Odpovědi na důležitá témata: Jana Bobošíková

Další z prezidentských kandidátů, který využil možnosti odpovědět občanům na mé otázky, je Jana Bobošíková, která se již několik dnů řadí po bok těch kandidátů, kterým se podařilo posbírat 50 000 podpisů nutných pro kandidaturu.

Jaký je Váš postoj k Evropské unii? Měli bychom jít cestou větší integrace a federalizace, nebo naopak? A jak? Jste spíše eurofederalistou, eurorealistou, euroskeptikem či přímo euronihilistou?

Evropská unie v současné podobě je naprosté zdevastování dobré myšlenky všestranně výhodné spolupráce evropských zemí a odstraňování bariér volného pohybu zboží osob, kapitálu a pracovní síly. Namísto toho se dnes EU vyžívá v kvótách, regulaci, harmonizaci,standardizaci a bruselské centralizaci. Výhody evropské integrace jsou zatemněny naprosto katastrofální politikou evropských lídrů, která vede k trvalé ztrátě nejen konkurenceschopnosti Evropy vůči zbytku světa, ale k postupnému chudnutí občanů jednotlivých států EU. Cesta z této slepé uličky je pouze jedna. Návrat k demokratickým principům, návrat k rozhodování na úrovni národních států, návrat k vyrovnaným státním rozpočtům. Považuji se proto za eurorealistu. Určitě ne za eurofederalistu. K nim se řadí prakticky všichni relevantní prezidentští kandidáti. Tito lidé chtějí léčit nemoc Evropské unie podáváním ještě silnějších dávek jedu, který už dnes dusí její prosperitu a vede ke zcela novým animozitám a až k nenávisti mezi evropskými národy. Jestli je nezastavíme, čekají nás znovu krev, pot a slzy. Českou republiky nevyjímaje..I proto kandiduji na funkci prezidentky republiky.

Jaký je Váš postoj ke zřízení globální vlády? Byli byste ochotni v zájmu údajné záchrany planety přistoupit i na zeleně-socialistickou totalitu? Jak by měla vůbec globální spolupráce probíhat? Mělo by být spíše globální vládnutí, nebo naopak pouze globální spolupráce nezávislých a suverénních států?

Globální vláda je nový utopismus. Jako vždycky se k myšlenkám, které vypadají na první pohled úžasně, hlásí snílci na všech kontinentech. Pak také ti, kteří si představují, že by to byla jejich vláda. Dějinná zkušenost nám jasně říká, že z těchto nerealistických vizí nikdy nic dobrého nevznikne. Globální vládu proto zásadně odmítám, ba co víc, považuji pohrávání si s těmito termíny za přímé ohrožení demokracie a lidské svobody. Zeleně-socialistickou totalitu považuji v současnosti za největší ohrožení lidské svobody. Ve jménu kolektivistického environmentalismu je lidstvo lákáno, aby se vzdalo ekonomického prosperity, aby uvěřilo, že zeměkouli a vše živé na ni ochrání samozvaná skupina těch, kteří si narozdíl od většiny z nás uvědomují rizika a hrozby životnímu prostředí. Po nás se chce, abychom se jim pouze slepě podřídili. Globální spolupráce probíhá dnes každodenně na základě milionů kontaktů lidí po celém světě, které jsou díky moderním komunikačním technologiím jednodušší než kdykoli v minulosti. Podstatná část z nich jsou ekonomické kontakty, které lépe než všechny vlády a politici světa přispívají k zlepšení životní úrovně obyvatelstva. Jsem jednoznačným příznivcem intergovernmentalismu a odpůrcem supraracionalismu. Národní stát je pro mě vrcholem organizace společnosti a možností demokracie. Vyšší celky se už demokratické kontrole lehce vymknou a jsou pak podhoubím pro právě zeleně-socialistickou totalitu, pro nadřazený technokratismus a vůbec pro všemožné oškubávání občanských svobod.

Co Vy a ESM (Evropský stabilizační mechanismus)? Vetovali byste jej? Jak se vůbec stavíte k řešení evropské dluhové krize?

Evropský stabilizační mechanismus je snahou zbavit se odpovědnosti za fatálně katastrofální rozhodnutí zavést jednotnou evropskou měnu. Je snahou přenést nekonečné náklady na záchranu eura na všechny státy eurozóny, potažmo celé EU. Pro Českou republiku nemá přijetí ESM naprosto žádné pozitivum. Naopak, znamená obrovské zatížení pro státní rozpočet ve chvíli, kdy bychom museli přijmout euro.A to se může stát, protože k přijetí eura jsme se zavázali a čeká vláda odmítá alespoň se pokusit o vyjednání výjimky, která by nás této povinnosti zbavila. Souhlasím s názorem slovenského ekonoma Josefa Kolára, že přijetí ESM je ekonomickou vlastizradou. Proto bych jej jako prezidentka rozhodně vetovala. Současný model řešení evropské dluhové krize je neudržitelný. Pro zejména proto, že vítězí politika nad ekonomikou. Evropští lídři do projektu eura neinvestovali svůj veškerý politický kapitál a teď nemohou přiznat, že se mýlili. Proto budou zadluženou euro zachraňovat za každou cenu, ať to stojí, co to stojí. Bude to stát hodně, prosperitu Evropy, ožebračení daňových poplatníků a k záchraně eura to stejně nepovede. Stačí, aby začaly fungovat ekonomické zákony a řešení je na světě. I když bude pro občany zadlužených států velmi tvrdé.

Koho byste jmenovali do rady České národní banky? (Pokud ne jména, pak alespoň typově či ideově – ekonomy jaké ekonomické školy?

Současnou bankovní radu ČNB považuji za velmi kvalifikovanou a dobře vybranou. Pokračovala bych ve výběru lidí z prostředí, z něhož pocházejí současní členové rady. Pokud jde o jejich zaměření,určitě by se rekrutovali spíše s monetaristických než keynesiánských kruhů. Tam by lovili někteří moji protikandídáti, pak ovšem bůh ochraňuj českou korunu.

Koho byste jmenovali do čela Ústavního soudu? Nejvyššího soudu? Nejvyššího kontrolního úřadu? Byl by Váš výběr lidí do čela veřejných univerzit ovlivněn ideově?

Situace u Ústavního soudu je naprosto opačná než u bankovní rady. Senát dětinským odporem vůči prezidentovým návrhům způsobil, že někteří ústavní soudci nabyli pocitu nadřazenosti nad ústavou a nad demokraticky zvolenými institucemi tohoto státu. Odmítnutí zvolení excelentních právníků se schopností uvažovat v kategoriích přirozeného práva a pohybovat se přitom v ústavních mantinelech (Pavlíček, Balaš, Sváček, Koudelka)poznamenalo negativně činnost soudu.

Jak často se chystáte udělovat milosti? Souhlasíte vůbec s tímto institutem? Budete jej brát jako obchod pro své kamarády, sponzory?

Udělování milostí je jedním z nejobtížnějších a nejcitlivějších povinností či spíše práv prezidenta republiky. Tento institut má u nás tradici a z toho důvodu bych jej nerušila. Pokud budu zvolena, chci při jejich vyřizování spolupracovat s organizacemi, které se dlouhodobě věnují např. stavu české justice a nejsou napojeny na žádné lobbyistické skupiny. Za všechny jmenuji třeba Spolek Šalamoun.

Jak často budete vetovat zákony? Budete se snažit prosadit tímto způsobem i svůj pohled na jednotlivá témata schvalována parlamentem?

Účastnila bych se v podstatně větší míře jednání vlády i Poslanecké sněmovny, proto by členové vlády i poslanci znali moje postoje k projednávané tématice. Domnívám se, že by se proto dalo alespoň v některých případech prezidentskému vetu předejít.

