Archiv pro štítek: Veřejné mínění

Jde jim jen o vlastní prospěch! Že by projekce v praxi?

Češi jsou přesvědčeni, že lidem, kteří vstupují do veřejného prostoru, a stávají se tak politiky, jde jen o vlastní zviditelnění, o nabytí majetku či o získání moci. Odhalil to průzkum společnosti CVVM, podle něhož tyto názory zastává drtivá většina občanů (kolem 90 %). Není to ovšem pouze ukázka jednoho z nejznámějších pojmů v psychologii – projekce?

O projekci víme, že je to tendence připisovat druhým lidem vlastnosti a schopnosti podle nás samotných. Češi v tomto průzkumu ani tak nevypovídají o svých volených zástupcích, jako o sobě samotných. Často se setkávám s tím, že si tzv. obyčejní lidé stěžují, jak jsou ti jejich politici špatní, že by tam měli být lepší. A když přijde řeč na ně samotné – proč s tím tedy něco neudělají, proč nedají všanc své vlastní jméno, svou pověst a osobní značku, dozvídáme se něco v tom smyslu, že oni sami by si tam nakradli ještě více, akorát by to dělali chytřeji.

Ano, není to pouze o lidech, je to začarovaný kruh. Nemůžeme mít lepší politiky, než jsme my sami, protože v parlamentní demokracii si volíme sami sebe, své reprezentanty. Zároveň však tito reprezentanti ovlivňují nás samotné, jdou nám příkladem. Zvlášť u nás, kde prezidenta stále považujeme za nějakého krále, který tady je od toho, aby zajistil věčnou spravedlnost na zemi.

Přitom, kdybychom se vzdali naší naivní představy, že volený politik má být někdo svatý a bezchybný, kdybychom je přestali všechny házet do jednoho pytle – žvanit o tom, že všichni jsou stejní a všichni kradou, kdybychom si uvědomili, že demokratický politik není příslušník nějaké zvláštní nedotknutelné kasty, ale je to běžný občan, obyčejný člověk, jeden z nás, kterého si na nějaký čas volíme, aby se staral o veřejné záležitosti, tak by se i u nás politická kultura rapidně zlepšila.

Slušní a schopní lidé by se přestali bát do politiky vstupovat, protože by se jejich společenský status ze dne na den nezměnil z uznávaného vědce, špičkového chirurga či úspěšného podnikatele na úroveň prostitutky, tedy poslance.

Uvědomme si, že začít musíme každý sám u sebe. Že nic neměnící nadávání na ty, kteří to dělají špatně, správu našich veřejných záležitostí nezlepší ani neulehčí naším rodinným rozpočtům. Že naopak věcné a poctivé přemýšlení o problémech, kterým rozumíme, užitečné rady lidem, kteří mají svěřenou moc, jejich pečlivé rozlišování a především využívání všech demokratických nástrojů, včetně těch internetových, může naši zemi posunout zase o něco k lepšímu.

Miroslav Návrat,
autor je studentem Politologie a Psychologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně

Vyšlo v měsíčníku Psychologie dnes 5/2013

USA jsou prý za zenitem? Jaké ale mají ve skutečnosti názory dnešní Američané?

Spojené státy jsou již několik desítek let ekonomicky i vojensky nejsilnější zemí světa. Celý svět si však přeje, aby ty úspěšné Američany někdo zastavil, aby konečně zažili neúspěch, aby se jim nedařilo (přesně podle logiky, když zamezíme úspěchu jedničkáři, budou na tom pětkaři hned lépe). Často teď slyšíme, že Ameriku střídá Čína, že Spojené státy jsou na tom špatně a už se z toho nevzpamatují. Je tomu ale skutečně tak? Nebyli na tom ve 30. nebo 60. letech minulého století ještě daleko hůře? A jaké jsou názory a hodnoty amerických občanů dnes?
Je zajímavé tyto postoje sledovat a je škoda, že něco podobného nejsou výzkumné agentury zatím schopny udělat i u nás. Tak schválně, například s výrokem „jsem velmi vlastenecký“ souhlasí 92 % Američanů. S výrokem „je mou občanskou povinností pokaždé volit“ souhlasí 96 % lidí. S tvrzením „většina věcí, o kterých se diskutuje v hlavním městě, se mě osobně netýkají“ NEsouhlasí 79 % z nich. S výrokem, že „je každého povinnost účastnit se aktivit ve své komunitě a řešit místní problémy,“ souhlasí 90 % Američanů.
O tom, že „volby dávají běžným lidem možnost vyjádřit se k tomu, jak dobře vlády fungují,“ je přesvědčeno 73 % obyvatel USA. Co se pak týká obecného národního sebevědomí, tak o tom, že „jako Američané vždy dokážeme najít způsob řešení našich problémů a získat to, co chceme,“ je přesvědčeno 70 % občanů. A teď něco, co bychom v České republice našli asi jen u málokoho – tedy 67% NEsouhlas s tvrzením, že „úspěch v životě je spíše determinován vnějšími silami, které jsou mimo naši kontrolu,“ stejně jako 67% NEsouhlas s názorem, že „tvrdá práce nabízí malou garanci úspěchu.“
V odpovědích Američanů jde ale vidět i jejich zdravě rovnostářská a demokratická povaha, což v tomto případě vůbec není na škodu. Uvědomují si například problém toho, že „dnes je stále více pravdou, že bohatí bohatnou, zatímco chudí chudnou“ (73% souhlas). A přestože, Američané silně „obdivují lidi, kteří se díky vlastní tvrdé práci stanou bohatí“ (90% souhlas), na straně druhé s výrokem „obdivuji lidi, kteří jsou bohatí,“ NEsouhlasí 66 % z nich (a to dokonce i 52 % republikánů). „Naše společnost by měla udělat to nejnutnější, abychom se ujistili, že každý má rovnou příležitost uspět,“ je přesvědčení 84 % Američanů.
Ohledně rodinných otázek jsou názory obyvatel Spojených států takové: S výrokem – „zastávám staromódní hodnoty ohledně rodiny a manželství,“ souhlasí 71 % (dokonce 59 % demokratů). Pro někoho možná překvapivě při tomto výsledku bude znít postoj u dalšího výroku – tedy, že „ženy by se měly vrátit ke své tradiční roli ve společnosti,“ se kterým NEsouhlasí 82 % lidí (a dokonce ani 77 % republikánů). Podobně je mezi Američany silný NEsouhlas s diskriminací homosexuálů, kdy 82 % z nich NEsouhlasí s výrokem „gayům a lesbám by nemělo být dovoleno vyučovat na veřejných školách“ a 76 % NEsouhlasí ani s tím, že  „by školní rady měly mít právo vyhodit učitele, o kterých se ví, že jsou homosexuálové.“
Víra Američanů je i přes současné nepříznivé trendy u mládeže stále silná. 76 % jich uvádí, že „modlitba je důležitá součást jejich každodenního života.“ 80 % tvrdí, že „nikdy nepochybuje o existenci Boha“ a 74 % obyvatel je přesvědčeno o tom, že „každý se bude v Soudný den zpovídat před Bohem za své hříchy.“
Názory na zahraniční politiku jsou rovněž zajímavé. 85 % lidí souhlasí s tím, že „pro budoucnost naší země je nejlepší, když budeme aktivní ve světových záležitostech,“ nicméně „měli bychom zaměřit méně pozornosti na problémy v zámoří, a více se koncentrovat na problémy, které máme doma“ (83% souhlas).
V ekonomických a sociálních otázkách jsou pak názory Američanů takové: „Síla naší země je dnes nejvíce založena na úspěchu amerického podnikání“ (72 %). Názor, že „vládní regulace obvykle udělají více škody než užitku“ zastává 57 % lidí, nicméně 60 % z nich se zase ztotožňuje s výrokem, že „ekonomika volného trhu potřebuje vládní regulace takové, aby co nejlépe sloužily veřejnému zájmu.“
S názorem, že „vláda by měla pomoci potřebným lidem i přes to, pokud by to znamenalo jít do větších dluhů“ NEsouhlasí 57 % občanů a 72 % z nich je toho názoru, že „se lidé stali příliš závislí na vládních pomocných programech.“ 55 % se však domnívá, že „je povinností vlády postarat se o lidi, kteří se o sebe nemohou postarat sami.“
Takže to jen tak ve zkratce takové malé nahlédnutí do americké mentality. Mnoho z nás si z toho vyvodí, že právě za těmito vybranými věcmi stojí úspěch této skvělé země a že pokud v tomto bude pokračovat, má jej zajištěn i nadále. A dá se předpokládat, že (především křesťané a svobodně smýšlějící lidé) budou stálou zásobárnou imigrantů pro USA i v blízké budoucnosti. Pokud to ovšem nedopadne tak, že tam lidé začnou jezdit za Obamovými sociálními výhodami, které by Ameriku nejspíše dostaly tam, kde se dnes nachází morálně i finančně zdevastovaná Evropa. A jak by asi na tyto otázky odpovídali dnešní Češi?