Rezignační dopis – proč ukončuji své členství v MKD?

Vážení Mladí křesťanští demokraté,

po dlouhých úvahách jsem se v létě tohoto roku rozhodl své členství v MKD po téměř pěti letech ukončit. Naučil jsem se mezi Vámi mnohé, poznal jsem skvělé lidi, měl jsem možnost nahlédnout do toho, jak politika funguje zevnitř a vidět i to, jak se politika dělá tam, kde nejde o moc ani o koryta – protože naše mateřská strana byla většinu toho času mimo sněmovnu.

Později bych rád napsal ještě několik textů k mému působení – o tom, co mě křesťanští demokraté naučili, o mém ideovém hledání, o tom, co mohou mladí křesťanští demokraté všechno udělat, aby skutečně byli tou nejlepší mládežnickou organizací u nás a některé další. K tomu ale bude více prostoru po volbách.

Ptáte-li se, zda má mé vystoupení z MKD co dělat právě s předčasnými volbami, zda se třeba nechci angažovat v nějaké jiné straně atp., tak nechci. Mé důvody jsou primárně ideové. Snažil jsem se přijmout ideu (jak to nazvat?) – moravského lidovectví, ale nějak mi to na mě nesedí, nedokážu se s tím ztotožnit.

Chtěl jsem v naší zemi propagovat americký konzervatismus, ale narazil jsem na to, že evropští (zj. kontinentální) a čeští konzervativci jsou něco jiného než ti američtí, že ti američtí mají mnohem blíže ke klasickému liberalismu, jehož ideje mě dlouhodobě oslovují nejvíce. Jenže nejen v USA, ale i v Evropě už i liberalismus získal zcela jiný význam. Abych to nyní zkrátil – rád bych byl nezávislý při hledání toho, kde vlastně ideově jsem, s čím se dokážu ztotožnit, za co se dokážu veřejně jako občan postavit a říct – ano toto je nejlepší, toto bychom se měli snažit politicky prosazovat.

Ale samozřejmě to nejsou jen ideje, co mě k potřebě politické nezávislosti vede. Přestože si myslím, že dost možná patřím k té části populace, která se politikem narodí, nechci se stát politikem do té doby, dokud něco nedokážu v osobním, profesním a občanském životě mimo aktivní politiku. Nechci, aby mým vzorem byla Kristýna Kočí, Bohuslav Sobotka a podobní. Chci, aby jimi byly osobnosti formátu profesora Fialy.

Politika je droga, koníček, baví mě, a proto se k ní budu i nadále vyjadřovat, proto budu i nadále pomáhat těm, u kterých si myslím, že má smysl je podporovat. Rád se v budoucnu zúčastním společných akcí a taky se budu těšit na naší případnou spolupráci v budoucnu – ať už to bude v rovině přátelské, občanské, profesní, akademické nebo třeba i té politické.

Takže naposledy, bratři a sestry, díky za všechno a doufám, že se KDU-ČSL letos do sněmovny zase dostane!

Mirek Návrat

V Dobré 2. září 2013
Čtěte také:

Je MKD opravdu polofašistickou organizací?

Když se v Brně v červnu konal pochod Queer Pride Parade, Mladí křesťanští demokraté neváhali a zahájili historicky první Pochod pro rodinu, který se konal těsně před začátkem výše zmíněné akce. Některá média dávala MKD do jednoho pytle s homofóbními extrémisty či náboženskými fanatiky.

Ještě téhož dne přijali Mladí křesťanští demokraté na svém celostátním výboru (nejvyšším orgánu zemi sjezdem) usnesení – 5 programových bodů, které doporučují KDU-ČSL, co musí udělat, aby se mohla úspěšně vrátit do sněmovny. Mezi těmito body jsou:

– Podpora tradičního školství zaměřeného na kvalitu (včetně církevního a domácího školství)
– Jednoznačný a zřetelný boj proti euthanasii, potratům, registrovanému partnerství a adopcím dětí homosexuálními páry
– Tvrdý boj proti kriminalitě a drogám včetně marihuany
– Boj proti masové imigraci a radikálnímu islámu
– Podpora tradiční rodiny

Reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Levicový politolog Lukáš Jelínek a středová politoložka Vladimíra Dvořáková ale i bývalý předseda královéhradecké MKD Tomáš Zdechovský MKD přirovnávají k nebezpečným a fašizujícím tendencím k tomu, že v MKD získávají na vlivu bývalí sládkovci. Moravskoslezská MKD, jejíž zástupci hlasovali proti těmto pěti bodům, se od nich ve svém usnesení z krajského výboru distancovali.

