Archiv rubriky: Veřejná politika/Policy

Volby 2021: Koho volit?

Teď jde opravdu o všechno. Buď si zvolíme kompetentní liberálně-demokratické politiky, nebo amatéry z řad oligarchů, populistů a extrémistů, kteří nás budou civilizačně tlačit na východ a okradou nás o naši budoucnost.

Nevolme chirurga, co nerozezná skalpel od lžičky

Volby jsou náročná chirurgická operace, kde má každý z nás přímou odpovědnost za životy milionů lidí. Buď k tomu přistoupíme s nejvyšší opatrností a odpovědností, nebo to odflákneme či dokonce uprostřed operace zdrhneme ze sálu.

Stejně tak je náročnou chirurgickou operací následná každodenní práce politiků, které si ve volbách vybíráme. Jejich neschopnost může způsobit smrt desítek tisíc či zničené životy milionů lidí.

Je proto lidsky nepochopitelné, že si pro nejnáročnější práci na světě opakovaně volíme amatéry, kteří ani nerozeznají skalpel od lžičky. Přitom po nás se chce jen taková maličkost, abychom se jednou za čtyři roky pořádně zamysleli, komu ten skalpel dáme do ruky místo nás.

V jaké zemi chceme žít?

Teď je ten čas se zastavit a pořádně nad tím popřemýšlet. Chceme zemi, která bude tak zdevastovaná, že z ní všichni schopní lidé odejdou? Která bude zadlužená, na pokraji bankrotu, s nespravedlivými daněmi, rozkradenými veřejnými rozpočty, zaostalou infrastrukturou, přebujelou byrokracií, amatérskou veřejnou správou, s neustále většími omezeními naší individuální svobody, podfinancovanými veřejnými službami a bez naděje na důstojné stáří?

Nebo chceme zemi, která bude prosperovat, kde se bude moct mít dobře každý, kdo poctivě pracuje, kde bude profesionální a digitalizovaná veřejná správa bez nadbytečné byrokracie, kde se bude dobře podnikat i spokojeně chodit do práce, kde budeme mít hezké bydlení i veřejný prostor, kde budeme mít špičkové zdravotnictví, kvalitní školství i systém rekvalifikací, kde budeme mít naději na důstojné a aktivní stáří?

Koho má smysl volit?

Tu pozitivní vizi bychom si přáli téměř všichni z nás. Jenže tady se nesmíme nechat nachytat. Drahá propaganda a dezinformace mají obrovskou moc. Někdy je těžké se v tom vyznat. Je na každém z nás, aby se nad tím samostatně zamyslel a ověřil si, kdo z nich tu vizi sdílí s námi a má schopnosti a vůli za ni další čtyři roky bojovat. Jak to vidím já?

Určitě jo: PirSTAN

Spíše jo: SPOLU (primárně kroužkovat TOPku)

Spíše ne: ČSSD a Zelené

Určitě ne: ANO, Přísahu, TSS, SPD, KSČM, VB a všechny ostatní

Proč budu volit Piráty a Starosty?

Pro:

    • mají nejlepší program (tvořený s odborníky a založený na datech a dobré praxi)
    • jsou mi ideově nejbližší (středově liberální prozápadní strany)
    • mají nejkvalitnější kandidáty (včetně zkušených regionálních politiků)
    • nejvíce ze všech dělají politiku založenou na faktech (tzv. evidence-based policy)
    • preferoval bych, aby vládu vedli středoví liberálové (ne pravicoví konzervativci z ODS)
    • stejně tak, aby premiérem byl středový liberál (Vít Rakušan či Ivan Bartoš)
    • mají nejlepší skóre v prosazování rovnosti LGBT práv
    • mají nejtransparentnější kampaň
    • mají nejlepší skóre v boji proti korupci

Proti:

    • nelíbí se mi jejich amatérská kampaň
    • neměli vůli vyměnit lídra, když to mediálně dávalo smysl
    • nebyli schopni se zbavit kontroverzního kandidáta na ministra zdravotnictví
    • riziko přehnané transparentnosti, která se obrací proti nim
    • riziko příliš technokratických a odpolitizovaných rozhodnutí
    • riziko přehnané vnitřní demokracie
    • potenciální riziko neochoty jít do vlády s ODS
    • riziko rozpadu vlády kvůli potenciálním malichernostem

Přiznávám, že ani volba PirSTAN není ideální. Je dobré znát i jejich nedostatky. Ostatně bylo by dobré, kdybychom se smířili s tím, že politika nikdy není o volbě dokonalého spasitele, ale vždy je to volba menšího zla. Z mého pohledu je to nyní v jejich případě i volba docela velkého dobra. Jejich program je všelidový, ale není populistický. A je tvořen s ohledem na zájmy všech sociálních skupin.

