Sociolog Univerzity Palackého v Olomouci Martin Fafejta, který svou kandidaturu na funkci prezidenta ohlásil na počátku srpna na svém profilu na Facebooku, je sedmým uchazečem, který odpověděl na níže položené otázky.
Jaký je Váš postoj k Evropské unii? Měli bychom jít cestou větší integrace a federalizace, nebo naopak? A jak? Jste spíše eurofederalistou, eurorealistou, euroskeptikem či přímo euronihilistou?
Osobně se domnívám, že z geopolitického hlediska se Evropa musí sjednocovat, nemá-li se její role ve světě naprosto marginalizovat. Jsem příznivcem, takového federálního modelu, kde mají silnou roli jednotlivé národy a státy – modelem zastoupení by mohl být americký kongres, kde je v senátu zastoupen každý americký stát dvěma zástupci bez ohledu na velikost státu. Zároveň je nutno vytvořit centrální vládu s jasnými pravomocemi.
Jaký je Váš postoj ke zřízení globální vlády? Byli byste ochotni v zájmu údajné záchrany planety přistoupit i na zeleně-socialistickou totalitu? Jak by měla vůbec globální spolupráce probíhat? Mělo by být spíše globální vládnutí, nebo naopak pouze globální spolupráce nezávislých a suverénních států?
V současné geopolitické situaci je zřízení globální vlády nemožné, ať by byla totalitní nebo jakákoli jiná. Ať chceme či nechceme (a já chci), tak nám nezbývá než spoléhat na globální spolupráci nezávislých a suverénních států.
Co Vy a ESM (Evropský stabilizační mechanismus)? Vetovali byste jej? Jak se vůbec stavíte k řešení evropské dluhové krize?
Vzhledem ke svému vzdělání bych pro hledání odpovědi na tuto otázku vytvořil grémium odborníků ze všech stran názorového spektra.
Koho byste jmenovali do rady České národní banky? (Pokud ne jména, pak alespoň typově či ideově – ekonomy jaké ekonomické školy?)
V ČNB by měli být zastoupeni odborníci z různých ekonomických škol. I když já sám se považuji za ekonomického liberála, takže bych patrně (možná i nevědomky) dával přednost odborníkům s pravicovějšími názory.
Koho byste jmenovali do čela Ústavního soudu? Nejvyššího soudu? Nejvyššího kontrolního úřadu? Byl by Váš výběr lidí do čela veřejných univerzit ovlivněn ideově?
V čele těchto institucí by měli být lidé schopní nezávislého rozhodování na mocenských a politických tlacích. Nemá smysl teď mluvit o konkrétních jménech, ale sám za sebe mohu říci, že jsem nikdy nesouhlasil s tím, jak k soudním institucím přistupoval Václav Klaus. Kupříkladu do Ústavního soudu bych navrhoval soudce, o kterých bych byl přesvědčen, že jsou schopni rozhodovat bez ohledu na vůli mocných a dalším kritériem by pro mě byl pevný a jasně prokazatelný postoj k lidským právům. Na druhou stranu jsem si vědom, že prezident ČR sice jmenuje prezidenta NKÚ, ale až poté, co jej navrhne Poslanecká sněmovna, takže pravomoci prezidenta ČR jsou v tomto ohledu omezené. V případě veřejných vysokých škol jsem pro vysokou míru jejich autonomie. Vzhledem k tomu, že nový návrh vysokoškolského zákona, který dával prezidentovi nové pravomoci vůči vysokým školám, nebyl schválen, jsou pravomoci prezidenta v tomto ohledu poměrně nízké a já myslím, že to je dobře.
Jak často se chystáte udělovat milosti? Souhlasíte vůbec s tímto institutem? Budete jej brát jako obchod pro své kamarády, sponzory?
Institut milosti je v českém prostředí tradiční, a proto bych jej neměnil. Milosti bych uděloval především z humanitárních důvodů a to pouze u těch jedinců, kteří projevili dostatečnou míru lítosti nad svými činy a nehrozí u nich, že je zopakují. Doufám, že moji kamarádi a sponzoři nebudou páchat trestné činy (tak jako je nepáchali dosud), ale pokud už něco spáchají, myslím, že budou vědět, že si trest zaslouží a o milost ani nepožádají. Tímto je o to i žádám.
Jak často budete vetovat zákony? Budete se snažit prosadit tímto způsobem i svůj pohled na jednotlivá témata schvalována parlamentem?
