Volby 2017: Koho volit a koho nevolit?

TOP 09, případně KDU-ČSL, ODS, Piráty, možná STAN, Zelené či ČSSD. Naopak nevolit ANO, SPD, komunisty a všechny ostatní. Proč?

Opět se mě řada lidí ptá, koho mají volit. Mohl bych mlčet a nechat ostatní, aby jim to řekli. Ale vzhledem k tomu, že se o politiku aktivně zajímám už skoro 15 let a 6 let odborně, tak mlčet nebudu. Navíc je třeba využít toho, že se to ještě pořád může.

Proč volit TOPku?

Řadě lidí vadí Kalousek, trapná kampaň, obraz asociální strany, přehnaný eurohujerismus, snobské elitářství či přílišný konzervatismus. Jenže v tuto chvíli je to jediná strana, která odmítá populistická referenda, a tudíž je pro člověka, který chce, aby naše země zůstala v EU, nejjistější volbou.

Zároveň je jasně prozápadní, má kvalitní a propracovaný program, nebojí se klíčových reforem, patří mezi ty transparentnější a má řadu kvalitních osobností. Navíc bude hlas nás liberálně-konzervativních středopravicových demokratů, co byli vůči této vládě spíše v opozici, potřebovat.

Proč volit KDU-ČSL?

4 roky kolaborace s Babišem, prosazování nesmyslů typu EET či odkládání klíčových reforem jsou mínusem. Jenže pak jsou tu i plusy – díky lidovcům máme 4 roky relativní vládní stabilitu a naše země by na tom byla daleko hůř, kdyby místo lidovců byli ve vládě okamurovci či komunisti.

Zkrátka, to dobré, co tato vláda prosadila, je ve většině případů díky KDU-ČSL. Ať už je to podpora rodin, zachování parlamentní demokracie, naší západní orientace či moderování extrémů a snaha hledat rozumnější kompromisy. Lidovci by ve sněmovně chyběli a Piráti už to mají skoro jisté, takže důležitější je hlas spíše pro KDU.

Proč volit ODS?

Petr Fiala stranu zachránil a o dost zlepšil. O tom, že je třeba udělat daleko víc, svědčí i to, že se k ní bývalí voliči stále nevrátili. Sezení vedle Blažka, sponzoring Valentou, výstřelky Černochové, šílenosti Václava Klause ml. o vystoupení z EU či populistické, nebezpečné a nekonzistentní referendum o euru, jsou mínusem. Důležité ale je, že většina té strany chce, abychom byli vyspělou západní a demokratickou zemí, která se navíc poučí z chyb našich sousedů.

A kdo tehdy volil místo ODS Babiše, protože mu vadili kmotři, už možná vzpomíná na staré dobré časy. Na druhé straně, ODS se tam docela jistě dostane a jak už napsal Jan Zahradil, v příští sněmovně budou spíše strany, které jsou k EU zdrženlivé, takže je na místě zvážit, zda váš hlas nebude víc potřebovat TOPka nebo lidovci.

Proč volit Piráty?

Nová generace, žádné korupční kauzy, digitalizace, transparentnost, liberálnost. To jsou výhody, ale je to taky populismus, nezkušenost, ideová nestálost, ruští trolové na kandidátkách či nebezpečné experimenty s politickým systémem. I přesto je to ale daleko lepší volba než ANO či SPD. Váš hlas ale mohou daleko více potřebovat i jiné demokratické strany než Piráti (např. TOPka, KDU, STAN či Zelení).

Proč volit STAN?

Není jisté, jestli se tam dostanou, a pokud ne, tak je to jejich vina, protože odmítli jít na lidovecké kandidátky. Je ale možné, že lidi na poslední chvíli uvidí na hlasovacích lístcích své známé místní starosty, o kterých ví, že jsou kvalitními politiky. Tím je i jejich lídr Jan Farský.

I přes jejich ideovou nejanost mají docela kvalitní program a budu radši, když v příští sněmovně budou. Pokud zvažujete volit ANO či Piráty, kteří už to mají docela jisté, tak bych zvážil i STAN. Naopak bych to neriskoval, pokud zvažujete volbu TOPky či lidovců.

Proč volit Zelené?

Je spousta lidí, kteří by je rádi volili, ale bojí se, že se tam nedostanou, tak to radši hodí Pirátům. Otázkou je, jestli je jich dostatek na to, aby to stačilo na 5 %. Znovu je třeba zmínit, že Piráti dle všeho nebudou mít problém se tam dostat, a tak zelené hlasy až tak nepotřebují.