Jaký je Váš postoj k USA, Číně, Rusku? Jak by měla vypadat česká zahraniční politika ve vztahu k těmto zemím?

Hájila bych zájmy České republiky ve vztahu ke všem zemím, včetně těch největších. Zájmem České republiky je ve vztahu k velkým zemím ekonomická spolupráce a možnost našich firem uplatnit se na jejich trzích. Tomu by měla být česká zahraniční politika podřízena.

Jakým směrem by se měla orientovat česká ekonomika? Co proto ve své funkci hodláte podniknout?

Úlohou prezidenta je pomáhat otvírat trhy cizích zemích, vytvářet možnosti především pro export našich výrobků a služeb. Jinak má stejně jako vláda a stát (a zejména orgány EU) zasahovat do ekonomiky co nejméně.

Jak by se podle Vás měla řešit demografická krize? Měli bychom nedostatek obyvatel řešit imigrací? Pokud ano, měli bychom si vybírat, tedy např. diskriminovat imigranty z islámských zemí, kteří nemají blízko k naší kultuře?

Demografická krize je hlavně hrozbou pro penzijní systém. Nejsem příznivcem organizované imigrace. Důležitá je svoboda pohybu osob a pracovní síly v rámci Evropské unie a přesná a nikoho nediskriminující pravidla pro země mimo EU. Na druhou stranu je jednoznačnou úlohou státních orgánů bránit se rizikům, která z imigrace hrozí. A že některé islámské země jsou zdrojem rizik, to je očividné.

Nakolik si myslíte, že by měly mezinárodní organizace (OSN, NATO,jednotlivé vlády) zasahovat do záležitostí cizích států? Kdy to podle Vás je, a kdy není přijatelné?

Omezování státní svrchovanosti jednotlivých zemí je velice nebezpečné a její akcelerace zejména díky tlakům evropských politiků na posilování pravomoci orgánů EU je jednou z hlavních hrozeb pro demokracii. O oprávněnosti zásahů mezinárodních organizací, např. i ozbrojených, lze diskutovat pouze tehdy, zabrání-li takový zásah eskalaci násilí a zbytečnému zmaření lidských životů. I tady ale platí, že méně je více a že jde skutečně o zcela krajní prostředek.

Jako reprezentant České republiky, jaká je podle Vás optimální míra politické korektnosti?

Pod politickou korektností si určitě nepředstavuji to, co skupina lidí, která nám svým vlivem v médiích chce předepisovat, co smíme říkat a co ne. Pod politickou korektností si představuji nepoužívání například vulgarismů z úst politiků, které našim strážcům korektnosti mnoho nevadí.

Jak se postavíte k pronásledování křesťanů ve světě, zj. v islámských zemích? Je to podle Vás dobře, nebo budete v této věci podnikat nějaké kroky?

Náboženská nesnášenlivost bohužel přežívá i v 21 století.. Prezident může použít spíše diplomatické prostředky, aby v tomto směru něco vykonal.

Uvědomujete si, že nejste pouhými kladeči věnců, že máte reálné pravomoci a za svá rozhodnutí a vyjádření ponesete reálnou politickou odpovědnost?

Ústavní pravomoci prezidenta znám velmi dobře. Za ty samozřejmě nese hlava státu svou odpovědnost, jako každý politik. Prezident má navíc odpovědnost za obecný stav společnosti, za společenskou atmosféru a především za obranu státních zájmů.. Ta je zcela mimořádná a s nikým jiným nesrovnatelná.