Pokud nám vadí někteří lidé, tak máme možnost kroužkovat ty, kteří jsou nám bližší. Druhou věcí je, že si skrze kroužkování můžeme částečně vybrat i premiéra. Osobně mám dilema, jestli jít podpořit Bartoše proti Babišovi do Ústeckého kraje, nebo Rakušana proti Bartošovi do Středočeského. Ostatně, Rakušan má dobře nakročeno, aby Babiše případně porazil ve druhém kole příštích prezidentských voleb.

Obavy z toho, že s Piráty ve vládě tady budeme mít no-go zóny tvořené masami muslimských migrantů, považuju za liché. Jsem přesvědčen, že i většina Pirátů si dnes uvědomuje, že to je jedna z věcí, z nichž se musíme v západních zemích poučit. Tohle zkrátka nechce nikdo. A nikdo to ani nepřipustí, protože ví, že pak by Okamurovci a jim podobní měli přes 50 %. Právě naopak, u Pirátů je vůbec největší pravděpodobnost, že budou své rozhodování zakládat na faktech a na příkladech dobré praxe, tedy i na poučení se z toho, co jinde nefunguje.

Proč volit SPOLU?

Pro:

    • Fiala by byl potenciálně důstojný premiér, který ví, jak má politika vypadat
    • mají umírněný středopravicový program
    • jsou to taktéž jasně prozápadní strany (podpora NATO a EU)

Proti:

    • ODS, KDU-ČSL, TOP 09
    • staré struktury a strany, které už vládly a v mnoha věcech se neosvědčily
    • za katastrofální stav veřejné správy mohou i předchozí vlády těchto stran
    • přílišná konzervativnost (např. odpor většiny kandidátů k rovným LGBT právům)
    • přílišná pravicovost a ideologická zaslepenost nereflektující vědecké poznatky
    • ekonomicky nedůvěryhodný program (nižší daně a nižší zadlužení, ale zároveň vyšší veřejné výdaje)

Pokud bych SPOLU volil, tak bych kroužkoval liberální a středovější kandidáty (např. Baxu či Hayata Okamuru). Zároveň bych takové kroužkoval primárně z TOPky (např. Pekarovou). Naopak bych zpravidla nekroužkoval lidi z ODS a KDU. Hlas pro ně je i potenciální hlas pro vládu ANO+ODS+KDU.

Riziko, že by se ODS (a zřejmě i lidovci) po volbách mohli spojit s ANO, je dle mého poměrně vysoké. Prchalova kampaň proti Pirátům je zřejmě namířena právě na toto. Přesvědčit konzervativní a pravicové politiky (a podprahově i jejich voliče), že Piráti jsou extrémní neomarxistická levice, zatímco (staromarxisti) z ANO jsou menší zlo, s nímž bude možné prosazovat pravicové reformy. Podobně jako dnes ČSSD se pak bude moct i ODS chlubit, že ideová vyprázdněnost ANO jim umožnila prosadit ve vládě pravicový program. Bylo by to sice taky směšné, ale taky by to byla pravda.

Babiš navíc nemusí být premiérem a může směle zahájit prezidentskou kampaň, přestože dnes tvrdí, že to neudělá. Do pravicové divize svého holdingu by si po Mladé frontě a Radku Vondráčkovi přidal i ODS. Ovládal by ji v rámci své prezidentské vlády, ale to už by tam Fiala dávno nebyl. Toho by kmotři hladoví po moci a veřejných prostředcích pohotově zařízli a skalním voličům by stačilo, že se zbavili strachu, že by jim „zelení“ Piráti sebrali auta a obsadili prázdné byty migranty nebo jim je snad ještě mírně zdanili. Už by bylo jedno, jestli by premiérem byl Ivo Vondrák, nebo dokonce rovnou Martin Kuba.

Proč spíše nevolit ČSSD?

Pro:

    • z principu potřebujeme ve sněmovně demokratickou levici
    • v příští sněmovně zřejmě nebude nikdo, kdo by hájil levicové ideje
    • ve vládě udržela a prosadila řadu středolevicových věcí
    • držela vládu v demokratických a západních mezích
    • „obětovala se“ a zamezila přímému vstupu SPD/KSČM do vlády
    • je potenciálně klíčový hráč pro sestavení demokratické vlády (možnost sestavení vlády PirSTAN+SPOLU jedině s ČSSD např. v případě, že by se dostaly i KSČM a Přísaha)

Proti:

