Archiv rubriky: Osobní rozvoj

Proč pořád žijeme v tomto Matrixu?

Budík, vstávání, snídaně, laciná zábava v rádiu bez možnosti si vybrat seznam písniček, cesta v zácpě nebo v davu, několik hodin v práci, jasná pravidla, minimální možnosti, chvilka na rodinu, zprávy, růžovka, na zájmy, na koníčky, na umění, na moudrost a filozofii nemáte čas. Co měsíc pár korun na živobytí. Žijete tento průměrný nalinkovaný život? Baví vás to?
Osobně tak žít nehodlám. Je mi celkem jedno, jak toho dosáhnu – jestli si to zařídím sám (třeba pasivními příjmy), nebo se společnost posune k větší vyspělosti nebo ještě nějak jinak, ale prostě promarnit život přežíváním mi přijde marné a zbytečné.
Jsem člověk, který bude velice bránit kapitalismus před horšími možnostmi. Neexistuje totiž lepší systém. Prý. Zatím. Možná. Pravděpodobně. Volný trh a svobodné podnikání, obojí podepřené vládou práva, spravedlností a svobodnou solidaritou a silnou morálkou ve společnosti, je skvělý systém, který se v mnoha zemích ukázal po staletí jako funkční. Ten tu ale nemáme. Nemáme ho dnes asi nikde. Neexistuje svobodná kapitalistická země. Máme zde socialismus pro bohaté nebo pro parazity, nadvládu korporací, bank a mafií na jedné straně, na druhé vládu lůzy, nevzdělanosti, průměrnosti, bulvárnosti a příživnictví. To není kapitalismus! A teď se nabízí otázka – bude vše docela dobře fungovat, když se ke kapitalismu, morálním hodnotám a svobodné solidaritě vrátíme, nebo dokážeme vymyslet ještě nějaký lepší systém (a tu se zase nabízejí dvě připomínky – je kapitalismus vymyšlený, nebo přirozený? A opravdu nedokážeme nic lepšího vymyslet?)…
Ono je velice pravděpodobné, že se věci změní. Tedy nejen pod tíhou globální mediální propagandy o velkých změnách v roce 2012, ale prostě se změní, protože jinak to nepůjde. Šílená nezaměstnanost v jihoevropských zemích, totální ekonomický kolaps Řecka, nehorázná zadluženost, totálně rozvrácená morálka nejen v západním světě atd. To logicky a nutně povede ke změně. A ty změny mohou být dobré, ale i špatné. Nebo něco mezi tím. Třeba to bude pokus o zavedení základního příjmu, třeba to budou násilné komunistické, socialistické, nacistické nebo jiné fašistické revoluce. Jaká je ale ta nejlepší cesta? Nechci odpovídat. Chci klást otázky a dávat podněty k zamyšlení.
Proč jezdíme na drahou, ekologicky nepřijatelnou a neudržitelnou ropu, když už dávno máme jiné zdroje energie? A mohli bychom mít ještě větší? Opravdu se necháme zatáhnout do půl století světových válek o poslední zbytky ropy? Nemyslím si to, a pokud někdo předpokládal, že si k tomu západní mládež vycvičí v agresivních počítačových hrách nebo filmech, tak se podle mě hodně spletl – jsme líní – a lenost vede mj. také ke kreativitě. Vymyslíme něco lepšího, najdeme jiné způsoby. Tedy možná – pokud to uděláme.
Proč jíme nekvalitní potraviny? Proč nemáme v každé domácnosti na světě přijatelnou životní úroveň, přestože bychom mohli mít? (Jak to zařídit je věcí druhou). Proč žijeme zavřeni v betonu a skle, když příroda je pro naši duševní pohodu evidentně lepší? A proč se vůbec tolik stresujeme? Zbytečně. Pro někoho jiného. A zase zbytečně. Proč chodíme dnes do práce spíše proto, abychom mohli mít nějaké peníze, ne proto, že by bylo potřeba tam něco skutečně dělat? Vždyť se podívejme na to, kolik existuje zbytečných povolání, která ani nikdo dělat nechce – především proto, že nemají smysl – telefonní operátoři, přímí prodejci, exekutoři, pokladní v supermarketech, dělníci, makléři atd. atd.
K čemu to je? Proč promarníme třetinu svého života spánkem, polovinu toho života vydělávaním peněz? A mnoho lidí takovým, které je nebaví, které je nudné, nemá smysl, a bylo by potřeba dělat daleko důležitější věci – filozofovat, vzdělávat se, poslouchat hudbu, trávit čas se svými blízkými, cestovat, číst si, psát, kreslit, tvořit, hrát si, objevovat planetu a poznávat vesmír, duchovně růst, žít náboženský život, věnovat se politice – veřejným a občanským záležitostem, starat se o svůj osobní rozvoj, o kvalitní životní styl – jak fyzicky, tak psychicky! Proč už jsme dávno ty zbytečné činnosti nepředali robotům? Vždyť toho jsme schopni! Opravdu jen proto, že lidská pracovní síla je levnější?
Ano, pořad Planeta Země 2012 na ČT 24 byl velice zájímavý, přínosný, měl by být častěji, a měli bychom se na děj dívat a zapojovat se do něj všichni! Stejně tak zajímavý byl čtvrteční Hyde Park s Petrem Václavkem. Ale objevujte i jiné zdroje – třeba web peoplecomm.cz.
A hlavně to chce evoluci, ne revoluci! Člověk, ten je důležitý – naším smyslem není sledovat reklamy, laciné filmy plné jedu, primitivní zprávy na Nově, promarnit život v práci, která nás nebaví, která nás nenaplňuje, která nám bere, ne dává! Nevím, jak to zařídit, ale dejme hlavy dohromady, přemýšlejme, diskutujme, vytvářejme. A když to nepochopí celé lidstvo, vždy to můžete pochopit aspoň vy sami, jako svobodní jednotlivci se schopností vlastního kritického myšlení a zařídit si svůj život podle sebe. Byť si myslím, že by nám mělo jít o víc, ale zase s vědomím citátu, který nedávno koloval na Facebooku – „všichni chtějí vaše dobro, nenechte si ho vzít.“

