Do demokratických primárek vnesl vzruch starosta Pete

Demokratické primárky v USA slibují jednu z nejrozmanitějších a nejnapínavějších soutěží za poslední půlstoletí. Ozvláštňuje je i nečekaně úspěšný starosta města South Bend v Indianě Pete Buttigieg. Co stojí za jeho vzestupem?

Vystudoval Harvard i Oxford, mluví sedmi cizími jazyky, sloužil v Afghánistánu, pozvedl zdevastované město, je z nové generace. K tomu je slušný, klidný, kultivovaný a nemá žádné škraloupy z minula. Je silně věřící a spořádaný rodinný typ, který má sympatického manžela. A kromě toho, že by byl ve funkci prezidenta prvním otevřeně přiznaným gayem, byl by i prezidentem dosud nejmladším.

Pete Buttigieg. Tohle jméno si zapamatujte. Pokud ho tedy dokážete vyslovit. Na svém Instagramu nám starosta Pete poskytl takovou pomůcku – Boot-edge-edge, tedy česky přibližně jako – Pít Budedžedž. Čím je ale tento sedmatřicetiletý starosta stotisícového města South Bend v Indianě, tedy na americkém Středozápadě, tak výjimečný? Proč nyní roste jeho popularita? A v čem se liší od svých stranických oponentů i od samého Trumpa?

Tak především, je jeho úplný opak. Je mimořádně inteligentní a vzdělaný. Má umírněné a slušné vystupování. Je z úplně jiné generace a má zcela jinou mentalitu. Sice zatím nebyl ještě ani guvernérem či senátorem, ale už teď má více politických zkušeností z volené funkce než prezident, a z exekutivní dokonce více než současný viceprezident.

Zatímco současný prezident se svému povinném odvodu vyhnul, Pete dobrovolně sloužil v námořnictvu i v Afghánistánu. A zatímco Trump má problém i s angličtinou, tak Pete se k šesti dalším jazykům naučil i norsky jen proto, aby si mohl přečíst i ostatní knihy svého oblíbeného autora, které zatím nebyly přeloženy do angličtiny.

Kromě toho hraje na kytaru a klavír a účinkuje i jako hostující klavírní sólista v symfonickém orchestru. Se svým manželem se vzali v kostele a žijí ve čtvrti, v níž Pete kdysi vyrůstal.

Za pozornost stojí i to, jakým způsobem si křesťanskou víru vykládá. Vidí ji jako starost o nejslabší mezi námi, jako pozvednutí nejzranitelnějších, jako starost o vězně, nemocné i cizince. Bibli vnímá jako poselství o lásce a pokoře a o tom, že jedinec staví Boha a druhé lidi nad sebe sama. Použil i výraz křesťanská levice oproti tak zvané křesťanské pravici, která dle něj naopak spíše ubližuje druhým lidem, například těm s homosexuální orientací, tím, že je odsuzuje a vylučuje ze společnosti.

Za nejdůležitější politické hodnoty považuje svobodu, demokracii a bezpečnost. Tvrdí, že právě pojem svobody (freedom) si přivlastnili republikáni, ale ti jej chápou pouze jako svobodu od vlády (státu). Jenže naši svobodu může omezovat plno dalších lidí, třeba naši sousedi nebo velké korporace. A takovou svobodu je taky důležité chránit. Oproti Trumpovi pak klade důraz na to, že je třeba dívat se dopředu, protože svět se mění, a není možné hledat řešení současných problémů v minulosti.

Co stojí za jeho rostoucí popularitou?
Osobně si myslím, že je to především jeho slušnost a autenticita. Na nic si nehraje. Působí inteligentně a rozumí tomu, proč spousta lidí minule volila Trumpa. Je schopen pojmenovat současné problémy a představit realistická řešení. A to vše doložit výsledky ve městě, kde byl už podruhé – naposledy s více než osmdesáti procenty – zvolen starostou.

Ale to není všechno. Pro spoustu lidí je až trošku návykové sledovat rozhovory s ním. Je to něco úplně jiného, než na co je Amerika zvyklá. Jako by po tom obrovském rozdělení dával naději na usmíření obou znepřátelených táborů. Jako by dokázal oslovit lidi na obou stranách. Navíc odpovídá jasně a stručně bez typických politických frází a bez patosu.

Stačilo několik vystoupení v celonárodních televizních pořadech a už se začal dostávat do povědomí široké veřejnosti. Sami si můžete udělat obrázek z vystoupení u Stephena Colberta, u Billa Mahera, když se na něj snažil tým Trevora Noaha něco vyhrabat, když byl v The View, když byl i se svým manželem u Ellen nebo si pustit Town Hall, pořádaný CNN.

