Budoucí integrace levicových a pravicových stran u nás

Zhruba jen 2 % opravněných voličů v České republice jsou členy nějaké politické strany. V posledních sněmovních volbách kolem 3 milionů lidí dokonce ani nešlo k volbám. A z těch, co šli, tak téměř milion hlasů propadl. Máme tady desítky malých stran napravo i nalevo. Velké strany jsou zkorumpované. Občan má pocit, že nemůže nic ovlinit. Ale kdyby tomu tak bylo, tak to není demokracie. Tak tedy – co s tím?
Začněme nalevo. Říká se, že levicoví voliči jsou stádnější, proto tu donedávna existovaly snad jen čtyři levicové strany – ČSSD, KSČM a pak třeba Humanistická strana nebo drobky typu Strana demokratického socialismu či národní socialisté. Nyní je však vše jinak. Strana zelených se posunula doleva. Vznikli Zemanovci a dnes i Paroubkovci. Extrémní radikalizace některých křídel uvnitř komunistů pravděpodobně povede k jejímu rozštěpení na antidemokratickou extrémistickou stalinistickou skupinku, a na umírněnější křídlo spíše moderních demokratických socialistů. No a pak na levici ještě můžeme do určité míry zařadit i Bobošíkovou a Babiše a určitě bychom našli další drobky.
Co napravo? Zde máme ODS, TOP 09, obtížné to bude s VV – ty se rozštěpí nebo zaniknou. Se skřípěním zubů na obou stranách můžeme napravo zařadit i KDU-ČSL. Patří zde i SNK ED a pak celá řada malých pravicových stran – Svobodní, Konzervativní strana, Koruna česká, Pravý blok, Právo a spravedlnost, různé další drobky, a je dost možné, že další budou přibývat. Ještě nevíme, jakou kariéru chystá Václav Klaus, jestli Mirek Topolánek s Dalíkem nedostanou zase chuť vstoupit do politiky nebo jakou integritu si udrží TOP 09.
Jaká ale může vést cesta k tomu, aby miliony hlasů nespadlo do koše? Jak můžeme zaručit zvýšení počtu členů našich politických stran? (Nebo počet registrovaných příznivců). Myslím si, že tou cestou je spojení pravicových a spojení levicových stran každé do jednoho ze dvou velkých celků. Pracovně si to nazvěme třeba Levicové hnutí a Pravicové hnutí. V rámci těchto dvou politických subjektů by však existovalo několik různých ideových, mocenských, zájmových, stavovských či jiných frakcí a ty by mezi sebou, snahou získat si hlas členů a registrovaných příznivců soutěžily o získání co největšího vlivu či moci.
Ano, v těchto dvou hlavních stranách by probíhaly vnitřní primárky, ve kterých by si jejich příznivci a voliči vybírali toho, kdo nakonec získá nominaci a půjde do boje proti kandidátovi z opoziční strany. To by zaručilo daleko větší chuť občanů participovat a být aktivní v rámci jednotlivých stran – protože pokud by u toho nebyli, tak by mohl vyhrát někdo hloupý, neschopný, zkorumpovaný nebo jim ideově nesympatický.
A samozřejmě, že k takovému fungování by se hodil většinový volební systém. Vždyť jaké probíhají primárky v našich stranách dnes? Pár funkcionářů s budoucími vítězi veřejných zakázek se dohodnou, jaké bude pořadí kandidátek. Jaké probíhají primárky do senátních nebo prezidentských voleb? Chtěli byste je?
No a pak je tu ještě otázka co s extrémisty. Ty by tak bylo snadnější eliminovat. No a potom je tu ještě problém s těmi středovými, nezávislými atd. Ale nemyslím si, že velký. Ostatně klidně ty hlavní strany mohou být tři (tak jako tři hlavní strany mají ve Finsku, Estonsku atd.) nebo si prostě vsadí na jednu z těch dvou hlavních či to risknou proti nim sami za sebe.

Proč vyhraje volby pravice?

Mohl bych odpovědět jedinou větou – protože, ač je náš národ velmi hloupý, jsem optimista. Ale chci to doložit matematickou prognózou, která vychází z výsledku minulých voleb.

V roce 2006 měla pravice 48,9 % a levice 45,1 %, 6 % získaly strany, které se do sněmovny nedostaly. Letos to podle mého odhadu, založeném na intuici bude 5 % pro strany, které se do sněmovny nedostanou. Mezi těch osm šťastnějších se rozdělí 50 % pro pravici a 45 pro levici.

