Bátora je prý nácek. Prý je slušný katolík a konzervativec. Prý je to nacionalista. Prý je to národní konzervativec. Kým tedy je? A kým je pro vás? Je nebezpečný? A pro koho?
Osobně jsem o Ladislavu Bátorovi slyšel poprvé, když nedávno kandidoval za Suverenitu do senátu. Věděl jsem, že je lídrem akce D.O.S.T., o které jsem si svého času myslel, že je to extrémistická organizace – i když to jsou spíše předsudky kvůli loga a předním osobnostem, napojeným na tvrdou pravici – a naopak jsem mnohdy uvažoval, že jejich manifest taky podepíšu (zatím jsem nepodepsal, je to neslučitelné s jinou mnou podepsanou peticí – www.dostklause.cz). Říkal jsem si tehdy, že je zajímavé, že za Suverenitu kandiduje národní konzervativec.
Pak se o něm začalo mluvit jako o náměstkovi ministra Dobeše. Zvedla se vlna protestu, byl označen za fašistu a nacistu. Má mládežnická organizace – Mladí křesťanští demokraté, se za něj ústy předsednictva ihned postavila. To ji samozřejmě názorově velmi rozdělilo a někteří členové tehdy organizaci opustili, protože je pro ně osoba Ladislava Bátory nepřijatelná.
Začal jsem tedy názory a činy Ladislava Bátory studovat. Začal jsem odhalovat řadu lží a demagogie ze strany jeho odpůrců – podobně jako to levicoví radikálové dělali v případě jmenování Romana Jocha poradcem premiéra. To ve mně trochu vzbudilo sympatie k Bátorovi. Řekl bych, že je to nacionalista či národní konzervativec. Pravděpodobně je demokrat, ale zdá se, že národ je pro něj víc než demokracie.
S Ladislavem Bátorou v mnoha věcech nesouhlasím. Začíná to samozřejmě nekultivovaným vystupováním, které patří někam mezi tu nejhorší společenskou spodinu – za vše mluví jeho transparent – „Intelektuálové, jděte už do hajzlu“. Když se podíváme na tzv. „bátorismy“ – tak mám raději občanskou společnost než národní pospolitost; globální než lokální; profesionální armádu než povinnou vojenskou službu – zkrátka více mě oslovuje světovost než typicky česká provinčnost. Nemyslím si, že Němci a zastánci Václava Havla jsou pomalu největším nebezpečím našeho národa atd.
Na případu Bátora jsem si uvědomil, že mít Bátorovy názory, je naprosto v pořádku. Jsou prostě odlišné, než má většina vzdělaných a inteligentních lidí v Česku (což se pravda už asi nedá říct o té méně vzdělané a méně inteligentní části naší společnosti). Neznamená to ale, že by tyto názory byly nebezpečné natolik, že bychom je měli zakazovat nebo považovat za extrémistické. Prostě s nimi třeba nesouhlasíme. Mám totiž pocit, že pro řadu lidí poblíž středu politického spektra se stalo jednodušším někoho nazvat extrémistou, než rozumně diskutovat.
Ale je také možné, že i tato svým způsobem krajní pravice (protože krajní pravicí je právě nacionalismus nebo např. vyhraněný libertarianismus – nikoliv národní socialismus (nacismus a neonacismus), který má s pravicí společné jen to, že levicoví extrémisté (komunisté, socialisté, ekosocialisté a anarchisté) se na něj dívají přes celé spektrum napravo, ovšem, kdyby se podívali doleva, uvidí je mnohem blíž) je nebezpečná. A v čem? Není náhodou něco pravdy na tom, jak říká jeden český teolog (mnozí určitě poznají který) – tito lidé hrají na strunu těch lidí v naší společnosti, kteří nemyslí.
Co myslíte vy? Je Ladislav Bátora nebezpečný? A pro koho? Pro demokracii, svobodu, občanskou společnost? Západní civilizaci a globalizaci? Nebo jen pro extrémní levici?