Hodně mu taky pomohlo to, když se najednou v průzkumu v Iowě dostal na třetí místo hned za Joe Bidena a Bernieho Sanderse. Nyní už mu čísla rostou i v celonárodních průzkumech, dost možná jak z řad umírněných, tak z řad levicových demokratů. A když se podíváme do sekce komentářů pod jeho rozhovorem na Fox News, tak se zdá, že mu začínají fandit nejen nezávislí voliči, ale i umírnění republikáni či přímo bývalí voliči Trumpa.

Ukazuje to, že se v Americe díky němu zřejmě skutečně něco děje a snad i začíná měnit. Jako jeden z mála demokratů neodmítá vystupovat i na Fox News, což je dnes bohužel taková americká verze TV Barrandov. Díky tomu má lepší možnost oslovit i Trumpovy voliče. Naopak strana jako taková odmítla, aby Fox News pořádala jakoukoli její debatu.

Co vlastně prosazuje?
Netají se tím, že je progresivní kandidát, zároveň ale působí umírněně a realisticky. Na rozdíl od jiných hvězd současné Demokratické strany (Bernieho Sanderse, Alexandrie Ocasio-Cortezové či Rashidy Tlaibové), se nehlásí k tzv. demokratickému socialismu, ale raději používá termín demokratický kapitalismus. To i díky tomu, že má kromě všeho zkušenost i z práce v soukromém sektoru, což mu na rozdíl od jiných levicovějších politiků dalo možnost pochopit, jak důležité je správné fungování svobodného trhu a podpora podnikání.

Je pro univerzální zdravotní péči, avšak se zachováním soukromého pojištění. Je pro obnovení závazku k Pařížské klimatické dohodě i zastáncem tzv. Nového zeleného údělu. Je pro omezení trestu smrti, snížení trestů za drobnější kriminalitu v souvislosti s drogami a je pro bezpečný, regulovaný a legální prodej marihuany. Podporuje odbory a chce americkou demokracii chránit před velkými penězi v politice.

Nasazení amerických vojáků v Afghánistánu považuje za ospravedlnitelné, nicméně nyní by preferoval jejich stažení, a naopak by je ponechal v Sýrii. Izraele se zastává více než řada jeho stranických kolegů, byť kritizuje některá počínání tamní pravicové vlády. Také podporuje program DACA, který chrání děti, které se ocitly v pozici ilegálních imigrantů, a je kritikem současné agresivní imigrační politiky.

Je pro federální ochranu LGBT lidí vůči diskriminaci a je proti Trumpovu zákazu účasti transgender lidí v armádě. O jeho postojích v zahraniční politice toho sice zatím moc nevíme, ale vzhledem k jeho rozhledu a vzdělání se dá očekávat, že to horší než Trump patrně nebude.

V každém případě si ale o jeho politice můžeme udělat představu i z toho, co jako starosta prosazuje ve svém městě. Obnovuje zchátralé budovy a podporuje programy na oživení ekonomického růstu. Zároveň se zasazuje o větší bezpečnost na silnicích, opatření na zklidnění dopravy, rozšíření chodníků, přidání cyklopruhů, zavedení kruhových objezdů a zkrášlení veřejného prostoru.

Jaké má výhody oproti svým soupeřům?
Stejně jako další tři velcí favorité demokratických primárek, Biden, Sanders a O’Rourke, je bílým mužem. To ve straně, která se v současné éře zastává práv menšin, nemusí být úplně výhoda. Pete se od nich ale liší nejen tím, že je gay, ale i tím, že na rozdíl od prvních dvou není v důchodovém věku, a na rozdíl od toho třetího neprožil mládí porušováním zákonů a neproslavil se především tím, že v senátních volbách neporazil Teda Cruze.

Joe Biden má sice jako bývalý viceprezident pro funkci prezidenta nejvyšší kvalifikaci, je umírněný a z hlediska Evropy a zahraničně-bezpečnostní politiky by ze všech kandidátů mohl být nejlepší. Jenže už má docela svůj věk a občas působí až mírně senilně. Navíc ho nyní dohnalo to, že v době zvýšené citlivosti po kampani #metoo působí jeho minulost zasahování do osobního prostoru žen (a dívek) přinejmenším velmi podivně.

Z nevhodných doteků jej v posledních týdnech obvinilo již ne úplně málo žen. A spekuluje se dokonce o tom, že jeho kandidatura možná skončí ještě dříve, než ji vůbec ohlásil. A to ji na rozdíl od další plejády kandidátů ještě oficiálně neoznámil.

