Archiv rubriky: Politické strany

Měli by lidovci odejít z vlády?

Díky nim se prosazuje řada šíleností pro Babiše. Díky nim je těch šíleností daleko méně, než by tomu tak bylo, pokud by se vláda ČSSD a ANO opírala o Okamuru, Bártu nebo komunisty. Kdy ale odejít?

Kdybychom byli standardní vyspělou západní demokracií, tak by lidovci odešli už dávno. Vlastně by do takové koalice ani nikdy nevstoupili. Ostatně občané by nutnost vytvořit takovou koalici nikdy nedopustili, protože by se nenechali nachytat na koblihu a na největší přetvářku v polistopadové historii. Tu ostatně někteří odhalují až nyní.

Je zcela jasné, že kauza Čapí hnízdo je naprosto nepřijatelná. Babiš by měl rezignovat, a pokud to neudělá, měl by ho premiér odvolat. Presumpce neviny platí pro občany, u členů vlády bývá dobrým zvykem odstoupit před výsledkem vyšetřování. Zvlášť, když se několikrát usvědčí z vlastní lži. Sobotka je ale v podobně těžké pozici, jako byl s odvoláváním ministra z řad koaličního partnera tehdejší premiér Nečas. Pokud to udělá, koalici je konec a hrozí předčasné volby.

Jenže pokud by na ně došlo, tak si ubrečený Babiš může koupit ještě Primu a vymývat lidem, kteří dosud nezačali bojkotovat jeho média, mozky i nadále. Začne tak nehorázná propagandistická kampaň a jistě bude spousta dalších oligarchů vlastnící jiná vlivná média, kteří mu s tím rádi pomohou. Zkrátka ti, kteří to s tou zemí nemyslí dobře a okrádají české občany, i díky tomu stále mají spoustu peněz a mohou si zařídit, že výsledky voleb dopadnou dobře v jejich prospěch, ne ve prospěch nás občanů.

Pro všechny slušné křesťanské a sociální demokraty musí být současná situace obrovské dilema. Nikdo rozumný nemůže chtít, aby to dopadlo tak, že Babiš vyhraje (předčasné) volby, v ČSSD proběhne puč a nová koalice s posvěcením rusko-čínského zástupce na Hradě se doplní buď o komunisty nebo o nějaké šílence okolo Bárty či Okamury. A k tomu současná situace směřuje.

Dá se tomu zabránit? Chápu, že vicepremiér Bělobrádek by byl raději doma v Náchodě se svou rodinou a vedení lidovců přenechal někomu jinému. Ale i z reakce na současnou kauzu je jasné, že tím nemůže být ministr Jurečka.

Je těžké radit, co by měli nyní lidovci udělat, ale je dost možné, že pokud by z vlády odešli s tím, že pohár trpělivosti již přetekl, tak by se pro voliče, jako jsem já, stali znovu volitelní a důvěryhodní. Kvůli neschopnosti ODS dosud pochopit, proč ji lidé přestali volit, a neochotě TOPky zvolit si jiného předsedu než Kalouska, zde stále není věrohodná středo-pravicová alternativa.

Možná je na čase, aby si lidovci přiznali, že situace v naší zemi je skutečně vážná, a že již není možné zůstávat neutrální. Svádíme boj o to, zda naše země bude řízena autoritářskými populisty, nebo zda bude spravována rozumnými demokraty. Ten boj si musí lidovci vyřešit i uvnitř sebe. Osobně doufám, že po příštích volbách budou na straně demokratů.

A abych odpověděl na otázku z nadpisu. Ano, měli by odejít. Tohle je ta poslední kapka a navíc už nemají co ztratit. Tato vláda by stejně trvala už jen něco přes rok a půl, a pokud mají příští volby dopadnout špatně, tak je lepší, když další vláda skončí co nejdříve. Konec konců pochybuju, že by se lidovci dostali do sněmovny, pokud by ve vládě s Babišem zůstali až do řádných voleb.

