky průzkumů/výzkumů a dívejme se, jak ony výzkumné agentury otázky pokládají a jak poté výsledky interpretují. Pro občany, politické komentátory, PR poradce a hlavně politiky samotné a jejich příznivce z toho pak vyplývá, že by měli velmi přemýšlet nad tím, jak svá témata komunikují.
Ale jinak SANEP nás upozorňuje, že:
Výsledky anket zadávaných veřejností v rámci sekce SANEP Public v žádném případě nelze považovat za výzkumy či průzkumy s vypovídací hodnotou názoru reprezentativního vzorku obyvatel ČR. Z tohoto důvodu proto nelze chápat ani interpretovat výsledky anket jako relevantní názor celospolečenského spektra obyvatel České republiky.“

Perspektivy levice a pravice v České republice

V poslední době se často hovoří o ideové vyprázdněnosti české politiky na straně jedné, na straně druhé pak o přežitku politických ideologií a vůbec dělení se na levici, pravici či snad o smyslu politických stran a idejí pochybujeme úplně. Rád bych zde nastínil, o jaká témata se ve 21. století bude levice a pravice i nadále přít. Je možné, že u některých věcí nebudete souhlasit se zařazením jednotlivého tématu nalevo či napravo, jde však spíše o určitou systematizaci pro názornou představu, není tedy nutné brát vše doslova. Osobně zde levicová témata uvádím na pravé straně, pravicová na levé.
Ekonomická témata
  • méně daní vs. více daní
  • snižování spíše daně z příjmu vs. snižování spíše DPH
  • zmenšování státního dluhu vs. zvyšování státního dluhu
  • řešení ekonomické recese pomocí snížení daní vs. umělá stimulace spotřeby ze státních prostředků
  • rovná daň z příjmu (ideálně její úplně zrušení) vs. progresivní a milionářské daně
  • snaha o co nejmenší efektivní stát vs. snaha o pečující sociální stát
  • rovnost příležitostí vs. pokus o rovnost výsledků
  • důraz na dobrovolnou solidaritu vs. vytváření sociálních programů pro slabé a nemocné
Společensko-etická témata
  • ochrana práva na život každého jednotlivce od početí vs. právo ženy na ukončení života svého dítěte
  • důraz na tradiční rodinu vs. podpora sňatků homosexuálů či registrovaného partnerství
  • nesouhlas s adopcí dětí homosexuálními páry vs. jeho souhlas
  • důraz na obranu osobních svobod vs. vytváření kolektivních práv
  • důraz na ochranu soukromí vs. důraz na bezpečnost společnosti
  • skepse k agendě ohledně globálního oteplování vs. boj proti globálnímu oteplování
  • důraz na přirozenost člověka vs. vytváření nového člověka – humanizace robotů, zvířat, hologramů, genetické úpravy člověka
  • obrana křesťansko-židovských hodnot vs. neomarxistické a pseudohumanisitické tendence
  • definice manželství jako sňatek muže a ženy za účelem mít děti vs. pokusy o legalizaci a toleranci pedofilie, nekrofilie, zoofilie a jiného netradičního sexuálního chování
  • ochrana duševního vlastnictví vs. prosazování kolektivního sdílení
  • svoboda jako dělání si všeho, co neohrožuje jiného vs. svoboda jako právo dané zákony
  • jinými slovy: zákony spíše zakazující vs. zákony spíše povolující
  • právo jednotlivce na nošení zbraně vs. důraz na bezpečnost zajišťovanou státem
Zahraničně-bezpečnostní témata
  • snaha o zachování národních států vs. kontinentální až globální federalizace
  • důraz na suverenitu národních států vs. prosazování globální vlády
  • silné spojenectví s NATO vs. jeho odmítání
  • podpora Izraele vs. podpora Palestiny
  • předsudky vůči islámu vs. naivita vůči islámu
  • pro-západní orientace, zj. na USA vs. orientace na Rusko a Čínu
  • větší výdaje na armádu a naši účast v zahraničních misích vs. opak

 

