Jak jsem studoval v Mar(x)burgu

2 min čtení

Heslo: „Kdo není v mládí levičák, nemá srdce,“ berou na mé hostitelské fakultě v německém Marburgu doslova. Vtipné je to především proto, že my mladí ze střední a východní Evropy to často vidíme trošku jinak.

Ještě v době, kdy českou sociální demokracii vedl Jiří Paroubek, nebylo mezi mladými cool hlásit se k levici snad vůbec. Bylo to sice dost povrchní, ale téměř každý mladý byl proti levicovému populismu a do toho jsme viděli hrozbu, že by naší svobodnou zemi mohli opět ovládnout komunisti.

Řada z nás je navíc z rodin, které mají přímou osobní zkušenost s tím, že je režim pod vedením komunistické strany utlačoval, znemožňoval jim žít svobodně, rozvíjet svůj talent atd. Je pro nás přirozené být anti-komunističtí a máme tendenci tuto ideologii považovat za stejně špatnou či snad i horší, než je nacismus či fašismus.

Jenže v západním Německu tuto zkušenost nemají. Tam pro mladé lidi roli tohoto autoritářského a zpátečnického zla hrají konzervativní, křesťansko-demokratické nebo pravicově-liberální proudy. Ty mají spojené se zlým západním a globálním kapitalismem, imperialismem, (neo)kolonialismem atp. Odborně se tomu pak nadává třeba neoliberalismus. Horší už jsou snad jen nacionalisté a náckové.

Vtip je hlavně v tom, že tam bývá marxismus nebo neomarxismus považován za výchozí myšlenkové paradigma. Pokud je člověk středo-pravicový, tak si připadá podobně nepatřičně, jako si musejí u nás připadat výrazně levicoví studenti.

Obecně má pak člověk pocit, že i Bernie Sanders by v takovém prostředí byl zatracen jako radikální pravičák, a asi tam člověk nenarazí na někoho, kdo by měl v současné Americe jiného favorita. Ostatně tím, že jsou české (ale asi i jiné středo- a východoevropské) katedry politologie či sociálně-vědní fakulty často spíše (středo)pravicové, jsme u nás v globálním kontextu docela výjimkou.

Snad nebude vadit, že tady několik fotek zveřejním. Ona ta směs radikálně levicového anarchismu, marxismu a neomarxismu, u níž člověk neví, zda je ještě revoltou mládí, nebo už uniformním nastavením každého, kdo nechce být označen za neonacistu, je v kontextu historické zkušenosti naší země docela zajímavá. A takových nápisů a nálepek je na fakultě i po městě plno.

IMAG2785
Nápis nalevo od vchodu do Filozofické fakulty: Kapitalismus zabíjí!

IMAG2966
Lidová tvořivost u vchodu do budovy C

IMAG2960
Banky a koncerny vyvlastnit!

IMAG2935
Varoufakis, nový evropský hrdina či celebrita?

IMAG2768
Podobných nápisů tam bylo více: Refugees Welcome!

IMAG2814
„Řešení“ evropské imigrační krize – Trajekty, ne Frontex!

IMAG2783
Určitý druh euroskeptismu – „EU zabíjí uprchlíky.“

IMAG2817
Ať je jasné, kdo tady vládne

IMAG2934
Osvoboďte všechny vězně! … a svět bude dokonalý…

IMAG2868
BFE asi znamená toto

IMAG3258
Nepřítel je jasný: náckové, kapitalismus a ozbrojené složky státu

IMAG2965
Kapitál není cool

IMAG2962
 NPD taky není cool

IMAG2816
Boj proti náckům je cool

IMAG2964
Radikální feminismus je taky cool: Žijte a čtěte radikálně!

Nebo si přečtěte související články:

Anglicky si článek můžete přečíst zde. You can also read this article in English here.


Author: Mirek Návrat

Politolog a blogger. Píšu o politice, společnosti, budoucnosti a osobním rozvoji. Můj Twitter: @mireknavrat.