Amerika 2016: První republikánské fórum

První a možná i poslední takhle věcná debata. I když to ani nebyla debata, spíše forum, kde na sebe kandidáti neměli reagovat, a pokud tak činili, tak pozitivně. Zúčastnit se odmítl Trump, na pozvánku nereagoval Huckabee, zaregistrovat se nestihl Gilmore. Tři ze senátorů (Cruz, Paul a Rubio) se kvůli hlasování nemohli zúčastnit osobně. Nejvíce jinak neutrální publikum rozesmál Graham.

Pořadí, v jakém kandidáti mluvili, bylo náhodně vylosované. V první části pořadu každý z nich zhruba 5 minut odpovídal na otázky moderátora. Seděli na vysoké židličce na pódiu. V druhé části byl jejich čas ještě kratší a následně měli 30 sekund pro své poselství voličům. Když hovořil jeden kandidát, ostatní vedle sebe seděli v publiku. Kamery televize C-SPAN občas snímaly i jejich tváře. Těžko říct, do jaké míry náhodně, kdy třeba Graham zrovna rozesmával Fiorinu, Pataki něco dělal na mobilu a Bush se zrovna smál, když Carson říkal, že po dnešku už ho (Carsona) snad budou lidi znát.

Rick Perry

Jako první byl na řadě tento texaský guvernér, který má zjevně rád teatrální projevy, takže ještě předtím při představování kandidátů zasalutoval. Místy působil nudně a chvílemi jako by si hrál na drsného prezidenta z hollywoodského filmu, nicméně i on dokázal publikum a své soupeře rozesmát.

Hlasatelé u něj připomněli, že v Texasu za jeho vlády vznikla spousta pracovních míst. Zdůrazňoval, že k růstu je potřeba učinit škrty v rozpočtu, a i tím jít lidem příkladem a ukázat, jak je nutné žít. Zdůrazňoval, že regulace mají být férové a předvídatelné, že nejlepší dny má Amerika před sebou. A připomínal také, že je potřeba používat domácí energetické zdroje a mít na paměti i modré límečky – tedy manuálně pracující. Vychvaloval Reagana i to, že na výsledky dobré politiky je nutné si pár let počkat. Své vystoupení ukončil větou, že když se Američané dostali přes Cartera, tak se dostanou i přes Obamu.

Rick Santorum

Další Rick a další kandidát z roku 2012. I on se snažil působit jako drsňák a i on byl místy nudný. Při záběru na publikum to vypadalo, jako by se snažil někoho zesměšňovat. Mimo jiné se opřel do letošního rozhodnutí Nejvyššího soudu o rovnosti manželství homosexuálních párů, kdy podle něj v ústavě neexistuje žádný základ pro toto rozhodnutí. Připomněl taky, že i Lincoln pro zrušení otroctví použil parlament, nikoliv Nejvyšší soud.

Postavil se proti návrhu na zdaňování internetu, za zjednodušení daňového systému, rovné daně, proti pobídkám. Prohlásil, že těch pár věcí, které za 8 let prosadil Obama, by šlo během chvíle zrušit, a že on tak učiní a zruší všechny věci, které podle něj stály za ztrátou amerických pracovních míst. Chce také prostředí, které bude přátelštější pro podnikání a pro americké pracovníky. Kritizoval republikány, že často zdůrazňují hlavně malé podnikání, ale že 90 % lidí nevlastní žádnou firmu.

John Kasich

V mnoha směrech umírněný guvernér Ohia nezapomínal zmiňovat fráze typu God-fearing people, Lord atd. Rozpočet má být vyrovnaný především proto, že je to hodnotová otázka. On sám jej dostal do přebytku, snížil řadu daní. Připomněl, že ekonomický růst nemá být ta jediná věc, ale že je důležité myslet i na mentálně nemocné, pracující chudé atd. Zmínil i to, že on volby vyhrál s podporou žen či Afroameričanů. I to, jak kdysi jako kongresman pomáhal reformovat Pentagon. Mluvil i o tom, že během svého života sice krátkou dobu působil v soukromém sektoru, ale že většinou bylo jeho posláním být služebníkem ve vládních službách (no česky to zní blbě – servant in government service).