Hvězda minulých demokratických primárek, Bernie Sanders, má jistou nevýhodu v tom, že už má svůj věk. Na rozdíl od Bidena z něj ale srší daleko více energie. A jeho levicovou agendu dnes přebrali téměř všichni protikandidáti, kteří by rádi získali jeho voliče.

Jenže problém může být, že sám sebe označuje za demokratického socialistu, přestože ve skutečnosti je spíše umírněným sociálním demokratem. Socialismus je každopádně v Americe stále sprosté slovo, což nahrává Trumpovi jakožto jeho oponentovi. 

Beto O’Rourke je podobně jako starosta Pete již z nové generace. To se u něj projevuje ale i tím, že není problém najít na něj různé „kauzy“, kterými se provinil, když byl ještě mladší. Pokud by nevadilo to, že hrál v punkové kapele, mohlo by ho dostihnout to, že byl chycen při jízdě pod vlivem. To sice prošlo Georgi Bushovi mladšímu, ale Beto O’Rourke u toho i boural. Ještě předtím byl členem skupiny počítačových hackerů a se svými kamarády byl kdysi zatčen i za loupež.

Je sice dobrým řečníkem. Mnoho příznivců mu získalo video, na němž vysvětloval, proč není nevlastenecké, když si hráči NFL na protest poklekají během hymny. Jenomže jeho nevýhodou je, že proti Trumpovu člověku už jednou nedokázal vyhrát. A jeho zásadním problém je i to, že bral peníze na kampaň od ropných korporací.

Zatím to nevypadá, že by někdo z dalších kandidátů měl velkou šanci, byť Kamale Harrisové, Amy Klobucharové či Andrewovi Yangovi se ještě může podařit prorazit. A kvůli Bidenovým kauzám by si kandidaturu mohl ještě rozmyslet i středový miliardář Michael Bloomberg, ale ten je na současnou Demokratickou stranu asi příliš pravicový.

Bude mít Amerika prvního prezidenta, který je gay?
Na starostu Peta zatím nikdo nedokázal vyhrabat žádnou špínu, což ale neznamená, že to bude mít lehké. Je americká společnost připravena na to, aby se jejím prezidentem stal gay? A jak by na to reagoval svět a všechny ultrakonzervativní autoritářské režimy potlačující práva LGBT lidí dnes a denně? Co by to znamenalo pro všechny lidi, kteří se narodili s jinou než heterosexuální orientací?

Asi by to byl podobně zlomový okamžik, jako když se nejmocnějším politikem světa v osobě Obamy stal Američan černošského původu. Mohlo by to vést k obrovské emancipaci a k ještě dalšímu bourání předsudků.

Zvlášť proto, že všechny odpůrce emancipace LGBT lidí bude dráždit, že starosta Pete není žádný stereotypní a výstřední gay. Je to normální chlápek ze Středozápadu, slušný a umírněný křesťan, který nastavuje zrcadlo oběma stranám a dává naději na to, že dokáže současnou rozdělenou společnost přivést k rozumnému dialogu a skutečně ji spojovat.

Je samozřejmě předčasné hodnotit jeho šance v dlouhém maratónu prezidentské kampaně uspět. Ale vzruch, který do ní vnáší, má cenu sám o sobě.

Vyšlo v Deníku referendum.

Proč se pro mě Hillary stala menším zlem?

Jedno je jisté. Letos si Američani za prezidenta zvolí jednoho z nejhorších kandidátů v historii. Otázkou je, který z nich to bude. Přestože jsem odjakživa fandil republikánům, letos bych to hodil Hillary. Proč?

Ještě před 4 lety bych byl skalní fanoušek Trumpa. Ostatně, když tehdy kandidaturu zvažoval, tak jsem mu dost fandil. Jenže od té doby se změnil nejen Trump, ale i svět a taky mé přesvědčení, že když zastáncem radikálně pravicového ultrakonzervatismu nebudu já, tak ty pravé americké a západní hodnoty nebude hájit nikdo.

Mezitím se ale vyrojilo tolik pseudokonzervativních šílenců, že jsem si brzy uvědomil, že mé vlastní, ale i ty západní politické hodnoty jsou někde úplně jinde. I v průběhu primárek jsem pak došel k tomu, že jsou mi daleko bližší umírnění republikáni.

Ale k věci. Nechci tam Hillary. Jenže Trumpa tam nechci daleko více. A bohužel jediný způsob, jak to zařídit, je volba Clintonové. Tu bych ale jindy volit nemohl. Nejen kvůli jejímu lhaní, zkorumpovanosti, špatné osobnosti, e-mailům, placeným projevům či pochybnému financování její nadace.