Dále čtěte:

ODS má na víc

Většina lidí asi nerada uslyší to, že ODS je nejlepší stranou, jakou dnes máme. Občanští demokraté zase neradi uslyší, že i přesto to vůbec není žádná sláva. Proč tomu tak je a z čeho pramení mé obavy?

Realistický postoj k EU a masové imigraci je důležitý, podobně jako kritika současné vlády, navracející nás před listopad 1989. Do toho nabízí ODS řadu dobrých řešení. Taky jí to usnadňuje konkurence. Nejgeniálnější tah Babišovy politicko-byznysové kariéry, Čapí hnízdo, bude zřejmě i jejím koncem. S Kalouskem se asi něco děje, když už mívá lepší projevy i Fiala, ostatně od doby, co je předsedou TOPky i oficiálně, to jde s jejími preferencemi z kopce. Lidovci mají velký problém a jsem zvědav, jak nesmysly jako EET a další zneužívání státu Agrofertem svým voličům vysvětlí.

Místo toho, aby se zelení spojili s Piráty, tak si do svého čela možná zvolí radikálního levičáka, co chodí na shromáždění s komunisty. Svobodní proti jednomu oligarchovi budou bojovat tím, že se spojí s jiným oligarchou. A ta horda nahnědlých uskupení, co se považuje za konzervativní, nemá šanci, protože neuznávají svobodu jednotlivce a jejich konzervatismus není pro-západní a univerzalistický, ale falešný, temný, primitivní, autoritářský a často pro-putinovský.

Proč mám obavu, že se ODS nepoučila?

Když čteme o tom, že Novák je stále členem ODS, když jím je stále i Bém, beztak i Langer, když Fiala všude sedí vedle Blažka, a Bendl je v přímém přenosu jako šéf volební komise na kongresu, tak se nedivím, proč má ANO stále tolik procent.

Je škoda, že ODS nezažila to, co lidovci – tedy vypadnout ze sněmovny úplně a očistit se od těch, co tam jsou jen kvůli korytům. Tam by možná i pochopila, co lidem na té straně nejvíce vadí. Ale to, že nemá více kvalitních politiků, je chyba i nás občanů. Než nastoupí naše polistopadová generace, tak je obrana svobody a demokracie ještě jednou v rukou těch, co tehdy cinkali klíčemi.

Skutečně to s ODS rozbalíme?

Problematické je ale i to, co ODS prosazuje, nebo naopak neprosazuje. Politici ostatně občas mohou být špatní lidé, pokud realizují dobrý program. Mně v tom jejich chybí větší důraz na rodinu a nějaké morální hodnoty. Naše země a západní civilizace nejsou v situaci, kdy bychom si mohli dovolit hrát na to, že být singles, mít málo dětí a žít život bez hodnot je cool.

Když už ODS odmítá provést skutečnou důchodovou reformu, aby nenaštvala vysokopříjmové voliče očekávající, že i o ně se bude starat stát, tak by aspoň měla vysvětlit, proč je proti tomu, aby v systému byly zvýhodňovány rodiny s dětmi menšími procentuálními odvody.

Taky by nám měla říct, jaké přesné dopady očekává při jejich obecném snížení (a zda na straně zaměstnance či zaměstnavatele), a jak to hodlá řešit. Sjednocení DPH by měla provést radši najednou, nebo se to zase neudělá vůbec. A musí nízkopříjmovým skupinám, které to krátkodobě i systémově zasáhne, vysvětlit, proč je pro ně toto zjednodušení podnikání a obchodování ve skutečnosti výhodnější.

Naše pravice by si ale měla uvědomit i to, že jsme v Evropě. Musíme měnit myšlení lidí směrem k osobní odpovědnosti a lásce ke svobodě, ale je dobré se podívat, jak argumentuje pravice třeba ve Skandinávii. Když dělá důležité pravicové reformy, tak vysvětluje, že je to proto, abychom si ten sociální stát, na jehož určité míře panuje všeobecná shoda, mohli dovolit z čeho zaplatit.

