2030: Probudíme se v Čínsku?

Jen straším, nečtěte to. Všude jsou mrakodrapy, není nezaměstnanost a nikdo neotravuje se státní buzerací typu zákaz prodeje o svátcích.

Nikde nejsou nevkusné billboardy, jen samé pozitivní a motivační nápisy vlády, Strany a státem povolených velkých korporací. Všechny jsou samozřejmě i česky, protože komunistická vláda je pokroková a na půdě OSN je cool myslet na menšiny, zvlášť když se jedná o původní hostitele. Jinak je samozřejmě vše čínsky a něco rusky.

Na internetu už nenajdete žádné zkažené západní seriály, české, ruské a hlavně ani americké porno a už vůbec ne protistátní a anti-vlastenecké žurnalisticko-publicistické servery typu Echo24, Svobodné forum, Neovlivní.cz, HlídacíPes.org, Reportér magazín a další.

Dokonce Česká televize už neslouží havlistické propagandě, protože Havel je všude vykreslen jako neúspěšný anti-státní buřič a anomálie normalizačního úsilí o stabilizaci české společnosti. A taky už to není veřejnoprávní, ale nově se to nazývá Státní televize, a to i díky tehdejší snaze osvobodit český lid od koncesionářských poplatků.

Naštěstí nemáme euro. Ale nebojte se, žádné ultranacionalistické pokusy po vzoru Spojeného království nebo Dánska zachovat si měnovou nezávislost neprošly. Teď se platí jüanem a díky snaživosti místních soudruhů se podařilo prosadit, aby na česko-slovenských mincích byly obrázky hrdinů, jako byl Gottwald, Jakeš, Zeman, Babiš či Fico.

Když jsme u toho, nadpis je zavádějící. Samozřejmě se to nejmenuje Čínsko, jak to kdysi vtipně nazvala titulní strana Respektu. Z toho si jen dělali srandu tehdejší vlastizrádci, co se drze nazývali disidenty. Ale ty si už nikdo nepamatuje, byli vaporizováni. Nově, tedy staronově, se naše země nazývá Československo. Ano, tehdejší servery šířící ruskou propagandu vzal někdo za slovo a v platnost vyšlo, že tehdejší rozdělení bylo neplatné.

Hejtman a toho času i ministr Kotleba prý měl na vládě nějaké připomínky, ale nakonec uznal, že je to pořád lepší, než aby byl slovenský štát závislý na Bruselu nebo na Washingtonu. Hádáte správně, už není žádný bruselský diktát. Jen pětileté plány nejvyššího vedení komunistické strany v Pekingu. Proti těm se už neozývá nikdo.

Ani naši vojáci už nejsou žoldáky NATO, ale dnes působí jen v mírových misích, jako je budování umělých ostrovů na sporném území Jihočínského moře, případně pomoc severokorejským spoluobčanům, tedy spolusoudruhům, sjednotit Korejský poloostrov.

Naši zemi už nehrozí ani žádné teroristické útoky. Islám a další nebezpečná náboženství, v čele s křesťanstvím, byly Stranou zakázány. Druhé největší zlo – rozhádané a zkorumpované politické strany byly zrušeny. Strana uznala, že Senát je pro její účely taky zbytečný. Ale soudruzi se o své hypotéky bát nemuseli, protože zároveň s tím byl počet poslanců zvýšen na 300.

Ostatně díky rostoucí populaci česko-slovenské společnosti toto číslo neustále stoupá. Ano, i díky státní bytové politice a obnovení novomanželských půjček se podařilo vyřešit důchodovou krizi. Děti se zase rodí. Většinou jsou sice čínského původu, prý z dovozu, ale někdo nově budovaná sídliště obsazovat musí. Ostatně nejde o masovou imigraci, ale o soudružskou výpomoc.

Naše města, tedy vlastně velkoměsta už jsou k nepoznání. Žádné zbytečné památkové nebo pěší zóny a všude jen obrovské mrakodrapy a vlastně celá země je jedno velké velkoměsto. Soudruzi uznali, že řepkou zničená pole je zbytečné obnovovat, a tam, kde kdysi byla zeleň, dnes chodí nadšený lid vesele pracovat do státních továren.

Ano, už nikdo neomezuje svobodu dětí pracovat. Už nikdo nebrzdí komunistický pokrok skrze nesmylné regulace svévolného trhu, a díky absenci 8hodinové pracovní doby mají česko-slovensko-rusko-čínští dělníci svobodu pracovat klidně i 12 nebo i 16 hodin denně, nadšeně i v neděli. Naše země je konkurenceschopná jako nikdy předtím. A taky řadu výrobků už nemusíme dovážet z Číny, ale můžeme si je vyrobit rovnou doma.

Pokud jste to přesto četli a pochopili, tak se musím přiznat, že jsem to měl potřebu při příležitosti vyvěšování čínských vlajek a uvítacích billboardů napsat takhle narychlo. Dříve, než ne-agenta ministra zavřou za dotační podvod. Dříve, než se občanská společnost vzpamatuje a proti Zemanovi v dalších volbách nasadí někoho zvolitelného. A dříve, než národ zamezí tomu, aby celou zemi ovládl majitel Agrofertu, ruská propaganda a čínský byznys.

Dále čtěte:

Perspektivy levice a pravice v České republice

V poslední době se často hovoří o ideové vyprázdněnosti české politiky na straně jedné, na straně druhé pak o přežitku politických ideologií a vůbec dělení se na levici, pravici či snad o smyslu politických stran a idejí pochybujeme úplně. Rád bych zde nastínil, o jaká témata se ve 21. století bude levice a pravice i nadále přít. Je možné, že u některých věcí nebudete souhlasit se zařazením jednotlivého tématu nalevo či napravo, jde však spíše o určitou systematizaci pro názornou představu, není tedy nutné brát vše doslova. Osobně zde levicová témata uvádím na pravé straně, pravicová na levé.
Ekonomická témata
  • méně daní vs. více daní
  • snižování spíše daně z příjmu vs. snižování spíše DPH
  • zmenšování státního dluhu vs. zvyšování státního dluhu
  • řešení ekonomické recese pomocí snížení daní vs. umělá stimulace spotřeby ze státních prostředků
  • rovná daň z příjmu (ideálně její úplně zrušení) vs. progresivní a milionářské daně
  • snaha o co nejmenší efektivní stát vs. snaha o pečující sociální stát
  • rovnost příležitostí vs. pokus o rovnost výsledků
  • důraz na dobrovolnou solidaritu vs. vytváření sociálních programů pro slabé a nemocné
Společensko-etická témata
  • ochrana práva na život každého jednotlivce od početí vs. právo ženy na ukončení života svého dítěte
  • důraz na tradiční rodinu vs. podpora sňatků homosexuálů či registrovaného partnerství
  • nesouhlas s adopcí dětí homosexuálními páry vs. jeho souhlas
  • důraz na obranu osobních svobod vs. vytváření kolektivních práv
  • důraz na ochranu soukromí vs. důraz na bezpečnost společnosti
  • skepse k agendě ohledně globálního oteplování vs. boj proti globálnímu oteplování
  • důraz na přirozenost člověka vs. vytváření nového člověka – humanizace robotů, zvířat, hologramů, genetické úpravy člověka
  • obrana křesťansko-židovských hodnot vs. neomarxistické a pseudohumanisitické tendence
  • definice manželství jako sňatek muže a ženy za účelem mít děti vs. pokusy o legalizaci a toleranci pedofilie, nekrofilie, zoofilie a jiného netradičního sexuálního chování
  • ochrana duševního vlastnictví vs. prosazování kolektivního sdílení
  • svoboda jako dělání si všeho, co neohrožuje jiného vs. svoboda jako právo dané zákony
  • jinými slovy: zákony spíše zakazující vs. zákony spíše povolující
  • právo jednotlivce na nošení zbraně vs. důraz na bezpečnost zajišťovanou státem
Zahraničně-bezpečnostní témata
  • snaha o zachování národních států vs. kontinentální až globální federalizace
  • důraz na suverenitu národních států vs. prosazování globální vlády
  • silné spojenectví s NATO vs. jeho odmítání
  • podpora Izraele vs. podpora Palestiny
  • předsudky vůči islámu vs. naivita vůči islámu
  • pro-západní orientace, zj. na USA vs. orientace na Rusko a Čínu
  • větší výdaje na armádu a naši účast v zahraničních misích vs. opak

 

Původně jsem zamýšlel, že se pokusím být korektní, ale poněkud se mi to nedařilo, tak jsem to pojal spíše tak, že můj názor může být z popisu témat patrný. Článek nemá ani tak být konečným výčtem daných témat, jako spíše inspirací pro další, třeba i odbornější studie.
Je pak jasné, že zde asi nemáme při takovémto dělení žádnou vyloženě pravicovou stranu (možná se jí nejvíce blíží Konzervativní strana Martina Rejmana), ale spíše tu máme strany, které jsou pravicové třeba v ekonomických či zahraničně-bezpečnostních otázkách, ale ve společensko-etických jsou (i z důvodu historického kontextu naší země) velice často nalevo (ODS, TOP 09, Svobodní), naopak KDU-ČSL může být v ekonomických či zahraničně-bezpečnostních otázkách ve středu spektra, ale v sociálně etických ji uvidíme spíše vpravo (sic!). A nakonec by bylo otázkou, zda autentickou levicí v celém tomto schématu by byli spíše komunisti, nebo spíše zelení.

Proč pravici do levicového Česka a demokracii do totalitního Ruska?

Někteří lidé se domnívají, že nám (vyspělému západnímu světu) není nic do vnitřních záležitostí totalitních zemí typu Ruska, Číny, KLDR apod. Že by nás vůbec nemělo zajímat pošlapávání lidských práv, zatýkání občanů z politických důvodů atd. Opravdu? Jako občany, jako lidi?

Zasahovat do vnitřní politiky suverénních zemí, nebo ne? A jakým právem? Mohli bychom argumentovat, že tyto země jsou členy OSN. A tudíž jsou povinny určitá práva, na kterých se členové OSN (a ti, kteří se jimi rozhodli být) shodli. A proto mají země, které jsou členy, právo kontrolovat a případně vymáhat, zda jsou skutečně lidská práva a svobody dodržovány. Protistrana by mohla argumentovat, abychom je tedy z OSN vyloučili.

Ale co my, Češi? Tolikrát osvobození díky zásahům cizích států? Co bylo té zlé Americe do toho, co se děje tady v sovětském bloku? Proč se sakra západ pletl do Hitlerovy suverénní politiky? Jaký názor na to mají ti, kteří jsou proti snaze západu vyvážet demokracii a lidská práva do totalitních zemí současnosti? Na obou stranách spousta demagogie a nepřesností, přiznávám. Je to složité.

Avšak kdybychom důsledně vyznávali názor, že vyspělé západní demokratické a svobodné státy nemají zasahovat do vnitřních záležitostí států z opačné strany, proč tedy zavádět pravicovou politiku do země, jejíž občané jsou přesvědčeni socialisté? Proč sakra chceme volný trh a svobodu jednotlivců v takové zemi, jakou je Česká republika? Co na to chudák suverénní levicový názor jejích občanů?

Možná bych to uzavřel tím, že jako občan země, která Americe dluží za třikrát nabytou svobodu a nezávislost, bych byl pro zásahy do vnitřních záležitostí cizích států, ale jako potenciální americký daňový poplatník, bych měl pochybnosti, jestli si za své těžce vydělané peníze nezajet raději na delší dovolenou, než je investovat do těch, kteří později neprojeví ani kapku vděku. A ano, snažme se, aby občané České republiky byli rozumem pravičáky (a možná srdcem levičáky) – tedy, aby volili nízké daně, ale dávali spoustu peněz na charitu a na vzdělání!

A za ty zásahy děkuji matkám padlých (nejen) amerických vojáků!