A jak to tedy dopadne? Vyhraje ČSSD s 28 %, protože 2 % jí seberou VV a 5 % SPOZ s tím, že bude ještě úspěšnější než minule. ODS bude druhá s 20 %, protože 5 % jí seberou VV a 10 % TOP 09. Třetí skončí tradičně komunisté s 12 % a čtvrtá bude TOP 09 s 10 % od ODS. Pátá bude KDU-ČSL, očištěna od devítkového plevele s 8 %. Věci veřejné skončí šesté se 7 %. Předposlední budou zemanovci s 5 % a poslední skončí zelení, nad nimiž se smiluje pravda a láska a také prvovoliči. Mezi čtyřprocentními zůstane Bobošíková, náckové, piráti i pan Cibulka a všichni ostatní.

Když ČSSD jako vítězi voleb přidám dva mandáty navíc, tak to vychází na pravicovou koalici ODS, TOP 09, KDU-ČSL, VV a SZ se 105 mandáty a levicovou opozici ČSSD, KSČM a SPOZ s 95 poslanci. Tento můj odhad patří k těm realistickým a je jasné, že k tomu, aby se Jiří Paroubek coby vítěz voleb vzdal možnosti sestavovat vládu, by uběhlo několik měsíců marného vyjednávání o středolevé koalici. Snad!

A jaký je váš odhad?

Zdroj: http://navrat.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=128316

Jaká stínová vláda?

V poslední době z úst vrcholných politiků ČSSD slýcháváme, že jsou údajně stínoví ministři. Někteří novináři dokonce o Jiřím Paroubkovi hovoří jako o lídru opozice. Na stránkách ČSSD je o tom dokonce i celá rubrika. Zvláštní. Že by nebyly už více než půl roku aktualizované?

Česká Wikipedie o stínové vládě hovoří toto – „Tvoří ji tzv. „stínoví ministři“, kteří jsou v případě změny politické moci ve státě připraveni zaujmout skutečná uvolněná ministerská místa.“ Nechci nic říkat, ale ve vyspělé zemi by chování těchto stínových ministrů po sesazení vlády asi označili za dementní. Ale nechci se tu bavit o tom, že ČSSD po březnovém atentátu měla ujmout zodpovědnosti, protože to všichni víme.

Kdo je ale dnes v Česku v opozici?

1) Přijměme tezi, že vláda Jana Fischera je čistě nestranická. V tom případě jsou všechny politické strany v ČR (především ty parlamentní – a které to vlastně jsou?) v opozici. Takže na stínové vládě by se buď měly dohodnout navzájem, nebo si vytvořit každá svou – což považuji za blbost.

2) Pojďme blíže k realitě. Je to vláda velké koalice se zeleným kaktusem v rohu. Tedy vláda ODS, ČSSD a SZ, která má ve vládě nejen své zástupce, nejen obrovský vliv, ale také většinu ve sněmovně. V tom případě jsou opozicí a stínovou vládu by celý ten rok měly tvořit KSČM, KDU-ČSL a přeběhlíci z různých stran, které se (podle mého názoru) neprávem nazývají parlamentní – TOP 09, DSZ, SPO a možná další.

3) Když se podíváme na to, že v současné vládě je také spousta komunistů a velký vliv na vládu má údajně i TOP 09, tak lídrem opozice by měl být asi Cyril Svoboda, protože KDU-ČSL je s 9 poslanci nejsilnější parlamentní stranou.

4) A kdybychom šli ještě dále, tak zjistíme, že v pozicích náměstků ministrů jsou zástupci všech stran, včetně bývalých komunistů, takže v opozici vlastně není žádná parlamentní strana.

Co je to parlamentní strana?

Pravda, vázaný mandát už nemáme, ale znakem politické kultury a politiků, pro něž jsou zásady více než výsady, je to, že v případě přestupu do jiné politické strany, než za kterou byli zvoleni (která do nich investovala svůj čas, finance, energii členské základny atd.), tak se svého mandátu vzdají. Takto vyspělá naše demokracie zatím není. Škoda.

Jenže v tom případě mi přijde mylné označovat stranu, která se v parlamentu jen zrodila, za parlamentní. TOP 09, DSZ či SPO tedy ve skutečnosti parlamentní strany nejsou, ale klidně si tu ty mediální hry můžeme ještě půl roku hrát.

http://www.cssd.cz/nasi-lide/stinova-vlada/

http://cs.wikipedia.org/wiki/Stínová_vláda

Zdroj: http://navrat.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=122265