Realistický postoj ohledně současných uprchlíků je na místě, ale místo fotek u maďarského plotu by měla ODS více zdůraznit, jak skutečně pomáhat. Budeme už v NATO konečně přispívat tak, jak bychom měli? Budeme na rozvojovou pomoc přispívat tolik, kolik jsme se v OSN dohodli? A co uděláme se změnami klimatu, pokud vliv lidské činnosti na ně není hoax vytvořený Číňany, jak si myslí Trump, abychom tak zabránili masové imigraci v budoucnu?

I naše země má na víc

A jak bude ODS řešit problém způsobený paradoxně 41letou vládou komunistů – tedy, že přidaná hodnota vytvořená českými zaměstnanci odplouvá na dividendách (dotacích i investičních pobídkách) v miliardách do rukou zahraničních kapitalistů? Jak zajistíme, aby i naši lidé měli možnost stát se bohatými, do našich firem investovat a vytvářet zase další velké firmy typu Baťa?

7 let byla ODS naposledy ve vládě, ale stále u nás není možné založit firmu během 10 minut online tak jako na Novém Zélandu. Stále není možné vyřídit online s úřady vše tak jako v Estonsku. Stále nemáme online přehled o každé koruně utracené z veřejných peněz – a odkaz na něj u online placení daní a záloh. S jejich placením je to tak strašné, že jsme až na 122. místě v tom, jak dlouho to trvá. A to jsou všechno věci, na jejichž řešení lze najít shodu napříč spektrem.

ODS dnes říká, že je na straně drobných podnikatelů a poctivých zaměstnanců. Jenže měla by si přiznat, že to není jen Babiš nebo levicové vlády, které často zvýhodňují oligarchy, nadnárodní korporace a montovny, agentury vysávající veřejné peníze, kmotry či spřízněné byrokraty. Ona to v minulosti dělala taky. Kvůli slabé konkurenci zřejmě dostane druhou šanci. A bylo by velmi nemilé, kdyby nás znovu zklamala. Profesor Fiala bude mít větší úkol, než si zřejmě připouští, a doufejme, že to zvládne.

Související články:

TOP 09 jako naděje občanské společnosti

ISIS, Putin, Babiš, Zeman, kmotři. Naše svoboda, bezpečnost a demokracie jsou ohroženy jako téměř nikdy předtím. Někdo se tomu musí postavit. Jaký má nyní úkol TOP 09?

Kalousek je symbol. Nejenom Babiš se jej snaží vykreslit jako ikonu korupce a rozkrádání naší země. Problém je v tom, že zatímco Kalouskovi nikdy nikdo nic neprokázal a všechno to mohou být pouze pomluvy, tak u Babiše je řada věcí zcela jasných a je jen otázkou času, kdy si toho všimnou i jeho dosud slepí voliči.

Upřímně, nelíbí se mi, že lídrem občanské, středopravicové a parlamentní opozice se o víkendu stane právě Kalousek. Bez ohledu na to, zda je čistý či nikoliv, jeho pověst je z mediálního hlediska velice špatná. Jen to, co se o něm píše na Wikipedii, by ve vyzrálé západní demokracii zřejmě dávno znamenalo konec politické kariéry.

Bohužel, to je luxus, který si teď naše země, česká opozice a pravice nemohou dovolit. Kalousek je nejlepší rétor a nebojí se Babišovi a Zemanovi postavit. Navíc u toho dokáže být i vtipný. Jeho vedení může být ale i zárukou toho, že TOP 09 po příštích volbách nezradí své voliče, a neskočí kvůli silně pro-unijní politice do vládní koalice s Babišem a ČSSD.

Tedy pokud tehdejší Kalouskovo spojenectví s komunisty bylo skutečně jen strategickým tahem, jak zabránit velké koalici, a nikoliv bezbřehý pragmatismus. Zároveň ale bude pod jeho vedením bohužel asi komplikovaná i spolupráce se Starosty či lidovci.

Nedá se nic dělat, lepší náhradu za Karla se zatím najít nepodařilo, trvám ale na tom, že pro ty další volby nám TOP 09 musí najít jiného kandidáta na premiéra, než je Kalousek. Není přece možné, aby více než čtvrt století po Listopadu nedokázala česká veřejnost vygenerovat schopného a sympatického kandidáta na premiéra. Někoho formátu Davida Camerona, Marca Rubia, Mauricia Macriho nebo třeba Larse Rasmussena.

Jaká by TOP 09 měla být?

To nás přivádí k tomu, zda má smysl, aby na české politické scéně TOPka vůbec byla. K čemu potřebujeme čtyři až šest (středo)pravicových stran? Čím se liší od eurorealistické ODS, čím od pseudopravicových xenofobních populistů okolo Okamury a Konvičky, čím od euroskepticko-libertariánských Svobodných, čím od ekonomicky středo-levicových lidovců a čím od pseudoliberálně populistických babišovců?

TOPka a ANO toho mají bohužel společného víc, než si myslíme. První z nich se sice pasuje do role tradiční strany a postupně se k tomu začíná přibližovat, ale její začátky byly jiné. Jen si vzpomeňme na složitost přijímání nových členů, na podobnou rétoriku, že TOPka je tou očistnou stranou oproti špinavé ODS, že její předseda jakožto bohatý a zajištěný člověk je zárukou toho, že nebude mít potřebu krást. Nemluvě o podpoře velkých peněz a profesionálním marketingu.

Většina současných i tehdejších podporovatelů TOPky ji viděla jinak než já. Tehdy jí mainstreamová média fandila a vyzdvihovala převážně to dobré. A skutečně, spojení oblíbeného a charismatického knížete reprezentujícího „pravdu a lásku“ se schopným pragmatikem a reformním fiskálně konzervativním ministrem financí byl velice úspěšný marketingový tah. Takovému by tehdy středopravicový volič znechucený narůstajícími a neřešenými skandály ODS a posunem tehdejších lidovců Cyrila Svobody doleva, mohl jen těžce odolat.

Jenže z mého pohledu to bylo trošku jinak. Byl jsem tehdy jen krátce členem KDU, vybral jsem si ji oproti ODS, protože na té druhé mi vadili kmotři a lidi, co by ve vyspělé zemi neměli v politice šanci ani minutu. Ale podobná věc mi z části vadila i u lidovců. A právě takový dojem jsem měl z řady lidí, kteří patřili do tehdejšího Kalouskova křídla. Ostatně stále působící generální sekretář TOP 09 je jeden z nich.

Opravdu konzervativní?

Ale dost personální kritiky. Na tohle musí tlačit poctiví a svobodomyslní politici a členové strany. A nebát se, aby při odporu skončili jako nejmenovaný bývalý primátor jedné metropole. V každém případě, důležitější teď je, jak je na tom TOPka ideově a programově.

Hrdě se hlásí k (umírněnému) konzervatismu, občas nalezneme i zmínku o křesťanské demokracii. Všichni ale víme, že TOP 09 má většinou voliče, kteří by se sami označili spíše za liberály, případně za konzervativní liberály nebo liberální konzervativce. V těch pojmech je dneska zmatek a širokou veřejnost ostatně asi nezajímají tolik jako třeba nás studenty politologie.

Proto je zajímavější řešit to, jak by své ideje měla TOPka promítnout do programu a následně do své politiky, pokud bude mít příště nebo spíš přespříště zase jednou vládní odpovědnost. Na rozdíl od jiných stran nám připravila přehled toho, co pro naši zemi za svého minulého vládního působení dokázala prosadit.

Z nedávných rozhovorů dokonce plyne, že si její čelní politici uvědomují i některé z těch zbytečných chyb, které při svých reformách napáchali. Náš národ je spíše středolevicový a domnívám se, že tam, kde je to rozumné a efektivní, si i většina (středo)pravicových voličů přeje, abychom měli systémovou solidaritu.

Není proto možné, aby své reformy příští středopravicová vláda zase začínala tupými škrty u těch, u nichž by se mělo škrtat až naposledy, a kteří solidární systém potřebují nejvíce, když by zároveň s tím vůbec neomezovala státní výhody pro bohatší část společnosti. Pak to navozuje dojem, že česká pravice nezastupuje pravicové hodnoty, ale pouze privilegia pro vyšší střední třídu, tedy jen pro své voliče. A z toho se musí TOPka poučit.