Prezident má využívat veto jen v krajních případech, kdy je přesvědčen, že litera či duch schváleného zákona by vedla ke zhoršení kvality života v ČR především s ohledem na lidská práva a svobodu slova.
Jaký je Váš postoj k USA, Číně, Rusku? Jak by měla vypadat česká zahraniční politika ve vztahu k těmto zemím?
K Číně a Rusku mám jakožto k autoritativním režimům velmi skeptický postoj. Rozhodně by ve vztahu k nim neměly převažovat ekonomické zájmy nad kritikou jejich postoje k lidským právům a svobodě slova. USA považuji coby kolébku liberální demokracie za přirozeného spojence ČR.
Jakým směrem by se měla orientovat česká ekonomika? Co proto ve své funkci hodláte podniknout?
Možnosti prezidenta přímo ovlivňovat českou ekonomiku nejsou příliš vysoké. Jak jsem již řekl, osobně se považuji za ekonomického liberála a takto bych se i stavěl k ekonomickým otázkám.
Jak by se podle Vás měla řešit demografická krize? Měli bychom nedostatek obyvatel řešit imigrací? Pokud ano, měli bychom si vybírat, tedy např. diskriminovat imigranty z islámských zemí, kteří nemají blízko k naší kultuře?
Jedním z řešení demografické krize je zvýšení odchodu do důchodu. Při současném stavu veřejného zdraví dnes odcházejí do důchodu lidé zdraví, schopní pracovat, velmi zkušení, jejichž schopnosti přicházejí odchodem do důchodu vniveč. Nemá smysl provádět nějaké finanční pobídky pro zvýšení porodnosti, pouze se tím vytvářejí populační vlny, kdy v pár letech porodnost stoupne, aby zase klesla na původní úroveň. Tyto vlny pak způsobují problémy např. ve školství. Imigrace se nijak nebojím, je-li to imigrace za prací. Výzkumy všude ve světě ukazují, že pracující imigranti jsou pro ekonomiku cílové země přínosem. Plošně diskriminovat imigranty na základě toho, ze které kultury přicházejí, je nespravedlivé. Takto bychom mohli docílit stavu, kdy budeme odmítat jedince, kteří byli ve svých zemích diskriminováni právě proto, že se s tamější kulturou nesouhlasili a kupříkladu bychom odmítali i ty muslimy, kteří se k oficiálnímu Islámu staví kriticky.
Nakolik si myslíte, že by měly mezinárodní organizace (OSN, NATO, jednotlivé vlády) zasahovat do záležitostí cizích států? Kdy to podle Vás je, a kdy není přijatelné?
Současný stav je podle mého názoru nastaven realisticky. I když nastávají situace, kdy se nezasahuje tam, kde to třeba je, a ne tam, kde to třeba není, těžko lze za stávající situace vytvořit lepší systém. Kritériem pro zásah je dle mého názoru situace, kdy skupiny, které jsou u moci, ohrožují na životě část populace své vlastní země.
Jako reprezentant České republiky, jaká je podle Vás optimální míra politické korektnosti?
S politickou korektností souhlasím v její původní podobě, kdy v ní šlo o odstranění výrazů, které měli pejorativní nádech (např. americké negro nebo české cikán) – to je podle mého názoru otázka slušného chování vůči druhým lidem. Pokud politická korektnost znemožňuje jakoukoli kritiku druhých lidí, jsem jejím odpůrcem.
Jak se postavíte k pronásledování křesťanů ve světě, zj. v islámských zemích? Je to podle Vás dobře, nebo budete v této věci podnikat nějaké kroky?
Nechápu, proč bych si měl myslet, že je dobré pronásledovat křesťany v muslimských zemích. Je nutno kritizovat pronásledování jakýchkoliv menšin. ČR se tradičně angažuje při kritice porušování lidských práv v (post)totalitních zemích jako je Kuba a Bělorusko. V případě Kuby jde někdy i proti míněné valné části EU. Ač ČR patří mezi státy s nejnižší mírou religiozity, rozhodně by se měla zasazovat i proti diskriminaci křesťanů.
Uvědomujete si, že nejste pouhými kladeči věnců, že máte reálné pravomoci a za svá rozhodnutí a vyjádření ponesete reálnou politickou odpovědnost?
Uvědomuji, i když se domnívám, že role prezidenta se v české společnosti dlouhodobě přeceňuje.