Obešli bychom se bez práce?

Umíte si to představit? Ráno vstanete a… nemusíte do práce. Nemusíte jít podnikat. Nemusíte ani řešit, kolik peněz vydělávají vaše akcie nebo nemovitosti. Pokud jste se narodili do chudších poměrů, nemusíte se ani starat, jestli dnešní boj o kousek zbytků pro vaše děti přežijete. Nemusíte se stresovat kvůli penězům. Potravin, oblečení či nejnovější elektroniky si můžete pomocí automatu vyrobit, kolik jen chcete. Nemyslím to teď technicky ale společensky – šlo by to? Fungovala by společnost, kdybychom nemuseli pracovat? A co bychom vlastně celé dny dělali?

A tak si to představte – ráno se vzbudíte a co teď? Víte vy osobně, co byste rádi dělali? Zapnuli byste televizi a až do večera se dívali na zábavné pořady, filmy a seriály? Večer se podívali, co je nového ve zprávách? Během dne byste zavolali na svého osobního robota, aby vám vždy přinesl vaše oblíbené nezdravé jídlo a pití. Byli byste tak zpohodlnělí, že na přátele, rodinu či sousedy byste si neudělali ani chvilku času? Děti byste taky neměli, protože jestli je vláda chce, tak ať si je vyrobí ve zkumavce nebo naklonuje? Skutečně by to takto muselo v případě nenutnosti pracovat pro vydělávání peněz vypadat?

Nebylo by to spíše tak, že byste konečně měli více času na své blízké? Na budování vztahů ve svých rodinách, se svými přáteli, na lepší výchovu vašich dětí? Na četbu pro všechny dostupných knih o tom, jak je nejlépe vychovávat? Neměli byste konečně čas na svou zahrádku? Neměli byste konečně čas na svůj osobní rozvoj? Na to, abyste si mohli oblékat oblečení, které vám padne, nechat si udělat účes, který vám sluší, aniž byste se museli obávat, že vás to zruinuje? Nenašli byste si konečně čas na objevení svých silných stránek, svého talentu, na možnosti, jak co nejlépe svou osobností pomoci světu? Jak se naplno projevit? Nechtěli byste se konečně naučit hrát na váš oblíbený hudební nástroj? Co cizí jazyky? Zajímala vás někdy filozofie a historie? Co objevování nových krajin? Nechtěli byste cestovat? Nechtěli byste zažívat všechny ty skvělé věci, na které kvůli nutnosti chodit do práce a vydělávat peníze nyní nemáte čas a pravděpodobně ho ani nikdy mít před svou smrtí nebudete?

Jak se vám to líbí? Abych předešel nedorozuměním, nemluvím tady o žádné utopii. Člověk je dobrý a zlý, a tak to zůstane a je správné, aby to tak zůstalo. Tedy dobro i zlo bude v takové realitě existovat. I politika. Jsem přesvědčen, že kapitalismus, svoboda a demokracie dokáže tomu, kdo chce a kdo bude skutečně usilovat o své sny, přiblížit se k nim – ba je i překonat – nejlépe ze všech systémů, které jsme kdy měli a vyzkoušeli. Jenže. Měli jsme také všelijaké mory, hladomory (ty máme ve většině světa pořád), různé nemoci – ale toto všechno se zlepšuje, na tom všem pracujeme, s tím vším bojujeme. Proto se ptám – neměli bychom přijít na něco, jak můžeme z hmotných statků vytvořit ty neomezené, jako je například vzduch? Vždyť už se nám podařilo vymyslet tolik objevů!

