Kde to funguje? Podívejme se na mormony

V tomto článku nechci řešit teologickou či filozofickou správnost mormonského učení, jde mi o inspiraci jejich životním stylem, o to, čím se můžeme dnes inspirovat i my pro řešení současných problémů světa a České republiky. Ať už si tedy o mormonech myslíme cokoliv, pojďme se podívat na jejich životní styl. Podívejme se, jaké přináší výsledky, pojďme o tom nezávisle a nestranně přemýšlet a zamysleme se nad tím, co bychom si od nich mohli vzít jako příklad.
Takže nejdříve pár informací. Mormoni (tedy následovníci Církve Ježíše Krista svatých posledních dnů) žijí v průměru o deset let více než běžná populace. Mají méně zdravotních problémů a taky potřebují méně veřejných zdrojů na svou zdravotní péči, na pomoc chudým atd. Mají méně výskytu rakoviny a dalších nemocí. Nemají problémy s penězi a kdyby došlo k nějaké apokalypse, pravděpodobně to budou oni, kdo ji přežijí a kdo bude pomáhat ostatním. Proč tomu tak je?
Lidé jsou již od mala vedeni k osobní odpovědnosti za svůj život, především pak k soběstačnosti – schopnost nejdříve se postarat sám o sebe. Až poté se o sebe starají v rodinách, církvi, dobrovolnických organizacích a až nakonec se spoléhají na obec či na stát (v USA asi nejméně ze všech skupin obyvatel). Jsou také vedeni k tomu, aby byli nejen dobrými lidmi, ale také dobrými občany. Často se proto účastní nejen občanského, ale také politického života (letos se dokonce možná poprvé v historii mormon stane americkým prezidentem).
Jsou vedeni ke ctnostnému životu – k poctivosti, spravedlnosti, pracovitosti, oddanosti, ochotě pomáhat atd. Hlavním centrem jejich života je také rodina. Mívají často hodně dětí a velmi si váží manželství mezi mužem a ženou, které trvá i po smrti. Navíc každé pondělí večer pořádají rodinné večery, kde se scházejí, jsou pospolu a diskutují nad důležitými věcmi.
Jsou také velmi štědří. 10 % svých příjmů dávají na svou církev – ta pak pomáhá potřebným po celém světě. Jsou učeni vděčnosti – za své dary – a je obecně známo, že když jsme za něco vděční, daleko více si tu věc užíváme a vychutnáváme, daleko větší má pro nás cenu.
Učí se finanční inteligenci – jejich zásadou je nedostávat se do dluhů, mít rozpočet, plánovat, budovat si rezervy – a to všechno učit své děti.
Proč by přežili v apokalypse?
Vytvářejí si tříměsíční zásoby základních potravin, které průběžně obměňují, aby byly vždy co nejčerstvější – tam patří pšenice, rýže, kukuřice, cukr, suché fazole, oves, těstoviny, bramborové vločky, kousky jablek, sušené mléko, mrkev a pak další, co třeba již nevydrží déle než 30 let – ječmen, vejce, mouka, obiloviny, maso, ořechy, hnědá rýže, ovoce, zelenina atd. Často se také věnují zahradničení, takže spousta potravin je vlastní výroby.
Každý měsíc také drží pravidelně půst, kdy zpravidla první neděli v měsíci vynechají dvě jídla po sobě a ušetřené peníze dají na pomoc druhým – z toho pak místní církev nakoupí jídlo a další základní potřebné věci a pořádá něco jako supermarkety pro chudé, kde je mají zdarma – nedostávají tedy přímo hotovost, ale pouze to, co potřebují.
Proč jsou tak zdraví?
Mormoni odmítají kouření, nepijí alkohol, neužívají drogy, nepijí kávu a některé druhy černého a zeleného čaje. Kladou důraz na zdravou a čerstvou stravu. Je pro ně důležitý pohyb, sport, spánek a odpočinek. Své tělo považují za Boží chrám, který jim byl svěřen jako schránka pro jejich duši, o kterou se mají co nejlépe starat.
Jsou také velmi vzdělaní, mají obrovské knihovny, kde je nejen náboženská literatura, ale i moudré knihy z celého světa. Mladí lidé (zpravidla ve svých 18-20 letech) chodí na misie do zahraničí, kdy se před tím půl roku učí jazyk dané země (která jim je přidělena), a poté tam rok a půl (dívky) nebo dva roky (chlapci) získávají nové příznivce pro svou církev. Tím si mladí lidé nejen osvojí cizí jazyk, poznají svět, ale také se naučí prodávat, přijímat odmítnutí a konečně také žít mimo domov s rodiči, což jim velice pomůže na cestě k dospělosti.
Kladou také velký důraz na poznávání svých předků, disponují největším online rodokmenem na světě až do dávné historie.
Je to ale také velice konzervativní a mravná společnost. Ženy by neměly nosit oblečení odhalující ramena a kolena, také by neměly mít hlubší dekolt. Člověk by neměl mít piercing (kromě náušnic v uších u žen). Sex by měl být až po svatbě. Homosexualita není přijímána. Bojují proti pornografii. Jsou proti potratům. Nosí uniformy ve školách. Pro mladé se pořádají společná rande, na kterých se poznává spousta různých lidí a až potom by se měli sbližovat, aby nepodlehli jen emotivní zamilovanosti, ale vybírali si svého partnera na celý (u nich i posmrtný) život pořádně.
Každou neděli chodí na bohoslužbu, zejména děti po ní mají náboženské vyučování. Neděli také využívají pro návštěvy příbuzných a přátel, pro relax a také pro konání dobrých skutků. Život má pro ně větší, vyšší smysl, jehož centrum je mimo materiální nebo viditelný svět – a jehož potenciál je tedy nekonečný, vnitřní a neskutečně bohatý.
Tohle jsou tedy ve zkratce zásady, o kterých víme (protože nám tím svědčí osobním příkladem), že fungují. Osobně si myslím, že se nemusíme stávat mormony, abychom si z jejich životního stylu něco pozitivního a dobrého do svého života osvojili. A když toto vše srovnáme s životním stylem v České republice, možná nám to něco napoví o tom, proč se tady máme tak, jak se máme.
České stránky mormonů, videa představující jejich životní styl – http://www.cirkev-jezise-krista.cz/informace-o-cirkvi/informacni-videa.html
Stránky věnované mormonskému životnímu stylu (anglicky) – http://www.providentliving.org/