To, že dneska máme druhou nejnižší nezaměstnanost a druhý nejvyšší ekonomický růst v EU, je zřejmě jedna z věcí, za kterou taky může Kalousek. Snižování rozpočtového deficitu je důležitá věc, ale dle mého to v žádném případě nestačí. Smutná čísla jsou bohužel i v tom, o kolik dalších stovek miliard za těch sedm let Kalousek naši zemi zadlužil.

Jak je možné, že po těch sedmi letech středopravicových vlád nejsme aspoň v první patnáctce, ale až na děsivém 122. místě v tom, kolik hodin musí u nás firmy strávit nad daňovým přiznáním? Navozuje to otázku, zda je to u nás skutečně jen levice a Babiš, kdo je na straně spřízněných byrokratů a velkých firem, které si na to mohou dovolit najmout lidi, a nikoliv na straně začínajících, malých a středních podnikatelů a svobodné tržní konkurence.

Proč jsme se za tu dobu výrazně nikam nepohnuli v oblasti digitalizace státní správy? Proč nejsou dosud všechny veřejné výdaje dostupné online na internetu? Proč Kalouskovi vadí boj s hazardem a proč dělá nesmyslné kroky proti plné transparentnosti veřejných smluv?

A daří se TOPce vůbec veřejnost přesvědčit, že je na straně lidí? Je sice vybudovaná jako antipopulistická strana, ale i já s ní mám občas problém, že působí až moc elitářsky. Nejde jen o to, v jakém prostředí většinou pořádá svůj sněm, ale třeba i o symboliku pořadí struktury strany ve stanovách. U takové, která se hlásí k osobní odpovědnosti jednotlivce a důležitosti subsidiarity, bych čekal, že pořadí bude opačné – tedy od místních organizací k té celostátní.

Poučit se z chyb a najít příštího premiéra

Smyslem mé kritiky není poškozovat stranu, která se zdá být hlavní a možná i jedinou nadějí příštích voleb. Zvlášť po fotkách u plotu, členství různých Nováků, spojování se s Valentou či prosazování Babišových nebo levicových nesmyslů těmi jinými. To, o co mi jde, je, aby se TOP 09 z těchto chyb poučila. Aby si je přiznala, aby pochopila, proč jsou to chyby, a aby je příště nedělala.

V dalších dvou letech půjde o to, aby Babišovi dokázala vzít zpět zklamané středopravicové voliče. Aby byla skutečně stranou, v níž mohou urmírnění konzervativci a liberálové najít své místo. A kromě cíle dostat nás ve všech důležitých mezinárodních žebříčcích alespoň do první patnáctky by si měla uvědomit ještě další dvě věci.

Zaprvé, potřebujeme řadu pravicových reforem, ale některé pravicové recepty nemusí být správným řešením, pokud chceme zůstat solidární společností s vysokou sociální mobilitou. A zadruhé, strategickým a bezpečnostním zájmem naší země je sice stále zůstat v Evropské unii, ale TOPka k ní musí začít přistupovat o mnoho realističtěji. Nelze kritizovat zbytečné utrácení, byrokracii, centralizaci, etatizaci a úbytek demokracie u nás doma, a zároveň s tím ignorovat, když se to děje na unijní úrovni.

Jak už bylo napsáno, TOP 09 se teď stává volbou negativní. Z Kalouska v čele není příliš nadšený nikdo, ale pro další dva roky se s tím musíme smířit.

Klíčovým úkolem této strany bude nejen přesvědčivá kritika Babiše, Zemana a (polo)fašistů, ale i nalezení nového premiéra, který za pár let, až se Agrofert společně s levicí v naší zemi vyřádí, bude schopen s týmem zkušených lidí prosadit zásadní a důležité reformy, které z naší země udělají ve všech oblastech jedno z nejlepších míst k životu. Snad si to kromě jejích členů uvědomuje i Kalousek.

Související články: