Trump – Mirek Návrat

Do demokratických primárek vnesl vzruch starosta Pete

Demokratické primárky v USA slibují jednu z nejrozmanitějších a nejnapínavějších soutěží za poslední půlstoletí. Ozvláštňuje je i nečekaně úspěšný starosta města South Bend v Indianě Pete Buttigieg. Co stojí za jeho vzestupem?

Vystudoval Harvard i Oxford, mluví sedmi cizími jazyky, sloužil v Afghánistánu, pozvedl zdevastované město, je z nové generace. K tomu je slušný, klidný, kultivovaný a nemá žádné škraloupy z minula. Je silně věřící a spořádaný rodinný typ, který má sympatického manžela. A kromě toho, že by byl ve funkci prezidenta prvním otevřeně přiznaným gayem, byl by i prezidentem dosud nejmladším.

Pete Buttigieg. Tohle jméno si zapamatujte. Pokud ho tedy dokážete vyslovit. Na svém Instagramu nám starosta Pete poskytl takovou pomůcku – Boot-edge-edge, tedy česky přibližně jako – Pít Budedžedž. Čím je ale tento sedmatřicetiletý starosta stotisícového města South Bend v Indianě, tedy na americkém Středozápadě, tak výjimečný? Proč nyní roste jeho popularita? A v čem se liší od svých stranických oponentů i od samého Trumpa?

Tak především, je jeho úplný opak. Je mimořádně inteligentní a vzdělaný. Má umírněné a slušné vystupování. Je z úplně jiné generace a má zcela jinou mentalitu. Sice zatím nebyl ještě ani guvernérem či senátorem, ale už teď má více politických zkušeností z volené funkce než prezident, a z exekutivní dokonce více než současný viceprezident.

Zatímco současný prezident se svému povinném odvodu vyhnul, Pete dobrovolně sloužil v námořnictvu i v Afghánistánu. A zatímco Trump má problém i s angličtinou, tak Pete se k šesti dalším jazykům naučil i norsky jen proto, aby si mohl přečíst i ostatní knihy svého oblíbeného autora, které zatím nebyly přeloženy do angličtiny.

Kromě toho hraje na kytaru a klavír a účinkuje i jako hostující klavírní sólista v symfonickém orchestru. Se svým manželem se vzali v kostele a žijí ve čtvrti, v níž Pete kdysi vyrůstal.

Za pozornost stojí i to, jakým způsobem si křesťanskou víru vykládá. Vidí ji jako starost o nejslabší mezi námi, jako pozvednutí nejzranitelnějších, jako starost o vězně, nemocné i cizince. Bibli vnímá jako poselství o lásce a pokoře a o tom, že jedinec staví Boha a druhé lidi nad sebe sama. Použil i výraz křesťanská levice oproti tak zvané křesťanské pravici, která dle něj naopak spíše ubližuje druhým lidem, například těm s homosexuální orientací, tím, že je odsuzuje a vylučuje ze společnosti.

Za nejdůležitější politické hodnoty považuje svobodu, demokracii a bezpečnost. Tvrdí, že právě pojem svobody (freedom) si přivlastnili republikáni, ale ti jej chápou pouze jako svobodu od vlády (státu). Jenže naši svobodu může omezovat plno dalších lidí, třeba naši sousedi nebo velké korporace. A takovou svobodu je taky důležité chránit. Oproti Trumpovi pak klade důraz na to, že je třeba dívat se dopředu, protože svět se mění, a není možné hledat řešení současných problémů v minulosti.

Co stojí za jeho rostoucí popularitou?
Osobně si myslím, že je to především jeho slušnost a autenticita. Na nic si nehraje. Působí inteligentně a rozumí tomu, proč spousta lidí minule volila Trumpa. Je schopen pojmenovat současné problémy a představit realistická řešení. A to vše doložit výsledky ve městě, kde byl už podruhé – naposledy s více než osmdesáti procenty – zvolen starostou.

Ale to není všechno. Pro spoustu lidí je až trošku návykové sledovat rozhovory s ním. Je to něco úplně jiného, než na co je Amerika zvyklá. Jako by po tom obrovském rozdělení dával naději na usmíření obou znepřátelených táborů. Jako by dokázal oslovit lidi na obou stranách. Navíc odpovídá jasně a stručně bez typických politických frází a bez patosu.

Stačilo několik vystoupení v celonárodních televizních pořadech a už se začal dostávat do povědomí široké veřejnosti. Sami si můžete udělat obrázek z vystoupení u Stephena Colberta, u Billa Mahera, když se na něj snažil tým Trevora Noaha něco vyhrabat, když byl v The View, když byl i se svým manželem u Ellen nebo si pustit Town Hall, pořádaný CNN.

Hodně mu taky pomohlo to, když se najednou v průzkumu v Iowě dostal na třetí místo hned za Joe Bidena a Bernieho Sanderse. Nyní už mu čísla rostou i v celonárodních průzkumech, dost možná jak z řad umírněných, tak z řad levicových demokratů. A když se podíváme do sekce komentářů pod jeho rozhovorem na Fox News, tak se zdá, že mu začínají fandit nejen nezávislí voliči, ale i umírnění republikáni či přímo bývalí voliči Trumpa.