Pokrok, který odmítneme

Již nějakou dobu máme svobodné bádání a s tím by se dalo říct, že technologický pokrok nelze zastavit. Avšak nyní více než kdykoliv jindy v historii hrozí, že obavy humanistických spisovatelů a filozofů se stanou realitou. Je docela možné, že brzy budeme schopni uměle vyrábět lidi (no já si myslím, že to nejde, protože věřím na dualitu duše a těla), že se budeme stávat kybernetickými organismy, nainstalujeme si do svého těla nejen čipy (aby mohl Facebook a Google a následně vlády lépe určit naši polohu), ale také technicky vylepšíme naše mozky, tak aby mohly mít IQ třeba 10 000. A proč ne?

Osobně by mi to přišlo jako podvod. A podvod podle mě nemá smysl. A taky bychom tím ztráceli to, co nás dělá lidmi. Takže taková možnost jednou bude (možná brzy, možná už je). Někteří to (současného člověka) budou brát pouze jako logický mezičlánek v evoluci mezi zvířetem a superroboty. Ostatně transhumanistické hnutí již dávno existuje. A kdo vůbec říká, že příroda a technika jsou tu pro člověka? Vždyť ony mají přece smysl i bez nás! Nebo ne? (Za sebe říkám, že ne).

Co tak nechat se naklonovat? A kolikrát? A co genetické úpravy? A co rození dětí? Není to dnes strašně složité, namáhavé a bolestivé? Co kdybychom to mohli udělat nějak jednoduše? Umělé oplodnění, ale i umělé zrání v nějakém ideálním prostředí. A co tak si ještě dopředu naprogramovat, jaké by to dítě mělo být?

Slyšeli jste o 3D tiskárnách? Dneska to sice ještě nejde, ale za pár let třeba bude možné vytisknout si přesnou kopii jakéhokoliv jídla. Přinese vám ho robot a vy se nemusíte ani zvedat s postele. Ostatně, proč byste to dělali, když máte Facebook zabudovaný v hlavě a ovládáte jej pomocí myšlenek?

Zkrátka a dobře, ve 21. století se mnoho věcí může změnit. Může se změnit celá podstata lidství. Sice se rád dívám na seriál Futurama, ale myslím si, že některé věci by měly zůstat pouze v naší fantazii a literatuře.

A co s kapitalismem? Nepřežije se? Myslím si, že brzy budeme na takové technologicky vyspělé úrovni, že nebudeme muset chodit pracovat (nebo podnikat, investovat), abychom si mohli žít na vysoké noze. Že replikátory čehokoliv, které bude mít každý doma, nám budou moci s malým množstvím energie vytvořit cokoliv (a byl bych rád, kdyby toto vědci co nejdříve vymysleli). Nicméně zabývám se otázkou, zda je člověk schopen žít mimo kapitalismus. Zda by mohla taková společnost fungovat. Jestli by se neudusila ve věčném konzumu. Kolik lidí by dokázalo pochopit, že to je konečně příležitost začít se věnovat těm skutečně důležitým věcem, na které jim dnes mnohdy nezbývá čas (rodina, koníčky, osobní rozvoj, četba, hra na hudební nástroje, kultura, poznávání, filozofování, duchovní život, zdravý životní styl atd.).

Ano, záměrně přecházím fázi, kdy by velké korporace svůj druh kapitalismu tvrdě bránily, kdy by takové věci byly dostupné jen nejbohatším lidem za velké peníze, ale ptám se – neodmítli bychom i tento pokrok? Nezůstali bychom u kapitalismu? (Osobně si myslím, že to není nutné, protože podstata člověka je, že je dobrý i špatný, ale zároveň je rozdíl mezi vyspělostí a úrovní chování Angličana a Ukrajince, tudíž podle mě – kultivace je možná, byť nikdy nebude – a je to tak správně – dokonalá).

No a co s pokrokem, který už tu dnes máme? Antikoncepce, potraty, eutanazie, výběr sexuální orientace i pohlaví, nadstandardní sociální stát, geneticky modifikované potraviny? Co s tím? Není na čase již nyní některé pokroky odmítnout? Co tak se vrátit k lidské (tím nemyslím zvířecí) přirozenosti?