Volby 2021: Koho volit?

Teď jde opravdu o všechno. Buď si zvolíme kompetentní liberálně-demokratické politiky, nebo amatéry z řad oligarchů, populistů a extrémistů, kteří nás budou civilizačně tlačit na východ a okradou nás o naši budoucnost.

Nevolme chirurga, co nerozezná skalpel od lžičky

Volby jsou náročná chirurgická operace, kde má každý z nás přímou odpovědnost za životy milionů lidí. Buď k tomu přistoupíme s nejvyšší opatrností a odpovědností, nebo to odflákneme či dokonce uprostřed operace zdrhneme ze sálu.

Stejně tak je náročnou chirurgickou operací následná každodenní práce politiků, které si ve volbách vybíráme. Jejich neschopnost může způsobit smrt desítek tisíc či zničené životy milionů lidí.

Je proto lidsky nepochopitelné, že si pro nejnáročnější práci na světě opakovaně volíme amatéry, kteří ani nerozeznají skalpel od lžičky. Přitom po nás se chce jen taková maličkost, abychom se jednou za čtyři roky pořádně zamysleli, komu ten skalpel dáme do ruky místo nás.

V jaké zemi chceme žít?

Teď je ten čas se zastavit a pořádně nad tím popřemýšlet. Chceme zemi, která bude tak zdevastovaná, že z ní všichni schopní lidé odejdou? Která bude zadlužená, na pokraji bankrotu, s nespravedlivými daněmi, rozkradenými veřejnými rozpočty, zaostalou infrastrukturou, přebujelou byrokracií, amatérskou veřejnou správou, s neustále většími omezeními naší individuální svobody, podfinancovanými veřejnými službami a bez naděje na důstojné stáří?

Nebo chceme zemi, která bude prosperovat, kde se bude moct mít dobře každý, kdo poctivě pracuje, kde bude profesionální a digitalizovaná veřejná správa bez nadbytečné byrokracie, kde se bude dobře podnikat i spokojeně chodit do práce, kde budeme mít hezké bydlení i veřejný prostor, kde budeme mít špičkové zdravotnictví, kvalitní školství i systém rekvalifikací, kde budeme mít naději na důstojné a aktivní stáří?

Koho má smysl volit?

Tu pozitivní vizi bychom si přáli téměř všichni z nás. Jenže tady se nesmíme nechat nachytat. Drahá propaganda a dezinformace mají obrovskou moc. Někdy je těžké se v tom vyznat. Je na každém z nás, aby se nad tím samostatně zamyslel a ověřil si, kdo z nich tu vizi sdílí s námi a má schopnosti a vůli za ni další čtyři roky bojovat. Jak to vidím já?

Určitě jo: PirSTAN

Spíše jo: SPOLU (primárně kroužkovat TOPku)

Spíše ne: ČSSD a Zelené

Určitě ne: ANO, Přísahu, TSS, SPD, KSČM, VB a všechny ostatní

Proč budu volit Piráty a Starosty?

Pro:

    • mají nejlepší program (tvořený s odborníky a založený na datech a dobré praxi)
    • jsou mi ideově nejbližší (středově liberální prozápadní strany)
    • mají nejkvalitnější kandidáty (včetně zkušených regionálních politiků)
    • nejvíce ze všech dělají politiku založenou na faktech (tzv. evidence-based policy)
    • preferoval bych, aby vládu vedli středoví liberálové (ne pravicoví konzervativci z ODS)
    • stejně tak, aby premiérem byl středový liberál (Vít Rakušan či Ivan Bartoš)
    • mají nejlepší skóre v prosazování rovnosti LGBT práv
    • mají nejtransparentnější kampaň
    • mají nejlepší skóre v boji proti korupci

Proti:

    • nelíbí se mi jejich amatérská kampaň
    • neměli vůli vyměnit lídra, když to mediálně dávalo smysl
    • nebyli schopni se zbavit kontroverzního kandidáta na ministra zdravotnictví
    • riziko přehnané transparentnosti, která se obrací proti nim
    • riziko příliš technokratických a odpolitizovaných rozhodnutí
    • riziko přehnané vnitřní demokracie
    • potenciální riziko neochoty jít do vlády s ODS
    • riziko rozpadu vlády kvůli potenciálním malichernostem

Přiznávám, že ani volba PirSTAN není ideální. Je dobré znát i jejich nedostatky. Ostatně bylo by dobré, kdybychom se smířili s tím, že politika nikdy není o volbě dokonalého spasitele, ale vždy je to volba menšího zla. Z mého pohledu je to nyní v jejich případě i volba docela velkého dobra. Jejich program je všelidový, ale není populistický. A je tvořen s ohledem na zájmy všech sociálních skupin.

Pokud nám vadí někteří lidé, tak máme možnost kroužkovat ty, kteří jsou nám bližší. Druhou věcí je, že si skrze kroužkování můžeme částečně vybrat i premiéra. Osobně mám dilema, jestli jít podpořit Bartoše proti Babišovi do Ústeckého kraje, nebo Rakušana proti Bartošovi do Středočeského. Ostatně, Rakušan má dobře nakročeno, aby Babiše případně porazil ve druhém kole příštích prezidentských voleb.

Obavy z toho, že s Piráty ve vládě tady budeme mít no-go zóny tvořené masami muslimských migrantů, považuju za liché. Jsem přesvědčen, že i většina Pirátů si dnes uvědomuje, že to je jedna z věcí, z nichž se musíme v západních zemích poučit. Tohle zkrátka nechce nikdo. A nikdo to ani nepřipustí, protože ví, že pak by Okamurovci a jim podobní měli přes 50 %. Právě naopak, u Pirátů je vůbec největší pravděpodobnost, že budou své rozhodování zakládat na faktech a na příkladech dobré praxe, tedy i na poučení se z toho, co jinde nefunguje.