Často z jeho vystoupení byl cítit důraz na to, aby lidé znovu pocítili ideu amerického snu, že všichni mohou růst vzhůru a každého do to toho snu musíme zahrnout. Moderátor jej vyzval, že může kritizovat ostatní republikány, ale to odmítl a spíše se zaměřil na všeobecnou kritiku strany ve smyslu, že se musí změnit to, že lidé mají často pocit, jako by republikánům o ně nešlo.

Lindsey Graham

Jižanský senátor, který je znám tím, že se nikdy neoženil a nikdy v životě neposlal e-mail, se většinu času zaměřil na zahraniční a bezpečnostní politiku. V té druhé působí jako antiteze Randa Paula, kdy se vyslovil za posílení NSA, FBI či armádního rozpočtu. Také kritizoval současného slabého prezidenta i to, že byl mezi těmi, kteří mu tehdy říkali, že stahovat z Iráku vojáky předčasně je velká chyba. Dle něj je třeba mít na Blízkém východě více vojáků, a že to myslí vážně, že tam byl atd. A také je nutné něco dělat se Sýrií, z níž nás teď mohou radikálové atakovat.

Jeho vystoupení ale bylo především vtipné v pozitivním slova smyslu. Zaujal i tím, že se pochlubil, že on sám má nárok na nějaký typ sociálních dávek, ale že jej odmítl využívat, aby tak mohli činit ti potřebnější. Připomněl i svou senátní podporu pro zákony, které snižují vládní utrácení, reformují sociální systém a federální minimální mzda by se podle něj především neměla zvyšovat. Zdůrazňoval i to, že vyrovnaný rozpočet se republikánům těžko podaří prosadit bez demokratů, stejně jako řada dalších rozumných řešení.

Chris Christie

Guvernér při těle z New Jersey navázal na Grahama v tom, že je nutné požádat lidi, kteří se mají dobře, aby nevyužívali sociálních výhod, na které mají nárok. Na republikána poněkud překvapil, když prohlásil, že válka proti drogám byla chyba, a že lidé, kteří jsou na drogách závislí, nejsou ani tak zločinci, jako spíše nemocní, kteří potřebují léčbu, a ne vězení.

Zmínil i to, proč nekandidoval už před 4 lety, kdy se ještě necítil připravený, ale teď už je, a proto se rozhodl. Připomněl i své úspěchy, kdy dokáže vyhrávat a dělat důležité reformy v modrém státě, vyrovnávat rozpočty, snižovat daně, vytvářet nová pracovní místa v soukromém sektoru a prý, že když říká, že něco udělá, tak to taky udělá, a pokud ne, tak to neříká.

Ben Carson

Jeden ze tří republikánských kandidátů, kteří nejsou jako oni – politici. Přijde mi, že tento respektovaný lékař, který je jediným afroamerickým kandidátem, mluví málo srozumitelně, jako by se sekal, a když přestal nosit brýle, tak vypadá jako náš bývalý prezident trošku divně. Nicméně jeho silnou stránkou je, že působí autenticky a inteligentně. I on dokázal rozesmát publikum.

Daně by se mu líbily jako biblické desátky, ideálně bez odpočtů a různých úlev. Soudce Nejvyššího soudu by vybíral podle toho, zda znají historii a rozumí ústavě. Vyslovil se proti socialismu – tedy myšlence, že když někdo vydělal miliony, že mu to musíme vzít. Naopak by rád vytvářel prostředí, kde budou moci všichni investovat a růst. Oceňoval i různorodé prostředí, talent a schopnosti lidí. Dle něj je také nutné skončit s válkou proti ženám, příjmovou válkou, věkovou, náboženskou či rasovou. Je nutné přestat být takto rozdělenou společností, přestat řešit republikánské nebo demokratické problémy, ale soustředit se na řešení amerických problémů.

