Odpovědi na důležitá témata: Milan Zelený

Již více než měsíc zasílám oficiálním uchazečům o funkci prezidenta sérii stejných otázek na některá podstatná témata. Jako desátý v pořadí své odpovědi zaslal prof. Milan Zelený.
Jaký je Váš postoj k Evropské unii? Měli bychom jít cestou větší integrace a federalizace, nebo naopak? A jak? Jste spíše eurofederalistou, eurorealistou, euroskeptikem či přímo euronihilistou?

Nejsem žádným z těchto “euro”: považuji takové klasifikace za bezpředmětné a zavádějící. Důležitá je strategická prosperita ČR, ne EU. Každá unie může být jen tak dobra, jak dobré jsou její složky – ne naopak. Je morální povinností každého národa, aby se stal tím nejlepším, čím se stat může – v jakémkoliv společenství. Tato klasifikace s tím nemá nic společného, stejně jako pravice-střed-levice a jiná “diluviální” zjednodušení stale složitějšího světa.

Jaký je Váš postoj ke zřízení globální vlády? Byli byste ochotni v zájmu údajné záchrany planety přistoupit i na zeleně-socialistickou totalitu? Jak by měla vůbec globální spolupráce probíhat? Mělo by být spíše globální vládnutí, nebo naopak pouze globální spolupráce nezávislých a suverénních států?

Globální vláda je centralistický nesmysl, který jde proti sebezlepšování složek, tj. regionů a lokalit, kde veškerá hospodářská aktivita vzniká; ta nikdy nevzniká na globálním ministerstvu. “Záchrana planety” musí probíhat v regionu a v lokalitě, nikdy ne na “globálním ministerstvu”. Máme co dělat se svoji vlástní vládou, natož pak s globální.

Co Vy a ESM (Evropský stabilizační mechanismus)? Vetovali byste jej? Jak se vůbec stavíte k řešení evropské dluhové krize?

Jakékoliv společenství, které je závislé na finančně-politických podpůrných berlích, není dlouhodobě udržitelné a vede jen k dalšímu zadlužování ve smyslu “po nás potopa”. Je vrcholem arogance, že dluhovou krizi v Evropě i v ČR “řeší“ bankéři, kteří mají zadlužování svého okolí v popisu své práce.

Koho byste jmenovali do rady České národní banky? (Pokud ne jména, pak alespoň typově či ideově – ekonomy jaké ekonomické školy?)

Žádná jména mě nenapadají, ale nemohou to být jen keynesiánci a monetaristi. Myšlenková monokultura je sebevražedná. Musí to být lidé, kteří rozumí ekonomice jako adaptabilnímu organismu, ne jen jako determinovanému stroji. Jistě je tedy nutná notná dávka zástupců podnikové a univerzitní sféry, jakož i ekonomů “Rakouské školy”. Vyhnul bych se bankéřům a jejich prostoduchému, triviálnímu vnímání světa.

Koho byste jmenovali do čela Ústavního soudu? Nejvyššího soudu? Nejvyššího kontrolního úřadu? Byl by Váš výběr lidí do čela veřejných univerzit ovlivněn ideově?

Ve znmíněných institucích nemá ideologie co pohledávat; pouze odbornost, logika a nezávislost jsou žádoucí. Takových lidí máme v ČR vice než pokřivených a stranám poplatných ideologů.

Jak často se chystáte udělovat milosti? Souhlasíte vůbec s tímto institutem? Budete jej brát jako obchod pro své kamarády, sponzory?

S touto institucí (tedy ne “institutem”) nesouhlasím; dal bych přednost spolehlivé a nezávislé justici, která nemusí být opravována ideologicky zaměřenými jednotlivci. Pokud tato instituce existuje, je prostě odrazem nedůvěry v daný justiční system. Četnost udělování “milostí” je v takovém případě irelevantní. I tak by to něměl být prezident, ale Rada nezávislých odborníků, která výsledky nespolehlivé justiční instituce prověřuje.

Jak často budete vetovat zákony? Budete se snažit prosadit tímto způsobem i svůj pohled na jednotlivá témata schvalována parlamentem?

Četnost vetování zákonů je irelevantní. Důležitá je kvalita zákonů. Tady tak často, jak často je třeba k ochraně veřejnosti a státu před ideologicky a lobbisticky deformovanými “zákony”.