Ukazuje to, že se v Americe díky němu zřejmě skutečně něco děje a snad i začíná měnit. Jako jeden z mála demokratů neodmítá vystupovat i na Fox News, což je dnes bohužel taková americká verze TV Barrandov. Díky tomu má lepší možnost oslovit i Trumpovy voliče. Naopak strana jako taková odmítla, aby Fox News pořádala jakoukoli její debatu.

Co vlastně prosazuje?
Netají se tím, že je progresivní kandidát, zároveň ale působí umírněně a realisticky. Na rozdíl od jiných hvězd současné Demokratické strany (Bernieho Sanderse, Alexandrie Ocasio-Cortezové či Rashidy Tlaibové), se nehlásí k tzv. demokratickému socialismu, ale raději používá termín demokratický kapitalismus. To i díky tomu, že má kromě všeho zkušenost i z práce v soukromém sektoru, což mu na rozdíl od jiných levicovějších politiků dalo možnost pochopit, jak důležité je správné fungování svobodného trhu a podpora podnikání.

Je pro univerzální zdravotní péči, avšak se zachováním soukromého pojištění. Je pro obnovení závazku k Pařížské klimatické dohodě i zastáncem tzv. Nového zeleného údělu. Je pro omezení trestu smrti, snížení trestů za drobnější kriminalitu v souvislosti s drogami a je pro bezpečný, regulovaný a legální prodej marihuany. Podporuje odbory a chce americkou demokracii chránit před velkými penězi v politice.

Nasazení amerických vojáků v Afghánistánu považuje za ospravedlnitelné, nicméně nyní by preferoval jejich stažení, a naopak by je ponechal v Sýrii. Izraele se zastává více než řada jeho stranických kolegů, byť kritizuje některá počínání tamní pravicové vlády. Také podporuje program DACA, který chrání děti, které se ocitly v pozici ilegálních imigrantů, a je kritikem současné agresivní imigrační politiky.

Je pro federální ochranu LGBT lidí vůči diskriminaci a je proti Trumpovu zákazu účasti transgender lidí v armádě. O jeho postojích v zahraniční politice toho sice zatím moc nevíme, ale vzhledem k jeho rozhledu a vzdělání se dá očekávat, že to horší než Trump patrně nebude.

V každém případě si ale o jeho politice můžeme udělat představu i z toho, co jako starosta prosazuje ve svém městě. Obnovuje zchátralé budovy a podporuje programy na oživení ekonomického růstu. Zároveň se zasazuje o větší bezpečnost na silnicích, opatření na zklidnění dopravy, rozšíření chodníků, přidání cyklopruhů, zavedení kruhových objezdů a zkrášlení veřejného prostoru.

Jaké má výhody oproti svým soupeřům?
Stejně jako další tři velcí favorité demokratických primárek, Biden, Sanders a O’Rourke, je bílým mužem. To ve straně, která se v současné éře zastává práv menšin, nemusí být úplně výhoda. Pete se od nich ale liší nejen tím, že je gay, ale i tím, že na rozdíl od prvních dvou není v důchodovém věku, a na rozdíl od toho třetího neprožil mládí porušováním zákonů a neproslavil se především tím, že v senátních volbách neporazil Teda Cruze.

Joe Biden má sice jako bývalý viceprezident pro funkci prezidenta nejvyšší kvalifikaci, je umírněný a z hlediska Evropy a zahraničně-bezpečnostní politiky by ze všech kandidátů mohl být nejlepší. Jenže už má docela svůj věk a občas působí až mírně senilně. Navíc ho nyní dohnalo to, že v době zvýšené citlivosti po kampani #metoo působí jeho minulost zasahování do osobního prostoru žen (a dívek) přinejmenším velmi podivně.

Z nevhodných doteků jej v posledních týdnech obvinilo již ne úplně málo žen. A spekuluje se dokonce o tom, že jeho kandidatura možná skončí ještě dříve, než ji vůbec ohlásil. A to ji na rozdíl od další plejády kandidátů ještě oficiálně neoznámil.

Hvězda minulých demokratických primárek, Bernie Sanders, má jistou nevýhodu v tom, že už má svůj věk. Na rozdíl od Bidena z něj ale srší daleko více energie. A jeho levicovou agendu dnes přebrali téměř všichni protikandidáti, kteří by rádi získali jeho voliče.

Jenže problém může být, že sám sebe označuje za demokratického socialistu, přestože ve skutečnosti je spíše umírněným sociálním demokratem. Socialismus je každopádně v Americe stále sprosté slovo, což nahrává Trumpovi jakožto jeho oponentovi.

Beto O’Rourke je podobně jako starosta Pete již z nové generace. To se u něj projevuje ale i tím, že není problém najít na něj různé „kauzy“, kterými se provinil, když byl ještě mladší. Pokud by nevadilo to, že hrál v punkové kapele, mohlo by ho dostihnout to, že byl chycen při jízdě pod vlivem. To sice prošlo Georgi Bushovi mladšímu, ale Beto O’Rourke u toho i boural. Ještě předtím byl členem skupiny počítačových hackerů a se svými kamarády byl kdysi zatčen i za loupež.

Je sice dobrým řečníkem. Mnoho příznivců mu získalo video, na němž vysvětloval, proč není nevlastenecké, když si hráči NFL na protest poklekají během hymny. Jenomže jeho nevýhodou je, že proti Trumpovu člověku už jednou nedokázal vyhrát. A jeho zásadním problém je i to, že bral peníze na kampaň od ropných korporací.

Zatím to nevypadá, že by někdo z dalších kandidátů měl velkou šanci, byť Kamale Harrisové, Amy Klobucharové či Andrewovi Yangovi se ještě může podařit prorazit. A kvůli Bidenovým kauzám by si kandidaturu mohl ještě rozmyslet i středový miliardář Michael Bloomberg, ale ten je na současnou Demokratickou stranu asi příliš pravicový.

Bude mít Amerika prvního prezidenta, který je gay?
Na starostu Peta zatím nikdo nedokázal vyhrabat žádnou špínu, což ale neznamená, že to bude mít lehké. Je americká společnost připravena na to, aby se jejím prezidentem stal gay? A jak by na to reagoval svět a všechny ultrakonzervativní autoritářské režimy potlačující práva LGBT lidí dnes a denně? Co by to znamenalo pro všechny lidi, kteří se narodili s jinou než heterosexuální orientací?

Asi by to byl podobně zlomový okamžik, jako když se nejmocnějším politikem světa v osobě Obamy stal Američan černošského původu. Mohlo by to vést k obrovské emancipaci a k ještě dalšímu bourání předsudků.

Zvlášť proto, že všechny odpůrce emancipace LGBT lidí bude dráždit, že starosta Pete není žádný stereotypní a výstřední gay. Je to normální chlápek ze Středozápadu, slušný a umírněný křesťan, který nastavuje zrcadlo oběma stranám a dává naději na to, že dokáže současnou rozdělenou společnost přivést k rozumnému dialogu a skutečně ji spojovat.

Je samozřejmě předčasné hodnotit jeho šance v dlouhém maratónu prezidentské kampaně uspět. Ale vzruch, který do ní vnáší, má cenu sám o sobě.

Vyšlo v Deníku referendum.

Proč se pro mě Hillary stala menším zlem?

Jedno je jisté. Letos si Američani za prezidenta zvolí jednoho z nejhorších kandidátů v historii. Otázkou je, který z nich to bude. Přestože jsem odjakživa fandil republikánům, letos bych to hodil Hillary. Proč?

Ještě před 4 lety bych byl skalní fanoušek Trumpa. Ostatně, když tehdy kandidaturu zvažoval, tak jsem mu dost fandil. Jenže od té doby se změnil nejen Trump, ale i svět a taky mé přesvědčení, že když zastáncem radikálně pravicového ultrakonzervatismu nebudu já, tak ty pravé americké a západní hodnoty nebude hájit nikdo.

Mezitím se ale vyrojilo tolik pseudokonzervativních šílenců, že jsem si brzy uvědomil, že mé vlastní, ale i ty západní politické hodnoty jsou někde úplně jinde. I v průběhu primárek jsem pak došel k tomu, že jsou mi daleko bližší umírnění republikáni.

Ale k věci. Nechci tam Hillary. Jenže Trumpa tam nechci daleko více. A bohužel jediný způsob, jak to zařídit, je volba Clintonové. Tu bych ale jindy volit nemohl. Nejen kvůli jejímu lhaní, zkorumpovanosti, špatné osobnosti, e-mailům, placeným projevům či pochybnému financování její nadace.

Vadí mi i její demagogická rétorika a pragmatický posun k radikální levici, nemluvě o tom, že zřejmě bude vládní dekrety místo parlamentu používat ještě častěji než Obama. Navíc bude patrně jen pokračovat v jeho slabé zahraniční politice, byť díky Trumpovi snad už s menší naivitou vůči Rusku. A právě pozice těchto dvou špatných kandidátů směrem Putinovi je pro mě rozhodující.

Putinova loutka a favorit autoritářů

Jestliže mu jeden z nich dává najevo, že země NATO nemusí Amerika automaticky chránit, že kvůli předměstí Petrohradu (Estonsku) nebude riskovat jadernou válku, tak jako občan země, jejíž suverenita, svoboda a demokracie závisí na vůli USA nám vůči případnému agresorovi vojensky pomoci, bych musel být blázen, kdybych si za amerického prezidenta přál někoho takového.

Nemluvě o tom, že Putina chválí za to, že je daleko lepší lídr než americký prezident, popírá vraždění opozičních novinářů v Rusku, a to ještě s rétorikou jako z Aeronetu – že v Americe se to prý přece děje taky. A ano, není to vtip, dokonce by zvážil uznání ruské anexe Krymu a zrušení sankcí. Podobně jako Zeman asi čerpá informace z Russia Today, protože nás ujišťoval i o tom, že Putin se svou armádou na území Ukrajiny nevstoupí. Do toho byl součástí jeho štábu přímo Putinův člověk.

Ale to není všechno. To, jaký chaos se děje ve světě, když se z něj Amerika nepromyšleně stahuje, už nám ukázal Obama. Do toho si přidejme paniku na burze a můžeme jen hádat, jak velkou destabilizaci Číny, Mexika a dalších zemí by způsobil návrat Ameriky k merkantilismu a protekcionismu skrze šílená dovozní cla.

Donald není žádný Ronald

Nicméně zábavná je i představa Trumpa jako obhájce konzervativních a křesťanských hodnot. Život v mamonu, extrémní egoismus, 3 manželky, naprostá neúcta k ženám, rasismus, neznalost jeho prý nejoblíbenější knihy-bible, předvolební póza, kdy newyorská celebrita náhle změnila své názory a je z ní obrovský konzervativec.

Dokonce prý nevadí, že nemá žádné politické zkušenosti, je přece úspěšný byznysmen, příklad amerického snu, hotový self-made man, pro kterého, jak říká, nic nebylo snadné, jeho otec mu totiž dal jen drobnou půjčku v tehdejší hodnotě milion dolarů. Jenže podnikatel je to natolik úspěšný, že kdyby své zděděné peníze tehdy zřejmě jen investoval a nepodnikal, tak by dnes mohl být ještě bohatší.

Ale co, on to dokáže, zemi přece lze řídit jako firmu, nemusí vadit, že ty jeho 6x zbankrotovaly, ale na tom prý není nic špatného, přece jen zneužil systém, a prý to tak dělá každý. Svá daňová přiznání v rozporu s dlouholetou tradicí neodhalí, nic tam prý není. Ta, která se provalila, ale dokazují, že byl tehdy v takových ztrátách, že opět zneužil systém, aby se vyhnul placení daní, a to jej prý činí chytrým.

Vskutku hrdina nízkopříjmových osob i bezpečnostních složek. Ale to nevadí, za všechno mohou politici, kteří jsou naprosto zkorumpovaní. A jak to ví? No, přece celý život strávil tím, že je korumpoval. Teď s nimi pan čistý bude bojovat. Chudým bude pomáhat i snížením daní především pro bohaté, zrušením slevy pro rodiny s dětmi či zvýšením zadlužení. Životní prostředí pak vyřeší jeho tweet o tom, že globální oteplování je jen hoax vytvořený Číňany, aby byly americké továrny nekonkurenceschopné.

Důležité je hlavně lhát, ideálně daleko více než lhářka Hillary. A taky urážet, říkat nehoráznosti a fanatizovat davy zvedáním pravaček a kolektivní přísahou. Boj s přehnanou politickou korektností je pak třeba zdiskreditovat svým primitivním hulvátstvím. Celou kampaň je pak v demokratické zemi běžné zakončit tím, že své soupeřce v debatě začne vyhrožovat, že kdyby vyhrál, tak ona skončí ve vězení, a zároveň odmítnout říct, zda v případě porážky uzná její vítězství.

Ostatně je zábavné se podívat i na to, kdo Trumpa ve světě podporuje. Největší podporu má právě v Rusku, ale sympatie mu kromě Putina vyjádřil i diktátor z KLDR, podporu pak Vojislav Šešelj, Marine Le Pen i Jean-Marie Le Pen, Geert Wilders a další politici extrémní pravice či oficiální noviny Ku Klux Klanu. U nás je to Okamura, Zeman, Babiš, komunisti a moskevská a extrémní pravice.

Naopak podpořit ho odmítli významní republikáni, jako jsou bývalí prezidenti Bushové i bývalí kandidáti John McCain a Mitt Romney, ale i letošní kandidáti Jeb Bush, John Kasich či Lindsey Graham, dále pak Condoleeza Rice, Suzana Martinez, Arnold Schwarzenegger, ale i komentátoři Charles Krauthammer a David Brooks či historik Daniel Pipes, který na protest dokonce po 44 letech vystoupil ze strany.

Nevolba Hillary = volba Trumpa

Jediným rozumným důvodem, proč by mohl někdo Trumpa volit, může být to, že pokud by byl během výkonu své funkce odstraněn, a že by takových pokusů asi bylo, tak by se prezidentem stal Mike Pence, který byl ve viceprezidentské debatě velice dobrý a připomněl nám, jak bychom tam dnes potřebovali skutečného republikána, a že demokrati se často nezmůžou na víc než na šílenou demagogii, aby tím zamaskovali, že jejich dobré úmysly zároveň nepřinášejí i dobré výsledky.

To ale není důvod dostatečný, protože o jeho špatném úsudku a možná i falešnosti deklarovaných hodnot svědčí to, že byl schopen kandidaturu s Trumpem přijmout, a že v ní dosud setrvává, přestože i v té debatě bylo jasné, že řada Trumpových prohlášení mu přišla natolik absurdní, že působil, jako by měl problém uvěřit, že by je vítězný kandidát za republikány mohl skutečně myslet vážně.

Moje současná podpora Hillary ale neznamená, že bych se najednou stal z republikána demokratem. Mými favority byli od začátku Rubio a Kasich, případně Bush. Nezbývá než doufat, že se republikáni vzpamatují a za 4 roky primárky vyhraje někdo kvalitní.

To, že je dnes Hillary silně problematická, víme už dávno. Navíc je mi dost jasné, že se sice budu hodně smát (byť asi ve stylu blázna, kterého zrovna odvážejí ve svěrací kazajce), pokud v úterý Trump skutečně vyhraje, ale budu si zároveň hodně přát, aby to nevyhrál. Proto bych Hillary volil v těch státech, kde se ty volby mohou rozhodnout.

Její nevolba v rozhodujících státech totiž znamená volbu Trumpa, a toho nechci ani náhodou. Nechci Ameriku, která by připomínala Evropu před druhou světovou válkou a nechci ani americkou pravici, kterou by ovládl ideový proud, který je násobkem všech parodií, kterou si na ni po celém světě levičáci, kteří ji neznají a nechápou, celou tu dobu dosud mohli jen vymýšlet.

V Utahu bych volil McMullina, protože mormoni Trumpovi na rozdíl od evangelikálů na tu hru o svatém spasiteli nenaskočili a má šanci tam uspět. Zároveň s tím bych ve státech, kde je jasné, že v nich vyhraje Hillary nebo Trump, napsal někoho jiného. Nejčastěji zřejmě McMullina, protože je mi programově nejbližší, příp. Pence, Kasicha, Rubia nebo třeba Mishu. Do sněmovny a senátu bych ale volil republikány.

Když Trump prohraje, tak v Americe možná začnou nepokoje, ale důležité je i to, jak na tom bude celý svět. A Ameriku, kterou vede netransparentní, ulhaný, bezcharakterní, nacionalistický, polofašistický a populistický autoritář a šestinásobný bankrotář s napojením na Kreml opravdu ale opravdu nechci. Navíc si neumím představit, že by se republikánům podařilo stranu obnovit, pokud by je reprezentoval takovýto prezident.

Anglicky si tento článek můžete přečíst zde.

Amerika 2016: První republikánské fórum

První a možná i poslední takhle věcná debata. I když to ani nebyla debata, spíše forum, kde na sebe kandidáti neměli reagovat, a pokud tak činili, tak pozitivně. Zúčastnit se odmítl Trump, na pozvánku nereagoval Huckabee, zaregistrovat se nestihl Gilmore. Tři ze senátorů (Cruz, Paul a Rubio) se kvůli hlasování nemohli zúčastnit osobně. Nejvíce jinak neutrální publikum rozesmál Graham.

Pořadí, v jakém kandidáti mluvili, bylo náhodně vylosované. V první části pořadu každý z nich zhruba 5 minut odpovídal na otázky moderátora. Seděli na vysoké židličce na pódiu. V druhé části byl jejich čas ještě kratší a následně měli 30 sekund pro své poselství voličům. Když hovořil jeden kandidát, ostatní vedle sebe seděli v publiku. Kamery televize C-SPAN občas snímaly i jejich tváře. Těžko říct, do jaké míry náhodně, kdy třeba Graham zrovna rozesmával Fiorinu, Pataki něco dělal na mobilu a Bush se zrovna smál, když Carson říkal, že po dnešku už ho (Carsona) snad budou lidi znát.

Rick Perry

Jako první byl na řadě tento texaský guvernér, který má zjevně rád teatrální projevy, takže ještě předtím při představování kandidátů zasalutoval. Místy působil nudně a chvílemi jako by si hrál na drsného prezidenta z hollywoodského filmu, nicméně i on dokázal publikum a své soupeře rozesmát.

Hlasatelé u něj připomněli, že v Texasu za jeho vlády vznikla spousta pracovních míst. Zdůrazňoval, že k růstu je potřeba učinit škrty v rozpočtu, a i tím jít lidem příkladem a ukázat, jak je nutné žít. Zdůrazňoval, že regulace mají být férové a předvídatelné, že nejlepší dny má Amerika před sebou. A připomínal také, že je potřeba používat domácí energetické zdroje a mít na paměti i modré límečky – tedy manuálně pracující. Vychvaloval Reagana i to, že na výsledky dobré politiky je nutné si pár let počkat. Své vystoupení ukončil větou, že když se Američané dostali přes Cartera, tak se dostanou i přes Obamu.

Rick Santorum

Další Rick a další kandidát z roku 2012. I on se snažil působit jako drsňák a i on byl místy nudný. Při záběru na publikum to vypadalo, jako by se snažil někoho zesměšňovat. Mimo jiné se opřel do letošního rozhodnutí Nejvyššího soudu o rovnosti manželství homosexuálních párů, kdy podle něj v ústavě neexistuje žádný základ pro toto rozhodnutí. Připomněl taky, že i Lincoln pro zrušení otroctví použil parlament, nikoliv Nejvyšší soud.

Postavil se proti návrhu na zdaňování internetu, za zjednodušení daňového systému, rovné daně, proti pobídkám. Prohlásil, že těch pár věcí, které za 8 let prosadil Obama, by šlo během chvíle zrušit, a že on tak učiní a zruší všechny věci, které podle něj stály za ztrátou amerických pracovních míst. Chce také prostředí, které bude přátelštější pro podnikání a pro americké pracovníky. Kritizoval republikány, že často zdůrazňují hlavně malé podnikání, ale že 90 % lidí nevlastní žádnou firmu.