Jsou ale přijaté body skutečně takto extrémní a nebezpečné? Nebo pouze jejich forma? Česká republika si prošla silnou bolševizací a liberalizací myšlení, což se v nás silně zakořenilo. Podobně je na tom i dnešní Evropa (a především ta západní).

Podívejme se ale do Spojených států. Tam by se (stejně jako na jižní Moravě) pod přijaté usnesení podepsala polovina lidí. Už dlouho se bavím tím, že co je u nás (ČR, EU) pravicové, v USA je označováno za zavádění socialismu, co je v USA pravicové, u nás (ČR, EU) je považováno za klerofašismus.

A kde je tedy pravda? Kdo je tu klerofašista a kdo liberální socialista?

Možná se teď někdo diví, proč zrovna možná ten nejliberálnější mlad lidovec z možná nejliberálnější krajské organizace MKD nastavuje Čechům a Evropanům právě takovéto zrcadlo. Podívejte se na přiložené video a možná pochopíte, že takové věci nelze vidět jednoznačně a primitivně, že je třeba nad nimi stále uvažovat a zkoumat názory a postoje obou stran.

5 programových bodů – http://mladikd.cz/view.php?cisloclanku=2010062801

Hodnocení politologů – http://www.denikreferendum.cz/clanek/4737-moznosti-a-limity-strany-lidove

Reakce předsedy MKD, Petra Jurčíka – http://petrjurcik.blog.idnes.cz/c/147397/Kdyz-pohrobci-kopou-do-budoucnosti-KDU-CSL.html

Reakce moravskoslezské MKD – http://mladikd.cz/view.php?cisloclanku=2010072301

Zdroj: http://navrat.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=149049

Největší a nejstarší

Nebude to článek o amerických republikánech – kterým se přezdívá Velká stará strana (Grand Old Party – GOP), ale ta naše česká s ní má i něco společného. Největší demokratická a nejstarší nesocialistická strana u nás – strana lidová – měla minulou sobotu svou Ideovou konferenci. Slyšeli jsme spoustu pozitivních titulků a článků (ČT, Pravo, …), ale také hledání chyb tam, kde nejsou (Lidovky, MFD, …).

Kdo viděl alespoň kousek této akce (třeba reportáž v hlavních zprávách ČT), nabyl dojmu, že je to moderní středová strana s vtipnými lidmi. Ano lidmi, ne papaláši. Ano státníky, ne politiky. Pohled na mladé svobodné lidi za řečníkem, poutavou žlutou barvu, logo, které právem říká – to lepší v nás.

Zastoupení řečníků a obsahu jejích projevů bylo takové, že rozumný a vyspělý člověk bude mít těžké KDU-ČSL nevolit. Nejdříve vystoupil předseda Cyril Svoboda a oznámil základní věci. Poté sklidila velký úspěch předsedkyně Evropské demokratické strany, s níž jde KDU-ČSL do voleb, Jana Hybášková. Ta nahlas řekla, co je to ODS (strana podle vzoru britských konzervativců pro horních 10 000, ale těch českých horních 10 000 se zdaleka nechová ke svým spoluobčanům jako britských horních 10 000, která přejmenovala Českou republiku na ČEZkou), ČSSD (strana lží, demagogie a negativismu, která svrhla vládu v době těžké globální krize, kdy na nás spoléhala celá Evropa), TOP 09 (strana nových tváří, zejména té Kalouskovy).

Konkrétní údaje pro podporu rodin a odstranění jejich diskriminace přednesla Michaela Šojdrová. Svíčku naděje zapálil vtipem sršící Stanislav Juránek z moravské vesničky jménem Brno. O ekonomických záměrech nám poreferovaly zatím neprofláklé tváře místopředsedů Pavla Horáka a Jiřího Koliby.

Podle mě nejlepší na konec byl ale Pavel Svoboda a jeho hlášky: „Co pak může být pouhý seznam státních institucí dané země delší než délka průměrného dospělého člověka?“ „Pokud se chceme mít jako v Bavorsku, tak taky musíme volit jako v Bavorsku!“

Celou ideovou konferenci si můžete pustit zde:
http://www.ct24.cz/vysilani/2010/03/20/10101491767-210411034000167-10:00-programova-konference-kdu-csl/1/

Stručný obsah a projevy:

http://www.kdu.cz/Zpravy/Aktualne/2010/Predsednictvo-KDU-CSL-svolava-Ideovou-konferenci-n.aspx

To nejlepší z projevu Pavla Svobody:

Zdroj: http://navrat.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=130742