Odpovědi na důležitá témata: Tomio Okamura

Druhou desítku odpovědí na mé otázky začíná Tomio Okamura, který sice není oficiálním uchazečem o funkci prezidenta, ale již před pár měsíci deklaroval, že v případě úspěchu v senátních volbách, se do tohoto boje také pustí a jeho příznivci mu již začali z časových důvodů sbírat podpisy.
Jaký je Váš postoj k Evropské unii? Měli bychom jít cestou větší integrace a federalizace, nebo naopak? A jak? Jste spíše eurofederalistou, eurorealistou, euroskeptikem či přímo euronihilistou?
Jsem pro spojení Evropských států jako bezcelní unie s volným pohybem osob a zboží. Ale chci také samostatnost národních států v zásadních otázkách, jako jsou daně měna atp. Praxe ukázala, že EU není schopná ani ochotná hájit zájmy slabších členů – ať už třeba v zemědělské politice nebo ve vízové atp. Ukazuje se, že národní státy vždy budou a musí hájit svoje práva samy.

Jaký je Váš postoj ke zřízení globální vlády? Byli byste ochotni v zájmu údajné záchrany planety přistoupit i na zeleně-socialistickou totalitu? Jak by měla vůbec globální spolupráce probíhat? Mělo by být spíše globální vládnutí, nebo naopak pouze globální spolupráce nezávislých a suverénních států?

O žádné globální vládě jsem neslyšel a nepřemýšlel. Žádná totalita není přijatelná – ale samozřejmě celoplanetární shoda na nějakých principech ochrany přírodních zdrojů nebo atmosféry smysl má.
Co Vy a ESM (Evropský stabilizační mechanismus)? Vetovali byste jej?
Nejsem odborník na fiskální ani monetární politiku – co ovšem vím je, že zatím žádný mechanismus který země EU či eura ke stabilizaci ekonomik vymyslely v praxi nefungoval – protože v momentě, kdy pravidla porušily velké země, nikdo si nedovolil je sankcionovat. 
Samozřejmě jistá pravidla pro zadlužování vlastní země bych jen uvítal – a pokud se na nich shodne i zbytek Evropy, proč ne. Ale k žádnému společnému projektu, který nás k čemukoli bude zavazovat, bych se nikdy nepřipojil. Takže ano asi bych ho vetoval.
 
 
Jak se vůbec stavíte k řešení evropské dluhové krize?
Nijak – pro mě je důležité, aby dopady na naši zemi byly co nejnižší. Znamená to co nejméně se zaplétat do evropských mechanismů a uchovat maximum prostoru pro vlastní ekonomickou politiku.
Koho byste jmenovali do rady České národní banky? (Pokud ne jména, pak alespoň typově či ideově – ekonomy jaké ekonomické školy?)
Z ČNB znám pouze pana Singera, kterého si vážím a určitě by v mém výčtu nechyběl na čelném místě. Jako ekonomů se zdravým selským rozumem si pak vážím Pavla Kohouta, prof. Zeleného nebo Aleše Michla. 
Koho byste jmenovali do čela Ústavního soudu? Nejvyššího soudu? Nejvyššího kontrolního úřadu?
Teď netuším – jednak ještě nejsem ani kandidát na prezidenta a samozřejmě situace dnes je jiná, než bude třeba za dva tři roky.
V Čele soudů i NKU bych rozhodně chtěl vidět silné nestranné osobnosti – možná i osobnosti, které jsou mladé, ale je vidět, že mají silný potenciál  – například  právník Robert Pelikán patří ke krevní skupině, jako je výše zmíněný ekonom Aleš Michl – nebojí se jít proti proudu a říznout do živého a pokud jde o právo a spravedlnost patří k těm co nadřazují spravedlnost nad právo. To je v naší formalistické zemi malý zázrak a takový člověk by měl být soudce.
 
 
Byl by Váš výběr lidí do čela veřejných univerzit ovlivněn ideově?
Nerozumím otázce  – proč ideově, jak ideově? Jsem nestraník, takže je mi fuk, kdo z které partaje je či není – důležitá je práce za daným člověkem, jeho schopnosti.