    • šla do vlády s trestně stíhaným premiérem a drží ho u moci
    • a co hůř – její poslanci drží u moci hlavně Zemana
    • pro koryta porušila milion principů
    • je velké riziko, že v ní nyní převládne temná strana síly
    • byla ve vládě, která katastrofálně selhala v covidu
    • nemusí se tam dostat -> riziko propadnutí klíčového demokratického hlasu
    • když se nedostane (společně s KSČM a Přísahou), tak je větší šance, že PirSTAN+SPOLU budou mít 101 hlasů
    • je to 50/50, k čemu se přikloní (zda umožní další vládu Babiše)
    • odmítla kandidovat se Zelenými = ukázka zvětšujícího se vlivu antiliberálního křídla
    • dosud nevysvětlené zbavení se Petříčka a dalších lidí
    • už je 8 let u moci, bylo by dobré to vystřídat
    • prospělo by jí spadnout na dno a obnovit se (podobně jako KDU a trochu snad i ODS)
    • potřebovali bychom úplně novou sociální demokracii
    • vygenerovala ze svých řad lidi typu Zeman, Faltýnek, Paroubek, Rath, Benešová, Foldyna atp.

Osobně ČSSD až tak nevyčítám, že do této vlády s Babišem šla. Dělala to sice i kvůli korytům, ale hlavně mohla efektivněji prosazovat svůj program. Zároveň nás tím chránila od úplných extrémů, a to jak od menšinové vlády Agrofertu závislém na Kremlu, tak od přímého vstupu Kremlu do vlády, tedy koalice ANO s SPD a KSČM. Tuto oběť logicky ostatní demokratické strany udělat nechtěly.

To je sice obrovská škoda, ale je nutné říct, že hlavní historickou vinu za to nese Babiš se Zemanem. A samozřejmě především poslanci, řadoví členové a voliči hnutí ANO, kteří neustále trvají na tom, že nejproblematičtější politik v polistopadové historii má být premiérem. A to ještě předtím, než měla jeho kolosální manažerská neschopnost na svědomí přes 30 tisíc mrtvých. Kdyby ANO byla skutečná demokratická strana, tak by se takového předsedy už dávno zbavili.

Pokud bych volil ČSSD, tak bych kroužkoval tu menšinu liberálně-demokratických prozápadních politiků, pokud tam tedy ještě nějací zůstali. Není jim např. Matěj Stropnický a pravděpodobně ani Zemanova fanynka Jana Maláčová.

Proč spíše nevolit Zelené?

Pro:

    • zelené a středolevicové argumenty dnes ve veřejné debatě chybí (kromě fantazie bojovníků proti neomarxistům)
    • někdo by měl jasně říct, že klima je megatéma, které musíme řešit, že to bude bolet a jak to vyřešíme (toho se bohužel, byť pochopitelně, Piráti zpravidla bojí)
    • někdo by měl mladým říct, že v něčem by pro ně mohla být lepší některá středolevicová řešení (progresivnější daně, kvalitní veřejné služby, aktivní bytová politika atp.)
    • někdo by měl být autentickou opozicí vůči současnému antizelenému šílenství
    • je možné, že kdyby je volili všichni, co chtějí, ale bojí se, že se nedostanou, tak by se třeba dostali

Proti:

    • s velkou pravděpodobností se ale opět letos nedostanou
    • teď si fakt nemůžeme dovolit vyhazovat liberálně-demokratické a prozápadní hlasy (je navíc možné kroužkovat zelenější kandidáty u Pirátů)
    • šance Zelených může přijít po volbách (jako středolevicová kritika Pirátů, kteří by dělali kompromisy ve vládě s ODS atd.)
    • zatím nemají výrazného lídra (mohla by jím být Danuše Nerudová po prezidentských volbách?)
    • v některých věcech jsou hodně problematičtí (ideologické odmítání jádra atp.)

Proč nevolit Přísahu?

Pro:

    • potenciálně klíčový hráč pro sestavení vlády bez ANO (PirSTAN+SPOLU+Přísaha – ale asi těžko, když se vůči Pirátům vymezili), příp. bez SPD/KSČM (ANO+Přísaha+někdo?)
    • velká část programu je překvapivě relativně rozumná (zejm. ta opsaná od PirSTAN a SPOLU)

Proti:

    • béčko marketingového týmu Babiše, aby měl někoho, s kým by naši zemi ničil další 4 roky
    • Věci veřejné 2.0 (nebo spíše 4.0)
    • strana policajtů z vtipů o policajtech
    • další strana jednoho muže
    • naprostá politická negramotnost předsedy a krajských lídrů
    • boj proti korupci začíná tím, že má silně netransparentní kampaň
    • riziko, že by se zřejmě přiklonila spíš k Babišovi
    • ostatně tehdejší zásah Šlachty na Úřadu vlády dostal Babiše nahoru

Proč určitě nevolit ANO?