Jeb Bush

Syn a bratr bývalých prezidentů působil místy roztržitě, jindy zase jako suverénní lídr. Připomínal své úspěchy ve funkci floridského guvernéra. Kolik malého podnikání bylo vytvořeno, jaké udělal reformy, že jeho cílem je stejně jako tehdejší – 4% ekonomický růst. Upozorňoval na to, že spojenci dnes Americe moc nevěří, protože si nemohou být jistí, za čím USA stojí.

Vyvracel tradiční pověru, která se s ním pojí, a sice – že podporuje tzv. common core (tedy to, aby federální vláda rozhodovala o tom, jaké budou školní osnovy v celé Americe). Dle něj by osnovy měly být řízeny jednotlivými státy a implementovány lokálně, tedy ne federální vládou. Ta by tomu měla pouze poskytovat podporu. I jemu se podařilo ostatní kandidáty a publikum rozesmát a na závěr řekl, že toto fórum ukázalo, že každý z těchto republikánských kandidátů je o mnoho lepší než kdokoliv z těch u demokratů.

Carly Fiorina

Jediná žena a zároveň jedna ze tří ne-politiků působila místy nesympaticky, až povýšeně. Často se vymezovala proti profesionální politické třídě, mluvila o tom, jak Hillary lhala v řadě věcí. Finanční krizi v roce 2007 podle ní způsobily vládou sponzorované hypoteční společnosti (Fannie Mae a Freddie Mac) a vláda by se dle ní neměla účastnit hypotéčního byznysu. Stejně tak připomněla, že Obamou prosazená regulace finančního sektoru, tzv. Dodd-Frank ničemu nepomohl, že po něm jsou akorát velké banky ještě větší a ty malé zkrachovaly a snížil se jejich počet.

Kritizovala i tzv. crony capitalism a vyjádřila potřebu reformovat byrokracii. Její první telefonní hovor ve funkci by byl izraelskému premiérovi – na podporu – a druhý vůdci Iránu, pro kterého by měla jasné poselství. Taky jmenovala americké spojence na blízkém východě, naše přátele proti ISIS. Připomněla, že začínala jako sekretářka a vypracovala se na jednu z nejvýše postavených manažerek na světě. Dle ní je to možné pouze v Americe. Mimo jiné také citovala Margaret Thatcherovou.

Bobby Jindal

Lousiánský guvernér indického původu zdůrazňoval, že „jsme všichni Američané“, že by se mělo přestat s rasovým a dalším rozlišováním. Dle něj je třeba zabránit tomu, aby se americký sen přeměnil v evropskou noční můru. Kritizoval Sanderse, že je socialista, a Hillary je podle něj to samé co on. Jmenoval nějaké úspěchy ze svého státu, poukazoval na to, že skutečný svět a vládní pracovní místa jsou dvě rozdílné věci. Často mluvil proti lobbistům, proti Washingtonu, proti gun-free zónám, proti dohodě s Iránem.

První věc, kterou by ve funkci udělal, je zrušení Obamovy amnestie pro nelegální imigranty. Stál by za Izraelem, i za a Evropou proti Rusku. Chce rovnější daně, zrušit regulace environmentální agentury (EPA) a podle něj by se nemělo omezovat financování kampaní, které považuje za součást svobody projevu, a věří, že vyhrát nemusí ten s nejvíce dolary. Celkově zněl hodně jako Tea Party a jeho hlavní poselství je, že je třeba zabránit cestě k socialismu.

Scott Walker

Dle mého bylo vystoupení guvernéra Wisconsinu na tomto fóru nejlepší, ale možná to bylo jen proto, že mluvil velice srozumitelně. Připomněl to, že je skaut, že je přátelský životnímu prostředí, ale že všechno zelené musí jít ruku v ruce s udržitelnou ekonomikou. Zdůrazňoval své reformy, že vyrovnal rozpočet, snížil daně, reformoval školství, které se podle něj musí vrátit zpět z Washingtonu do jednotlivých států, podobně jako ochrana životního prostředí, zdravotnictví atd.

Označoval se za pro-worker a pro-tax-payer reformátora. Zdůrazňoval odměňování na základě zásluhy a výkonu. Sám by ponechal social security pro ty, co už tam jsou, tak jak je, ale pro jeho a další generace by už udělal reformy a taky by to nechal více na státech. Zdůraznil, že on dokázal 3x ve 4 letech vyhrát v modrém státě s děláním velkých činů, které mají výsledky. Dle něj se musí moc vrátit zpět do rukou lidí.

George Pataki

Bývalý guvernér New Yorku v době útoků z 11. září. Působil na mě neautenticky. Je znám tím, že je v řadě věcí dost umírněný, ale důrazně se vyslovoval proti Obamacare, proti common core, proti Planned Parenthood atd. Nejhůře současný daňový systém dle něj dopadá na veterány a manuálně pracující.

Zdůrazňoval ale, že je nutné mít hlasy demokratů pro rozumné konzervativní reformy, že je třeba sjednocovat, ne polarizovat. Také prý udělá vše, aby zničil ISIS a radikální džihádisty a i dle něj se vláda musí vrátit zpět lidem.

Rand Paul

První země, které by ve funkci navštívil, by byli dle něj američtí partneři Čína a Rusko. Problém velkých dluhů vysokoškoláků by řešil většími odpočty z daní. Dle něj neexistuje žádný oběd zdarma, stejně jako není žádné vzdělání zdarma. Výrazně se opřel do sbírání záznamů telefonních hovorů běžných a nevinných Američanů. To se má zaměřit jen na teroristy a má se lépe pracovat s informacemi, které o nich máme – což prý selhalo např. tehdy v Bostonu. Taky kritizoval vyšetřování, které svého času vedla Obamova vláda vůči skupinám Tea Party.

On sám by se definoval jako konstitucionalistický konzervativec. Do války by šel jen výjimečně – jako poslední, ne jako první možnost. Dle něj je nutné mít novou GOP, prosazovat svobodu, nízké a rovné daně, zbavit se regulací, reformovat kriminální spravedlnost tak, aby všichni byli bráni pod stejnými pravidly. A zdůraznil i to, že v klíčových státech je to on, kdo má nejlepší výsledky v průzkumech proti Hillary.

Ted Cruz

Senátor z Texasu by se podle mě dobře uživil v nějaké islámské zemi – jako kazatel. Jeho projevy jsou často strašně patetické. Má to něco do sebe, ale u nás by to znělo strašně směšně. Naštěstí je ale maximálně na straně Tea Party, takže často kritizoval tzv. washingtonský kartel, kariéristické politiky v obou stranách, lobbisty – a že když se proti nim postaví, tak ho atakují všichni – demokrati, establishmentová média i někteří republikáni a připomíná, že naposledy to byla Reagan revolution, která se tomu kartelu dokázala postavit.

Dohoda s Iránem je podle něj katastrofou, on sám by sankce naopak ještě zpřísnil. Zdravotní reforma se musí dělat na základě zdravého rozumu – dát více moci pacientům, ne byrokratům a volit volno-tržní řešení a vytvořit jeden velký trh napříč celými státy a mít zdravotní péči personalizovanou a dostupnou. Volby v roce 2016 považuje za referendum o Obamacare. Opět připomínal příběh svého otce, který považuje za základ DNA Ameriky – její svobody a příslibu. Důležité jsou pro něj ústavní svobody a principy svobodného trhu.

