Štítek: Dalík

Budoucí integrace levicových a pravicových stran u nás

Zhruba jen 2 % opravněných voličů v České republice jsou členy nějaké politické strany. V posledních sněmovních volbách kolem 3 milionů lidí dokonce ani nešlo k volbám. A z těch, co šli, tak téměř milion hlasů propadl. Máme tady desítky malých stran napravo i nalevo. Velké strany jsou zkorumpované. Občan má pocit, že nemůže nic ovlinit. Ale kdyby tomu tak bylo, tak to není demokracie. Tak tedy – co s tím?
Začněme nalevo. Říká se, že levicoví voliči jsou stádnější, proto tu donedávna existovaly snad jen čtyři levicové strany – ČSSD, KSČM a pak třeba Humanistická strana nebo drobky typu Strana demokratického socialismu či národní socialisté. Nyní je však vše jinak. Strana zelených se posunula doleva. Vznikli Zemanovci a dnes i Paroubkovci. Extrémní radikalizace některých křídel uvnitř komunistů pravděpodobně povede k jejímu rozštěpení na antidemokratickou extrémistickou stalinistickou skupinku, a na umírněnější křídlo spíše moderních demokratických socialistů. No a pak na levici ještě můžeme do určité míry zařadit i Bobošíkovou a Babiše a určitě bychom našli další drobky.
Co napravo? Zde máme ODS, TOP 09, obtížné to bude s VV – ty se rozštěpí nebo zaniknou. Se skřípěním zubů na obou stranách můžeme napravo zařadit i KDU-ČSL. Patří zde i SNK ED a pak celá řada malých pravicových stran – Svobodní, Konzervativní strana, Koruna česká, Pravý blok, Právo a spravedlnost, různé další drobky, a je dost možné, že další budou přibývat. Ještě nevíme, jakou kariéru chystá Václav Klaus, jestli Mirek Topolánek s Dalíkem nedostanou zase chuť vstoupit do politiky nebo jakou integritu si udrží TOP 09.
Jaká ale může vést cesta k tomu, aby miliony hlasů nespadlo do koše? Jak můžeme zaručit zvýšení počtu členů našich politických stran? (Nebo počet registrovaných příznivců). Myslím si, že tou cestou je spojení pravicových a spojení levicových stran každé do jednoho ze dvou velkých celků. Pracovně si to nazvěme třeba Levicové hnutí a Pravicové hnutí. V rámci těchto dvou politických subjektů by však existovalo několik různých ideových, mocenských, zájmových, stavovských či jiných frakcí a ty by mezi sebou, snahou získat si hlas členů a registrovaných příznivců soutěžily o získání co největšího vlivu či moci.
Ano, v těchto dvou hlavních stranách by probíhaly vnitřní primárky, ve kterých by si jejich příznivci a voliči vybírali toho, kdo nakonec získá nominaci a půjde do boje proti kandidátovi z opoziční strany. To by zaručilo daleko větší chuť občanů participovat a být aktivní v rámci jednotlivých stran – protože pokud by u toho nebyli, tak by mohl vyhrát někdo hloupý, neschopný, zkorumpovaný nebo jim ideově nesympatický.
A samozřejmě, že k takovému fungování by se hodil většinový volební systém. Vždyť jaké probíhají primárky v našich stranách dnes? Pár funkcionářů s budoucími vítězi veřejných zakázek se dohodnou, jaké bude pořadí kandidátek. Jaké probíhají primárky do senátních nebo prezidentských voleb? Chtěli byste je?
No a pak je tu ještě otázka co s extrémisty. Ty by tak bylo snadnější eliminovat. No a potom je tu ještě problém s těmi středovými, nezávislými atd. Ale nemyslím si, že velký. Ostatně klidně ty hlavní strany mohou být tři (tak jako tři hlavní strany mají ve Finsku, Estonsku atd.) nebo si prostě vsadí na jednu z těch dvou hlavních či to risknou proti nim sami za sebe.

Situace v ODS

Několik zmanipulovaných a několik přesvědčených občanů naší země údajně rozhodlo o nelegitimitě vlády a osoby Mirka Topolánka vůbec. Psala to i zahraniční média. Prý to může oslabit EU, když budeme předsedat. Skupinka Klaus-Bém-Bendl a další veřejně vyzývájí k rezignaci vedení ODS.

Jsem toho názoru, že strana by si své vnitřní problémy měla vyřídit mezi sebou (e-maily, telefony, atp…) a v žádném případě si nevyřizovat osobní nevraživosti přes masmédia. Naopak důležité skandály (Klaus, Řebíček, Bém, Langer, Tlustý) by se měly řešit veřejně, s policií a soudy. Tito lidé by měli stranu okamžitě opustit a loajálně se k ní ani nehlásit.  Místo toho se děje pravý opak. Mirek Topolánek by měl tato individua, kterým zjevně vůbec nejde o ideje, spravování státu, úspěchy strany, a jde jim především o moc či o peníze (pominu, že je nepochopitelné, proč to dělají), vyhodit ze strany. Ovšem je známá pravda, že demokraticky smýšlející lidé to až přehánějí, čímž způsobují, že se k moci dostávají nedemokrati. Děláme to všichni.

ODS pod Mirkem Topolánkem je slušnou pravicí, což vyvozuji i z jeho projevu. Je tu ovšem menší problém, že ač je předsedou strany, zjevně nereprezentuje opravdové složení této strany. A taky lidi, které považuje za své, jsou prokazatelní mafiáni. Topolánek se musí zbavit lidí kolem sebe (Řebíček, Langer, Dalík).

Osoby typu Klaus, Bém, Tlustý se absolutně nepodobají pravicovým hodnotám tak, jak je chápu já. Pravicově smýšlející člověk nekolaburuje s mafiánským Ruskem, na pravicového člověka nejsou podána věcná a závažná trestní oznámení, která se na jeho příkazy nesmí řešit, pravičák není egoistický, chápe politiku jako správu obce či státu, ne jako místo, kde si jde řešit své komplexy méněcennosti, vydělávat na hypotéky či si hladit svoje ego na mafiánských večírcích; pravičák se nechová jako politická prostitutka, ctí křesťanské hodnoty – i když není nutně věřící. A mohl bych pokračovat.

Pokud ODS dostanou k rukám Klausovci a Bémovci, má pravice (tak jako na Slovensku) na dlouhou dobu útrum. To nemluvím o možnosti velké koalice či úřednické vlády pod vedením levicového mafiána – Zemana.

Chceme-li, aby pravice nevymizela z politické mapy ČR, je nutné zvolit Mirka Topolánka za předsedu strany a ten se musí zbavit, kromě nekompetentních ministrů, také různých Dalíků atp… Musí změnit komunikaci a vysvětlit občanům, že je v jejich zájmu, aby šetřili, vychovávat je k tomu, že není možné bezmyšlenkovitě utrácet za cizí peníze. Srovnání s Maďarskem je víc než trefné a to, že krize nedorazila na Slovensko bude asi tím, že socialisté nezrušili pravicové reformy.

Projev Mirka Topolánka