Možná namítneme – ale práce je jediný smysl života pro většinu lidí. Co by potom dělali? Jak by vyplnili svůj čas? Neutopili bychom se v konzumu a plytké zábavě? Je dost možné, že spousta lidí by – především zezačátku – začala ze svých neomezených automatů (replikátorů) vyrábět spousty a spousty zbytečností, přejídali by se atd. (Jen ještě upozorním, že všechnu nutnou práci za nás dělají roboti – ano pracují pro nás, zneužíváme je pro své potřeby, jsou to jen věci, které nemají svá práva – přestože neomarxistická levice by jim je beztak chtěla udělit, avšak toto bychom nesměli dopustit, jinak by to byl náš konec – umělá inteligence bude chytřejší, my jí však musíme vládnout). Pracovali bychom tedy jen pro zábavu. Někoho baví stavět domy, má na to zrovna chuť, chce se to naučit, tak vypne pár robotů a pustí se do práce. A potom ještě k myšlence, zda by naprostý dostatek základních i nadstandardních materiálních potřeb neznamenal konec dějin, přikládám na konci článku video k zamyšlení, že i tak máme ještě co dělat.

A já se vás tedy ptám (třeba se jen zamyslete nebo klidně napište do komentářů), dokázali byste najít smysl života, i kdybyste nemuseli pracovat pro peníze? Jaký by byl? Neutopili byste se v bezedném konzumu? Na co byste konečně měli čas? Je to podle vás dosažitelné? Myslíte si, že by to bylo lepší? Těšíte se?

Investoři – vlastenectví, etika a solidarita

Investování je úžasná věc. Je to nástroj, jak se stát bohatším člověkem, jak si zajistit dostatečné pasivní příjmy a pak už se jen dívat na to, jak bohatneme. Existují různé druhy investování, z nichž některé jsou takové, že vyhrávají obě strany (investice do rozjíždějících se firem, realit), nebo i takové, které už připomínají spíše gembling (spekulace u tradingu).

Věděli jste, že si můžete „vsadit“ na to, že vaše země začne nyní krachovat? Že důležitá firma ve vaší zemi zažije silný pokles? Udělali byste to? Osobně mi takový způsob investování připadá jako nechutný, byť se na něm dá určitě velice dobře a bezpečně vydělat. Trošku se tam v takových případech vytrácí ten občanský rozměr. Mám pocit, že někteří investoři si neuvědomují právě to, že jsou zároveň i občany své země (a konec konců i obyvateli této planety).

A jak je to se vztahem investora k solidaritě? Bohatí bohatnou a chudí chudnou. Toto je nejen přírodní zákon, ale i spočítatelný fakt. Jak se k tomu může postavit mladý člověk žijící ve střední Evropě s vyhlídkou důchodové almužny od 70 let svého života? Pokud má alespoň základní vzdělání – tedy umí číst, psát a počítat (nebo používat kalkulačku), jestliže má k dispozici internet nebo ví, kde je knihovna, tak se může vzdělávat dál. Může zjistit, že je docela snadné se stát bohatým (samozřejmě je jednodušší si chodit pro podporu na sociálku) a může se to začít učit.

Ano, mnoho z nás tato vize našeho budoucího života zaujme a mnoho z nás to tak udělá a zařídí se podle toho. Ale co ten zbytek? Co ta většina, která buď neumí ani to první, nebo nehodlá pokračovat v tom druhém, nebo prostě neuspěje? Mohli bychom se zachovat jako sociální darwinisté a říct – silnější a chytřejší přežije. Jenže o tom není člověk. Tak se chovají některá zvířata.

Jakou tedy může bohatý investor zvolit strategii, aby pomáhal těm méně bohatým, méně chytrým či méně informovaným, ale stejně jako on také hladovým a s chutí po důstojném životě? Měl by přesvědčit vládu, aby mu vzala 90 % jeho právem a těžce nabytých peněz a majetku a přerozdělila to mezi ty ostatní? Je toto ta správná cesta?

Osobně si myslím, že toto je silně nespravedlivá cesta, byť bude stále prosazována a mnohdy ke konečné smůle těch méně bohatých i prosazena. Vidím ale lepší cestu. Cestu toho, že my bohatší (pokud se tedy nenecháme odradit a staneme se jimi) budeme část svých peněz dávat na charity ve svém okolí, konkrétním lidem, kteří to budou potřebovat a kde budeme vidět konkrétní výsledky a budeme mít zpětnou vazbu. Že budeme mít své nadace, a jejichž pomocí budeme přispívat na projekty, které zvýší finanční inteligenci a všeobecnou vzdělanost dalších a dalších lidí.

Věřím, že řada z nás ráda a dobrovolně do svého investování a podnikání zapojí i ten patriotistický, morální a sociální rozměr a dokážeme všem falešným socialistům, že kapitalismus bez zbytečných regulací a neúměrného přerozdělování může fungovat a funguje, když jsou v něm morálně a sociálně zdatní lidé.