John Kasich

V mnoha směrech umírněný guvernér Ohia nezapomínal zmiňovat fráze typu God-fearing people, Lord atd. Rozpočet má být vyrovnaný především proto, že je to hodnotová otázka. On sám jej dostal do přebytku, snížil řadu daní. Připomněl, že ekonomický růst nemá být ta jediná věc, ale že je důležité myslet i na mentálně nemocné, pracující chudé atd. Zmínil i to, že on volby vyhrál s podporou žen či Afroameričanů. I to, jak kdysi jako kongresman pomáhal reformovat Pentagon. Mluvil i o tom, že během svého života sice krátkou dobu působil v soukromém sektoru, ale že většinou bylo jeho posláním být služebníkem ve vládních službách (no česky to zní blbě – servant in government service).

Často z jeho vystoupení byl cítit důraz na to, aby lidé znovu pocítili ideu amerického snu, že všichni mohou růst vzhůru a každého do to toho snu musíme zahrnout. Moderátor jej vyzval, že může kritizovat ostatní republikány, ale to odmítl a spíše se zaměřil na všeobecnou kritiku strany ve smyslu, že se musí změnit to, že lidé mají často pocit, jako by republikánům o ně nešlo.

Lindsey Graham

Jižanský senátor, který je znám tím, že se nikdy neoženil a nikdy v životě neposlal e-mail, se většinu času zaměřil na zahraniční a bezpečnostní politiku. V té druhé působí jako antiteze Randa Paula, kdy se vyslovil za posílení NSA, FBI či armádního rozpočtu. Také kritizoval současného slabého prezidenta i to, že byl mezi těmi, kteří mu tehdy říkali, že stahovat z Iráku vojáky předčasně je velká chyba. Dle něj je třeba mít na Blízkém východě více vojáků, a že to myslí vážně, že tam byl atd. A také je nutné něco dělat se Sýrií, z níž nás teď mohou radikálové atakovat.

Jeho vystoupení ale bylo především vtipné v pozitivním slova smyslu. Zaujal i tím, že se pochlubil, že on sám má nárok na nějaký typ sociálních dávek, ale že jej odmítl využívat, aby tak mohli činit ti potřebnější. Připomněl i svou senátní podporu pro zákony, které snižují vládní utrácení, reformují sociální systém a federální minimální mzda by se podle něj především neměla zvyšovat. Zdůrazňoval i to, že vyrovnaný rozpočet se republikánům těžko podaří prosadit bez demokratů, stejně jako řada dalších rozumných řešení.

Chris Christie

Guvernér při těle z New Jersey navázal na Grahama v tom, že je nutné požádat lidi, kteří se mají dobře, aby nevyužívali sociálních výhod, na které mají nárok. Na republikána poněkud překvapil, když prohlásil, že válka proti drogám byla chyba, a že lidé, kteří jsou na drogách závislí, nejsou ani tak zločinci, jako spíše nemocní, kteří potřebují léčbu, a ne vězení.

Zmínil i to, proč nekandidoval už před 4 lety, kdy se ještě necítil připravený, ale teď už je, a proto se rozhodl. Připomněl i své úspěchy, kdy dokáže vyhrávat a dělat důležité reformy v modrém státě, vyrovnávat rozpočty, snižovat daně, vytvářet nová pracovní místa v soukromém sektoru a prý, že když říká, že něco udělá, tak to taky udělá, a pokud ne, tak to neříká.

Ben Carson

Jeden ze tří republikánských kandidátů, kteří nejsou jako oni – politici. Přijde mi, že tento respektovaný lékař, který je jediným afroamerickým kandidátem, mluví málo srozumitelně, jako by se sekal, a když přestal nosit brýle, tak vypadá jako náš bývalý prezident trošku divně. Nicméně jeho silnou stránkou je, že působí autenticky a inteligentně. I on dokázal rozesmát publikum.

Daně by se mu líbily jako biblické desátky, ideálně bez odpočtů a různých úlev. Soudce Nejvyššího soudu by vybíral podle toho, zda znají historii a rozumí ústavě. Vyslovil se proti socialismu – tedy myšlence, že když někdo vydělal miliony, že mu to musíme vzít. Naopak by rád vytvářel prostředí, kde budou moci všichni investovat a růst. Oceňoval i různorodé prostředí, talent a schopnosti lidí. Dle něj je také nutné skončit s válkou proti ženám, příjmovou válkou, věkovou, náboženskou či rasovou. Je nutné přestat být takto rozdělenou společností, přestat řešit republikánské nebo demokratické problémy, ale soustředit se na řešení amerických problémů.

Jeb Bush

Syn a bratr bývalých prezidentů působil místy roztržitě, jindy zase jako suverénní lídr. Připomínal své úspěchy ve funkci floridského guvernéra. Kolik malého podnikání bylo vytvořeno, jaké udělal reformy, že jeho cílem je stejně jako tehdejší – 4% ekonomický růst. Upozorňoval na to, že spojenci dnes Americe moc nevěří, protože si nemohou být jistí, za čím USA stojí.

Vyvracel tradiční pověru, která se s ním pojí, a sice – že podporuje tzv. common core (tedy to, aby federální vláda rozhodovala o tom, jaké budou školní osnovy v celé Americe). Dle něj by osnovy měly být řízeny jednotlivými státy a implementovány lokálně, tedy ne federální vládou. Ta by tomu měla pouze poskytovat podporu. I jemu se podařilo ostatní kandidáty a publikum rozesmát a na závěr řekl, že toto fórum ukázalo, že každý z těchto republikánských kandidátů je o mnoho lepší než kdokoliv z těch u demokratů.

Carly Fiorina

Jediná žena a zároveň jedna ze tří ne-politiků působila místy nesympaticky, až povýšeně. Často se vymezovala proti profesionální politické třídě, mluvila o tom, jak Hillary lhala v řadě věcí. Finanční krizi v roce 2007 podle ní způsobily vládou sponzorované hypoteční společnosti (Fannie Mae a Freddie Mac) a vláda by se dle ní neměla účastnit hypotéčního byznysu. Stejně tak připomněla, že Obamou prosazená regulace finančního sektoru, tzv. Dodd-Frank ničemu nepomohl, že po něm jsou akorát velké banky ještě větší a ty malé zkrachovaly a snížil se jejich počet.

Kritizovala i tzv. crony capitalism a vyjádřila potřebu reformovat byrokracii. Její první telefonní hovor ve funkci by byl izraelskému premiérovi – na podporu – a druhý vůdci Iránu, pro kterého by měla jasné poselství. Taky jmenovala americké spojence na blízkém východě, naše přátele proti ISIS. Připomněla, že začínala jako sekretářka a vypracovala se na jednu z nejvýše postavených manažerek na světě. Dle ní je to možné pouze v Americe. Mimo jiné také citovala Margaret Thatcherovou.

Bobby Jindal

Lousiánský guvernér indického původu zdůrazňoval, že „jsme všichni Američané“, že by se mělo přestat s rasovým a dalším rozlišováním. Dle něj je třeba zabránit tomu, aby se americký sen přeměnil v evropskou noční můru. Kritizoval Sanderse, že je socialista, a Hillary je podle něj to samé co on. Jmenoval nějaké úspěchy ze svého státu, poukazoval na to, že skutečný svět a vládní pracovní místa jsou dvě rozdílné věci. Často mluvil proti lobbistům, proti Washingtonu, proti gun-free zónám, proti dohodě s Iránem.

První věc, kterou by ve funkci udělal, je zrušení Obamovy amnestie pro nelegální imigranty. Stál by za Izraelem, i za a Evropou proti Rusku. Chce rovnější daně, zrušit regulace environmentální agentury (EPA) a podle něj by se nemělo omezovat financování kampaní, které považuje za součást svobody projevu, a věří, že vyhrát nemusí ten s nejvíce dolary. Celkově zněl hodně jako Tea Party a jeho hlavní poselství je, že je třeba zabránit cestě k socialismu.

Scott Walker

Dle mého bylo vystoupení guvernéra Wisconsinu na tomto fóru nejlepší, ale možná to bylo jen proto, že mluvil velice srozumitelně. Připomněl to, že je skaut, že je přátelský životnímu prostředí, ale že všechno zelené musí jít ruku v ruce s udržitelnou ekonomikou. Zdůrazňoval své reformy, že vyrovnal rozpočet, snížil daně, reformoval školství, které se podle něj musí vrátit zpět z Washingtonu do jednotlivých států, podobně jako ochrana životního prostředí, zdravotnictví atd.

Označoval se za pro-worker a pro-tax-payer reformátora. Zdůrazňoval odměňování na základě zásluhy a výkonu. Sám by ponechal social security pro ty, co už tam jsou, tak jak je, ale pro jeho a další generace by už udělal reformy a taky by to nechal více na státech. Zdůraznil, že on dokázal 3x ve 4 letech vyhrát v modrém státě s děláním velkých činů, které mají výsledky. Dle něj se musí moc vrátit zpět do rukou lidí.

George Pataki

Bývalý guvernér New Yorku v době útoků z 11. září. Působil na mě neautenticky. Je znám tím, že je v řadě věcí dost umírněný, ale důrazně se vyslovoval proti Obamacare, proti common core, proti Planned Parenthood atd. Nejhůře současný daňový systém dle něj dopadá na veterány a manuálně pracující.

Zdůrazňoval ale, že je nutné mít hlasy demokratů pro rozumné konzervativní reformy, že je třeba sjednocovat, ne polarizovat. Také prý udělá vše, aby zničil ISIS a radikální džihádisty a i dle něj se vláda musí vrátit zpět lidem.

Rand Paul

První země, které by ve funkci navštívil, by byli dle něj američtí partneři Čína a Rusko. Problém velkých dluhů vysokoškoláků by řešil většími odpočty z daní. Dle něj neexistuje žádný oběd zdarma, stejně jako není žádné vzdělání zdarma. Výrazně se opřel do sbírání záznamů telefonních hovorů běžných a nevinných Američanů. To se má zaměřit jen na teroristy a má se lépe pracovat s informacemi, které o nich máme – což prý selhalo např. tehdy v Bostonu. Taky kritizoval vyšetřování, které svého času vedla Obamova vláda vůči skupinám Tea Party.

On sám by se definoval jako konstitucionalistický konzervativec. Do války by šel jen výjimečně – jako poslední, ne jako první možnost. Dle něj je nutné mít novou GOP, prosazovat svobodu, nízké a rovné daně, zbavit se regulací, reformovat kriminální spravedlnost tak, aby všichni byli bráni pod stejnými pravidly. A zdůraznil i to, že v klíčových státech je to on, kdo má nejlepší výsledky v průzkumech proti Hillary.

Ted Cruz

Senátor z Texasu by se podle mě dobře uživil v nějaké islámské zemi – jako kazatel. Jeho projevy jsou často strašně patetické. Má to něco do sebe, ale u nás by to znělo strašně směšně. Naštěstí je ale maximálně na straně Tea Party, takže často kritizoval tzv. washingtonský kartel, kariéristické politiky v obou stranách, lobbisty – a že když se proti nim postaví, tak ho atakují všichni – demokrati, establishmentová média i někteří republikáni a připomíná, že naposledy to byla Reagan revolution, která se tomu kartelu dokázala postavit.

Dohoda s Iránem je podle něj katastrofou, on sám by sankce naopak ještě zpřísnil. Zdravotní reforma se musí dělat na základě zdravého rozumu – dát více moci pacientům, ne byrokratům a volit volno-tržní řešení a vytvořit jeden velký trh napříč celými státy a mít zdravotní péči personalizovanou a dostupnou. Volby v roce 2016 považuje za referendum o Obamacare. Opět připomínal příběh svého otce, který považuje za základ DNA Ameriky – její svobody a příslibu. Důležité jsou pro něj ústavní svobody a principy svobodného trhu.

Marco Rubio

Oproti předchozím dvěma na telemostu, šel foridský senátor přímo k věci. Vyslovil se proti legalizaci marihuany a dalších drog, zdůrazňoval i problém s alkoholem, a že různé opiáty na předpis prý pak vedou k přechodu na tvrdší drogy. V imigrační reformě je třeba učinit 3 kroky – zajistit, aby vše bylo pod kontrolou; taky je potřeba elektronický systém na rozpoznání lidí – na letištích, u zaměstnavatelů atd.; a zároveň modernizovat systém pro legální imigranty – aby Amerika nepřijímala většinou jen příbuzné imigrantů, ale na základě zásluh (merit), a ty, kteří se chtějí stát Američany, ne v USA jen žít. Pokud splní různé podmínky, tak by měla být postupná cesta k občanství možná i pro ilegální imigranty.

Dle něj si Amerika musí rozhodnout, jakou zemí chce ve 21. století v měnícím se světě být. Vyjmenoval také její největší hrozby – Čínu, Rusko, džihásty – a není to jen ISIS, ale stále i Al-Kajda a další. Amerika taky musí hrát roli lídra a být vojenskou mocností. Vláda dle něj musí sbírat klíčová data, a pokud toho bude zneužívat, tak musí padat tresty a zodpovědní lidé jít do vězení. Ke konci připomněl i své klíčové sdělení – o svých rodičích, jak byli obyčejní, a že on je teď kandidát na amerického prezidenta. Že je to cesta, která je podstatou amerického snu, a že Amerika musí být i nadále tou zemí, kde mohou rodiče pro své děti udělat to, co ti jeho udělali pro něj.

Závěr

Republikánských kandidátů je fakt hodně, a to tam 3 z nich ještě chyběli. Snad u každého z nich existuje důvod, proč jim fandit, a bude hodně těžké říct, kdo z nich vypadne a kdo koho podpoří. Je už ale jasnější, do jakých ideových škatulek by se dali jednotliví kandidáti zařadit. Viděl bych to asi takto:

Tea Party, radikálové a populisti:
– Trump, Cruz, Jindal, Carson a pak libertariánský Paul

Sociální konzervativci a náboženská pravice:
– Huckabee, Santorum

Republikáni ideově mezi Tea Party a umírněnými:
– Walker, Perry, Fiorina, Rubio, Kasich

Umírnění a establishment:
– Bush, Pataki, Gilmore, jestřáb Graham, Christie

Určitě by to šlo rozlišit a pojmenovat ještě lépe, a taky je možné, že mi některé další zajímavé nebo důležité věci z tohoto fóra unikly. Kdybyste našli nějaké nepřesnosti, tak klidně dejte vědět. Ve čtvrtek se koná první regulérní debata s 10 kandidáty, kteří vedou v průzkumech vybraných televizí Fox News. Ti ostatní, kteří dosahují alespoň 1 %, budou mít možnost debatovat ještě pár hodin předtím. Účastníky první debaty už známe. Odkaz na záznam pondělního fóra najdete zde a více informací o kandidátech pak na tomto odkazu.

Dále čtěte: