Archiv pro štítek: Izrael

Perspektivy levice a pravice v České republice

V poslední době se často hovoří o ideové vyprázdněnosti české politiky na straně jedné, na straně druhé pak o přežitku politických ideologií a vůbec dělení se na levici, pravici či snad o smyslu politických stran a idejí pochybujeme úplně. Rád bych zde nastínil, o jaká témata se ve 21. století bude levice a pravice i nadále přít. Je možné, že u některých věcí nebudete souhlasit se zařazením jednotlivého tématu nalevo či napravo, jde však spíše o určitou systematizaci pro názornou představu, není tedy nutné brát vše doslova. Osobně zde levicová témata uvádím na pravé straně, pravicová na levé.
Ekonomická témata
  • méně daní vs. více daní
  • snižování spíše daně z příjmu vs. snižování spíše DPH
  • zmenšování státního dluhu vs. zvyšování státního dluhu
  • řešení ekonomické recese pomocí snížení daní vs. umělá stimulace spotřeby ze státních prostředků
  • rovná daň z příjmu (ideálně její úplně zrušení) vs. progresivní a milionářské daně
  • snaha o co nejmenší efektivní stát vs. snaha o pečující sociální stát
  • rovnost příležitostí vs. pokus o rovnost výsledků
  • důraz na dobrovolnou solidaritu vs. vytváření sociálních programů pro slabé a nemocné
Společensko-etická témata
  • ochrana práva na život každého jednotlivce od početí vs. právo ženy na ukončení života svého dítěte
  • důraz na tradiční rodinu vs. podpora sňatků homosexuálů či registrovaného partnerství
  • nesouhlas s adopcí dětí homosexuálními páry vs. jeho souhlas
  • důraz na obranu osobních svobod vs. vytváření kolektivních práv
  • důraz na ochranu soukromí vs. důraz na bezpečnost společnosti
  • skepse k agendě ohledně globálního oteplování vs. boj proti globálnímu oteplování
  • důraz na přirozenost člověka vs. vytváření nového člověka – humanizace robotů, zvířat, hologramů, genetické úpravy člověka
  • obrana křesťansko-židovských hodnot vs. neomarxistické a pseudohumanisitické tendence
  • definice manželství jako sňatek muže a ženy za účelem mít děti vs. pokusy o legalizaci a toleranci pedofilie, nekrofilie, zoofilie a jiného netradičního sexuálního chování
  • ochrana duševního vlastnictví vs. prosazování kolektivního sdílení
  • svoboda jako dělání si všeho, co neohrožuje jiného vs. svoboda jako právo dané zákony
  • jinými slovy: zákony spíše zakazující vs. zákony spíše povolující
  • právo jednotlivce na nošení zbraně vs. důraz na bezpečnost zajišťovanou státem
Zahraničně-bezpečnostní témata
  • snaha o zachování národních států vs. kontinentální až globální federalizace
  • důraz na suverenitu národních států vs. prosazování globální vlády
  • silné spojenectví s NATO vs. jeho odmítání
  • podpora Izraele vs. podpora Palestiny
  • předsudky vůči islámu vs. naivita vůči islámu
  • pro-západní orientace, zj. na USA vs. orientace na Rusko a Čínu
  • větší výdaje na armádu a naši účast v zahraničních misích vs. opak

 

Původně jsem zamýšlel, že se pokusím být korektní, ale poněkud se mi to nedařilo, tak jsem to pojal spíše tak, že můj názor může být z popisu témat patrný. Článek nemá ani tak být konečným výčtem daných témat, jako spíše inspirací pro další, třeba i odbornější studie.
Je pak jasné, že zde asi nemáme při takovémto dělení žádnou vyloženě pravicovou stranu (možná se jí nejvíce blíží Konzervativní strana Martina Rejmana), ale spíše tu máme strany, které jsou pravicové třeba v ekonomických či zahraničně-bezpečnostních otázkách, ale ve společensko-etických jsou (i z důvodu historického kontextu naší země) velice často nalevo (ODS, TOP 09, Svobodní), naopak KDU-ČSL může být v ekonomických či zahraničně-bezpečnostních otázkách ve středu spektra, ale v sociálně etických ji uvidíme spíše vpravo (sic!). A nakonec by bylo otázkou, zda autentickou levicí v celém tomto schématu by byli spíše komunisti, nebo spíše zelení.

Big Tuesday

Tak jako Američané měli nedávno v souvislosti s primárkami do Bílého
domu Velké úterý (Big Tuesday), i my jsme takové měli tento týden. Sice
můžeme namítnout jak pro koho, ale myslím, že spokojení byli nakonec
všichni.
Většina lidí to tak určitě nevnímá, ale uvědomme si, že pro tak malou zemi s tak nevyvinutou demokracií je návštěva nejmocnější ženy světa
opravdovou událostí. Já osobně jsem to prožíval velmi, je o mě známo, že
jsem trošku proamerický a chyby v posledních letech jim bez problémů
odpouštím. I když nedávno bych si asi řekl, koho to zajímá, proč je kvůli
nějaké babě z Ameriky takový poprask a kolik nás to stojí vůbec peněz.
Navíc nám tu jde podepisovat radar, stejně Irán není nebezpečný, teroristi
nikdy nebudou mít balistické rakety atp. Poněkud povrchní, že?
V úterý jsem ale sledoval kontinuální vysílání ČT24 už od deseti ráno a
postupně prohlédával ostatní mediální portály na mém serveru
netnews.xf.cz. Velmi se mi líbí, když je okolo nějaké významné události
takový mediální poprask, kdy uvidíte záběry kamer stejné události z desítek úhlů pokaždé s jiným logem televize či portálu. Je to sice ztráta času, aleco…
Protože sleduji i zpravodajství Jana Šinágla, věděl jsem o akcích i pro
radar. Ostatně matně se o nich zmiňovala i masmédia. Ovšem ukázky jsem našel až na Primě (snad byly i jinde). Jinak se točilo okolo protiradarovýchaktivistů.
O radaru už jsem se mnohokrát vyjádřil a můžeme ho (až na ruské
povolenky) považovat za grandiozní úspěch naší podivné vlády. Obavy, že
budeme cílem teroristů, když se budeme paktovat s Američany, považuji za maločeské, jako to označil Jiří Čunek.
Mediální prohlášení premiéra Topolánka a paní ministryně Condoleezy
Rice bylo pěkné. I když nevím, jestli bych se neobával, že zezadu na mě
někdo vystřelí od Karlova mostu třeba.
Poté došlo na slavnostní podepisovací ceremoniál, který také proběhl (až
na nepatrnost výběru stolu a židlí) na úrovni. Ukázalo se, že zase tak daleko k vyspělé demokratické zemi nemáme. Žádný povedený ani mi známý atentát se nekonal, bezpečnostní služby to zvládly skvěle. Také jsme mohli vidět ukázku, jak probíhá oficiální život, což byla krása pohledět.
Horší byla ale situace v Lidovém domě. V tento den jsem už měl namále
považovat ČSSD za demokratickou stranu. Pozvat si (životopisně)
neznámého generála země, která používá totalitní rétoriku vůči svým
ekonomickým partnerům, totalitní způsoby vůči svým občanům a médiím,
kdy BBC prohlásí, že Litviněnko byl zabit ruským státem a to vše v den, kdy oficiální zahraničně-politická reprezentace hostí tuto ženu kvůli pro naši zemitak významné záležitosti.
Ale ono to pokračovalo. Pan generál, o němž se údajně ani neví, kdy se
narodil, nás ujistil, že nás za odměnu nebudou bombardovat, ale že s našim spojenectvím s  USA nesouhlasí. Nevšimli si, že studená válka oficiálně skončila? Napadaly mě různé myšlenky, jestli se Lidový dům 2008 nebude nazývat podobně jako Mnichov. Tuto změnu rétoriky ve mě vyvolavalo dojmy, že ČSSD ujistila Rusko, že se v roce 2010 dostane k moci, ovládne obě komory a žádný radar nebude. Tudíž nemusejí bombardovat, my je tu pustíme. Snad to byly jen hrůzné myšlenky.
Tuším, že k večeru ruské ministerstvo prohlásilo, že pokud smlouva projde parlamentem bude to mít vojenské důsledky a že končí rozhovory s USA o protiraketové obraně (že by generál ještě nevyřídil, snad to boří ménápady).
Ráno se dozvíme, že Irán vypálil své rakety, které doletí až na okraj EU a do dalších zemí Evropy. Zvlášní, jak nás před pár hodinami od zkoušky ruský generál přesvědčoval, že Irán není žádnou hrozbou. Možná ne pro Evropu, ale naše spojence Izrael a USA ano!
Potom Medvěděv prohlásí, že nebudou hysteričtí a k hovorům s USA se
vrátí (snad už generál nevyřídil zprávu z Lidového domu).
Včera Irán vyzkoušel další zbraně. Izrael má speciální letadlo a tak dále. K
válce se schyluje. Studená je již dávno. Myslím izraelsko-iránská.
Naštěstí USA prohlásí, že bude chránit své spojence. Snad tedy i nás v
případě akutního nebezpečí.
Tak tak uvažuji, jestli se nevrátit k pacifistické propagandě a nezničit
všechny zbraně, třeba je prodat do Iránu, tam by byl určitě kšeft, a nečekat, že Iránci a další dostanou rozum a když uvidí naše hezké gesto (myslím od euroatlantické civilizace), jestli se náhodou nepřidají. Nebo jak to ti normálnější z protiradaristů myslí.
Ještě bych se vrátil k napadení pana Schwarzenberga. Je to normální, když
se to děje, pokud je ohrožena demokracie, ale házet rajčata po ministrovi
vlády, která je snad nejdemokratičtější v novodobé historii a co víc, asi i od Masaryka. To myslím vládu ne jen oficiální ale i tu paralelní. Uřážky paní ministryně a pana ministra a dalších, co mají jiný názor, je trapná ubohost a společenská nevyzrálost, možná taky ta intelektová a osobnostní. Krásně se na Primě Milan Paumer vysmál anarchistům, když mu sdělili novinku, že největším teroristou světa je prezident nejdemokratičtější a nejsvobodnější země s tradicí od roku 1776 G. W. Bush. Je to podobné jako církev považovat za nejstarší teroristickou organizaci na světě.
Nyní doufejmě v lepší časy a hlavně v oslabení vlivů ruské mafie ať vládní či jiné na naši zem, protože tato země a její historie si to nezaslouží, i když současný národ, který za to ale do značné míry nemůže, by si další totality a války klidně zasloužil, ale vinu na tom, že občané nepochopili systém demokracie nesou polistopadoví politici, kteří to rovněž nepochopili a taky média.