Marco Rubio

Oproti předchozím dvěma na telemostu, šel foridský senátor přímo k věci. Vyslovil se proti legalizaci marihuany a dalších drog, zdůrazňoval i problém s alkoholem, a že různé opiáty na předpis prý pak vedou k přechodu na tvrdší drogy. V imigrační reformě je třeba učinit 3 kroky – zajistit, aby vše bylo pod kontrolou; taky je potřeba elektronický systém na rozpoznání lidí – na letištích, u zaměstnavatelů atd.; a zároveň modernizovat systém pro legální imigranty – aby Amerika nepřijímala většinou jen příbuzné imigrantů, ale na základě zásluh (merit), a ty, kteří se chtějí stát Američany, ne v USA jen žít. Pokud splní různé podmínky, tak by měla být postupná cesta k občanství možná i pro ilegální imigranty.

Dle něj si Amerika musí rozhodnout, jakou zemí chce ve 21. století v měnícím se světě být. Vyjmenoval také její největší hrozby – Čínu, Rusko, džihásty – a není to jen ISIS, ale stále i Al-Kajda a další. Amerika taky musí hrát roli lídra a být vojenskou mocností. Vláda dle něj musí sbírat klíčová data, a pokud toho bude zneužívat, tak musí padat tresty a zodpovědní lidé jít do vězení. Ke konci připomněl i své klíčové sdělení – o svých rodičích, jak byli obyčejní, a že on je teď kandidát na amerického prezidenta. Že je to cesta, která je podstatou amerického snu, a že Amerika musí být i nadále tou zemí, kde mohou rodiče pro své děti udělat to, co ti jeho udělali pro něj.

Závěr

Republikánských kandidátů je fakt hodně, a to tam 3 z nich ještě chyběli. Snad u každého z nich existuje důvod, proč jim fandit, a bude hodně těžké říct, kdo z nich vypadne a kdo koho podpoří. Je už ale jasnější, do jakých ideových škatulek by se dali jednotliví kandidáti zařadit. Viděl bych to asi takto:

Tea Party, radikálové a populisti:
– Trump, Cruz, Jindal, Carson a pak libertariánský Paul

Sociální konzervativci a náboženská pravice:
– Huckabee, Santorum

Republikáni ideově mezi Tea Party a umírněnými:
– Walker, Perry, Fiorina, Rubio, Kasich

Umírnění a establishment:
– Bush, Pataki, Gilmore, jestřáb Graham, Christie

Určitě by to šlo rozlišit a pojmenovat ještě lépe, a taky je možné, že mi některé další zajímavé nebo důležité věci z tohoto fóra unikly. Kdybyste našli nějaké nepřesnosti, tak klidně dejte vědět. Ve čtvrtek se koná první regulérní debata s 10 kandidáty, kteří vedou v průzkumech vybraných televizí Fox News. Ti ostatní, kteří dosahují alespoň 1 %, budou mít možnost debatovat ještě pár hodin předtím. Účastníky první debaty už známe. Odkaz na záznam pondělního fóra najdete zde a více informací o kandidátech pak na tomto odkazu.

Dále čtěte:

Opravdoví lídři se neřídí průzkumy. Opravdoví lídři je mění!

Chris Christie, guvernér amerického státu New Jersey, nám včera ukázal, jak vypadá brilantní projev po obsahové i formální stránce. Výrok v titulku je jen jedna z mnoha skvělých částí jeho projevu. Pojďme se podívat i na ty další, protože to je něco, co by i Češi potřebovali slyšet!
„Stát tady před vámi je pro mě něco velice neskutečného. Republikánský guvernér ze státu, kde je o 700 000 víc demokratů než republikánů, dává projev na našem celonárodním kongresu. Republikán z New Jersey tu dnes stojí před vámi.“
„Jsem hrdý na mou stranu, jsem hrdý na svůj stát a jsem hrdý na svou zemi.“
„Jsem synem irského otce a sicilské matky.“
„Oni oba prožili těžký život. Otec vyrůstal v chudobě. Po tom, co se vrátil ze služby v armádě, pracoval v 50. letech v továrně. S tímto zaměstnáním a jako americký voják zvládl vystudovat na večerní univerzitě, aby se stal prvním člověkem ve své rodině, který dosáhl vysokoškolského diplomu. Náš první rodinný obrázek byl v den jeho promocí, s mojí mámou, rozzářenou vedle něj, šest měsíců těhotnou, když mě čekala.“
„Máma také začínala z ničeho. Byla vychována svobodnou matkou, která musela jezdit každý den třemi autobusy, aby se dostala do práce. A máma trávila čas tak, jak ji bylo určeno – dítě vychovávající děti – její dva mladší sourozence. Byla pevná jako skála a vůbec nestrpěla hlupáky. Pravdou je, že si to nemohla dovolit. Říkala pravdu – bez obalu, přímo a bez mazání medu kolem pusy. 
Jsem její syn.
Byl jsem její syn, když jsem poslouchal „Darkness on the Edge of Town“ s mými středoškolskými kamarády na břehu v Jersey.
Byl jsem její syn, když jsem se přestěhoval do garsonky s Mary Pat, abychom začali manželství, které dnes trvá 26 let.
Byl jsem její syn, když jsem trénoval své syny Andrewa a Patricka na hřištích v Mendhamu a když jsem s hrdostí sledoval, jak naše dvě dcery Sarah a Bridget pochodovaly se svými fotbalovými týmy v průvodu na Dni práce.
A jsem stále její syn i dnes, jako guvernér, řídící se pravidly, která mě naučila: říkat věci od srdce a bojovat za naše principy. Nikdy mě neučila, že mohu získat extra kredit za to, že budu prostě říkat pravdu.
Ta největší lekce, kterou mě máma naučila, byla nicméně tato: řekla mi – budou časy ve tvém životě, kdy si budeš muset vybrat mezi tím, být milovaný, a být respektovaný. Řekla mi – vždy si vyber to, že budeš respektovaný, protože láska bez respektu je vždy pomíjivá – ale respekt může vyrůst ve skutečnou, věčnou lásku.“
„Naši otcové zakladatelé měli tu moudrost, aby věděli, že přijetí okolím a popularita jsou pomíjivé a že principy této země potřebují být zakořeněné v silách větších, než jsou vášně a emoce naší doby. Naši lídři se dnes ovšem rozhodli, že je důležitější být populární, dělat to, co je jednoduché a říkat „ano,“ místo toho, aby říkali ne, když „ne“ je to, co je zapotřebí.
„Je to síla našich ideí, ne naší rétoriky, co lidi přitahuje k naší straně.“
„Když máte lidi, kteří se starají více o to, aby byla udělaná práce, kvůli které byli zvoleni, místo aby se starali o své znovuzvolení, tak je možné pracovat společně, dosahovat zásadových kompromisů a mít výsledky.“
Naše problémy jsou obrovské a jejich řešení nebudou bezbolestná. Všichni musíme sdílet tu oběť. Jakýkoliv lídr, který nám bude říkat něco jiného, nám prostě neříká pravdu.“
Co o nás budou říkat naše děti a naši vnuci? Budou říkat, že jsme strčili hlavy do písku, že jsme se nechali utišit vytvořeným komfortem, který jsme získali, že naše problémy byly příliš velké a my příliš malí, že někdo jiný by měl něco změnit, protože my nemůžeme? Nebo budou říkat, že jsme povstali a udělali těžká rozhodnutí, potřebná k zachování našeho způsobu života?
Nevím, jak vy, ale já nechci, aby si mé děti a vnoučata musela v historických knihách číst, jaké to bylo žít v Americkém století. Já nechci, aby jejich dědictvím byla obrovská vláda, která vysokými daněmi, neúměrným utrácením a zadlužením přetížila a uvrhla skvělé lidi do druhořadého občanství. Já chci, aby žili v druhém Americkém století!“
„My jsme nikdy nebyli oběti našeho osudu. My jsme vždycky byli pány našeho vlastního!
Takové lídry potřebuje nejen dnešní Amerika, ale i dnešní Česká republika! Přepis celého projevu naleznete zde – http://drudgereport.com/flashcc.htm