Proč volit SPOLU?

Pro:

    • Fiala by byl potenciálně důstojný premiér, který ví, jak má politika vypadat
    • mají umírněný středopravicový program
    • jsou to taktéž jasně prozápadní strany (podpora NATO a EU)

Proti:

    • ODS, KDU-ČSL, TOP 09
    • staré struktury a strany, které už vládly a v mnoha věcech se neosvědčily
    • za katastrofální stav veřejné správy mohou i předchozí vlády těchto stran
    • přílišná konzervativnost (např. odpor většiny kandidátů k rovným LGBT právům)
    • přílišná pravicovost a ideologická zaslepenost nereflektující vědecké poznatky
    • ekonomicky nedůvěryhodný program (nižší daně a nižší zadlužení, ale zároveň vyšší veřejné výdaje)

Pokud bych SPOLU volil, tak bych kroužkoval liberální a středovější kandidáty (např. Baxu či Hayata Okamuru). Zároveň bych takové kroužkoval primárně z TOPky (např. Pekarovou). Naopak bych zpravidla nekroužkoval lidi z ODS a KDU. Hlas pro ně je i potenciální hlas pro vládu ANO+ODS+KDU.

Riziko, že by se ODS (a zřejmě i lidovci) po volbách mohli spojit s ANO, je dle mého poměrně vysoké. Prchalova kampaň proti Pirátům je zřejmě namířena právě na toto. Přesvědčit konzervativní a pravicové politiky (a podprahově i jejich voliče), že Piráti jsou extrémní neomarxistická levice, zatímco (staromarxisti) z ANO jsou menší zlo, s nímž bude možné prosazovat pravicové reformy. Podobně jako dnes ČSSD se pak bude moct i ODS chlubit, že ideová vyprázdněnost ANO jim umožnila prosadit ve vládě pravicový program. Bylo by to sice taky směšné, ale taky by to byla pravda.

Babiš navíc nemusí být premiérem a může směle zahájit prezidentskou kampaň, přestože dnes tvrdí, že to neudělá. Do pravicové divize svého holdingu by si po Mladé frontě a Radku Vondráčkovi přidal i ODS. Ovládal by ji v rámci své prezidentské vlády, ale to už by tam Fiala dávno nebyl. Toho by kmotři hladoví po moci a veřejných prostředcích pohotově zařízli a skalním voličům by stačilo, že se zbavili strachu, že by jim „zelení“ Piráti sebrali auta a obsadili prázdné byty migranty nebo jim je snad ještě mírně zdanili. Už by bylo jedno, jestli by premiérem byl Ivo Vondrák, nebo dokonce rovnou Martin Kuba.

Proč spíše nevolit ČSSD?

Pro:

    • z principu potřebujeme ve sněmovně demokratickou levici
    • v příští sněmovně zřejmě nebude nikdo, kdo by hájil levicové ideje
    • ve vládě udržela a prosadila řadu středolevicových věcí
    • držela vládu v demokratických a západních mezích
    • „obětovala se“ a zamezila přímému vstupu SPD/KSČM do vlády
    • je potenciálně klíčový hráč pro sestavení demokratické vlády (možnost sestavení vlády PirSTAN+SPOLU jedině s ČSSD např. v případě, že by se dostaly i KSČM a Přísaha)

Proti:

    • šla do vlády s trestně stíhaným premiérem a drží ho u moci
    • a co hůř – její poslanci drží u moci hlavně Zemana
    • pro koryta porušila milion principů
    • je velké riziko, že v ní nyní převládne temná strana síly
    • byla ve vládě, která katastrofálně selhala v covidu
    • nemusí se tam dostat -> riziko propadnutí klíčového demokratického hlasu
    • když se nedostane (společně s KSČM a Přísahou), tak je větší šance, že PirSTAN+SPOLU budou mít 101 hlasů
    • je to 50/50, k čemu se přikloní (zda umožní další vládu Babiše)
    • odmítla kandidovat se Zelenými = ukázka zvětšujícího se vlivu antiliberálního křídla
    • dosud nevysvětlené zbavení se Petříčka a dalších lidí
    • už je 8 let u moci, bylo by dobré to vystřídat
    • prospělo by jí spadnout na dno a obnovit se (podobně jako KDU a trochu snad i ODS)
    • potřebovali bychom úplně novou sociální demokracii
    • vygenerovala ze svých řad lidi typu Zeman, Faltýnek, Paroubek, Rath, Benešová, Foldyna atp.

Osobně ČSSD až tak nevyčítám, že do této vlády s Babišem šla. Dělala to sice i kvůli korytům, ale hlavně mohla efektivněji prosazovat svůj program. Zároveň nás tím chránila od úplných extrémů, a to jak od menšinové vlády Agrofertu závislém na Kremlu, tak od přímého vstupu Kremlu do vlády, tedy koalice ANO s SPD a KSČM. Tuto oběť logicky ostatní demokratické strany udělat nechtěly.

To je sice obrovská škoda, ale je nutné říct, že hlavní historickou vinu za to nese Babiš se Zemanem. A samozřejmě především poslanci, řadoví členové a voliči hnutí ANO, kteří neustále trvají na tom, že nejproblematičtější politik v polistopadové historii má být premiérem. A to ještě předtím, než měla jeho kolosální manažerská neschopnost na svědomí přes 30 tisíc mrtvých. Kdyby ANO byla skutečná demokratická strana, tak by se takového předsedy už dávno zbavili.

Pokud bych volil ČSSD, tak bych kroužkoval tu menšinu liberálně-demokratických prozápadních politiků, pokud tam tedy ještě nějací zůstali. Není jim např. Matěj Stropnický a pravděpodobně ani Zemanova fanynka Jana Maláčová.

Proč spíše nevolit Zelené?

Pro:

    • zelené a středolevicové argumenty dnes ve veřejné debatě chybí (kromě fantazie bojovníků proti neomarxistům)
    • někdo by měl jasně říct, že klima je megatéma, které musíme řešit, že to bude bolet a jak to vyřešíme (toho se bohužel, byť pochopitelně, Piráti zpravidla bojí)
    • někdo by měl mladým říct, že v něčem by pro ně mohla být lepší některá středolevicová řešení (progresivnější daně, kvalitní veřejné služby, aktivní bytová politika atp.)
    • někdo by měl být autentickou opozicí vůči současnému antizelenému šílenství
    • je možné, že kdyby je volili všichni, co chtějí, ale bojí se, že se nedostanou, tak by se třeba dostali

Proti:

    • s velkou pravděpodobností se ale opět letos nedostanou
    • teď si fakt nemůžeme dovolit vyhazovat liberálně-demokratické a prozápadní hlasy (je navíc možné kroužkovat zelenější kandidáty u Pirátů)
    • šance Zelených může přijít po volbách (jako středolevicová kritika Pirátů, kteří by dělali kompromisy ve vládě s ODS atd.)
    • zatím nemají výrazného lídra (mohla by jím být Danuše Nerudová po prezidentských volbách?)
    • v některých věcech jsou hodně problematičtí (ideologické odmítání jádra atp.)

Proč nevolit Přísahu?

Pro:

    • potenciálně klíčový hráč pro sestavení vlády bez ANO (PirSTAN+SPOLU+Přísaha – ale asi těžko, když se vůči Pirátům vymezili), příp. bez SPD/KSČM (ANO+Přísaha+někdo?)
    • velká část programu je překvapivě relativně rozumná (zejm. ta opsaná od PirSTAN a SPOLU)

Proti:

    • béčko marketingového týmu Babiše, aby měl někoho, s kým by naši zemi ničil další 4 roky
    • Věci veřejné 2.0 (nebo spíše 4.0)
    • strana policajtů z vtipů o policajtech
    • další strana jednoho muže
    • naprostá politická negramotnost předsedy a krajských lídrů
    • boj proti korupci začíná tím, že má silně netransparentní kampaň
    • riziko, že by se zřejmě přiklonila spíš k Babišovi
    • ostatně tehdejší zásah Šlachty na Úřadu vlády dostal Babiše nahoru

Proč určitě nevolit ANO?

Pro:

    • zřejmě stále ještě menší zlo než Tomio Okamura
    • do teď relativně prozápadní a proevropská orientace
    • absence idejí a programu občas dává prostor odborníkům

Proti:

    • největší kauzy v polistopadové historii
    • riziko, že teď už bude Babišovi všechno jedno a bude dělat ještě větší šílenosti
    • plíživé hnědnutí a orbanizace
    • vzor Orbán a nepřijatelná ukázka omezování novinářů
    • přes 30 tisíc mrtvých (dle Prymuly z toho až 15 tisíc zbytečně)
    • rekordní a zbytečné zadlužování
    • zdevastování země na dekády dopředu
    • zaostávání země a nulové reformy už před covidem
    • nedodržení vládních slibů
    • trestně stíhaný premiér a kandidát na premiéra
    • bývalý člen KSČ a pravděpodobně spolupracovník StB
    • zázračně vydělal na tehdejší privatizaci
    • extrémní střet zájmů a riziko stopnutí peněz z EU
    • držení vlastizrádného Zemana a ruské mafie u moci
    • riziko přímé vlády s SPD/KSČM
    • riziko vlády s kmotrovskou částí ODS
    • liberální politici z ANO už dávno odešli
    • odborníci už s ANO nechtějí mít nic společného (viz 5. ministr zdravotnictví a znovu Vojtěch a jeho pokračující amatérismus)
    • není to demokratická strana, ale politická divize autoritářského oligarchy

Proč v žádném případě nevolit SPD a KSČM?

Pro:

    • SPD: menší zlo než KSČM a Volný?
    • KSČM: menší zlo než SPD a Volný?

Proti:

    • dle mého jsou to vlastizrádné sekty
    • lži, demagogie, propaganda, dezinformace
    • snaha zničit prosperitu a omezit naši suverenitu skrze vystoupení z EU
    • snaha vzít nám svobodu a bezpečnost skrze vystoupení z NATO
    • KSČM: 40 let ničení naší země a životů lidí + podpora neschopné Babišovy vlády
    • SPD: nechutný byznys projekt jednoho podnikavce (parazitování na našich daních)
    • SPD: naprosto nekompetentní politici (představa, že budou řídit ministerstva, je absurdní)

Je nutno říct, že až bude Tomio Okamura premiér, tak budeme vzpomínat na Babiše. Až bude prezident, tak budeme vzpomínat na Zemana. I taková šílenost se může stát. Přitom větší tekutý hnus, než co předvádí SPD, už dokáže předvádět snad jen Volný nebo stalinistické křídlo komunistů.

Stačí si pustit Grospiče a hned člověku dojde, kam komunisti patří. Ano, přesně tam. Na smetiště dějin. Levicové strany, a ve svých požadavcích i vyhraněné, u nás potřebujeme. Ale ty demokratické a poučené z dějin. Nemůže jí být faktická přímá pokračovatelka zločinecké organizace s napojením na nepřátelské mocnosti, které nám chtějí vzít základní lidská práva, svobodu, demokracii a ve svém důsledku opět i blahobyt a prosperitu.

Proč nevolit ostatní?

Trikolóra-SS ani Volný blok s podporou nácků se tam snad nedostanou. Proto bych jejich volbu doporučil jen voličům SPD/KSČM. O to více takových hlasů zůstane mimo sněmovnu.

Ostatní strany jsou tak marginální a bezvýznamné, že nemá smysl je ani zmiňovat a nad plýtváním hlasy a veřejnými i svými prostředky by se měly vážně zamyslet.

Volme empaticky

Rozhodujme se prosím nejen podle toho, co si myslíme, že je prospěšné pro nás osobně, ale i s ohledem na to, co je prospěšné pro všechny ostatní.

Vciťme se do role současného i budoucího důchodce, podnikatele a živnostníka, nízkopříjmového i vysokopříjmového zaměstnance, rodičů, dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí, státních zaměstnanců i lidí z korporátů, pracovníků v agenturách, občanů, co se teprve narodí, ale i do našich předků, co to tady budovali. A taky do všech, kteří jsou na tom hůře než my, přestože si to nijak nezvolili a mají daleko menší možnosti a předpoklady s tím něco dělat.

Podle čeho se rozhodnout?

Kde sledovat výsledky voleb?

Jak to dopadne?

Určitě jinak, než si teď myslíme. Otázkou spíše je, jak by to ideálně dopadnout mělo (tedy v rámci možností, které nám současná úroveň občanských kompetencí českého elektorátu umožňuje).

Realisticky ideálním výsledkem by byla jasná většina PirSTAN a SPOLU s tím, že by ANO skončilo třetí a do sněmovny by se dostala už jen SPD, které by ale hodně procent sebral Volný a TSS. Těsně mimo sněmovnu by pak zůstaly KSČM a Přísaha. V tomto případě pak raději taky ČSSD. Zároveň by bylo ideální, aby ANO společně s ODS a příp. i společně s KDU neměly 101+ hlasů, a ODS by tak do vlády s ANO ani jít nemohla.

Závěr

V každých volbách jde o všechno. A vždy to může být právě náš hlas, který to celé rozhodne. Každý z nás je ten chirurg, který drží skalpel uprostřed náročné operace. Je jen na nás, jestli se zachováme jako zodpovědný profesionál, nebo sobě a všem ostatním podřízneme krk. A než řízneme, ujistěme se, že máme alespoň základní ponětí o tom, co vlastně děláme.

2019: Koho budu volit v evropských volbách a proč?

U nás Piráty. Jinde bych většinou volil ALDE. Za předsedu Evropské komise bych chtěl spíše sociálního demokrata Timmermanse než lidovce Webera.

Byl bych rád, kdyby volební účast všech zodpovědných a kriticky myslících občanů byla co nejvyšší. Na druhé straně budu rád, když voliči ANO a spol. zůstanou doma, a díky tomu vyhrají Piráti.

Ty budu volit i proto, že jsou mi v současnosti ideově, programově i zájmově nejbližší. To se ukazuje i v našich volebních kalkulačkách. Ve všech třech mi vyšli na prvním místě. V té od Kohovolit s 94 %, od Aktuálně.cz s 8 shodnými odpověďmi a v celoevropské euandi s 81 %.

Myslím si sice, že bychom měli volit spíše danou evropskou frakci, a ne národní stranu a volit spíše podle evropské politiky, a ne té české, nicméně Piráti se zatím k žádné frakci nezařadili. To je případ i dalších očistných středových liberálních stran v jiných zemích. Většina by ale mohla skončit v ALDE, naopak tam úplně nepatří Babišovo ANO.

Před 5 lety jsem volil ODS, tedy ECR, protože jsem byl přesvědčen, že EU potřebuje řadu reforem. Ta ale nakonec mé zájmy nereprezentovala. Částečně proto, že jsem se ideově posunul já, částečně proto, že se překreslila politická mapa západního světa. EU sice reformy potřebuje, ale i směrem k větší federalizaci.

Jaké máme v EU strany?

Když jsme u toho, bylo by dobré si připomenout, jaké hlavní celoevropské frakce (skupiny) zasedají v Evropském parlamentu. V závorce uvádím jejich české zástupce. Zleva doprava to jsou:

GUE/NGL – Evropská sjednocená levice a Severská zelená levice (KSČM) – krajně levicové uskupení komunistických a (demokraticky) socialistických stran s mírně euroskeptickou orientací. Významnými členy jsou německá postkomunistická Linke, Syriza řeckého premiéra Tsiprase či španělské hnutí Podemos.

G-EFA – Zelení – Evropská svobodná aliance (Zelení, možná Piráti) – proevropské (středo)levicové uskupení tvořené zpravidla zelenými stranami v západní Evropě.

S&D – Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů (ČSSD) – uskupení proevropských (středo)levicových sociálně-demokratických a progresivních stran. Na předsedu Evropské komise navrhují Nizozemce Franse Timmermanse.

ALDE – Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ANO, možná Piráti) – uskupení proevropských až eurofederalistických liberálních a středových (a středolevicových i středopravicových) stran. Jejím významným lídrem je Guy Verhofstadt.

EPP – Evropská lidová strana (KDU-ČSL, TOP 09, STAN) – uskupení proevropských až eurofederalistických křesťansko-demokratických a (liberálně)konzervativních (středo)pravicových stran. Významným členem je např. německá CDU/CSU. Jejím kandidátem na předsedu EK je Manfred Weber.

ECR – Evropští konzervativci a reformisté (ODS) – uskupení euroskeptických, antifederalistických, ekonomicky liberálních a konzervativních pravicových stran. Jejich kandidátem na předsedu EK je Jan Zahradil.

EFDD – Evropa svobody a přímé demokracie (Svobodní) – uskupení euroskeptických a pravicově-populistických stran. Významným členem je nově založená Brexit Party britského politika Nigela Farage.

ENF – Evropa národů a svobody (SPD) – uskupení krajně pravicových, anti-imigračních, silně euroskeptických, nacionalistických a pravicově-populistických stran. Významnými členy jsou rakouští Svobodní, francouzské Národní sdružení, strana Geerta Wilderse i italská Liga Severu.

Koho volit v Česku?

Piráty (zatím nezařazení) – společensky liberální, pro-tržní, a zároveň sociální a transparentní strana zabývající se tématy 21. století. Jsou jasně proevropští, ale nejsou eurohujerští. Bohužel se neshodneme na referendech, ale stále doufám, že je to přejde.

Koho případně volit?

Spojence pro Evropu, tedy STAN+TOP09+SZ+LES (EPP + G-EFA) – sice jsou proevropští, ale místy až eurohujerští. V ekonomice na mě pak dnes až příliš pravicoví, ve společensko-kulturních otázkách pak zbytečně konzervativní. Navíc nechci volit EPP, což souvisí se jmény Juncker a Orbán.

KDU-ČSL (EPP) – i oni jsou sice proevropští, ale místy až eurohujerští. Na rozdíl od Pirátů pak podobně jako TOPka málo reflektují to, zda je přijetí eura pro nás fakt dobrý nápad. Obecně mám pak čím dál tím větší problém s akcentací nábožensko-konzervativních témat potlačujících svobodu jednotlivců a menšin.

Koho spíše nevolit?

ODS (ECR) – protože Zahradilův antiněmecký fanatismus + jejich nejpočetnější strana, tedy britští Konzervativci rozbili EU, skoro i Spojené království a taky vlastní stranu, druhá nejpočetnější zase usilovně pracuje na tom, aby zavedla Polsko do středověku.

ČSSD (S&D) – možná je to i vyhozený hlas, protože se ani nemusí dostat + kolaborace a sebevražedné obětování se v Babišově vládě za každou cenu a k tomu spíše populistické uplácení voličů místo skutečných levicových reforem.

Hlas (ALDE) a ESO (EPP) – zřejmě se ani jedna z nich nedostane a není důvod, aby ega pánů Teličky a Štětiny kandidovala samostatně, bohužel tím jen ubírají prozápadní, proevropské a liberální hlasy. Jinými slovy – komu tím prospějete? Mimochodem, workoholismus není ctnost, ale spíše nemoc.

Koho nevolit?

ANO (ALDE) – ve většině evropských zemích bych sice volil členské strany evropských liberálů, ale tady je snad jen otázkou času, než Babiš dopadne jako Orbán v EPP, a ALDE se bude muset zamyslet nad tím, zda si s členstvím politické divize Agrofertu chce i nadále dělat ostudu. Jinými slovy – stranu trestně stíhaného autoritářsko-populistického oligarchy vládnoucího s podporou stalinistů nelze volit z principu – přestože europoslankyně za ANO mi mohou být jako středové liberálky blízké.

Svobodné (EFDD) – užiteční idioti Kremlu a Pekingu, co chtějí odejít bez placení, a k tomu sociopatický ekonomický program. Díky, ale fakt ne.

Menší strany typu KAN – mohou být ok, ale jsou to vyhozené hlasy.

Recesistické strany typu ANO, vytrollíme europarlament – dobře, zasmáli jsme se, je to super, ale i to jsou vyhozené hlasy.

Koho určitě nevolit?

SPD (ENF) – vlastizrádní extrémisti pracující pro nepřátelskou mocnost, spolupracující s jimi podobnými na celoevropské úrovni, šířící nehorázné lži a fake news, nechutný byznys Okamury a do toho neschopný lídr. Člověku se chce skoro zvolat – zlatí komunisti!

KSČM (GUE/NGL) – ale jen do doby, než si uvědomí, že ti jsou jen SPD v rudém, že je to strana vlastizrádných stalinistů, držících u moci normalizačního oligarchu. Co jsou zač, nezakryjí ani tím, že si na přední místa dají mladé lidi, zvlášť když jeden z nich má dokonce ruské jméno.

DSSS, R+ND, ČS, APAČI, SPR-RSČ a podobné zbytečné extremisty, co si hrají na vlastence a křesťany, ale ve skutečnosti prosazují politiku, která je přímo v rozporu s českými národními zájmy i křesťanskými hodnotami.

Koho bych volil v jednotlivých evropských zemích?

Většinou liberální a progresivní středové, středolevicové i středopravicové a často nové strany, které se snaží očistit dosavadní establishment, a zároveň hájit hodnoty liberální demokracie proti autoritářským populistům a extremistům napříč spektrem.

Paradoxně je dnes jednodušší se rozhodnout v jihovýchodních zemích, kde jsou u moci buď pravicoví autoritáři nebo levicoví oligarchové.

V severozápadních zemích je to pak složitější, protože na jedné straně bych rád volil liberálně progresivní strany (tedy ALDE, příp. zelené, sociální demokraty či lidovce), na druhé straně jsou to kromě ruských fake news často i jejich chybné politiky, které způsobují vzestup krajní pravice.

Belgie – Valonsko: MR (ALDE), cdH (EPP), PS (S&D)
Belgie – Vlámsko: CD&V (EPP), G (G-EFA), s.pa (S&D)
Bulharsko: DB (?)
Dánsko: RV (ALDE)
Estonsko: E200 (?)
Finsko: KOK (EPP), Vihr (G-EFA), PP (?), SDP (S&D), Kesk (ALDE)
Francie: PS (S&D), R (ALDE?), UDI (ALDE)
Chorvatsko: GLAS (ALDE)
Irsko: FG (EPP), LAB (S&D), G (G-EFA)
Itálie: E (ALDE), PD (S&D)
Kypr: DIKO (S&D)
Litva: LDRS (ALDE)
Lotyšsko: AP! (?)
Lucembursko: dG (G-EFA), LSAP (S&D), DP (ALDE), CSV (EPP), PP (?)
Maďarsko: M (ALDE), LMP (G)
Malta: PD (ALDE)
Německo: SPD (S&D), G (G-EFA), FDP (ALDE), PP (?), CDU/CSU (EPP)
Nizozemsko: PVdA (S&D), GL (G-EFA), D66 (ALDE), VVD (ALDE), CDA (EPP)
Polsko: W (S&D), KE (EPP/ALDE/…)
Portugalsko: A (?)
Rakousko: NEOS (ALDE), IE (G?), SPÖ (PES)
Rumunsko: PMP (EPP), UDMR (EPP)
Řecko: OP (G-EFA), ND (EPP)
Slovensko: PS (ALDE)
Slovinsko: SMC (ALDE), LMŠ (ALDE)
Španělsko: C (ALDE), PSOE (PES)
Švédsko: C (ALDE), L (ALDE)
Velká Británie: LD (ALDE), příp. IG (EPP)

Důvod, proč bych v některých zemích nyní místo lidovců (a liberálů) volil spíše sociální demokraty a zelené, je ten, že jsem nabyl dojmu, že středopravicové liberálně-konzervativní strany neprosazují maximální sociální mobilitu, často jsou až příliš společensky konzervativní a do toho se snaží procenta pravicových populistů snižovat tím, že se jimi sami stávají, což ale jejich pozice spíše legitimizuje, než aby došlo k jejich minimalizaci.

Jakou chci Evropu?

Chci EU jako silného a konkurenceschopného hráče vedle světových velmocí, jako je Amerika, Čína, Indie či Rusko. Chci ale, abychom šli celému světu příkladem v tom, že naše Unie bude sociální, liberální, demokratická, rozmanitá, ekologická a udržitelně prosperující. A chci, aby to nebyly jen fráze automatizovaného newspeaku.

Těžko můžeme v přicházejícím světě umělé inteligence, humanoidních robotů, nanotechnologií, genetických manipulací, vesmírné kolonizace či bioteroru uspět, pokud budeme jen banda roztříštěných nacionalistických zemiček bez ochoty pracovat na klíčových problémech společně.

Musíme sice respektovat některé národní odlišnosti, ale princip subsidiarity by měl být oboustranný. To, co lze provést na nižší úrovni, bychom sice neměli řešit na úrovni vyšší. Zároveň by ale mělo platit, že to, co je efektivnější vyřešit na celoevropské úrovni jednotně, to bychom měli řešit tam.

A k tomu potřebujeme i nadále snižovat demokratický deficit naší Unie a přibližovat ji běžným občanům. A to se nám těžko podaří, pokud spolu nebudeme ochotni ani schopni komunikovat. Bylo by proto dobré, kdybychom všichni uměli anglicky, a to napříč sociálními vrstvami i generacemi.

Zároveň si ale nesmíme navzájem vnucovat věci typu povinných kvót. A pokud nechceme mít hranice mezi jednotlivými evropskými národy, tak si musíme lépe chránit hranice vnější.

Imigrace musí být doplněna o kvalitní integraci. Skrze větší investice do rozvojové pomoci, razantnější opatření proti změnám klimatu či vlastní pro-rodinnou politiku bychom se jí pak měli snažit i předcházet. Zvlášť u těch, kteří odmítají naše základní hodnoty, jako je tolerance, svoboda či rovná práva.

Musíme se naučit lépe se bránit fake news, které do myslí a srdcí Evropanů zasévají nepřátelské mocnosti. Jsou to právě ony, kdo se snaží si evropské občany a národy podmanit tím, že nás rozdělí a poštvou proti sobě. Bohužel se jim to zatím docela daří.

Mnoho lidí si neuvědomuje, co všechno je v sázce, a jak lehce to může všechno padnout. Nechci, aby se naše národní státy staly ruskými nebo čínskými guberniemi. Nechci ani, aby Evropané byli levnými a sedřenými polootroky nadnárodních korporací ani pouhá čísla v byrokracií přebujelém impériu.

Nechci ani, aby naletěli autoritářsko-populisticko-nacionalistickým pseudokonzervativcům, a stali se netolerantní vůči menšinám a odlišnostem.

Nechci ani, aby se naopak utopili ve vynucené, falešné a přehnané politické korektnosti. A nechci ani, aby se museli bát procházet se bezpečně po svých ulicích, vyznávat svoji víru či žít v souladu se svou sexuální orientací.

Chci žít v Evropě, která bude liberální a svobodná. To ale znamená, že musí být i sociální, demokratická a bezpečná. I proto u nás budu volit Piráty.

Lidovci a jejich boj proti rodině

Proč by i křesťanští demokraté a konzervativci měli prosazovat zrovnoprávnění stejnopohlavního manželství?

Jsem přesvědčen, že KDU-ČSL je nejvíce prorodinná strana u nás, a že právě rodina je a měla by být jejím hlavním tématem. Je proto poněkud nešťastné, když si ji v posledních měsících většina lidí spojí právě s bojem proti rodinám.

Ano, proti rodinám specifickým. Těm, kde roli manželů a rodičů tvoří pár stejného pohlaví. Těm, které v naší zemi existují a existovat budou. Které jsou a budou součástí naší pluralitní společnosti.

Chápu, že lidovci jsou přesvědčeni, že ideálními rodiči jsou biologická matka a biologický otec. Většina z nás se na tom s nimi shodne.

Jenže, daleko důležitější je, aby ty rodiče tvořili milující a zodpovědní lidé, kteří jsou oddáni tomu, aby pro své děti udělali to nejlepší a vychovali z nich ještě lepší lidi, než jsou oni sami.

To ale některým nestačí. Z nějakého důvodu mají potřebu udržovat zákony, které těmto rodičům berou svobodu takové rodiny zakládat. A to pouze na základě toho, že se na tomto světě ocitli v těle, které je sexuálně a romanticky přitahováno člověkem se stejným pohlavím.

A nechtějí tyto diskriminační zákony pouze udržovat, chtějí je navíc ještě rozšiřovat, a práva a svobodu těchto lidí paradoxně potlačovat i v tak důležitých dokumentech, jako je Listina základních práv a svobod.

Přitom pak předkládají argumenty, kterým patrně nevěří ani oni sami. A to říkám jako někdo, kdo to svého času sám dělal. Pak jsem se rozhodl použít vlastní mozek a skutečně se nad tím zamyslet. Konfrontoval jsem své názory v ostrých a věcných debatách. A pak jsem je změnil.

V mém případě tedy spíše vrátil tam, kde původně byly. Pokud jsem totiž přesvědčen, že jedna z mých nejdůležitějších hodnot je svoboda každého jednotlivce, tak nemůžu požadovat, aby byla potlačována tam, kde nikomu neškodí.

Je-li jednou z těch dalších hodnot rodina, pak nemohu požadovat, aby její vytvoření a zrovnoprávnění bylo upíráno těm, kteří se chtějí vzít a řádně spolu vychovávat děti. Bez ohledu na to, že tak jako v případě mnoha heterosexuálních párů to budou biologické děti jen jednoho z partnerů, nebo děti adoptované.

Argumenty o tom, že když to povolíme, tak zničíme tradiční rodinu, což povede k pádu civilizace, jsou nesmysly, kterým snad nevěří ani ti, co je nejvíce šíří. Nebo k tomu pádu snad povede vyšší počet spořádaných rodin, které vychovávají děti?

Nebo snad akceptace faktu, že mezi námi žijí lidé s menšinovou orientaci způsobí to, že se jí „nakazí“ většina populace, a to povede k tomu pádu? Já takhle kdysi uvažoval, ale mám pocit, že tohoto se nejvíce bojí lidé, kteří už sami menšinovou orientaci mají nebo ji v sobě potlačují. Naopak to vypadá, že když je někdo fakt heterák, tak to s ním prostě nic nedělá a oné „nákazy“ se bát nemusí.

Stejně tak se logicky nesníží počet rodin s dětmi, pokud více lidem přestaneme zakazovat, aby mohli zakládat rodiny se stejnými právy ochraňující jejich manželství a rodičovství. Podobně ani těm dětem neuškodí to, pokud se posílí práva i povinnosti, které vůči nim jejich faktičtí rodiče mají, právě naopak.

Z dosavadního vědeckého poznání navíc plyne, že jim nijak neuškodí ani to, když je budou vychovávat rodiče stejného pohlaví. Od onoho ideálu se daleko více odchylují špatní rodiče, závislí například na alkoholu, ale třeba i rodiče rozvedení či v roli samoživitelů. Nebo to budeme taky zakazovat? A nejsou to právě konzervativci, kdo se nejvíce bije za to, aby stát rodičům do jejich výchovy nekecal?

Zrovnoprávnění stejnopohlavního manželství zároveň neznamená, že musíme zrovnoprávnit i polygamní, incestní, pedofilní či jiné formy manželství. Tohle není předmětem této debaty ani součástí nějaké salámové metody. Pokud tyto věci bude někdo prosazovat, tak to bude někdo úplně jiný (například ultrakonzervativní muslimové) a lze se proti tomu bránit úplně jinými argumenty, než jsou používány proti manželství stejnopohlavních párů.

Proto by to podle mě měli být právě křesťanští demokraté, konzervativci (nebo my umírnění liberálové), kdo řekne – není to, jak nešťastně argumentuje kampaň Jsme fér, manželství pro všechny. Je to manželství pro stejnopohlavní páry. Protože naše společnost dospěla do stádia, kdy si uvědomuje, že mezi námi spousta takových lidí žije a jejich reálná práva jsou krácena. Proto je chceme narovnat.

V seriózní debatě pak asi není na místě ani slovíčkařit s pojmy oženit se či rodič, kde problém způsobuje to, že kvalita formy českého jazyka neodpovídá úplným faktickým významům daných slov.

Argumentovat tím, že děti, jejichž rodiče tvoří stejnopohlavní pár, je třeba chránit před šikanou, kterou by kvůli tomu mohly zažívat ve škole, by bylo asi podobné, jako je chránit před šikanou za to, že jeden z jejich rodičů je z jiné země či snad jiné barvy pleti.

Na začátku 21. století pak předpokládám, že moderní křesťansko-demokratická strana, hájící liberálně-demokratický řád, nebude chtít argumentovat nábožensko-teologickými postoji římsko-katolické církve, která je podle mě za pár let v této věci stejně změní, podobně jako tak už učinila řada liberálních protestantských církví na západ od nás.

Konec konců, i kdybychom se shodli na tom, že je legitimní, aby i v liberální demokracii křesťanský demokrat prosazoval své (v jeho víře) křesťanské názory stylem, že by je chtěl skrze většinové hlasování vnutit celé společnosti, pak bych apeloval na to, že je sice v pořádku, že máte na tuto věc odlišný názor, ale abyste se zamysleli nad tím, že to, co je pro vás otázkou zachování si předsudku, je pro jiného silné omezení jeho svobody. Jinými slovy – vám (ani nikomu jinému) jejich svoboda reálně neškodí, zatímco vaše politické jednání, které ji potlačuje, ano.

Věřím, že spousta lidí se nad touto problematikou dokáže poctivě zamyslet a ověřit si, do jaké míry si za svým názorem skutečně stojí. A v případě, že je argumenty přesvědčí, svůj názor dokážou podobně jako já v tomto tématu změnit.

Nikdo z nás si nemohl zvolit, v jakém těle se ocitne. Proto bychom měli být ohleduplní k těm, kteří to mají jinak než většina, a jako jejich spoluobčané nepožadovat zákony, které omezují jejich svobodu, která však nijak neomezuje tu naši.

Pouhé předsudky pak pomáhají bourat i pozitivní příklady, třeba český příběh Dva tátové, odpověď umírněného republikánského kandidáta Johna Kasicha[1] či vysvětlení jedné z matek v seriálu The Fosters[2], proč je ono zrovnoprávnění pro tyto lidi tak důležité (a proč nestačí jen registrované partnerství).

Ostatně, když se člověk během Erasmu náhodou ocitne na Pride festivalu s lidmi ze zemí, v nichž je za homosexuální chování i trest smrti, tak daleko více pochopí symboliku toho, proč by bylo dobré, kdyby i Česká republika skrze zrovnoprávnění stejnopohlavního manželství dala najevo, že LGBT lidi nejsou podlidi.

Nepovedené facebookové ankety a statusy v režii lidovců a jejich povedený troling pak podle mě ukazují na něco víc, než pouze na jejich nekonzistentně-schizofrenní postoj v boji nejvíce prorodinné strany proti rodinám.

Ukazuje podle mě i to, že toto téma pro její politiky, členy a voliče nakonec není tak podstatné, že je to možná jen póza, které sami nevěří. A to především proto, že Česko není Polsko, Irán ani Alabama. Jsme liberální a svobodomyslná země, kde nedává příliš smysl, aby se moderní a prozápadní křesťansko-demokratická strana profilovala na takovýchto tématech.

Je proto dle mého na místě, aby nejen LGBT členové strany, ale především i lidi z jejího liberálnějšího křídla jasně řekli, jaký mají na toto téma názor. Pro všechny rodiny by totiž byla škoda, kdyby lidovce jejich nesmyslný boj proti 4 procentům zavedl opět ke 4 procentům ve volbách.


[1] Moderátorka mu položila dotaz: „Guvernére Kasichu, pokud byste měl syna nebo dceru, kteří by byli gay nebo lesba, jak byste jim vysvětlil svou opozici vůči stejnopohlavnímu manželství?“ Kasich: „No, podívejte se, já jsem staromódní člověk a věřím v tradiční manželství. Ale taky jsem řekl, že soud rozhodl (…) a řekl jsem, že to budu akceptovat. A hádejte co, právě jsem byl na svatbě jednoho z mých přátel, který je gay. To, že to někdo vidí jinak než já, neznamená, že mi na nich nezáleží, nebo že je nemůžu milovat. Takže, kdyby jedna z mých dcer byla taková, samozřejmě, že bych ji miloval a že bych ji akceptoval, protože víte co, to je to, čemu jsme učeni, když máme silnou víru. (…). Musíme dát každému šanci, s každým zacházet s respektem a nechat je sdílet ten skvělý americký sen, který máme (…), takže já budu milovat své dcery bez ohledu na to, co dělají, protože víte co, Bůh mi dává bezpodmínečnou lásku, takže já ji budu dávat své rodině a svým přátelům a lidem kolem sebe.“

[2] „Podívej, já vím, že jsem byla ta, která si minule nemyslela, že kus papíru by byl nutný, ale miluju to, že jsem vdaná. Mám ráda, když je naše manželství uznáno federální vládou. Vím, že nepotřebujeme ničí povolení, abychom se mohly navzájem milovat, ale víš co, je dobrý pocit, mít ta samá práva jako heterosexuální pár, být zahrnuty mezi všechny, být chráněny před zákonem. Bůh ví, že nám to právo může být odebráno, ale člověče, dokud ho máme, tak ho chci. Víš, chci si být rovna, chci, abychom se s naší láskou a rodinou nemusely tajit a mohly být hrdé. A pokud se nám pokusí naše manželství vzít, tak máš sakra pravdu, budu bojovat, abychom si ho mohly udržet (…).“