Další uchazeč o funkci prezidenta, nezávislý publicista a angažovaný občan Jan Šinágl, odpověděl na mé otázky, které zasílám všem veřejně deklarovaným uchazečům o tuto funkci a následně je zveřejňuji nejen na svém blogu, ale také zasílám redakcím českých médií.
1) Jaký je Váš postoj k Evropské unii? Měli bychom jít cestou větší integrace a federalizace, nebo naopak? A jak? Jste spíše eurofederalistou, eurorealistou, euroskeptikem či přímo euronihilistou?
Evropa může mít budoucnost jen na federální bázi a principu soutěživosti. Méně schopným je třeba pomáhat, aby si sami pomohli a ne aby žili z práce schopnějších a nebyli nuceni být lepšími a schopnějšími. Člověk se může cítit jako Evropan, ale nesmí to jít na úkor zdravé národní hrdosti, udržení zvyků, tradic, zvláštností a odlišností, které dělají země a národy silnými a tím i mezinárodní společenství ke kterým patří.
2) Jaký je Váš postoj ke zřízení globální vlády? Byli byste ochotni v zájmu údajné záchrany planety přistoupit i na zeleně-socialistickou totalitu? Jak by měla vůbec globální spolupráce probíhat? Mělo by být spíše globální vládnutí, nebo naopak pouze globální spolupráce nezávislých a suverénních států?
Jakákoliv globalizace přináší značná rizika, která i na pohled potřebné záměry zpochybňují, znemožňují a jsou zneužívány. Řešení globálních problémů je ve skutečnosti otázkou místních kompetencí a pravomocí s výjimkou méně vyspělých zemí, kdy určujícím prvkem je zdravý rozum, návrat morálky a duchovních hodnot. Příliš „zeleně-socialistické totality“ může být kontraproduktivní a působit proti realizaci jinak jistě chvályhodných myšlenek a cílů.
3) Co Vy a ESM (Evropský stabilizační mechanismus)? Vetovali byste jej? Jak se vůbec stavíte k řešení evropské dluhové krize?
Od roku 1971 se objem finančních prostředků zvýšil 40x! Na dluh nelze věčně žít. Donekonečna stabilizovat dluh dalším dluhem je cesta do pekla a nemůže dopadnout dobře.
4) Koho byste jmenovali do rady České národní banky? (Pokud ne jména, pak alespoň typově či ideově – ekonomy jaké ekonomické školy?)
Pochopitelně ty nejlepší odborníky, se zahraniční praxí, nezpochybnitelnou minulostí, pevným charakterem a bez politických vazeb.
5) Koho byste jmenovali do čela Ústavního soudu? Nejvyššího soudu? Nejvyššího kontrolního úřadu? Byl by Váš výběr lidí do čela veřejných univerzit ovlivněn ideově?
Viz bod 4. U takovýchto nezávislých institucí je jakákoliv ideologická závislost nemyslitelná, mají-li tyto významné instituce plně sloužit svému účelu.
6) Jak často se chystáte udělovat milosti? Souhlasíte vůbec s tímto institutem? Budete jej brát jako obchod pro své kamarády, sponzory?
Institut presidentské milosti je potřebný, koriguje justiční omyly. Jeho míra využitelnosti je dána osobností a charakterem presidenta. Jeho častost nelze předem určovat. Komunisté po nástupu k moci ihned vyměnili soudce. V listopadu 89 jsme komunistické soudnictví přebrali. Na otřesné kvalitě práce české justice to zanechalo a stále zanechává stopy, kdy alespoň presidentská milost může napravit ty nejhorší případy nespravedlnosti a justiční zlovůle, kterých bohužel není vůbec málo. Mnohé jsou mnou zvukově zadokumentovány z veřejných soudních jednání.
7) Jak často budete vetovat zákony? Budete se snažit prosadit tímto způsobem i svůj pohled na jednotlivá témata schvalována parlamentem?
To není otázkou častosti vetování, ale racionální úvahy zda je zákon dobrý či ne, zda pomáhá, nebo dokonce škodí.
