Volili byste takovou stranu?

Rád bych vám představil principy (program) jedné strany v Orange County poblíž Los Angeles v USA. Můžeme si je v hlavě převést na jedinečnou českou situaci, ale pro autentičnost nabízím pokus o doslovný překlad.

Principy

Nezcizitelná práva: Věříme, že lidská „práva“ pocházejí od našeho Stvořitele a právo na život, svobodu a spravedlnost nemohou být legitimně udělena ani odebrána člověkem.

Samospráva: Věříme, že jedinou odpovědí na současný morální úpadek, se kterým se náš národ potýká, je návrat k těm přesvědčením a morálním standardům, na kterých otcové zakladatelé vytvořili Ústavu. Věříme společně s tvůrci tohoto dokumentu, jak prezident Adams uvedl, že „tato Ústava nebude fungovat bez věřících lidí.“ Rozumíme tomu, že koncept samosprávy začíná s tím, že člověk nejprve vládne sobě, pak v rodině, ve svém okolí, v rámci státu a až pak na celonárodní úrovni.

Vzdělání: Věříme v práva rodičů na kvalitní vzdělání pro své děti. Podporujeme volbu rodičů vytvářet soutěž mezi školami. Musíme se ujistit, že žádná škola nebo unie učitelů nemůže ohrozit vzdělávání našich dětí nebo jejich vývoj nějakou politickou agendou na úkor vzdělání naší budoucí generace.

Daně: Věříme, že federální daňový systém je na americké lidi příliš přísný a zároveň odrazuje od investování a ekonomický růst. Věříme, že na ekonomický růst orientovaná daňová politika, která by postupně eliminovala trestající daně z příjmu a posunula náš daňový systém ve směru pouze daní z přidané hodnoty.

Svoboda podnikání: Věříme v systém svobodného podnikání jako nejlepší naději pro každého člověka, jak naplnit své ekonomické naděje a sny. Víme, že volný trh je tím nejefektivnějším a nejméně nákladným systémem pro zajištění té nejlepší kvality zboží a služeb za tu nejnižší cenu směrem k zákazníkovi. Budeme podporovat pouze ty, kdo podporují systém svobodného podnikání pomocí legislativy, která by redukovala a eliminovala otravné vládní zásahy na trhu.

Rodina: Věříme, že tradiční americká rodina, která je definována jako pokrevní svazek všech zúčastněných osob, manželství muže a ženy a/nebo adopce, je tím základním kamenem americké společnosti a vláda má povinnost chránit integritu rodinné jednotky pomocí legislativy a daňové politiky.

Posvátnost života: Věříme, že nenarozené dítě je plnohodnotná lidská bytost, která si zaslouží plnou právní ochranu.

Národní obrana: Věříme v silnou a důslednou národní obranu. Věříme ve vítězství nad tyranií, a ne dohodu s ní v jakékoliv její podobě nebo filozofii.

Právo nosit zbraně: Věříme v bezvýhradné právo našich občanů držet a nosit zbraně bez dotěrné ruky vlády.

Práva obětí: Věříme v koncept práv obětí nad právy jakéhokoliv zločince. Podporujeme systém restitucí jako zastrašujícího prostředku zločinnosti a recidivy.

Omezení funkčního období: Věříme, že veřejná služba je výsada. Podporujeme omezené funkční období pro veřejné činitele, ne jako ideál, ale jako nutnost pro odrazení kariéristických politiků. Je to lid, kdo by měl vládnout, ne elity s malou odpovědností.

Národní suverenita: Věříme, že v Americe první program, na který by se vláda měla nejdříve soustředit je blahobyt a ochrana amerického lidu. Nevěříme v obchodní protekcionismus, ale podporujeme takové politické lídry, kteří budou prosazovat takovou politiku, která vytvoří spravedlivé a soutěživé obchodování.

Decentralizovaná vláda: Věříme v sílu jednotlivce více než v sílu státu. Věříme, že pouze mladá vláda skutečně slouží těm nejpotřebnějším.

Má nějaká strana u nás podobný program? Tyto principy jsou hodnotami Republikánské strany v Orange County v americké Californii. Možná se vám bude lépe číst originál – http://www.ocgop.org/principles. Co na ně říkáte? Jak se vám líbí? Volili byste takovou stranu?

Čím si dnes zasluhujeme naši svobodu?

Dovolte mi, abych vám dnes večer něco objasnil: Nejsem Republikán proto, že bych vyrůstal jako bohatý. Jsem Republikán proto, že jsem nechtěl promarnit zbytek mého chudého života čekáním na to, až mě vláda zachrání. (Za Republikán si dosaďte pravičák, pozn. autora).

To nejlepší z projevu kandidáta na prezidenta USA, Mika Huckabeeho z Kongresu Republikánské strany v roce 2008.

Mike Huckabee:

Jednoho školního dne v roce 2005, Martha Cothrenová, učitelka na střední škole J. T. Robinsona ve městě Little Rock, měla pocit, že by její studenti brali své vzdělání nebo svá práva, která jím zaručují to, že jsou Američany, jako samozřejmost. A v souladu s pravidly jejich školy dala pryč všechny lavice z její třídy na první den školy roku 2005.

Když studenti vstoupili do prázdné třídy, tak se jí zeptali: „Paní Cothrenová, kde jsou naše lavice?“ Ona jim odpověděla, „Dostanete zpátky svoje lavice do mé třídy, když mi řeknete, čím si je zasloužíte.“

Někteří z nich hádali, „tím, že budeme mít dobré známky?“ Ona na to, „Dobře, měli bychom mít dobré známky, ale to není to, čím si zasloužíte své lavice.“ Další student řekl, „Myslím si, že dostaneme zpátky své lavice, když se budeme chovat slušně.“ Marta odpověděla, „V mé třídě se budete chovat slušně.“

„Ale to taky není to, čím si je zasloužíte.“ V průběhu první hodiny odpověď nikdo neuhádl. To samé i při druhé hodině. V odpolední přestávce, když zazvonilo, odešla paní Cothrenová, bez toho aniž by dala svým studentům jejich lavice.

Děti začaly vytahovat své mobily a volali svým rodičům. A brzy dopoledne všechny čtyři regionální televize zaplnily školu svými kamerami, aby udělaly reportáž o této učitelce, která nechtěla dát svým studentům jejich lavice, dokud nepřijdou na to, čím si je zaslouží.

Ani v poslední hodině nikdo nepřišel na správnou odpověď, takže se studenti nechali podat. Martha jim řekla: „Dobře, myslela jsem si, že na to nikdo nepřijde, takže vám to řeknu.“

A zároveň s tím šla ke dveřím třídy a pokynula a do dveří začalo vcházet okolo 20 veteránů. Někteří z nich v uniformách ještě ze svých časů a každý z nich nesl jednu lavici. A jakmile je všechny opatrně a tiše dali na svá místa, Martha řekla: „Vy si nemusíte zasloužit své lavice, protože tito muži, oni už to udělali za vás.

Tito, tito odvážní veteráni projeli půlku světa, vzdali se svého vzdělání, přerušili své kariéry a kontakt s rodinami pouze proto, abychom my mohli mít svobodu, kterou tu máme.“ Martha jim řekla: „Nikdo vám nedává účty za vaše lavice, ale ony ve skutečnosti nebyly zdarma. Tito muži je získali pro vás. A já doufám, že na to opravdu nikdy nezapomenete.“

Mike Huckabee:

Ale je tu něco, co mě na Obamovi štve – to, co přinesl zpátky – evropské ideje, že dáme vládě šanci vzít si ještě víc našich svobod a zničit naše těžce zasloužené domovy.

Faktem je, mí přátelé, že většina Američanů nechce větší stát. Chtějí menší státu.

A byl to zakladatel naší strany, Abraham Lincoln, který nám připomněl, že vláda, která pro nás může udělat cokoliv, je taky vláda, která si od nás může vzít cokoliv.

Dovolte mi, abych vám dnes večer něco objasnil: Nejsem Republikán proto, že bych vyrůstal jako bohatý. Jsem Republikán proto, že jsem nechtěl promarnit zbytek mého chudého života čekáním na to, až mě vláda zachrání. (Za Republikán si dosaďte pravičák, pozn. autora).

Zdroj: http://navrat.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=170561

Laické hodnocení kroků Nečasovy vlády I.

Rozhodl jsem se, že trošku zapracuju na svém písemném projevu – a spojím příjemné s užitečným – budu komentovat kroky vlády Petra Nečase. Je to vláda, která má moji důvěru (a připomeňme si, že bychom dneska takto mohli komentovat kroky vlády soudruha premiéra Paroubka a soudruha vicepremiéra Filipa – a mohli bychom vůbec komentovat?). Je to vláda středopravicová, a přestože tam není zastoupena moje strana, je to nejlepší možná koalice při voliči nastaveném rozvržení sil v parlamentu.

Prvních sedm témat bude věnováno účasti premiéra a ministrů jeho vlády na pohřbu hrdiny 3. odboje – Milana Paumera, tzv. povodňové dani, pozastavení stavby dálnic v Moravskoslezském kraji, jmenování Romana Jocha (ředitele Občanského institutu) poradcem premiéra pro zahraniční otázky a lidská práva, historicky první neodložení státních maturit, bankovní daň EU a omezení hazardu.

Pro případné nespokojence jen upozorním, že budu na aktuální vládní témata sdělovat pouze svůj laický a aktuální názor a nehodlám zacházet do přílišných odborných podrobností. Je to názor občana, ne odborníka. Takže někdy to může být i dost neinformovaný názor.

Docela mi vadilo, když jsem se dozvěděl o smrti našeho hrdiny, Milana Paumera. Byl jsem ale velmi potěšen, že nový premiér, oba vicepremiéři, předseda senátu a předsedkyně sněmovny, bývalý předseda KDU-ČSL Jiří Čunek nebo třeba zástupci Konzervativní strany, se pohřbu účastnili. Byla to ukázka velké odvahy a já jim za to děkuji. Člověka napadá – kde byli naši dva prezidenti Václav Havel a Václav Klaus?

Když jsem poprvé slyšel o povodňové dani, říkal jsem si – dobrá, budeme solidární, premiér to podporuje, proč ne? Už jsem jen čekal na reakci Svobodných zprava a trošku se jí usmíval, ale na druhý den jsem zjistil, že je vše jinak, že daň 1200,- ročně byla připravena m. Kalouskem už před povodněmi atd., takže s touto daní příliš nesouhlasím.

Pozastavení stavby dálnic (obchvatu Frýdku-Místku, napojení R56 na D1 v Ostravě, obchvat Bohumína, spojení Opavska s Ostravou atd.) jsem zpočátku moc nevnímal, ale je to z mého kraje, tak proč se nezajímat? Je pravdou, že kdyby opravdu nebyly peníze, bylo by to pochopitelné, ale dálnice se u nás stavějí mnohonásobně předražené s o to horší kvalitou. Doufám, že ministr Bárta bude v řešení tohoto problému úspěšný. Druhá věc je, že zrovna v oblasti, kde je znečištění ovzduší evropským i světovým unikátem srovnatelný jen s některými oblastmi v Číně (?!), se může ulehčení městům od nákladní dopravy co nejdříve hodit – navíc v průmyslovém regionu jsou dobré komunikace pro tamní podnikatele a obchodníky jaksi namístě.

Další takovou ukázkou premiérovy odvahy bylo jmenování Romana Jocha jako poradce pro lidská práva. Pojetí práv a svobod Romanem Jochem je v neomarxismem a levicovým liberalismem ovlivněném Česku docela unikátem. Jistě má i některé extrémní názory (extrémistické bych neřekl), ale je velmi užitečné se především nad těmi ostatními (které jsou při nejmenším kontroverzní – a které má polovina lidí a politiků v USA) zamyslet. Většinou jsem v opozici vůči extrémnímu konzervatismu, ale názory R. Jocha mi připadají tak nějak rozumné a mají hlavu a patu – např., že práva máme dána jako lidské bytosti (v Ústavě), ne jako členové určitých skupin. Nehledě na to, že R. Joch je jediným významným nefalšovaným americkým republikánem u nás a já mám k americké pravicové GOP velké sympatie.

Stejně jako se zaváděly při přijímačkách na střední školy poprvé přihlášky pouze na jednu školu, budu jako první „pokusný králík“ také u toho, jak se budou zavádět státní maturity. Nevadí. Je to výzva. Mnohdy jsem byl proti nim, pak zase pro – a takto se to párkrát vystřídalo. Asi nemá cenu se teď zabývat tou neschopností, nepřipraveností, těmi promrhanými penězi – daleko lepší je se s tím smířit, být šťastný za to, že už alespoň víme, na čem jsme a soustředit se na jejich úspěšné zvládnutí. Co mě může jen utvrdit v tom, aby se zavedly je založení facebookové stránky na bojkot státních maturit tím, že se u generálky budeme dělat ještě blbější, kde v názvu někteří studenti nevědí, jak se píše základní sloveso být v první osobě množného čísla („… budem …“). A argument, že to plno lidí nedá? Vždyť na nejprestižnější vysoké školy se taky dostane jen 5 % lidí :-).

Teď je téma, o kterém moc nevím, tak spíše odbočím – odmítnutí zavedení bankovní eurodaně. Přestože jsem eurofederalista, v poslední době mám na věci přicházející z Bruselu dosti skeptický názor. Proto jsem rád, že stejně jako ta slovenská, tak i česká vláda se nebude bát Bruselu mnohdy odporovat. Sice až na výjimku Řecka, Španělska, Portugalska a Kypru vládne ve všech zemích Sedmadvacítky pravice, je to takové lehčí – populární pravice.

Jsem zvědav, zda ODS (tak jako KDU-ČSL) brzy neskončí v parlamentu díky silné lobby hazardu (s kterou má m. Kalousek tak dobré vztahy). Petr Nečas se prý chystá dát obcím větší pravomoci, aby mohly snadněji zakázat hrací automaty a bojovat proti hazardu a i veřejnost si podle anket uvědomuje, že hazard je zlo, které se nevyplatí ve svém okolí trpět a živit.

Přeji Petru Nečasovi hodně štěstí v jeho odhodlání a co nejméně Kalousků a Bártů…

Zdroj: http://navrat.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=151816