Původně jsem zamýšlel, že se pokusím být korektní, ale poněkud se mi to nedařilo, tak jsem to pojal spíše tak, že můj názor může být z popisu témat patrný. Článek nemá ani tak být konečným výčtem daných témat, jako spíše inspirací pro další, třeba i odbornější studie.
Je pak jasné, že zde asi nemáme při takovémto dělení žádnou vyloženě pravicovou stranu (možná se jí nejvíce blíží Konzervativní strana Martina Rejmana), ale spíše tu máme strany, které jsou pravicové třeba v ekonomických či zahraničně-bezpečnostních otázkách, ale ve společensko-etických jsou (i z důvodu historického kontextu naší země) velice často nalevo (ODS, TOP 09, Svobodní), naopak KDU-ČSL může být v ekonomických či zahraničně-bezpečnostních otázkách ve středu spektra, ale v sociálně etických ji uvidíme spíše vpravo (sic!). A nakonec by bylo otázkou, zda autentickou levicí v celém tomto schématu by byli spíše komunisti, nebo spíše zelení.

Je MKD opravdu polofašistickou organizací?

Když se v Brně v červnu konal pochod Queer Pride Parade, Mladí křesťanští demokraté neváhali a zahájili historicky první Pochod pro rodinu, který se konal těsně před začátkem výše zmíněné akce. Některá média dávala MKD do jednoho pytle s homofóbními extrémisty či náboženskými fanatiky.

Ještě téhož dne přijali Mladí křesťanští demokraté na svém celostátním výboru (nejvyšším orgánu zemi sjezdem) usnesení – 5 programových bodů, které doporučují KDU-ČSL, co musí udělat, aby se mohla úspěšně vrátit do sněmovny. Mezi těmito body jsou:

– Podpora tradičního školství zaměřeného na kvalitu (včetně církevního a domácího školství)
– Jednoznačný a zřetelný boj proti euthanasii, potratům, registrovanému partnerství a adopcím dětí homosexuálními páry
– Tvrdý boj proti kriminalitě a drogám včetně marihuany
– Boj proti masové imigraci a radikálnímu islámu
– Podpora tradiční rodiny

Reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Levicový politolog Lukáš Jelínek a středová politoložka Vladimíra Dvořáková ale i bývalý předseda královéhradecké MKD Tomáš Zdechovský MKD přirovnávají k nebezpečným a fašizujícím tendencím k tomu, že v MKD získávají na vlivu bývalí sládkovci. Moravskoslezská MKD, jejíž zástupci hlasovali proti těmto pěti bodům, se od nich ve svém usnesení z krajského výboru distancovali.

Jsou ale přijaté body skutečně takto extrémní a nebezpečné? Nebo pouze jejich forma? Česká republika si prošla silnou bolševizací a liberalizací myšlení, což se v nás silně zakořenilo. Podobně je na tom i dnešní Evropa (a především ta západní).

Podívejme se ale do Spojených států. Tam by se (stejně jako na jižní Moravě) pod přijaté usnesení podepsala polovina lidí. Už dlouho se bavím tím, že co je u nás (ČR, EU) pravicové, v USA je označováno za zavádění socialismu, co je v USA pravicové, u nás (ČR, EU) je považováno za klerofašismus.

A kde je tedy pravda? Kdo je tu klerofašista a kdo liberální socialista?

Možná se teď někdo diví, proč zrovna možná ten nejliberálnější mlad lidovec z možná nejliberálnější krajské organizace MKD nastavuje Čechům a Evropanům právě takovéto zrcadlo. Podívejte se na přiložené video a možná pochopíte, že takové věci nelze vidět jednoznačně a primitivně, že je třeba nad nimi stále uvažovat a zkoumat názory a postoje obou stran.

5 programových bodů – http://mladikd.cz/view.php?cisloclanku=2010062801

Hodnocení politologů – http://www.denikreferendum.cz/clanek/4737-moznosti-a-limity-strany-lidove

Reakce předsedy MKD, Petra Jurčíka – http://petrjurcik.blog.idnes.cz/c/147397/Kdyz-pohrobci-kopou-do-budoucnosti-KDU-CSL.html

Reakce moravskoslezské MKD – http://mladikd.cz/view.php?cisloclanku=2010072301

Zdroj: http://navrat.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=149049