Štítek: Cenzura

Cenzura prezidentských kandidátů na Wikipedii

Na české Wikipedii existuje stránka, která se věnuje tématu přímé prezidentské volby v roce 2013 – Volba prezidenta České republiky 2013. Vzhledem k tomu, že stále více lidí (oprávněně) nevěří oficiálním médiím, snaží se hledat si informace sami a Wikipedie může být dobrým pomocníkem pro ty, kteří chtějí pouze suchá a nezkreslená fakta. I proto se snažím objektivně a nezaujatě na této stránce pracovat a kdykoliv se dozvím něco nového, co by mohlo občany/voliče/uživatele zajímat, přidám to tam.
Před pár dny jsem se dozvěděl o existenci uchazeče o funkci prezidenta Josefa Tomana. S formou ani obsahem jeho kandidatury příliš nesouhlasím, nicméně o to větší pro mě bylo překvapení, že z českých médií jsem o člověku, který kandidaturu podle svých slov ohlásil již 3. února, neslyšel dosud ani slovo. (Tedy ono to není ani tak překvapivé, jako spíše pohoršující).
Přidal jsem jej tedy mezi uchazeče s odkazem na zdroj jeho kandidatury z jeho oficiálních webových stránek a informaci o vyhlášení kandidatury z mého blogu na idnes.cz, kde jsem tento fakt uvedl, protože jsem jej v tomto případě jako nezávislý publicista zjistil přímo od pana Tomana, neboť se mi nepodařilo jej v českých médiích dohledat. Také jsem jej přidal do časové osy.
Co se však nestalo. Četa cenzorů zasáhla. Odvolávájí se na pravidla Wikipedie, která jsou v tomto případě splněna, protože fakt, že pan Toman kandidaturu vyhlásil a že o tom infomovalo nezávislé médium (blog na idnes.cz), je splněn. Mám ale trošku takové podezdření, že zde jde o něco jiného. A pokud si přečteme některé názory pana Tomana, tak se toto podedření ještě zvyšuje. Mohl by být prostě pro mnohé nepohodlný.
Co z toho ale plyne? Podle pravidel těchto Wikipedistů je pan Toman nevýznamný (významnost asi určují oni, ne signatáři jeho prezidentské petice), proto nemají občané právo, aby o něm Wikipedie nezávisle informovala. Podle nich rovněž pravdivá informace z nezávislého blogu na idnes.cz je asi nepodstatná – „Na Wikipedii se nesmí používat primární zdroje, jejichž informace není dostupná prostřednictvím seriózního vydava…“
Takže čistě teoreticky, kdyby se v zemi, která většinu své historie prožila v cenzuře svobodného tisku, náhodou stalo, že se všichni seriózní vydavatelé (tu serióznost opět určuje kdo?) rozhodnou, že budou nějakého uchazeče o prezidentský post cenzurovat, tak se prostě nemají občané možnost o něm nic dozvědět. A to by si člověk myslel, že Wikipedie má sloužit ke svobodnému sdílení informací!

Filmy za dvacku, seriály za 5 korun – nová doba!

SOPA, PIPA, Megaupload. Stahujete? Díváte se online? Jste piráti? Co OSA? Kolik jste ochotní zaplatit za shlédnutí jednoho filmu? Jednoho dílu vašeho oblíbeného sitcomu? A v jaké kvalitě?

Osobně jsem rád, že šílená skupinka amerických zákonodárců, která navrhovala kontroverzní zákon zamířený proti piráství, pod tlakem veřejnosti od svého návrhu upustila. Bylo myslím oprávněné obávat se, že je to nástroj cenzury (ne-li záměrný, minimálně potenciální).

Osobně bych se na filmy a seriály nejradši díval tak, že by jejich autoři dostali zaplaceno (z mé strany) za to, na co mají nárok. Ostatně, bylo jen otázkou času, kdy i na internetu začnou fungovat nějaké zákony a kdy je začne někdo vymáhat. Razie musely přijít. A budou-li ještě tvrdší, brzy se přesuneme zpátky k televizním obrazovkám (a teď nechci spekulovat o tom, že skrze ně je jednodušší společností a veřejným míněním manipulovat, ne-li přímo skrývat podstatné informace, než na internetu). Osobně bych sledování seriálů možná dost omezil.

Tak si říkám, kolik bych byl ochotný (jako student z nízkopříjmové rodiny) zaplatit za shlédnutí jednoho filmu, jednoho dílu mého oblíbeného sitcomu, stažení jedné mp3 skladby. Určitě by bylo lepší to málo, o kterém nyní uvažuji, než dosavadní nula. Za ten fillm 20-50 korun, za seriál 4-5 korun, za mp3 skladbu 3 koruny. Zdá se vám to málo? Nebo naopak hodně? No, je to méně než za originál. Myslím si, že kdyby tato cena byla podmíněna horší kvalitou a reklamou, mohli by na to autoři (ne pochybné agentury, nebo co to je, typu OSA) přistoupit. Za luxusní kvalitu ve vysokém rozlišení a bez reklam by pak byli lidé ochotní zaplatit třeba plnou cenu. A celé by to bylo třeba tak, že bychom měli nějaký účet, na který bychom si dobíjeli peníze, zkrátka kreditový systém.

Takže pokud jste si na začátku tohoto článku mysleli, že už něco takového existuje, tak asi ještě ne, ale třeba to čeká na vás, abyste to vytvořili, prosadili a třeba na této čisté bázi zažili úspěch ve svém podnikání.

Komunisti nemají právo být v televizi!!!

Tak jsme se od již léta směšné instituce – Rady pro rozhlasové a televizní vysílání – dozvěděli, že Česká televize a Prima nezvou do diskuzních pořadů komunisty. Zvláštní. Já se zase v neděli rozčiloval nad tím, co tam ten Filip dělá, protože je tam v poslední době nějaký komunista pořád. Teď myslím ty z KSČ(M).

„Kapitalisté nám sami prodají provaz, na kterém je oběsíme.“ Toto řekl kdysi Lenin, a když se člověk podívá na česká média a zvláště soudruhem Janečkem ovládanou Českou televizi, tak se nemůže ubránit dojmu, že hlupáci, o kterých se Lenin zmiňuje, jsou na těch správných místech. Ovšem správných jen pro ty, kteří o sobě prohlašují, tak jako soudruh Grebeníček, že oni mají čas.

Pojďme se ale podívat na to, jak by měla česká média vést rozhovory právě s komunisty, když už mají tendenci ignorovat fakt, že podle českých zákonů je KSČ(M) zločineckou organizací, kterou by propagovat neměli vůbec.

Tady můžete vidět rozhovor vynikajícího amerického moderátora Glenna Becka s předsedou amerických komunistů. Věřím, že těm bystřejším neunikne taková hezká shoda, která všechny komunisty a lidi jejich zhoubným myšlením zasažené charakterizuje.

Zdroj: http://navrat.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=188357