8) Jaký je Váš postoj k USA, Číně, Rusku? Jak by měla vypadat česká zahraniční politika ve vztahu k těmto zemím?
Vzhledem k hospodářské síle naší země i jejímu současnému stavu a velmi špatné pověsti (velká korupce, nefunkčnost policie a justice), jsme malými pány, než abychom něco skutečně mohli ovlivňovat a určovat, tím méně ve vztahu k velkým zemím a tzv. velké politice. Můžeme se jen snažit udržovat maximální míru nezávislosti a pečovat o dobré vztahy s vyspělými demokratickými zeměmi ve všech rovinách. To bude odviset od míry, s jakou se dokážeme vypořádat s obrovitou korupcí a efektivní funkcí správy země, tedy i potřebné změny velmi pokleslé politické kultury, pokud lze o ni ještě lze vůbec mluvit.
9) Jakým směrem by se měla orientovat česká ekonomika? Co proto ve své funkci hodláte podniknout?
Omezovat „montovny“, sklady, vývoz surovin a polotovarů, podporovat malé střední podnikatele, inovace, výzkum, vývoj, výchovu, vzdělání a turismus, který má velký potenciál do budoucna – viz příklad Rakouska. President, vzhledem ke svým omezeným pravomocem, může iniciovat pouze veřejnou diskusi, přinášet témata, nové impulsy do veřejného života, usilovat o probuzení společnosti z nebezpečné letargie, odevzdanosti a pasivity.
10) Jak by se podle Vás měla řešit demografická krize? Měli bychom nedostatek obyvatel řešit imigrací? Pokud ano, měli bychom si vybírat, tedy např. diskriminovat imigranty z islámských zemí, kteří nemají blízko k naší kultuře?
Obávám se, že tento problém už překročil hranici možné, rozumné regulace a stává se stále více nepřehledným, nezvladatelným a o to více nebezpečným. Můžeme jen doufat, že nedojde k řešením o kterých jsme si mysleli, že už jsou dávnou minulostí, tedy válkám, resp. další velké válce.
11) Nakolik si myslíte, že by měly mezinárodní organizace (OSN, NATO, jednotlivé vlády) zasahovat do záležitostí cizích států? Kdy to podle Vás je, a kdy není přijatelné?
Nelze teoretizovat, je to vždy otázka konkrétního rozhodnutí se všemi souvisejícími aspekty. Jde-li o masivní porušování základních lidských práv, násilí na nevinných, potom je použití síly na místě, pokud předtím selhaly jiné prostředky, mechanismy a hrozí další, nekontrolovatelná eskalace.
12) Jako reprezentant České republiky, jaká je podle Vás optimální míra politické korektnosti?
Věci je třeba nazývat a popisovat pravdivě, respektovat rovnost občanů před zákonem, Listinu základních práv a svobod a práva národů a národnostních menšin. Jakákoliv manipulace s pravdou se může vyplatit krátkodobě, ale ne trvale.
13) Jak se postavíte k pronásledování křesťanů ve světě, zj. v islámských zemích? Je to podle Vás dobře, nebo budete v této věci podnikat nějaké kroky?
V Ústavě je zakotveno právo na svobodu vyznání, tedy i povinnost toto právo hájit dostupnými prostředky a silami pokud jedno druhé nerespektuje, ohrožuje a likviduje.
14) Uvědomujete si, že nejste pouhými kladeči věnců, že máte reálné pravomoci a za svá rozhodnutí a vyjádření ponesete reálnou politickou odpovědnost?
President nemá mnoho významných pravomocí, to ovšem neznamená, že nemá žádnou, nebo malou odpovědnost. Jeho odpovědnost je značná, především v mravní rovině. Nedokáže-li v ní obstát, selže-li, měl by vždy a samozřejmě odstoupit ze své funkce. Volba presidenta by měla být volbou především mravní, tak jako se tomu nedávno stalo ve SRN volbou Joachima Gaucka.