Jaký je Váš postoj k USA, Číně, Rusku? Jak by měla vypadat česká zahraniční politika ve vztahu k těmto zemím?

Zahraniční politika by měla být v rukou odborníků, ne v rukou stranických poskoků a politických ideologů. Zahraniční politika se odvíjí od dlouhodobé strategie státu, ne od okamžitých nápadů a zmatených probuzení z dřímoty. Jde o životy nás všech. Výchozí obecnou koncepcí pro ČR ve vztahu ke zmíněným zemím je spolupráce, ne “spoluprátse”.

Jakým směrem by se měla orientovat česká ekonomika? Co proto ve své funkci hodláte podniknout?

Ve směru regionální i lokální autonomie a samosprávy, bez zbytečných ideologií a politických stran. Pro tohle hodlám podniknout všechno.

Jak by se podle Vás měla řešit demografická krize? Měli bychom nedostatek obyvatel řešit imigrací? Pokud ano, měli bychom si vybírat, tedy např. diskriminovat imigranty z islámských zemí, kteří nemají blízko k naší kultuře?

Demografickou krizi nelze řešit centrálně, ale pouze na úrovni regionů a lokalit, podle potřeb regionů a lokalit. Teprve z úspěchů na této úrovni se dá odvíjet úspěch celku. Stejně tak ani kultura není centrální na ministerstvu, ale pouze regionální a místní.

Nakolik si myslíte, že by měly mezinárodní organizace (OSN, NATO, jednotlivé vlády) zasahovat do záležitostí cizích států? Kdy to podle Vás je, a kdy není přijatelné?

Především EU by měla přestat zasahovat do záležitostí jednotlivých států. Unie může být jen tak silná, jak silné jsou její složky. Zadlužování a ochuzování „složek” je nežádoucí intervencí. Prokázaná genocida v jakékoliv zemi musí být vždy předmětem intervence světového společenství národů; vnitřní politické a náboženské rozbroje nikoliv.

Jako reprezentant České republiky, jaká je podle Vás optimální míra politické korektnosti?

Politická korektnost musí být nahrazena tradičním slušným, moudrým a citlivým chováním – a to v co nejvyšší míře. Politická korektnost nesmí interferovat s neideologickou pravdou a upřímností. Jen tak lze pro ČR znovuzískat ve světě respekt.

Jak se postavíte k pronásledování křesťanů ve světě, zj. v islámských zemích? Je to podle Vás dobře, nebo budete v této věci podnikat nějaké kroky?

Pronásledování křesťanů, stejně jako muslimů, je popřením náboženské tolerance a respektu. Náboženská tolerance a oddělení církví od státu jsou úhelnými kameny civilizovaných společností. Efektivní prezident by neměl být politický ideolog ani náboženský demagog, aby mohl ideologickou nezávislost a náboženskou toleranci úspěšně propagovat a prosazovat. Osobně považuji zabití ve jménu náboženství za morálně odpuzující, z jakýchkoliv revanšistických důvodů.

Uvědomujete si, že nejste pouhými kladeči věnců, že máte reálné pravomoci a za svá rozhodnutí a vyjádření ponesete reálnou politickou odpovědnost?

Reálné pravomoci je třeba realizovat, zatím neexistují a prezident nemůže svůj národ efektivně ochránit před zvůlí politických stran. Reálná odpovědnost vzniká jen z vůle veřejnosti a „tvorby” vlastních kandidátů, nejen z volby omezené skupinky kandidátů, „předhozených” lidem politickými a finančními zájmy.
Velmi poučné je v této věci citovat Karla Čapka (z r. 1925):
„Ponižuje nás nedůstojnost parlamentu, který i státní nezbytnosti vyřizuje stranickým handlem, ponižuje nás parlamentní systém, v němž bez hrubé a honorované majority by potřeby státu nebyly uhájeny. Ponižuje a skličuje nás přízemnost politického jednání, co jde vysoko nad domácí zájmy stran, je politickým exponentům tak lhostejno, jako chalupníkovi aviatika. Ponižuje nás samozřejmost, se kterou političtí machři přijímají fakt, že stát je odevzdán stranám k exploataci. Ponižuje nás osobní úroveň mnohých, z nichž strany učinily vladaře nad věcmi národa. Ponižuje nás forma i duch politiky, jež vládne pomocí nečistých kompromisů mezi bezohlednými zájmy… Jsme-li nespokojeni, volá se na nás: Pracujte ve stranách! NE; je-li nám čeho třeba, tedy je to pracovat proti stranám, proti vládě stran, proti hlasovací mašinérii, proti inkompetenci, proti politice za zavřenými dveřmi, proti všemohoucnosti výkonných výborů, proti našemu ponížení, proti úpadku demokracie.“        
Jak výrazně se dnešní volební veřejnost v ČR odchýlila od čapkovských hodnot a ideálů!

Odpovědi na důležitá témata: Jan Šinágl

Další uchazeč o funkci prezidenta, nezávislý publicista a angažovaný občan Jan Šinágl, odpověděl na mé otázky, které zasílám všem veřejně deklarovaným uchazečům o tuto funkci a následně je zveřejňuji nejen na svém blogu, ale také zasílám redakcím českých médií.

1) Jaký je Váš postoj k Evropské unii? Měli bychom jít cestou větší integrace a federalizace, nebo naopak? A jak? Jste spíše eurofederalistou, eurorealistou, euroskeptikem či přímo euronihilistou?

Evropa může mít budoucnost jen na federální bázi a principu soutěživosti. Méně schopným je třeba pomáhat, aby si sami pomohli a ne aby žili z práce schopnějších a nebyli nuceni být lepšími a schopnějšími. Člověk se může cítit jako Evropan, ale nesmí to jít na úkor zdravé národní hrdosti, udržení zvyků, tradic, zvláštností a odlišností, které dělají země a národy silnými a tím i mezinárodní společenství ke kterým patří.

 

2) Jaký je Váš postoj ke zřízení globální vlády? Byli byste ochotni v zájmu údajné záchrany planety přistoupit i na zeleně-socialistickou totalitu? Jak by měla vůbec globální spolupráce probíhat? Mělo by být spíše globální vládnutí, nebo naopak pouze globální spolupráce nezávislých a suverénních států?
Jakákoliv globalizace přináší značná rizika, která i na pohled potřebné záměry zpochybňují, znemožňují a jsou zneužívány. Řešení globálních problémů je ve skutečnosti otázkou místních kompetencí a pravomocí s výjimkou méně vyspělých zemí, kdy určujícím prvkem je zdravý rozum, návrat morálky a duchovních hodnot. Příliš „zeleně-socialistické totality“ může být kontraproduktivní a působit proti realizaci jinak jistě chvályhodných myšlenek a cílů.

 

3) Co Vy a ESM (Evropský stabilizační mechanismus)? Vetovali byste jej? Jak se vůbec stavíte k řešení evropské dluhové krize?
Od roku 1971 se objem finančních prostředků zvýšil 40x! Na dluh nelze věčně žít. Donekonečna stabilizovat dluh dalším dluhem je cesta do pekla a nemůže dopadnout dobře.

 

4) Koho byste jmenovali do rady České národní banky? (Pokud ne jména, pak alespoň typově či ideově – ekonomy jaké ekonomické školy?)
Pochopitelně ty nejlepší odborníky, se zahraniční praxí, nezpochybnitelnou minulostí, pevným charakterem a bez politických vazeb.

 

5) Koho byste jmenovali do čela Ústavního soudu? Nejvyššího soudu? Nejvyššího kontrolního úřadu? Byl by Váš výběr lidí do čela veřejných univerzit ovlivněn ideově?
Viz bod 4. U takovýchto nezávislých institucí je jakákoliv ideologická závislost nemyslitelná, mají-li tyto významné instituce plně sloužit svému účelu.

 

6) Jak často se chystáte udělovat milosti? Souhlasíte vůbec s tímto institutem? Budete jej brát jako obchod pro své kamarády, sponzory?
Institut presidentské milosti je potřebný, koriguje justiční omyly. Jeho míra využitelnosti je dána osobností a charakterem presidenta. Jeho častost nelze předem určovat. Komunisté po nástupu k moci ihned vyměnili soudce. V listopadu 89 jsme komunistické soudnictví přebrali. Na otřesné kvalitě práce české justice to zanechalo a stále zanechává stopy, kdy alespoň presidentská milost může napravit ty nejhorší případy nespravedlnosti a justiční zlovůle, kterých bohužel není vůbec málo. Mnohé jsou mnou zvukově zadokumentovány z veřejných soudních jednání.

 

7) Jak často budete vetovat zákony? Budete se snažit prosadit tímto způsobem i svůj pohled na jednotlivá témata schvalována parlamentem?
To není otázkou častosti vetování, ale racionální úvahy zda je zákon dobrý či ne, zda pomáhá, nebo dokonce škodí.

 

8) Jaký je Váš postoj k USA, Číně, Rusku? Jak by měla vypadat česká zahraniční politika ve vztahu k těmto zemím?
Vzhledem k hospodářské síle naší země i jejímu současnému stavu a velmi špatné pověsti (velká korupce, nefunkčnost policie a justice), jsme malými pány, než abychom něco skutečně mohli ovlivňovat a určovat, tím méně ve vztahu k velkým zemím a tzv. velké politice. Můžeme se jen snažit udržovat maximální míru nezávislosti a pečovat o dobré vztahy s vyspělými demokratickými zeměmi ve všech rovinách. To bude odviset od míry, s jakou se dokážeme vypořádat s obrovitou korupcí a efektivní funkcí správy země, tedy i potřebné změny velmi pokleslé politické kultury, pokud lze o ni ještě lze vůbec mluvit.

 

9) Jakým směrem by se měla orientovat česká ekonomika? Co proto ve své funkci hodláte podniknout?
Omezovat „montovny“, sklady, vývoz surovin a polotovarů, podporovat malé střední podnikatele, inovace, výzkum, vývoj, výchovu, vzdělání a turismus, který má velký potenciál do budoucna – viz příklad Rakouska. President, vzhledem ke svým omezeným pravomocem, může iniciovat pouze veřejnou diskusi, přinášet témata,  nové impulsy do veřejného života, usilovat o probuzení společnosti z nebezpečné letargie, odevzdanosti a pasivity.

 

10) Jak by se podle Vás měla řešit demografická krize? Měli bychom nedostatek obyvatel řešit imigrací? Pokud ano, měli bychom si vybírat, tedy např. diskriminovat imigranty z islámských zemí, kteří nemají blízko k naší kultuře?
Obávám se, že tento problém už překročil hranici možné, rozumné regulace a stává se stále více nepřehledným,  nezvladatelným a o to více nebezpečným. Můžeme jen doufat, že nedojde k řešením o kterých jsme si mysleli, že už jsou dávnou minulostí, tedy válkám, resp. další velké válce.

 

11) Nakolik si myslíte, že by měly mezinárodní organizace (OSN, NATO, jednotlivé vlády) zasahovat do záležitostí cizích států? Kdy to podle Vás je, a kdy není přijatelné?
Nelze teoretizovat, je to vždy otázka konkrétního rozhodnutí se všemi souvisejícími aspekty. Jde-li o masivní porušování základních lidských práv, násilí na nevinných, potom je použití síly na místě, pokud předtím selhaly jiné prostředky, mechanismy a hrozí další, nekontrolovatelná eskalace.

 

12) Jako reprezentant České republiky, jaká je podle Vás optimální míra politické korektnosti?
Věci je třeba nazývat a popisovat pravdivě, respektovat rovnost občanů před zákonem, Listinu základních práv a svobod a práva národů a národnostních menšin. Jakákoliv manipulace s pravdou se může vyplatit krátkodobě, ale ne trvale.

 

13) Jak se postavíte k pronásledování křesťanů ve světě, zj. v islámských zemích? Je to podle Vás dobře, nebo budete v této věci podnikat nějaké kroky?
V Ústavě je zakotveno právo na svobodu vyznání, tedy i povinnost toto právo hájit dostupnými prostředky a silami pokud jedno druhé nerespektuje, ohrožuje a likviduje.

 

14) Uvědomujete si, že nejste pouhými kladeči věnců, že máte reálné pravomoci a za svá rozhodnutí a vyjádření ponesete reálnou politickou odpovědnost?
President nemá mnoho významných pravomocí, to ovšem neznamená, že nemá žádnou, nebo malou odpovědnost. Jeho odpovědnost je značná, především v mravní rovině. Nedokáže-li v ní obstát, selže-li, měl by vždy a samozřejmě odstoupit ze své funkce. Volba presidenta by měla být volbou především mravní, tak jako se tomu nedávno stalo ve SRN volbou Joachima Gaucka.

Odpovědi na důležitá témata: Martin Fafejta

Sociolog Univerzity Palackého v Olomouci Martin Fafejta, který svou kandidaturu na funkci prezidenta ohlásil na počátku srpna na svém profilu na Facebooku, je sedmým uchazečem, který odpověděl na níže položené otázky.

Jaký je Váš postoj k Evropské unii? Měli bychom jít cestou větší integrace a federalizace, nebo naopak? A jak? Jste spíše eurofederalistou, eurorealistou, euroskeptikem či přímo euronihilistou?

Osobně se domnívám, že z geopolitického hlediska se Evropa musí sjednocovat, nemá-li se její role ve světě naprosto marginalizovat. Jsem příznivcem, takového federálního modelu, kde mají silnou roli jednotlivé národy a státy – modelem zastoupení by mohl být americký kongres, kde je v senátu zastoupen každý americký stát dvěma zástupci bez ohledu na velikost státu. Zároveň je nutno vytvořit centrální vládu s jasnými pravomocemi.

Jaký je Váš postoj ke zřízení globální vlády? Byli byste ochotni v zájmu údajné záchrany planety přistoupit i na zeleně-socialistickou totalitu? Jak by měla vůbec globální spolupráce probíhat? Mělo by být spíše globální vládnutí, nebo naopak pouze globální spolupráce nezávislých a suverénních států?

V současné geopolitické situaci je zřízení globální vlády nemožné, ať by byla totalitní nebo jakákoli jiná. Ať chceme či nechceme (a já chci), tak nám nezbývá než spoléhat na globální spolupráci nezávislých a suverénních států.

Co Vy a ESM (Evropský stabilizační mechanismus)? Vetovali byste jej? Jak se vůbec stavíte k řešení evropské dluhové krize?

Vzhledem ke svému vzdělání bych pro hledání odpovědi na tuto otázku vytvořil grémium odborníků ze všech stran názorového spektra.

Koho byste jmenovali do rady České národní banky? (Pokud ne jména, pak alespoň typově či ideově – ekonomy jaké ekonomické školy?)

V ČNB by měli být zastoupeni odborníci z různých ekonomických škol. I když já sám se považuji za ekonomického liberála, takže bych patrně (možná i nevědomky) dával přednost odborníkům s pravicovějšími názory.

Koho byste jmenovali do čela Ústavního soudu? Nejvyššího soudu? Nejvyššího kontrolního úřadu? Byl by Váš výběr lidí do čela veřejných univerzit ovlivněn ideově?

V čele těchto institucí by měli být lidé schopní nezávislého rozhodování na mocenských a politických tlacích. Nemá smysl teď mluvit o konkrétních jménech, ale sám za sebe mohu říci, že jsem nikdy nesouhlasil s tím, jak k soudním institucím přistupoval Václav Klaus. Kupříkladu do Ústavního soudu bych navrhoval soudce, o kterých bych byl přesvědčen, že jsou schopni rozhodovat bez ohledu na vůli mocných a dalším kritériem by pro mě byl pevný a jasně prokazatelný postoj k lidským právům. Na druhou stranu jsem si vědom, že prezident ČR sice jmenuje prezidenta NKÚ, ale až poté, co jej navrhne Poslanecká sněmovna, takže pravomoci prezidenta ČR jsou v tomto ohledu omezené. V případě veřejných vysokých škol jsem pro vysokou míru jejich autonomie. Vzhledem k tomu, že nový návrh vysokoškolského zákona, který dával prezidentovi nové pravomoci vůči vysokým školám, nebyl schválen, jsou pravomoci prezidenta v tomto ohledu poměrně nízké a já myslím, že to je dobře.

Jak často se chystáte udělovat milosti? Souhlasíte vůbec s tímto institutem? Budete jej brát jako obchod pro své kamarády, sponzory?

Institut milosti je v českém prostředí tradiční, a proto bych jej neměnil. Milosti bych uděloval především z humanitárních důvodů a to pouze u těch jedinců, kteří projevili dostatečnou míru lítosti nad svými činy a nehrozí u nich, že je zopakují. Doufám, že moji kamarádi a sponzoři nebudou páchat trestné činy (tak jako je nepáchali dosud), ale pokud už něco spáchají, myslím, že budou vědět, že si trest zaslouží a o milost ani nepožádají. Tímto je o to i žádám.

Jak často budete vetovat zákony? Budete se snažit prosadit tímto způsobem i svůj pohled na jednotlivá témata schvalována parlamentem?

Prezident má využívat veto jen v krajních případech, kdy je přesvědčen, že litera či duch schváleného zákona by vedla ke zhoršení kvality života v ČR především s ohledem na lidská práva a svobodu slova.

Jaký je Váš postoj k USA, Číně, Rusku? Jak by měla vypadat česká zahraniční politika ve vztahu k těmto zemím?

K Číně a Rusku mám jakožto k autoritativním režimům velmi skeptický postoj. Rozhodně by ve vztahu k nim neměly převažovat ekonomické zájmy nad kritikou jejich postoje k lidským právům a svobodě slova. USA považuji coby kolébku liberální demokracie za přirozeného spojence ČR.

Jakým směrem by se měla orientovat česká ekonomika? Co proto ve své funkci hodláte podniknout?

Možnosti prezidenta přímo ovlivňovat českou ekonomiku nejsou příliš vysoké. Jak jsem již řekl, osobně se považuji za ekonomického liberála a takto bych se i stavěl k ekonomickým otázkám.

Jak by se podle Vás měla řešit demografická krize? Měli bychom nedostatek obyvatel řešit imigrací? Pokud ano, měli bychom si vybírat, tedy např. diskriminovat imigranty z islámských zemí, kteří nemají blízko k naší kultuře?

Jedním z řešení demografické krize je zvýšení odchodu do důchodu. Při současném stavu veřejného zdraví dnes odcházejí do důchodu lidé zdraví, schopní pracovat, velmi zkušení, jejichž schopnosti přicházejí odchodem do důchodu vniveč.  Nemá smysl provádět nějaké finanční pobídky pro zvýšení porodnosti, pouze se tím vytvářejí populační vlny, kdy v pár letech porodnost stoupne, aby zase klesla na původní úroveň. Tyto vlny pak způsobují problémy např. ve školství. Imigrace se nijak nebojím, je-li to imigrace za prací. Výzkumy všude ve světě ukazují, že pracující imigranti jsou pro ekonomiku cílové země přínosem. Plošně diskriminovat imigranty na základě toho, ze které kultury přicházejí, je nespravedlivé. Takto bychom mohli docílit stavu, kdy budeme odmítat jedince, kteří byli ve svých zemích diskriminováni právě proto, že se s tamější kulturou nesouhlasili a kupříkladu bychom odmítali i ty muslimy, kteří se k oficiálnímu Islámu staví kriticky.

Nakolik si myslíte, že by měly mezinárodní organizace (OSN, NATO, jednotlivé vlády) zasahovat do záležitostí cizích států? Kdy to podle Vás je, a kdy není přijatelné?

Současný stav je podle mého názoru nastaven realisticky. I když nastávají situace, kdy se nezasahuje tam, kde to třeba je, a ne tam, kde to třeba není, těžko lze za stávající situace vytvořit lepší systém.  Kritériem pro zásah je dle mého názoru situace, kdy skupiny, které jsou u moci, ohrožují na životě část populace své vlastní země.

Jako reprezentant České republiky, jaká je podle Vás optimální míra politické korektnosti?

S politickou korektností souhlasím v její původní podobě, kdy v ní šlo o odstranění výrazů, které měli pejorativní nádech (např. americké negro nebo české cikán) – to je podle mého názoru otázka slušného chování vůči druhým lidem. Pokud politická korektnost znemožňuje jakoukoli kritiku druhých lidí, jsem jejím odpůrcem.

Jak se postavíte k pronásledování křesťanů ve světě, zj. v islámských zemích? Je to podle Vás dobře, nebo budete v této věci podnikat nějaké kroky?

Nechápu, proč bych si měl myslet, že je dobré pronásledovat křesťany v muslimských zemích. Je nutno kritizovat pronásledování jakýchkoliv menšin. ČR se tradičně angažuje při kritice porušování lidských práv v (post)totalitních zemích jako je Kuba a Bělorusko. V případě Kuby jde někdy i proti míněné valné části EU. Ač ČR patří mezi státy s nejnižší mírou religiozity, rozhodně by se měla zasazovat i proti diskriminaci křesťanů.

Uvědomujete si, že nejste pouhými kladeči věnců, že máte reálné pravomoci a za svá rozhodnutí a vyjádření ponesete reálnou politickou odpovědnost?

Uvědomuji, i když se domnívám, že role prezidenta se v české společnosti dlouhodobě přeceňuje.