Vadí mi i její demagogická rétorika a pragmatický posun k radikální levici, nemluvě o tom, že zřejmě bude vládní dekrety místo parlamentu používat ještě častěji než Obama. Navíc bude patrně jen pokračovat v jeho slabé zahraniční politice, byť díky Trumpovi snad už s menší naivitou vůči Rusku. A právě pozice těchto dvou špatných kandidátů směrem Putinovi je pro mě rozhodující.

Putinova loutka a favorit autoritářů

Jestliže mu jeden z nich dává najevo, že země NATO nemusí Amerika automaticky chránit, že kvůli předměstí Petrohradu (Estonsku) nebude riskovat jadernou válku, tak jako občan země, jejíž suverenita, svoboda a demokracie závisí na vůli USA nám vůči případnému agresorovi vojensky pomoci, bych musel být blázen, kdybych si za amerického prezidenta přál někoho takového.

Nemluvě o tom, že Putina chválí za to, že je daleko lepší lídr než americký prezident, popírá vraždění opozičních novinářů v Rusku, a to ještě s rétorikou jako z Aeronetu – že v Americe se to prý přece děje taky. A ano, není to vtip, dokonce by zvážil uznání ruské anexe Krymu a zrušení sankcí. Podobně jako Zeman asi čerpá informace z Russia Today, protože nás ujišťoval i o tom, že Putin se svou armádou na území Ukrajiny nevstoupí. Do toho byl součástí jeho štábu přímo Putinův člověk.

Ale to není všechno. To, jaký chaos se děje ve světě, když se z něj Amerika nepromyšleně stahuje, už nám ukázal Obama. Do toho si přidejme paniku na burze a můžeme jen hádat, jak velkou destabilizaci Číny, Mexika a dalších zemí by způsobil návrat Ameriky k merkantilismu a protekcionismu skrze šílená dovozní cla.

Donald není žádný Ronald

Nicméně zábavná je i představa Trumpa jako obhájce konzervativních a křesťanských hodnot. Život v mamonu, extrémní egoismus, 3 manželky, naprostá neúcta k ženám, rasismus, neznalost jeho prý nejoblíbenější knihy-bible, předvolební póza, kdy newyorská celebrita náhle změnila své názory a je z ní obrovský konzervativec.

Dokonce prý nevadí, že nemá žádné politické zkušenosti, je přece úspěšný byznysmen, příklad amerického snu, hotový self-made man, pro kterého, jak říká, nic nebylo snadné, jeho otec mu totiž dal jen drobnou půjčku v tehdejší hodnotě milion dolarů. Jenže podnikatel je to natolik úspěšný, že kdyby své zděděné peníze tehdy zřejmě jen investoval a nepodnikal, tak by dnes mohl být ještě bohatší.

Ale co, on to dokáže, zemi přece lze řídit jako firmu, nemusí vadit, že ty jeho 6x zbankrotovaly, ale na tom prý není nic špatného, přece jen zneužil systém, a prý to tak dělá každý. Svá daňová přiznání v rozporu s dlouholetou tradicí neodhalí, nic tam prý není. Ta, která se provalila, ale dokazují, že byl tehdy v takových ztrátách, že opět zneužil systém, aby se vyhnul placení daní, a to jej prý činí chytrým.

Vskutku hrdina nízkopříjmových osob i bezpečnostních složek. Ale to nevadí, za všechno mohou politici, kteří jsou naprosto zkorumpovaní. A jak to ví? No, přece celý život strávil tím, že je korumpoval. Teď s nimi pan čistý bude bojovat. Chudým bude pomáhat i snížením daní především pro bohaté, zrušením slevy pro rodiny s dětmi či zvýšením zadlužení. Životní prostředí pak vyřeší jeho tweet o tom, že globální oteplování je jen hoax vytvořený Číňany, aby byly americké továrny nekonkurenceschopné.

Důležité je hlavně lhát, ideálně daleko více než lhářka Hillary. A taky urážet, říkat nehoráznosti a fanatizovat davy zvedáním pravaček a kolektivní přísahou. Boj s přehnanou politickou korektností je pak třeba zdiskreditovat svým primitivním hulvátstvím. Celou kampaň je pak v demokratické zemi běžné zakončit tím, že své soupeřce v debatě začne vyhrožovat, že kdyby vyhrál, tak ona skončí ve vězení, a zároveň odmítnout říct, zda v případě porážky uzná její vítězství.

Ostatně je zábavné se podívat i na to, kdo Trumpa ve světě podporuje. Největší podporu má právě v Rusku, ale sympatie mu kromě Putina vyjádřil i diktátor z KLDR, podporu pak Vojislav Šešelj, Marine Le Pen i Jean-Marie Le Pen, Geert Wilders a další politici extrémní pravice či oficiální noviny Ku Klux Klanu. U nás je to Okamura, Zeman, Babiš, komunisti a moskevská a extrémní pravice.

Naopak podpořit ho odmítli významní republikáni, jako jsou bývalí prezidenti Bushové i bývalí kandidáti John McCain a Mitt Romney, ale i letošní kandidáti Jeb Bush, John Kasich či Lindsey Graham, dále pak Condoleeza Rice, Suzana Martinez, Arnold Schwarzenegger, ale i komentátoři Charles Krauthammer a David Brooks či historik Daniel Pipes, který na protest dokonce po 44 letech vystoupil ze strany.

Nevolba Hillary = volba Trumpa

Jediným rozumným důvodem, proč by mohl někdo Trumpa volit, může být to, že pokud by byl během výkonu své funkce odstraněn, a že by takových pokusů asi bylo, tak by se prezidentem stal Mike Pence, který byl ve viceprezidentské debatě velice dobrý a připomněl nám, jak bychom tam dnes potřebovali skutečného republikána, a že demokrati se často nezmůžou na víc než na šílenou demagogii, aby tím zamaskovali, že jejich dobré úmysly zároveň nepřinášejí i dobré výsledky.

To ale není důvod dostatečný, protože o jeho špatném úsudku a možná i falešnosti deklarovaných hodnot svědčí to, že byl schopen kandidaturu s Trumpem přijmout, a že v ní dosud setrvává, přestože i v té debatě bylo jasné, že řada Trumpových prohlášení mu přišla natolik absurdní, že působil, jako by měl problém uvěřit, že by je vítězný kandidát za republikány mohl skutečně myslet vážně.

Moje současná podpora Hillary ale neznamená, že bych se najednou stal z republikána demokratem. Mými favority byli od začátku Rubio a Kasich, případně Bush. Nezbývá než doufat, že se republikáni vzpamatují a za 4 roky primárky vyhraje někdo kvalitní.

To, že je dnes Hillary silně problematická, víme už dávno. Navíc je mi dost jasné, že se sice budu hodně smát (byť asi ve stylu blázna, kterého zrovna odvážejí ve svěrací kazajce), pokud v úterý Trump skutečně vyhraje, ale budu si zároveň hodně přát, aby to nevyhrál. Proto bych Hillary volil v těch státech, kde se ty volby mohou rozhodnout.

Její nevolba v rozhodujících státech totiž znamená volbu Trumpa, a toho nechci ani náhodou. Nechci Ameriku, která by připomínala Evropu před druhou světovou válkou a nechci ani americkou pravici, kterou by ovládl ideový proud, který je násobkem všech parodií, kterou si na ni po celém světě levičáci, kteří ji neznají a nechápou, celou tu dobu dosud mohli jen vymýšlet.

V Utahu bych volil McMullina, protože mormoni Trumpovi na rozdíl od evangelikálů na tu hru o svatém spasiteli nenaskočili a má šanci tam uspět. Zároveň s tím bych ve státech, kde je jasné, že v nich vyhraje Hillary nebo Trump, napsal někoho jiného. Nejčastěji zřejmě McMullina, protože je mi programově nejbližší, příp. Pence, Kasicha, Rubia nebo třeba Mishu. Do sněmovny a senátu bych ale volil republikány.

Když Trump prohraje, tak v Americe možná začnou nepokoje, ale důležité je i to, jak na tom bude celý svět. A Ameriku, kterou vede netransparentní, ulhaný, bezcharakterní, nacionalistický, polofašistický a populistický autoritář a šestinásobný bankrotář s napojením na Kreml opravdu ale opravdu nechci. Navíc si neumím představit, že by se republikánům podařilo stranu obnovit, pokud by je reprezentoval takovýto prezident.

Anglicky si tento článek můžete přečíst zde.

Kdo je Marco Rubio a co prosazuje?

Je to právě tento umírněný a reformní konzervativec s jasnými hodnotami, kdo má nejen největší šanci sjednotit různé ideové proudy uvnitř republikánů a vyhrát primárky, ale následně taky porazit Hillary. Co byste o něm měli vědět?

Příběh

Jako 44letý floridský senátor je nejmladší ze zbylých kandidátů. Jeho rodiče byli kubánskými imigranty. Živili se jako barman a pokojská. Marcův příběh je příkladem amerického snu, kdy se syn chudých imigrantů díky svému nadání a úsilí dostal do nejvyšších pater americké politiky a nyní se možná stane i prezidentem.

Se svou ženou, s níž je ženatý již od studií, a kterou požádal o ruku na střeše Empire State Building, má 4 malé děti. Patří mezi kandidáty, kteří vlastní nejméně majetku, a své dluhy za studium splatil teprve nedávno. Má tedy docela pochopení pro to, jaký je život obyčejných amerických rodin.

Ti, kteří jej podceňují nebo považují za součást establishmentu, by se měli podívat, jak se stal senátorem. Vyzval tehdejšího favorita, republikánského guvernéra Floridy Charlieho Christa. V průzkumech proti němu začínal na 4 %, po roce již vedl, získal podporu Tea Party a jeho establishmentový konkurent se později rozhodl kandidovat jako nezávislý. I přesto jej i jejich demokratického konkurenta následně Marco drtivě porazil.

Už tehdy se začalo spekulovat, že se u republikánů rodí druhý Obama či chcete-li druhý Reagan či snad Kennedy. Ostatně legendární byl i jeho projev na CPAC 2012, kdy se nechal slyšet, že jakmile se stal senátorem a viděl všude kolem sebe ty respektované politiky, které dosud vídal jen v televizi, tak se sám sebe ptal, jak se tam mohl dostat. O 6 měsíců později se ale v té samé místnosti podíval kolem sebe a ptal se spíše na to – jak se tam mohli dostat oni.

I jeho svěží styl je ale v politice většinou výjimečný. Když se ještě předtím stal předsedou floridské sněmovny, tak ve svém projevu řekl všem kongresmanům, aby se podívali do svých stolů, kde mohli najít knihu s názvem: 100 inovativních nápadů pro budoucnost Floridy. Vtip byl v tom, že všechny její stránky byly prázdné a on je vyzval, aby je společně s obyčejnými Floriďany napsali. Knihu pak publikoval a řadu věcí z ní se mu podařilo prosadit.

Názory, ideje a program

Když se řekne americký republikán, tak si i díky médiím většina lidí představí šíleného radikála. Když si pak poslechne Trumpa nebo Cruze, tak se není čemu divit. Jenže Rubio je jiný. Ostatně je jen otázkou času, kdy si voliči všimnou, že na rozdíl od velkohubých či patetických projevů těm hodnotám skutečně věří.

Jsou to hodnoty rodiny, svobody, osobní odpovědnosti, svobodného podnikání, morálky, lidských práv, obyčejného člověka, sociální mobility, malého státu, decentralizace a debyrokratizace, nízkých a jednoduchých daní, ekonomického růstu, inovací a především optimistického pohledu na budoucnost.

Ekonomika

Zdůrazňuje, že je pro společnost důležité, aby měla funkční a úplné rodiny. Proto navrhuje jejich zvýhodnění skrze daňový bonus 2500 dolarů na dítě pro pracující rodiče, chce odstranit daňové znevýhodňování manželství a jako jediný z republikánů navrhuje nějaké (byť ne úplně dostatečné) řešení v oblasti placené mateřské, rodičovské, nemocenské atp.

Je proti zavádění daně z přidané hodnoty a chce snížit daně z příjmů fyzických osob i počet pásem na tři v rozmezí 15, 25 a 35 %. Dále zjednodušit daňové zákony, eliminovat daňové odpočty, zachovat je u charity a hypoték. Volá po rychlejších odpisech, eliminaci dvojího zdanění, zrušení daně z kapitálových zisků, dividend, úroků, majetku i dědictví.

Zastává se drobného podnikání, navrhuje snížit firemní daň na 25 % a mít stejnou sazbu pro všechny typy firem, odstranit zbytečné regulace, omezit moc regulátorů a posílit práva zaměstnanců vůči moci odborů. Dále chce snížit ceny energie tím, že se rozšíří její americká produkce zahrnující ropu, uhlí, zemní plyn i obnovitelné zdroje, a že se schválí výstavba ropovodu Keystone XL.

Je proti obchodu s emisními povolenkami, uhlíkové a energetické dani a dalším novým ekologickým regulacím. Nevěří, že za změny klimatu může lidská aktivita a vládní regulace podle něj nic nevyřeší, jen poškodí ekonomiku. Kritizuje vládní zachraňování bank i to, že regulace velké banky zvýhodňují, protože ty malé nestačí držet krok a mít vliv na vládu. Je pro audit FEDu.

Volá po inovacích, sdílené ekonomice, nekladení překážek novým konkurenčním firmám, jako je Uber či Airbnb. Je proti zavádění daně z online prodeje či z internetu. Je i pro otevření wi-fi služeb pro komerční poskytovatele a proti tzv. síťové neutralitě, která podle něj omezuje inovace a zvyšuje ceny pro uživatele. Je pro obnovu dopravní infrastruktury a předání autonomie v této věci jednotlivým státům.

Je pro zachování a reformu záchranné sociální sítě, postupného navyšování odchodu věku do důchodu, snížení benefitů pro vysoko-příjmové seniory a jejich posílení pro ty nízko-příjmové i pro osvobození pracujících seniorů od daní z práce. Je proti zvyšování minimální mzdy a proti zákonům o stejných platech pro ženy a muže.

Prosazuje škrty ve vládním utrácení, ústavní dodatek o vyrovnaném rozpočtu, trvalý zákaz tzv. porcování medvěda, snížení počtu vládních zaměstnanců či zrušení vládní podpory korporacím typu exportně-importní banky. Je pro dohody o volném obchodu TPP a TTIP.

Zahraniční a bezpečnostní politika

Dle jeho názoru je svět svobodnějším a bezpečnějším místem, pokud je to Amerika, kdo má nejsilnější a nejmodernější armádu na světě. Navrhuje tedy její řádné financování a modernizaci. Války se nemají podněcovat, ale má se jim předcházet. Ozývá se proti jakémukoliv narušování mezinárodních vod, vzdušného, vesmírného i kybernetického prostoru. Volá po větším tlaku na to, aby Čína umožnila skutečnou svobodu svým lidem.

Je proti Obamově změně přístupu ke kubánskému režimu. Považuje za nutné nepodceňovat hrozbu z KLDR, pracovat na likvidaci jejího jaderného arzenálu a podporovat tam lidská práva. Je proti odstranění sankcí na Irán a prosazuje jejich znovuzavedení. Zdůrazňuje důležitost i morální rozměr silného spojenectví a podpory Izraele, práva na jeho sebeobranu a usiluje o přestěhování americké ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma.

Chce zničit ISIS a sebrat mu jím okupované území. Amerika podle něj musí být v čele strategie na jeho zničení, vytvořit koalici s lokálními i dalšími spojenci, zvýšit počet amerických pozemních sil, rozšířit letecké nálety v Sýrii a Iráku, mít plán, jak se zbavit Assada, vycvičit proti němu i proti ISIS syrské rebely, vytvořit bezpečné zóny uvnitř Sýrie a pokud to bude nutné, tak vyzbrojit sunnitské kmeny a Kurdy. Taktéž chce chránit etnické a náboženské menšiny v regionu a bojovat i na poli propagandy.

Volá po posílení možností tajných služeb, hlasoval pro rozšíření Patriot Actu, je pro odposlechy, pro posílání teroristů do Guantanáma, pro pozdržení přijímání nových uprchlíků z Iráku a Sýrie, dokud nebude zaveden efektivní způsob, jak filtrovat teroristy. S Ruskem odmítá v Sýrii spolupracovat, dokud se nezřekne své podpory Assadovi. Invaze do Iráku podle něj nebyla chyba, protože panovalo přesvědčení, že režim disponuje zbraněmi hromadného ničení.

Putina označuje za gangstera, a chce bránit a obnovit suverenitu Ukrajiny, zvrátit ruskou anexi Krymu, pomoci Ukrajině získat zpět kontrolu nad její východní částí, poskytnout Kyjevu vojenskou pomoc, rozšířit ruské sankce a snížit ukrajinskou ekonomickou závislost na Moskvě.

Rád by zvýšil kapacity NATO, umístil ve střední a východní Evropě americké jednotky a snížil její energetickou závislost na Rusku. Také chce oslabit ruskou propagandu a navázat lidská práva a větší ochranu tamních žurnalistů, disidentů a aktivistů na americko-ruské vztahy.

Je pro právo občanů držet zbraň a proti dalším restrikcím prosazovaným Obamou. Je přesvědčen, že to kriminálníky nijak neodradí a jen to omezí práva občanů dodržujících zákony. Volá po zlepšení péče o mentálně nemocné.

V oblasti imigrace chce nejdříve zajistit ochranu hranic dobudováním zdi, kamer a čidel na jižních hranicích, deportovat kriminální ilegální cizince, bojovat proti zaměstnávání ilegálních imigrantů a uznat angličtinu jako oficiální jazyk. Na druhé straně je pro zjednodušení legální imigrace, především talentovaných lidí.

Vzdělávání, zdravotní péče a kulturní otázky

Je pro svobodné vzdělávání, posílení role rodičů ve výběru školy, pro tzv. charterové a další inovativní typy škol, online i domácí vzdělávání, umožnění větší flexibility a autonomie pro jednotlivé státy, je proti tzv. Common Core, pro větší pomoc dětem z nízko-příjmových rodin i těm se zdravotním postižením.

Systém vyššího vzdělávání považuje za zastaralý, drahý, časově náročný a neflexibilní. Je pro sjednocení systému federálních půjček a pro navázání jejich splácení na příjem absolventů i pro větší podporu odborného a učňovského vzdělávání.