Naopak této zemi by často prospělo, kdyby tato progresivní středolevicová a spíše prozápadní liberální strana byla ve sněmovně. A to říkám i přesto, že bych s ní v řadě věcí nesouhlasil. Pokud se tam ale nedostanou, tak jsou to vyhozené hlasy ve prospěch populistů, takže je to velké dilema.

Proč volit ČSSD?

Na můj vkus je to sice až příliš levicová strana, ale je demokratická a zatím i prozápadní. Čím lepší bude mít výsledek, tím méně moci bude mít Babiš. A tím lepší to bude i pro její a naši budoucnost, protože je důležité, aby se vní udrželi u moci demokrati, a ne autoritářští populisti, co by nás chtěli dostat na Východ. Navíc je lepší, když témata sociální spravedlnosti a větší rovnosti hájí demokratická levice než různí středoví či pseudopravicoví populisté.

Proč nevolit ANO?

StB, Čapí hnízdo, dluhopisy, ovládnutí médií, likvidace konkurence, zneužívání státní moci, EET, kontrolní hlášení, zajišťovací příkazy, křivá přísaha na život vlastních dětí, zneužívání zaměstnanců, demagogie, manipulace, nevkusná a primitivní kampaň, autoritářské a populistické tendence, nepřátelství ke svobodě a parlamentní demokracii, spolčování se s komunisty a okamurovci či 4 roky blábolení místo kvalitního vládnutí.

A do toho kandidát na premiéra, který je oficiálně obviněn policií. Opravdu je toto ta nová a čistá protikorupční politika? Není! A dobře to víte. Volte radši Piráty, kteří žádné kauzy ani zbohatlické normalizační oligarchy nemají.

Proč nevolit SPD?

Těžko říct, jestli je větší zlo Babiš nebo Okamura. Ten druhý zatím nemá takovou moc a tolik peněz. Ten první zase aspoň zatím nechce vystupovat z NATO a z EU. Zkrátka tak odporný demagogický a často vyloženě lživý populismus a extremismus, jaký předvádí Okamura, jsme tady naposledy zažili možná tak od druhorepublikových fašistů nebo od Gottwalda. Sládek byl proti Okamurovi neškodný amatér. A navíc byl ve svých výlevech občas aspoň vtipný a snad tomu i věřil. Tomio Okamura pouze oblbuje voliče a šíří hnus a nenávist.

Proč nevolit KSČM?

Na to je třeba se zeptat Milady Horákové nebo těch desítek milionů lidí, které komunistické a reálně socialistické režimy zmasakrovaly nebo likvidují dodnes. K tomu všemu se tato strana hrdě hlásí. Víc k tomu není třeba dodávat. Kdo má srdce nalevo a je demokrat, tak má dostatečnou alternativu v ČSSD či Zelených.

Proč nevolit ostatní?

Je to vyhozený hlas. Svobodní, Realisté či ODA. Kolem jednoho až dvou procent mít mohou, ale pokud si dokážete vybrat i z těch, co se tam mají šanci dostat, tak je to zbytečný hlas pro ty, které tam naopak nechcete. A i jeden hlas může být ten klíčový. Tyto tři strany navíc oproti Starostům či Zeleným skutečně šanci nemají. To samé platí i pro ty další.

Hlavně prosím jděte volit

Teda pokud nechcete volit ty šílence, od kterých odrazuju. To raději zůstaňte doma. Ale v opačném případě tam jděte. Ovlivní to nejen vás samotné a vaše blízké, ale nás všechny a taky ty, co přijdou po nás. Nejen v dalších čtyřech letech, ale i v dalších dekádách. Mysleme na ty, kteří za naše právo volit bojovali a umírali, nebo ho dodnes nemají. Ti si těch našich pár minut jednou za čtyři roky zaslouží.

Proč se pro mě Hillary stala menším zlem?

Jedno je jisté. Letos si Američani za prezidenta zvolí jednoho z nejhorších kandidátů v historii. Otázkou je, který z nich to bude. Přestože jsem odjakživa fandil republikánům, letos bych to hodil Hillary. Proč?

Ještě před 4 lety bych byl skalní fanoušek Trumpa. Ostatně, když tehdy kandidaturu zvažoval, tak jsem mu dost fandil. Jenže od té doby se změnil nejen Trump, ale i svět a taky mé přesvědčení, že když zastáncem radikálně pravicového ultrakonzervatismu nebudu já, tak ty pravé americké a západní hodnoty nebude hájit nikdo.

Mezitím se ale vyrojilo tolik pseudokonzervativních šílenců, že jsem si brzy uvědomil, že mé vlastní, ale i ty západní politické hodnoty jsou někde úplně jinde. I v průběhu primárek jsem pak došel k tomu, že jsou mi daleko bližší umírnění republikáni.

Ale k věci. Nechci tam Hillary. Jenže Trumpa tam nechci daleko více. A bohužel jediný způsob, jak to zařídit, je volba Clintonové. Tu bych ale jindy volit nemohl. Nejen kvůli jejímu lhaní, zkorumpovanosti, špatné osobnosti, e-mailům, placeným projevům či pochybnému financování její nadace.

Vadí mi i její demagogická rétorika a pragmatický posun k radikální levici, nemluvě o tom, že zřejmě bude vládní dekrety místo parlamentu používat ještě častěji než Obama. Navíc bude patrně jen pokračovat v jeho slabé zahraniční politice, byť díky Trumpovi snad už s menší naivitou vůči Rusku. A právě pozice těchto dvou špatných kandidátů směrem Putinovi je pro mě rozhodující.

Putinova loutka a favorit autoritářů

Jestliže mu jeden z nich dává najevo, že země NATO nemusí Amerika automaticky chránit, že kvůli předměstí Petrohradu (Estonsku) nebude riskovat jadernou válku, tak jako občan země, jejíž suverenita, svoboda a demokracie závisí na vůli USA nám vůči případnému agresorovi vojensky pomoci, bych musel být blázen, kdybych si za amerického prezidenta přál někoho takového.

Nemluvě o tom, že Putina chválí za to, že je daleko lepší lídr než americký prezident, popírá vraždění opozičních novinářů v Rusku, a to ještě s rétorikou jako z Aeronetu – že v Americe se to prý přece děje taky. A ano, není to vtip, dokonce by zvážil uznání ruské anexe Krymu a zrušení sankcí. Podobně jako Zeman asi čerpá informace z Russia Today, protože nás ujišťoval i o tom, že Putin se svou armádou na území Ukrajiny nevstoupí. Do toho byl součástí jeho štábu přímo Putinův člověk.

Ale to není všechno. To, jaký chaos se děje ve světě, když se z něj Amerika nepromyšleně stahuje, už nám ukázal Obama. Do toho si přidejme paniku na burze a můžeme jen hádat, jak velkou destabilizaci Číny, Mexika a dalších zemí by způsobil návrat Ameriky k merkantilismu a protekcionismu skrze šílená dovozní cla.

Donald není žádný Ronald

Nicméně zábavná je i představa Trumpa jako obhájce konzervativních a křesťanských hodnot. Život v mamonu, extrémní egoismus, 3 manželky, naprostá neúcta k ženám, rasismus, neznalost jeho prý nejoblíbenější knihy-bible, předvolební póza, kdy newyorská celebrita náhle změnila své názory a je z ní obrovský konzervativec.

Dokonce prý nevadí, že nemá žádné politické zkušenosti, je přece úspěšný byznysmen, příklad amerického snu, hotový self-made man, pro kterého, jak říká, nic nebylo snadné, jeho otec mu totiž dal jen drobnou půjčku v tehdejší hodnotě milion dolarů. Jenže podnikatel je to natolik úspěšný, že kdyby své zděděné peníze tehdy zřejmě jen investoval a nepodnikal, tak by dnes mohl být ještě bohatší.

Ale co, on to dokáže, zemi přece lze řídit jako firmu, nemusí vadit, že ty jeho 6x zbankrotovaly, ale na tom prý není nic špatného, přece jen zneužil systém, a prý to tak dělá každý. Svá daňová přiznání v rozporu s dlouholetou tradicí neodhalí, nic tam prý není. Ta, která se provalila, ale dokazují, že byl tehdy v takových ztrátách, že opět zneužil systém, aby se vyhnul placení daní, a to jej prý činí chytrým.

Vskutku hrdina nízkopříjmových osob i bezpečnostních složek. Ale to nevadí, za všechno mohou politici, kteří jsou naprosto zkorumpovaní. A jak to ví? No, přece celý život strávil tím, že je korumpoval. Teď s nimi pan čistý bude bojovat. Chudým bude pomáhat i snížením daní především pro bohaté, zrušením slevy pro rodiny s dětmi či zvýšením zadlužení. Životní prostředí pak vyřeší jeho tweet o tom, že globální oteplování je jen hoax vytvořený Číňany, aby byly americké továrny nekonkurenceschopné.

Důležité je hlavně lhát, ideálně daleko více než lhářka Hillary. A taky urážet, říkat nehoráznosti a fanatizovat davy zvedáním pravaček a kolektivní přísahou. Boj s přehnanou politickou korektností je pak třeba zdiskreditovat svým primitivním hulvátstvím. Celou kampaň je pak v demokratické zemi běžné zakončit tím, že své soupeřce v debatě začne vyhrožovat, že kdyby vyhrál, tak ona skončí ve vězení, a zároveň odmítnout říct, zda v případě porážky uzná její vítězství.

Ostatně je zábavné se podívat i na to, kdo Trumpa ve světě podporuje. Největší podporu má právě v Rusku, ale sympatie mu kromě Putina vyjádřil i diktátor z KLDR, podporu pak Vojislav Šešelj, Marine Le Pen i Jean-Marie Le Pen, Geert Wilders a další politici extrémní pravice či oficiální noviny Ku Klux Klanu. U nás je to Okamura, Zeman, Babiš, komunisti a moskevská a extrémní pravice.

Naopak podpořit ho odmítli významní republikáni, jako jsou bývalí prezidenti Bushové i bývalí kandidáti John McCain a Mitt Romney, ale i letošní kandidáti Jeb Bush, John Kasich či Lindsey Graham, dále pak Condoleeza Rice, Suzana Martinez, Arnold Schwarzenegger, ale i komentátoři Charles Krauthammer a David Brooks či historik Daniel Pipes, který na protest dokonce po 44 letech vystoupil ze strany.

Nevolba Hillary = volba Trumpa

Jediným rozumným důvodem, proč by mohl někdo Trumpa volit, může být to, že pokud by byl během výkonu své funkce odstraněn, a že by takových pokusů asi bylo, tak by se prezidentem stal Mike Pence, který byl ve viceprezidentské debatě velice dobrý a připomněl nám, jak bychom tam dnes potřebovali skutečného republikána, a že demokrati se často nezmůžou na víc než na šílenou demagogii, aby tím zamaskovali, že jejich dobré úmysly zároveň nepřinášejí i dobré výsledky.

To ale není důvod dostatečný, protože o jeho špatném úsudku a možná i falešnosti deklarovaných hodnot svědčí to, že byl schopen kandidaturu s Trumpem přijmout, a že v ní dosud setrvává, přestože i v té debatě bylo jasné, že řada Trumpových prohlášení mu přišla natolik absurdní, že působil, jako by měl problém uvěřit, že by je vítězný kandidát za republikány mohl skutečně myslet vážně.

Moje současná podpora Hillary ale neznamená, že bych se najednou stal z republikána demokratem. Mými favority byli od začátku Rubio a Kasich, případně Bush. Nezbývá než doufat, že se republikáni vzpamatují a za 4 roky primárky vyhraje někdo kvalitní.

To, že je dnes Hillary silně problematická, víme už dávno. Navíc je mi dost jasné, že se sice budu hodně smát (byť asi ve stylu blázna, kterého zrovna odvážejí ve svěrací kazajce), pokud v úterý Trump skutečně vyhraje, ale budu si zároveň hodně přát, aby to nevyhrál. Proto bych Hillary volil v těch státech, kde se ty volby mohou rozhodnout.

Její nevolba v rozhodujících státech totiž znamená volbu Trumpa, a toho nechci ani náhodou. Nechci Ameriku, která by připomínala Evropu před druhou světovou válkou a nechci ani americkou pravici, kterou by ovládl ideový proud, který je násobkem všech parodií, kterou si na ni po celém světě levičáci, kteří ji neznají a nechápou, celou tu dobu dosud mohli jen vymýšlet.

V Utahu bych volil McMullina, protože mormoni Trumpovi na rozdíl od evangelikálů na tu hru o svatém spasiteli nenaskočili a má šanci tam uspět. Zároveň s tím bych ve státech, kde je jasné, že v nich vyhraje Hillary nebo Trump, napsal někoho jiného. Nejčastěji zřejmě McMullina, protože je mi programově nejbližší, příp. Pence, Kasicha, Rubia nebo třeba Mishu. Do sněmovny a senátu bych ale volil republikány.

Když Trump prohraje, tak v Americe možná začnou nepokoje, ale důležité je i to, jak na tom bude celý svět. A Ameriku, kterou vede netransparentní, ulhaný, bezcharakterní, nacionalistický, polofašistický a populistický autoritář a šestinásobný bankrotář s napojením na Kreml opravdu ale opravdu nechci. Navíc si neumím představit, že by se republikánům podařilo stranu obnovit, pokud by je reprezentoval takovýto prezident.

Anglicky si tento článek můžete přečíst zde.

2016: Koho volit ve druhém kole do Senátu?

Středopravicovou opozici a lidovce. Raději sociálního demokrata než babišovce, ale pořád lepší nestraník za ANO než komunista nebo Putinův člověk.

Budoucí vládní koalice může být ve složení ANO, komunistů a ČSSD. Proto je třeba zabránit nejen této většině v Senátu, ale především hrozící ústavní většině. Z toho důvodů má smysl volit především demokratické a ideálně opoziční strany.

Má smysl jít volit i toho, o kom si myslíme, že je bez šance. Zaprvé to vůbec nemůžeme vědět a 6 let litovat, že můj hlas mohl rozhodnout úplně jinak, asi není úplně dobrý pocit. A zadruhé – volební účast sice není povinná ze zákona, ale pro člověka, kterému záleží na tom, aby naše země byla svobodná a demokratická, je povinná vždy.

Taky má smysl k volbám jít i tehdy, pokud si nedokážeme vybrat. Pokud jste někdy byli ve volební komisi, tak víte, že daleko lepší je tam tu obálku nedávat prázdnou, ale raději tam dát vlastní lístek – třeba s nápisem Nevím.

Podle čeho se můžeme rozhodovat?

– ideje a program kandidáta/ky a jeho/její strany
– osobnost kandidáta/ky a jeho/její pověst
– shoda ve volební kalkulačce
transparentnost jeho/její kampaně
– jeho/její podpora návrhům Rekonstrukce státu
– senátní vizitky a duely na ČRo a ČT24, příp. na DVTV a jinde
– jeho/její postoje k LGBTI tématům

Koho bych volil v druhém kole?

Tučně jsou ti, které bych určitě volil, tučně a kurzívou ti, pro které bych se zřejmě rozhodl, ale mám k nim určité výhrady. Někde uvádím i druhého kandidáta, protože oba považuju za podobně kvalitní.

1 – Karlovy Vary: Jan Horník (STAN)

4 – Most: Alena Dernerová (S.cz)

7 – Plzeň-město: Václav Chaloupek (OPAT)

10 – Český Krumlov: Tomáš Jirsa (ODS)

13 – Tábor: Nevím, ale spíše Jaroslav Větrovský (ANO)

16 – Beroun: Jiří Oberfalzer (ODS)

19 – Praha 11: Ladislav Kos (HPP 11/KDU-ČSL/SZ/Piráti)

22 – Praha 10: Renata Chmelová (KDU-ČSL/Piráti/DPD/LES)

25 – Praha 6: Jiří Růžička (TOP 09/STAN)

28 – Mělník: Petr Holeček (STAN) nebo Veronika Vrecionová (ODS)

31 – Ústí nad Labem: František Holešovský (ANO)

34 – Liberec: Michael Canov (SLK/STAN)

37 – Jičín: Tomáš Czernin (TOP 09/STAN)

40 – Kutná Hora: Ivo Šanc (STAN)

43 – Pardubice: Miluše Horská (Nestran./KDU-ČSL)

46 – Ústí nad Orlicí: Petr Šilar (KDU-ČSL)

49 – Blansko: Jan Machač (ODS) nebo Jaromíra Vítková (KDU-ČSL)

52 – Jihlava: Michal Stehlík (KDU-ČSL) nebo Miloš Vystrčil (ODS/STO/SNK-ED/SsČR)

55 – Brno-město: Jan Žaloudík (ČSSD)

58 – Brno-město: Stanislav Juránek (KDU-ČSL), příp. Jiří Dušek (ANO)

61 – Olomouc: Lumír Kantor (KDU-ČSL)

64 – Bruntál: Ladislav Václavec (ANO)

67 – Nový Jičín: Petr Orel (SZ/KDU-ČSL)

70 – Ostrava-město: Zdeněk Nytra (NK)

73 – Frýdek-Místek: Pavla Golasowská (KDU-ČSL)

76 – Kroměříž: Šárka Jelínková (KDU-ČSL)

79 – Hodonín: Anna Hubáčková (KDU-ČSL)

Prosím pojďte k volbám, další možnost vyměnit svého senátora budete mít až za 6 let. Volební účast bude nízká a každý hlas může rozhodnout. Petr Pithart se jednou stal senátorem jen díky 24 hlasům. Pokud přesvědčíte i lidi ve svém okolí, tak může mít váš hlas váhu i více hlasů. A to může být rozhodující. Nenechávejme o své budoucnosti rozhodovat někoho jiného.