Pro:

    • zřejmě stále ještě menší zlo než Tomio Okamura
    • do teď relativně prozápadní a proevropská orientace
    • absence idejí a programu občas dává prostor odborníkům

Proti:

    • největší kauzy v polistopadové historii
    • riziko, že teď už bude Babišovi všechno jedno a bude dělat ještě větší šílenosti
    • plíživé hnědnutí a orbanizace
    • vzor Orbán a nepřijatelná ukázka omezování novinářů
    • přes 30 tisíc mrtvých (dle Prymuly z toho až 15 tisíc zbytečně)
    • rekordní a zbytečné zadlužování
    • zdevastování země na dekády dopředu
    • zaostávání země a nulové reformy už před covidem
    • nedodržení vládních slibů
    • trestně stíhaný premiér a kandidát na premiéra
    • bývalý člen KSČ a pravděpodobně spolupracovník StB
    • zázračně vydělal na tehdejší privatizaci
    • extrémní střet zájmů a riziko stopnutí peněz z EU
    • držení vlastizrádného Zemana a ruské mafie u moci
    • riziko přímé vlády s SPD/KSČM
    • riziko vlády s kmotrovskou částí ODS
    • liberální politici z ANO už dávno odešli
    • odborníci už s ANO nechtějí mít nic společného (viz 5. ministr zdravotnictví a znovu Vojtěch a jeho pokračující amatérismus)
    • není to demokratická strana, ale politická divize autoritářského oligarchy

Proč v žádném případě nevolit SPD a KSČM?

Pro:

    • SPD: menší zlo než KSČM a Volný?
    • KSČM: menší zlo než SPD a Volný?

Proti:

    • dle mého jsou to vlastizrádné sekty
    • lži, demagogie, propaganda, dezinformace
    • snaha zničit prosperitu a omezit naši suverenitu skrze vystoupení z EU
    • snaha vzít nám svobodu a bezpečnost skrze vystoupení z NATO
    • KSČM: 40 let ničení naší země a životů lidí + podpora neschopné Babišovy vlády
    • SPD: nechutný byznys projekt jednoho podnikavce (parazitování na našich daních)
    • SPD: naprosto nekompetentní politici (představa, že budou řídit ministerstva, je absurdní)

Je nutno říct, že až bude Tomio Okamura premiér, tak budeme vzpomínat na Babiše. Až bude prezident, tak budeme vzpomínat na Zemana. I taková šílenost se může stát. Přitom větší tekutý hnus, než co předvádí SPD, už dokáže předvádět snad jen Volný nebo stalinistické křídlo komunistů.

Stačí si pustit Grospiče a hned člověku dojde, kam komunisti patří. Ano, přesně tam. Na smetiště dějin. Levicové strany, a ve svých požadavcích i vyhraněné, u nás potřebujeme. Ale ty demokratické a poučené z dějin. Nemůže jí být faktická přímá pokračovatelka zločinecké organizace s napojením na nepřátelské mocnosti, které nám chtějí vzít základní lidská práva, svobodu, demokracii a ve svém důsledku opět i blahobyt a prosperitu.

Proč nevolit ostatní?

Trikolóra-SS ani Volný blok s podporou nácků se tam snad nedostanou. Proto bych jejich volbu doporučil jen voličům SPD/KSČM. O to více takových hlasů zůstane mimo sněmovnu.

Ostatní strany jsou tak marginální a bezvýznamné, že nemá smysl je ani zmiňovat a nad plýtváním hlasy a veřejnými i svými prostředky by se měly vážně zamyslet.

Volme empaticky

Rozhodujme se prosím nejen podle toho, co si myslíme, že je prospěšné pro nás osobně, ale i s ohledem na to, co je prospěšné pro všechny ostatní.

Vciťme se do role současného i budoucího důchodce, podnikatele a živnostníka, nízkopříjmového i vysokopříjmového zaměstnance, rodičů, dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí, státních zaměstnanců i lidí z korporátů, pracovníků v agenturách, občanů, co se teprve narodí, ale i do našich předků, co to tady budovali. A taky do všech, kteří jsou na tom hůře než my, přestože si to nijak nezvolili a mají daleko menší možnosti a předpoklady s tím něco dělat.

Podle čeho se rozhodnout?

Kde sledovat výsledky voleb?

Jak to dopadne?

Určitě jinak, než si teď myslíme. Otázkou spíše je, jak by to ideálně dopadnout mělo (tedy v rámci možností, které nám současná úroveň občanských kompetencí českého elektorátu umožňuje).

Realisticky ideálním výsledkem by byla jasná většina PirSTAN a SPOLU s tím, že by ANO skončilo třetí a do sněmovny by se dostala už jen SPD, které by ale hodně procent sebral Volný a TSS. Těsně mimo sněmovnu by pak zůstaly KSČM a Přísaha. V tomto případě pak raději taky ČSSD. Zároveň by bylo ideální, aby ANO společně s ODS a příp. i společně s KDU neměly 101+ hlasů, a ODS by tak do vlády s ANO ani jít nemohla.

Závěr

V každých volbách jde o všechno. A vždy to může být právě náš hlas, který to celé rozhodne. Každý z nás je ten chirurg, který drží skalpel uprostřed náročné operace. Je jen na nás, jestli se zachováme jako zodpovědný profesionál, nebo sobě a všem ostatním podřízneme krk. A než řízneme, ujistěme se, že máme alespoň základní ponětí o tom, co vlastně děláme.

Lidovci a jejich boj proti rodině

Proč by i křesťanští demokraté a konzervativci měli prosazovat zrovnoprávnění stejnopohlavního manželství?

Jsem přesvědčen, že KDU-ČSL je nejvíce prorodinná strana u nás, a že právě rodina je a měla by být jejím hlavním tématem. Je proto poněkud nešťastné, když si ji v posledních měsících většina lidí spojí právě s bojem proti rodinám.

Ano, proti rodinám specifickým. Těm, kde roli manželů a rodičů tvoří pár stejného pohlaví. Těm, které v naší zemi existují a existovat budou. Které jsou a budou součástí naší pluralitní společnosti.

Chápu, že lidovci jsou přesvědčeni, že ideálními rodiči jsou biologická matka a biologický otec. Většina z nás se na tom s nimi shodne.

Jenže, daleko důležitější je, aby ty rodiče tvořili milující a zodpovědní lidé, kteří jsou oddáni tomu, aby pro své děti udělali to nejlepší a vychovali z nich ještě lepší lidi, než jsou oni sami.

To ale některým nestačí. Z nějakého důvodu mají potřebu udržovat zákony, které těmto rodičům berou svobodu takové rodiny zakládat. A to pouze na základě toho, že se na tomto světě ocitli v těle, které je sexuálně a romanticky přitahováno člověkem se stejným pohlavím.

A nechtějí tyto diskriminační zákony pouze udržovat, chtějí je navíc ještě rozšiřovat, a práva a svobodu těchto lidí paradoxně potlačovat i v tak důležitých dokumentech, jako je Listina základních práv a svobod.

Přitom pak předkládají argumenty, kterým patrně nevěří ani oni sami. A to říkám jako někdo, kdo to svého času sám dělal. Pak jsem se rozhodl použít vlastní mozek a skutečně se nad tím zamyslet. Konfrontoval jsem své názory v ostrých a věcných debatách. A pak jsem je změnil.

V mém případě tedy spíše vrátil tam, kde původně byly. Pokud jsem totiž přesvědčen, že jedna z mých nejdůležitějších hodnot je svoboda každého jednotlivce, tak nemůžu požadovat, aby byla potlačována tam, kde nikomu neškodí.

Je-li jednou z těch dalších hodnot rodina, pak nemohu požadovat, aby její vytvoření a zrovnoprávnění bylo upíráno těm, kteří se chtějí vzít a řádně spolu vychovávat děti. Bez ohledu na to, že tak jako v případě mnoha heterosexuálních párů to budou biologické děti jen jednoho z partnerů, nebo děti adoptované.

Argumenty o tom, že když to povolíme, tak zničíme tradiční rodinu, což povede k pádu civilizace, jsou nesmysly, kterým snad nevěří ani ti, co je nejvíce šíří. Nebo k tomu pádu snad povede vyšší počet spořádaných rodin, které vychovávají děti?

Nebo snad akceptace faktu, že mezi námi žijí lidé s menšinovou orientaci způsobí to, že se jí „nakazí“ většina populace, a to povede k tomu pádu? Já takhle kdysi uvažoval, ale mám pocit, že tohoto se nejvíce bojí lidé, kteří už sami menšinovou orientaci mají nebo ji v sobě potlačují. Naopak to vypadá, že když je někdo fakt heterák, tak to s ním prostě nic nedělá a oné „nákazy“ se bát nemusí.

Stejně tak se logicky nesníží počet rodin s dětmi, pokud více lidem přestaneme zakazovat, aby mohli zakládat rodiny se stejnými právy ochraňující jejich manželství a rodičovství. Podobně ani těm dětem neuškodí to, pokud se posílí práva i povinnosti, které vůči nim jejich faktičtí rodiče mají, právě naopak.

Z dosavadního vědeckého poznání navíc plyne, že jim nijak neuškodí ani to, když je budou vychovávat rodiče stejného pohlaví. Od onoho ideálu se daleko více odchylují špatní rodiče, závislí například na alkoholu, ale třeba i rodiče rozvedení či v roli samoživitelů. Nebo to budeme taky zakazovat? A nejsou to právě konzervativci, kdo se nejvíce bije za to, aby stát rodičům do jejich výchovy nekecal?

Zrovnoprávnění stejnopohlavního manželství zároveň neznamená, že musíme zrovnoprávnit i polygamní, incestní, pedofilní či jiné formy manželství. Tohle není předmětem této debaty ani součástí nějaké salámové metody. Pokud tyto věci bude někdo prosazovat, tak to bude někdo úplně jiný (například ultrakonzervativní muslimové) a lze se proti tomu bránit úplně jinými argumenty, než jsou používány proti manželství stejnopohlavních párů.

Proto by to podle mě měli být právě křesťanští demokraté, konzervativci (nebo my umírnění liberálové), kdo řekne – není to, jak nešťastně argumentuje kampaň Jsme fér, manželství pro všechny. Je to manželství pro stejnopohlavní páry. Protože naše společnost dospěla do stádia, kdy si uvědomuje, že mezi námi spousta takových lidí žije a jejich reálná práva jsou krácena. Proto je chceme narovnat.

V seriózní debatě pak asi není na místě ani slovíčkařit s pojmy oženit se či rodič, kde problém způsobuje to, že kvalita formy českého jazyka neodpovídá úplným faktickým významům daných slov.

Argumentovat tím, že děti, jejichž rodiče tvoří stejnopohlavní pár, je třeba chránit před šikanou, kterou by kvůli tomu mohly zažívat ve škole, by bylo asi podobné, jako je chránit před šikanou za to, že jeden z jejich rodičů je z jiné země či snad jiné barvy pleti.

Na začátku 21. století pak předpokládám, že moderní křesťansko-demokratická strana, hájící liberálně-demokratický řád, nebude chtít argumentovat nábožensko-teologickými postoji římsko-katolické církve, která je podle mě za pár let v této věci stejně změní, podobně jako tak už učinila řada liberálních protestantských církví na západ od nás.

Konec konců, i kdybychom se shodli na tom, že je legitimní, aby i v liberální demokracii křesťanský demokrat prosazoval své (v jeho víře) křesťanské názory stylem, že by je chtěl skrze většinové hlasování vnutit celé společnosti, pak bych apeloval na to, že je sice v pořádku, že máte na tuto věc odlišný názor, ale abyste se zamysleli nad tím, že to, co je pro vás otázkou zachování si předsudku, je pro jiného silné omezení jeho svobody. Jinými slovy – vám (ani nikomu jinému) jejich svoboda reálně neškodí, zatímco vaše politické jednání, které ji potlačuje, ano.

Věřím, že spousta lidí se nad touto problematikou dokáže poctivě zamyslet a ověřit si, do jaké míry si za svým názorem skutečně stojí. A v případě, že je argumenty přesvědčí, svůj názor dokážou podobně jako já v tomto tématu změnit.

Nikdo z nás si nemohl zvolit, v jakém těle se ocitne. Proto bychom měli být ohleduplní k těm, kteří to mají jinak než většina, a jako jejich spoluobčané nepožadovat zákony, které omezují jejich svobodu, která však nijak neomezuje tu naši.

Pouhé předsudky pak pomáhají bourat i pozitivní příklady, třeba český příběh Dva tátové, odpověď umírněného republikánského kandidáta Johna Kasicha[1] či vysvětlení jedné z matek v seriálu The Fosters[2], proč je ono zrovnoprávnění pro tyto lidi tak důležité (a proč nestačí jen registrované partnerství).

Ostatně, když se člověk během Erasmu náhodou ocitne na Pride festivalu s lidmi ze zemí, v nichž je za homosexuální chování i trest smrti, tak daleko více pochopí symboliku toho, proč by bylo dobré, kdyby i Česká republika skrze zrovnoprávnění stejnopohlavního manželství dala najevo, že LGBT lidi nejsou podlidi.

Nepovedené facebookové ankety a statusy v režii lidovců a jejich povedený troling pak podle mě ukazují na něco víc, než pouze na jejich nekonzistentně-schizofrenní postoj v boji nejvíce prorodinné strany proti rodinám.

Ukazuje podle mě i to, že toto téma pro její politiky, členy a voliče nakonec není tak podstatné, že je to možná jen póza, které sami nevěří. A to především proto, že Česko není Polsko, Irán ani Alabama. Jsme liberální a svobodomyslná země, kde nedává příliš smysl, aby se moderní a prozápadní křesťansko-demokratická strana profilovala na takovýchto tématech.

Je proto dle mého na místě, aby nejen LGBT členové strany, ale především i lidi z jejího liberálnějšího křídla jasně řekli, jaký mají na toto téma názor. Pro všechny rodiny by totiž byla škoda, kdyby lidovce jejich nesmyslný boj proti 4 procentům zavedl opět ke 4 procentům ve volbách.

[1] Moderátorka mu položila dotaz: „Guvernére Kasichu, pokud byste měl syna nebo dceru, kteří by byli gay nebo lesba, jak byste jim vysvětlil svou opozici vůči stejnopohlavnímu manželství?“ Kasich: „No, podívejte se, já jsem staromódní člověk a věřím v tradiční manželství. Ale taky jsem řekl, že soud rozhodl (…) a řekl jsem, že to budu akceptovat. A hádejte co, právě jsem byl na svatbě jednoho z mých přátel, který je gay. To, že to někdo vidí jinak než já, neznamená, že mi na nich nezáleží, nebo že je nemůžu milovat. Takže, kdyby jedna z mých dcer byla taková, samozřejmě, že bych ji miloval a že bych ji akceptoval, protože víte co, to je to, čemu jsme učeni, když máme silnou víru. (…). Musíme dát každému šanci, s každým zacházet s respektem a nechat je sdílet ten skvělý americký sen, který máme (…), takže já budu milovat své dcery bez ohledu na to, co dělají, protože víte co, Bůh mi dává bezpodmínečnou lásku, takže já ji budu dávat své rodině a svým přátelům a lidem kolem sebe.“

[2] „Podívej, já vím, že jsem byla ta, která si minule nemyslela, že kus papíru by byl nutný, ale miluju to, že jsem vdaná. Mám ráda, když je naše manželství uznáno federální vládou. Vím, že nepotřebujeme ničí povolení, abychom se mohly navzájem milovat, ale víš co, je dobrý pocit, mít ta samá práva jako heterosexuální pár, být zahrnuty mezi všechny, být chráněny před zákonem. Bůh ví, že nám to právo může být odebráno, ale člověče, dokud ho máme, tak ho chci. Víš, chci si být rovna, chci, abychom se s naší láskou a rodinou nemusely tajit a mohly být hrdé. A pokud se nám pokusí naše manželství vzít, tak máš sakra pravdu, budu bojovat, abychom si ho mohly udržet (…).“

Zákaz kouření v restauracích je zcela liberální

Problém je v tom, že když někdo kouří, tak tím nikdy neškodí jen sobě samotnému. Proč jsem rád, že jsme si to konečně zakázali?

V diskuzi zaznívá řada mýtů a nesmyslů. Prý je to omezování svobody podnikání. Prý jsou soukromé podniky veřejný prostor. Prý nás stát proti naší vůli vychovává. Prý to vyřeší a řeší trh samotný. Proč takto argumentovat nelze?

Nutno přiznat, že jsem svůj názor na plošný zákaz kouření v restauracích (a podobných veřejně přístupných zařízeních) změnil. Když jsem o tom psal před dvěma lety, tak jsem se přikláněl k tomu, že takový zásah státu není nutný. Od té doby se ale něco změnilo.

Tehdy jsem si zákaz přál, ale nedokázal jsem ho politicko-filozoficky obhájit. Moje naštvanost na zakouřené podniky ale postoupila a asi mi v tom pomohla. Ono když jste ve vyspělé západní Evropě u našich německých sousedů, kde si myslíte, že je to zakázáno, a pak prší, nemáte u sebe deštník, rádi byste někam zašli, ale všechno je to zakouřené, tak vás to fakt naštve.

Podobně, když jdete někam večer ven s přáteli v centru třetího největšího města u nás a ze tří náhodných podniků, které vypadají nejpřijatelněji, jsou všechny kuřácké. Ale taky se s tím nasmrádnutým oblečením a vlasy a poničeným zdravím můžete smířit. Nebo s tím systémově něco udělat.

Proč máme právo požadovat, aby to stát zakázal?

Zpět k politické filozofii. Samotná naštvanost, prosazování vlastních zájmů ani demokratická většina pro mě nejsou dostatečnými argumenty.

Prý je to tedy omezování svobody podnikání a stát nemá právo nám říkat, jaký typ soukromého podniku ne/můžeme mít. Asi by šlo říct, že podobně si vynucuje dodržování hygienických předpisů, ochranu zaměstnanců, neporušování jiných zákonů atp. To ale stačit nemusí.

Proto to lze obejít. A to tak, že se kouření v restauračních zařízeních atp. zakazuje jednotlivcům. Ostatně, v našem novém zákoně to tak v podstatě je (§ 8). Zkrátka nezakazujeme kuřácké restaurace, ale zakazujeme kouřit v restauracích.

Ale co s tím, že prý jsou restaurace a podobné soukromé podniky veřejným prostorem? A proto prý má stát právo do toho kecat víc než majitel? To je opět nepřijatelné a v zákoně to být nesmí a ani není. Je to prostor soukromý. Jenže je veřejnosti volně přístupný. Snad každý chápe, jaký je mezi těmito třemi rozdíl.

Raději dám ale příklad. Dejme tomu, že by třeba žluté autobusy od Jančury byly kuřácké. Ty jsou soukromé, ale veřejně přístupné. To znamená, že si třeba nemůže říct, že nebude vozit černochy. Stejně jako nekuřáci by ale mohli jet autobusem jiné společnosti nebo prostě jít pěšky. Tolik k argumentu, že nás nikdo nenutí do kuřáckých hospod chodit.

A prý to vlastně vyřeší trh samotný. A dokonce už se to prý děje. No, asi spíše na Praze 1 než v centru Ostravy. Ale tohle prostě nestačí. Člověk nemůže být nucen vybírat si restauraci podle toho, jestli je kuřácká nebo nekuřácká. Tu si vybírá podle zcela jiných kritérií. Proto je na místě řešení systémové, tedy státní zásah.

Podobně mylný je i argument, že nás stát tímto opatřením vychovává. Dospělé lidi, kteří se svobodně rozhodli ničit si vlastní zdraví. Jaká to drzost! Pravda, to by bylo skutečně nepřijatelné. Aspoň tedy pro liberála. Jenže ono to tak není.

Pro skutečného liberála je předně naprosto nepřijatelné, pokud někdo svou svobodou omezuje svobodu druhých. V tomto případě svou svévolí, kterou činit nemusí, omezuje nejen svobodu, ale poškozuje i zdraví a ničí majetek ostatních jedinců.

Proto stát nechrání kuřáka před ním samotným, ale chrání svobodu jedněch tam, kde ji omezuje svoboda druhých. A z logiky věci to prostě nelze dělat naopak. Nekuřáci svým nekouřením zkrátka neničí zdraví kuřákům. A nejen zdraví, ale i svobodu dýchat čistý vzduch, protože zápach z toho je dosti nepříjemný. O to více pro nás alergiky.

Co se mělo zakázat nejdříve?

A jsme u toho. Je tady argument, že teď to bude ještě horší, protože se kolem těch hospod nebude dát projít. Chodníky budou plné kuřáků a ten nezdravý zápach bude všude. To jsem zažil ve slovinské Lublani. Nádherné středoevropské město, ale tohle to brutálně kazí.

Jenže to má naprosto jednoduché řešení. Každý prozíravý a rozumný zákonodárce by z logiky věci nejdříve zakázal kouření na veřejných místech a až pak v těch soukromých, které jsou veřejně přístupné. Zkrátka před hospodami se to mělo zakázat dříve než v těch hospodách.

To si dělám srandu, že? Kde by pak ti lidi jako měli kouřit? Nebojte, já bych šel ještě dál. Zákaz by měl být nejen na chodnících, ulicích, parcích, zastávkách a dalších veřejných místech, ale i pod okny a na balkónech vícepatrových domů. Proč to tedy nezakázat úplně?

Protože by to nebylo liberální. Skutečně platí, že pokud si chce člověk ničit svoje zdraví, tak na to má plné právo. Proto lze kouření zakazovat pouze tam, kde to omezuje druhé. Tudíž asi nemusí být zakázáno na střechách nejvyšších budov. Nebo ve specializovaných klimatizovaných kuřárnách, jaké jsou v Japonsku. A možná ještě někde.

I tak má ale liberální stát právo kouření nadále omezovat a i samotné kuřáky od něj alespoň odrazovat. A to ze dvou prostých důvodů. Ten první je životní prostředí. To patří nám všem i těm, co přijdou po nás. Pokud je tím poškozováno, je na místě to více zdanit a výnosy použít na ekologické projekty.

Důležitější je ale to, že máme systém veřejného zdravotního pojištění. A pokud víme, že kouření způsobuje i samotným kuřákům některé nemoci, které by jinak neměli, tak nás to všechny stojí nemalé peníze, které bychom mohli využít smysluplněji a svobodněji.

Je tedy zcela v pořádku mít vysoké spotřební daně na cigarety, a pokud to lze prokazatelně a levně zjistit, tak i nižší zdravotní pojištění pro nekuřáky, případně kuřákům dané zákroky přímo naúčtovat. Stejně tak je možné pořádat osvětové kampaně a zakázat či omezit reklamu. Alespoň na veřejných a veřejně přístupných místech a v hlavním vysílacím čase.

A k zamyšlení je i to, na kolik je liberální, když kouří někdo, kdo ještě neměl děti, ale chystá se je mít. Pokud by to mělo na jeho potomky negativní vliv, tak tím ohrožuje zdraví nejen sobě, ale i druhým – tedy těm, které v loterii života postihne ta smůla, že budou jeho dětmi. Zákaz kouření těhotným ženám by pak měl být samozřejmostí podobně jako zákaz kouření v domácnosti, kde ty děti bydlí.

Zkrátka a dobře, liberální stát nás nemůže vychovávat a ani nás násilím nutit ke zdravému životnímu stylu, ale může skrze výše popsaná opatření omezit naši svobodu tam, kde ji my svým neliberálním chováním omezujeme druhým.