Je proti tzv. ObamaCare, chce ji nahradit tržně řízenou alternativou zaměřenou na spotřebitele, zvýšit její pokrytí a snížit ceny, a to skrze daňové odpočty na zdravotní pojištění, reformu regulací a zajištění přístupu ke zdravotní péči i pro lidi s předchozím zdravotním znevýhodněním.

Je proti legalizaci marihuany pro rekreační účely, pouze pro ty zdravotní, a volá po vynucení federálních zákonů ve státech, které ji legalizovaly. Studenti mají být vedeni k tomu, aby dokázali drogám odolat. Je proti manželství stejnopohlavních párů a redefinici by nechal na jednotlivých státech. Je skeptický k sociálním experimentům typu svěřování dětí homosexuálním pěstounům a podpořil zákaz homosexuálům sloužit v armádě.

Je pro ochranu nenarozeného lidského života již od jeho vzniku při početí a věří, že umělý potrat není přijatelný ani v případě znásilnění či incestu, hlasoval ale pouze pro zákaz po 20. týdnu. Vyzývá k hledání alternativních řešení, je pro zvrácení rozsudku Roe vs. Wade, pro zákony požadující jít nejdříve na ultrazvuk, proti financování potratů z veřejných prostředků i proti výzkumu kmenových buněk lidských embryí.

Slabiny a negativa

Rubio je politik, ne spasitel, a proto není dokonalý. Kromě toho, že je mladý, a že má zkušenosti jen o něco větší, než měl tehdy Obama, a snahy najít, že měl nějaké milenky, jsou tu i kauzy z minulosti. Ať už je to tehdejší problém se stranickou kreditkou, financováním kampaně či vlastního bydlení. Ideální nejsou ani jeho významní sponzoři typu Goldman Sachs či Koch Industries.

Po velkém úspěchu při získání třetího místa v Iowě měl nakročeno k tomu, že v New Hampshire skončí druhý, a následně by bylo jasno o tom, kdo z rozumných republikánů bude hlavním favoritem proti Trumpovi. To mu bohužel v tehdejší debatě překazil Chris Christie a Rubio tam skončil až na pátém místě. Svůj dosud nejslabší debatní výkon ale naštěstí napravil v poslední debatě před primárkami v Jižní Karolíně.

Nutno ale říct, že v řadě věcí má na nás Evropany až příliš konzervativní názory a osobně bych považoval za ideálnější, kdyby v řadě z nich zaujal středovější postoje. Navíc je otázkou, zda by jeho reformy nepomohly daleko více bohatým a nízkopříjmovým než střední třídě. Sice by podle analýzy Tax Foundation způsobily z dlouhodobého hlediska až 15% ekonomický růst, ale zároveň s tím i velký rozpočtový deficit.

Proč jsem si na něj vsadil?

Marco je ztělesněním amerického snu, jeho projevy jsou autentické, optimistické a inspirativní. Ano, je mladý a bylo by lepší, kdyby měl více zkušeností, ale jeho konkurence není tak dobrá jako on. Kasich je rozumný, ale v primárkách bude mít těžké získat hlasy evangelikálů nebo Tea Party.

Jako bývalý guvernér je Jeb Bush zkušenější, ale v debatách je naprosto nepřesvědčivý, bez energie, bez charismatu. Zatím má jen nejvíce sponzorů a jak psal David Brooks, byl by dobrým kandidátem, kdyby kandidoval v roce 1956. Trump je mocichtivý extrémista a je jen otázkou času, kdy mu jeho předstírané konzervativní hodnoty přestanou republikáni věřit.

Cruz je na tom docela podobně. Jeho mladické ambice dominovat světu, neférové vedení kampaně, manželka pracující pro Goldman Sachs či snad jeho elitní školy napovídají, že není ten anti-establishmentový svatoušek, jakého v něm někteří chtějí vidět.

Hillary je lhářka, kterou vyšetřuje FBI, a o tom, že ji v Iowě na – rozdíl od New Hampshire – jen těsně neporazil samozvaný socialista, jenž své líbánky strávil v Sovětském svazu, musel rozhodnout hod mincí. Aspoň všechny hody vyhrála a Bernieho příznivci se mohou utvrdit v tom, že jediný důvod, proč by u demokratů získala nominaci ona, je ten, že peníze (a superdelegáti) jsou na její straně.

Rubia mnozí podceňují, ale je velice pravděpodobné, že prezidentem bude právě on. Pokud ne už od příštího roku, tak jednou určitě ano. A jestli bude schopen reflektovat, že ne vše, co navrhuje, slouží hodnotám, které prosazuje, tak možná i jedním z nejlepších, jakého Američani a s nimi i zbytek světa měl kdy možnost poznat.

Souviející články: