Písemná příprava – Smith*
Četba Smithova textu ve mně po nějaké době opět probudila některé prvky pravicového myšlení či snad náklonnosti k tržním a dobrovolným řešením společenských problémů, a naopak odklon od přílišného přerozdělování skrze státní donucení. Je tomu tak asi i proto, že ve společnosti je sice spousta neférových nerovností, ale na druhé straně za vytvořením většího bohatství často stojí návyky a úsilí.
Obecně pak moje kritika tržního kapitalismu asi není marxistická, ale spíše ultraliberální. Problém totiž vidím v tom, že abychom mohli pokračovat ve své kvalitní existenci, tak musíme obětovat svoji svobodu pro naplnění tržních potřeb společnosti. Kapitalismus z tohoto pohledu považuju za značně kolektivistický.
Beru ale na vědomí, že dosud nikdo nepřišel na nic, co by bylo pro svobodu jednotlivce menším zlem. A právě skrze možnost specializace a dělbu práce se můžeme od společnosti osvobodit alespoň ve svém mimopracovním čase. Díky rozmanitým příležitostem na trhu dokonce řada lidí i v tom pracovním/výdělečném.
I Smith se zde ale podle mě dopouští chyby, když tvrdí, že domácí dělník se má lépe, než král afrických divochů. Z materiálního hlediska to může být pravda, ale problém je v tom, že ti první musejí pro svůj blahobyt desítky hodin týdně pracovat, zatímco např. tehdejší aristokracie pro něj nemusela hnout prstem.
Státní opatření typu snižování pracovní doby pak mohou zlepšit životy prostých lidí i do budoucna. Pokud by navíc většinu práce jednou převzaly stroje, tak by mohlo být velmi praktické, kdyby se její délka několikanásobně snížila. Tomu ale může bránit právě jak nutnost specializace, tak přechodné období, kdy by došlo ke snížení platů. Navíc je otázkou, zda by nemohla být kratší už dávno, protože lidé dnes často vyrábějí zbytečnosti, které si kupují jen proto, že jsou v nich skrze důmyslnou reklamu vyvolávány umělé potřeby.
Problém vidím ale i ve Smithově základní ideji, že lidé svým sobeckým úsilím na trhu nakonec konají dobro pro celou společnost. Ta je sice až na výjimky stále pravdivá, nicméně psychologické výzkumy dnes zjišťují, že činnost čistě pro egoistický prospěch člověka nenaplňuje, ale naopak ho činí šťastným to, pokud dělá něco pro druhé.
V jeho textu je ale řada dalších zajímavostí typu nástřelu voucherového systému, aby mohly školy soutěžit, nebo dilema amerických otců zakladatelů s jeho doporučením, že by civilizovaná země měla mít stálou profesionální armádu, ale i to, že se sice vyslovuje pro volný obchod, ale tam kde není, se má dle něj zavádět pomalu, aby nepoškodil investice domácích podnikatelů a pracovní místa.
*Psáno 27.4.2016. Text vznikl jako písemná příprava v rámci kurzu Klasická britská politická filosofie na FSS MU v Brně a reaguje na dílo A. Smitha – Pojednání o podstatě a původu bohatství národů, Kniha V, kap. I, část III, odd. 1–3., s. 641–651, 674–724.
