Jaký bude příští americký prezident?

Ve středu se v USA konala již čtvrtá debata republikánských kandidátů, z nichž jeden se později utká s  Barackem Obamou. Vysílala ji (po CNN a FOX News) MSNBC. Tato debata byla zatím na nejvyšší úrovni – co se týká technické a moderátorské stránky, ale byla také kultivovaná a téměř se z ní vytratily povrchní prvky (ve srovnání se CNN, kdy se měl kandidát rozhodnout např. mezi Pepsi a Coca Colou). Byla tedy nudná a spíše pro náročnější diváky.

Všech osm (v preferencích vedoucích) kandidátů je stále velice zajímavých a můžeme u nich vidět různé rozdíly. Největšími favority jsou nyní texaský guvernér Rick Perry a bývalý guvernér státu Massatsusetts Mitt Romney. Oba jsou schopní, sebevědomí, vyrovnaní a ještě se nedopustili nějakých viditelných chyb. To se bohužel nedá říct o mé bývalé favoritce kongresmance Michele Bachmannové, která je skvělou matkou, pěstounkou, manželkou, podnikatelkou a političkou, ale v posledních dnech se v očích světa trošku zesměšnila (Elvis a SSSR) a nejsem si jistý, zda je pro takto důležitou funkci v možná nejtěžším období americké historie ta pravá.

Ano, Perry i Romney byli v debatě nejvíc vidět – ale řekl bych, že dostali také nejvíce prostoru. Co mají společného? Oba jsou nebo byli guvernéry svých států a vytvořili řadu pracovních míst, oba mají zkušenosti s byznysem a oba mají velké charisma a vypadají jako prezidenti z amerických filmů. Oba dva by také mohli přesvědčit potřebnou část středových a levicových voličů – Romney má (nebo měl) v některých věcech liberální názory – ať už se to týká globálního oteplování nebo toho, že prohlašuje, že tyto volby nebudou o pro-life tématech, ale o důležitějších věcech – ekonomice (a v této debatě se poprvé o pro-life tématech vůbec nemluvilo). Perry zase kdysi býval členem demokratů. Další zajímavostí, která je spojuje, je to, že svou životní lásku našli už během svých studentských let – Romney na střední, Perry dokonce už na základce.

Co mají společného ostatní kandidáti? Santorum a Huntsman mají sedm dětí; Bachmannová, Romney a Paul pět; ostatní jen dvě. Romney a Huntsman jsou vyznáním mormoni; Santorum a Girgrich katolíci. Cain se odlišuje tím, že nikdy nebyl politik a jediný z nich je černoch. Bachmannová by zase byla první ženou v čele Ameriky.

Kdo tedy dokáže přesvědčit většinu republikánských voličů a zároveň skalní křesťanské konzervativce společně s příznivci hnutí Tea Party a vyhraje republikánské primárky a poté se mu podaří přesvědčit rovněž nespokojené (umírněné a konzervativní) nezávislé a demokraty? Myslím si, že největší šanci má právě Rick Perry a asi bych si na něj vsadil.

Vše je ale zatím ještě stále otevřené. Vstoupí do boje i Sarah Palinová? A nevyzve třeba Hillary Obamu?

Shrnutí minulé debaty a profily s fotkami kandidátů – http://navrat.blog.idnes.cz/c/205146/Nudna-ostra-debata-aneb-kdo-porazi-Obamu.html

Je MKD opravdu polofašistickou organizací?

Když se v Brně v červnu konal pochod Queer Pride Parade, Mladí křesťanští demokraté neváhali a zahájili historicky první Pochod pro rodinu, který se konal těsně před začátkem výše zmíněné akce. Některá média dávala MKD do jednoho pytle s homofóbními extrémisty či náboženskými fanatiky.

Ještě téhož dne přijali Mladí křesťanští demokraté na svém celostátním výboru (nejvyšším orgánu zemi sjezdem) usnesení – 5 programových bodů, které doporučují KDU-ČSL, co musí udělat, aby se mohla úspěšně vrátit do sněmovny. Mezi těmito body jsou:

– Podpora tradičního školství zaměřeného na kvalitu (včetně církevního a domácího školství)
– Jednoznačný a zřetelný boj proti euthanasii, potratům, registrovanému partnerství a adopcím dětí homosexuálními páry
– Tvrdý boj proti kriminalitě a drogám včetně marihuany
– Boj proti masové imigraci a radikálnímu islámu
– Podpora tradiční rodiny

Reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Levicový politolog Lukáš Jelínek a středová politoložka Vladimíra Dvořáková ale i bývalý předseda královéhradecké MKD Tomáš Zdechovský MKD přirovnávají k nebezpečným a fašizujícím tendencím k tomu, že v MKD získávají na vlivu bývalí sládkovci. Moravskoslezská MKD, jejíž zástupci hlasovali proti těmto pěti bodům, se od nich ve svém usnesení z krajského výboru distancovali.

Jsou ale přijaté body skutečně takto extrémní a nebezpečné? Nebo pouze jejich forma? Česká republika si prošla silnou bolševizací a liberalizací myšlení, což se v nás silně zakořenilo. Podobně je na tom i dnešní Evropa (a především ta západní).

Podívejme se ale do Spojených států. Tam by se (stejně jako na jižní Moravě) pod přijaté usnesení podepsala polovina lidí. Už dlouho se bavím tím, že co je u nás (ČR, EU) pravicové, v USA je označováno za zavádění socialismu, co je v USA pravicové, u nás (ČR, EU) je považováno za klerofašismus.

A kde je tedy pravda? Kdo je tu klerofašista a kdo liberální socialista?

Možná se teď někdo diví, proč zrovna možná ten nejliberálnější mlad lidovec z možná nejliberálnější krajské organizace MKD nastavuje Čechům a Evropanům právě takovéto zrcadlo. Podívejte se na přiložené video a možná pochopíte, že takové věci nelze vidět jednoznačně a primitivně, že je třeba nad nimi stále uvažovat a zkoumat názory a postoje obou stran.

5 programových bodů – http://mladikd.cz/view.php?cisloclanku=2010062801

Hodnocení politologů – http://www.denikreferendum.cz/clanek/4737-moznosti-a-limity-strany-lidove

Reakce předsedy MKD, Petra Jurčíka – http://petrjurcik.blog.idnes.cz/c/147397/Kdyz-pohrobci-kopou-do-budoucnosti-KDU-CSL.html

Reakce moravskoslezské MKD – http://mladikd.cz/view.php?cisloclanku=2010072301

Zdroj: http://navrat.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=149049