Jak často se chystáte udělovat milosti? Souhlasíte vůbec s tímto institutem? Budete jej brát jako obchod pro své kamarády, sponzory?

Milosti se neudělují často ani méně často, milosti se udělují, když jsou třeba. Pokud bude v naší zemi vládnout spravedlnost, pak nebude třeba jediná milost. Pokud bude panovat zvůle, jako přečasto v minulých letech, pak milosti jsou nutné k nápravě justičních omylů nebo zločinů. 
Není to obchod, ale věřte, že kdyby byl nevinně odsouzen můj kamarád nebo sponzor, kterého zatím nemám, pak ani v tomto případě bych nedbal na veřejné mínění a milost udělil. 
Jsem ovšem pro pravidlo že milost se má udělit až po soudním procesu, jako případná náprava křivdy  – nikdy ne před soudem – v tom případě vlastně milost brání vlastnímu vyšetření případu.

Jak často budete vetovat zákony? Budete se snažit prosadit tímto způsobem i svůj pohled na jednotlivá témata schvalována parlamentem?

Veto není konečný verdikt, takže to vlastně není veto ale jen gesto, které může parlament znovu přehlasovat. Určitě bych ho nepoužil na zákony, se kterými sice nesouhlasím, ale jsou v legitimním programu vládnoucích stran a jsou v normě. Určitě bych ale vetoval zákony, které cíleně legalizují rozkrádání země – jako byl Pospíšilův návrh korporátního zákona. 
Vetoval bych určitě i jakýkoli pokus o předání dalších pravomocí naší země do zahraničí.

Jaký je Váš postoj k USA, Číně, Rusku? Jak by měla vypadat česká zahraniční politika ve vztahu k těmto zemím?

Všechny tři velmoci nám mohou být užitečné a jsou užitečné. Pro všechny tři jsme malá veš, kterou přehlížejí. K žádné z nich bych se neupnul, ale určitě bych se snažil s každou z nich vyjednávat maximálně výhodné vztahy. Čína už začíná přesouvat výrobu mnohých produktů do Evropy – zatímco Maďaři jim snášejí modré z nebe, aby se stali branou Číny do Evropy, my o tom zřejmě ani nevíme. V Rusku, ač se to nezdá, máme stále velkého přítele – Rusové Čechy milují, považují je za mladší bratry. Sice nás velkopansky přehlížejí, ale jsou ochotní nám vyjít vstříc víc než Američanům nebo Němcům nebo Polákům. Vlastně jsme pro ně jedni z nejbližších. Je velká škoda že toho nevyužíváme. Rusové nás už neokupují a mohou některé křivdy splatit.
Jakým směrem by se měla orientovat česká ekonomika? Co proto ve své funkci hodláte podniknout?
Nechtějte teď po mě ekonomicko-politickou analýzu a vizi. Určitě je třeba okamžitě otočit kormidlem od USA k zemím, které v  tomto století ovládnou svět – a to je Asie a Latinská Amerika. Tady to kvasí a bují, zatímco Evropa umírá. Ale důležitá je Afrika – extrémně tam poroste spotřebitelský trh, a kdo si myslí, že Afrika je chudá, tak je hlupák. Je to nedozírný zdroj surovin. A nemluvím jenom o drahých kovech – naftě nebo diamantech. Jsou tu i ložiska vzácných kovů nezbytných pro nové technologie. Japonci, Číňané Američané se derou do Afriky, zatínají drápy, kde to jde, protože kdo bude mít strategické suroviny, ten bude vládnout. Jen my hlupáci opouštíme zavedené africké ambasády a zastoupení a rozšiřujeme je v Moldávii nebo Bulharsku. To je zoufalé.

Jak by se podle Vás měla řešit demografická krize? Měli bychom nedostatek obyvatel řešit imigrací? Pokud ano, měli bychom si vybírat, tedy např. diskriminovat imigranty z islámských zemí, kteří nemají blízko k naší kultuře?

To, že nemáme děti, nevyřeší imigrace – nikde to nevyřešila. Řešením je jedině změna našich hodnot – návrat k rodině. Tady selhává státní propaganda – v tom správném slova smyslu. Stát i jeho média musí každodenně maximálně podporovat rodinu a děti. Musí je také vychovávat ke slušnosti, pracovitosti a solidaritě. Jen takové děti vám pak k stáru dají najíst. Nejdříve je musíte mít, a pak je pořádně vychovat. Mezery máme v tomhle na všech stranách.
Nakolik si myslíte, že by měly mezinárodní organizace (OSN, NATO, jednotlivé vlády) zasahovat do  záležitostí cizích států? Kdy to podle Vás je, a kdy není přijatelné?
Jsem pro zásah do jakékoli země, která vraždí,  mučí nebo terorizuje své obyvatele. Žádná svrchovanost nedává nikomu právo ubližovat druhým, zabíjet je nebo týrat. A každý z nás pokud má tu sílu a moc, je povinen oběti násilí přispěchat na pomoc  – to platí přece univerzálně všude – na ulici i v mezinárodním měřítku.
V momentě, kdy takové pravidlo bude platit, nebude ani intervencí třeba – každý si už dá pozor, protože by o tu svou moc rázem přišel.

Jako reprezentant České republiky, jaká je podle Vás optimální míra politické korektnosti?
Nerozumím té míře. Prostě člověk má mluvit a říkat pravdu – samozřejmě jsou okamžiky, kdy pravdu neříkáme, abychom se nedotkli něčích citů – to platí o soukromém vztahu – neřeknu nehezké ženě, že je škaredá a hubenému muži, že je vychrtlý. Pravda nemusí nezbytně urážet. Ale jestliže někdo krade a je černý, tak řeknu – krade černý. Možná je ale dobré připojit i B. Totiž, že masově kradou i bílí a to daleko masověji, jen v jiné vyšší lize. 

Jak se postavíte k pronásledování křesťanů ve světě, zj. v islámských zemích? Je to podle Vás dobře, nebo budete v této věci podnikat nějaké kroky?
Proti jakémukoli útlaku kohokoli je třeba podnikat kroky.

Uvědomujete si, že nejste pouhými kladeči věnců, že máte reálné pravomoci a za svá rozhodnutí a vyjádření ponesete reálnou politickou odpovědnost?
Pokud bych usiloval o post prezidenta, tak jen proto, abych posílil šance změnit v naší zemi věci k lepšímu.

Odpovědi na důležitá témata: Milan Zelený

Již více než měsíc zasílám oficiálním uchazečům o funkci prezidenta sérii stejných otázek na některá podstatná témata. Jako desátý v pořadí své odpovědi zaslal prof. Milan Zelený.
Jaký je Váš postoj k Evropské unii? Měli bychom jít cestou větší integrace a federalizace, nebo naopak? A jak? Jste spíše eurofederalistou, eurorealistou, euroskeptikem či přímo euronihilistou?

Nejsem žádným z těchto “euro”: považuji takové klasifikace za bezpředmětné a zavádějící. Důležitá je strategická prosperita ČR, ne EU. Každá unie může být jen tak dobra, jak dobré jsou její složky – ne naopak. Je morální povinností každého národa, aby se stal tím nejlepším, čím se stat může – v jakémkoliv společenství. Tato klasifikace s tím nemá nic společného, stejně jako pravice-střed-levice a jiná “diluviální” zjednodušení stale složitějšího světa.

Jaký je Váš postoj ke zřízení globální vlády? Byli byste ochotni v zájmu údajné záchrany planety přistoupit i na zeleně-socialistickou totalitu? Jak by měla vůbec globální spolupráce probíhat? Mělo by být spíše globální vládnutí, nebo naopak pouze globální spolupráce nezávislých a suverénních států?

Globální vláda je centralistický nesmysl, který jde proti sebezlepšování složek, tj. regionů a lokalit, kde veškerá hospodářská aktivita vzniká; ta nikdy nevzniká na globálním ministerstvu. “Záchrana planety” musí probíhat v regionu a v lokalitě, nikdy ne na “globálním ministerstvu”. Máme co dělat se svoji vlástní vládou, natož pak s globální.

Co Vy a ESM (Evropský stabilizační mechanismus)? Vetovali byste jej? Jak se vůbec stavíte k řešení evropské dluhové krize?

Jakékoliv společenství, které je závislé na finančně-politických podpůrných berlích, není dlouhodobě udržitelné a vede jen k dalšímu zadlužování ve smyslu “po nás potopa”. Je vrcholem arogance, že dluhovou krizi v Evropě i v ČR “řeší“ bankéři, kteří mají zadlužování svého okolí v popisu své práce.

Koho byste jmenovali do rady České národní banky? (Pokud ne jména, pak alespoň typově či ideově – ekonomy jaké ekonomické školy?)

Žádná jména mě nenapadají, ale nemohou to být jen keynesiánci a monetaristi. Myšlenková monokultura je sebevražedná. Musí to být lidé, kteří rozumí ekonomice jako adaptabilnímu organismu, ne jen jako determinovanému stroji. Jistě je tedy nutná notná dávka zástupců podnikové a univerzitní sféry, jakož i ekonomů “Rakouské školy”. Vyhnul bych se bankéřům a jejich prostoduchému, triviálnímu vnímání světa.

Koho byste jmenovali do čela Ústavního soudu? Nejvyššího soudu? Nejvyššího kontrolního úřadu? Byl by Váš výběr lidí do čela veřejných univerzit ovlivněn ideově?

Ve znmíněných institucích nemá ideologie co pohledávat; pouze odbornost, logika a nezávislost jsou žádoucí. Takových lidí máme v ČR vice než pokřivených a stranám poplatných ideologů.

Jak často se chystáte udělovat milosti? Souhlasíte vůbec s tímto institutem? Budete jej brát jako obchod pro své kamarády, sponzory?

S touto institucí (tedy ne “institutem”) nesouhlasím; dal bych přednost spolehlivé a nezávislé justici, která nemusí být opravována ideologicky zaměřenými jednotlivci. Pokud tato instituce existuje, je prostě odrazem nedůvěry v daný justiční system. Četnost udělování “milostí” je v takovém případě irelevantní. I tak by to něměl být prezident, ale Rada nezávislých odborníků, která výsledky nespolehlivé justiční instituce prověřuje.

Jak často budete vetovat zákony? Budete se snažit prosadit tímto způsobem i svůj pohled na jednotlivá témata schvalována parlamentem?

Četnost vetování zákonů je irelevantní. Důležitá je kvalita zákonů. Tady tak často, jak často je třeba k ochraně veřejnosti a státu před ideologicky a lobbisticky deformovanými “zákony”.

Jaký je Váš postoj k USA, Číně, Rusku? Jak by měla vypadat česká zahraniční politika ve vztahu k těmto zemím?

Zahraniční politika by měla být v rukou odborníků, ne v rukou stranických poskoků a politických ideologů. Zahraniční politika se odvíjí od dlouhodobé strategie státu, ne od okamžitých nápadů a zmatených probuzení z dřímoty. Jde o životy nás všech. Výchozí obecnou koncepcí pro ČR ve vztahu ke zmíněným zemím je spolupráce, ne “spoluprátse”.

Jakým směrem by se měla orientovat česká ekonomika? Co proto ve své funkci hodláte podniknout?

Ve směru regionální i lokální autonomie a samosprávy, bez zbytečných ideologií a politických stran. Pro tohle hodlám podniknout všechno.

Jak by se podle Vás měla řešit demografická krize? Měli bychom nedostatek obyvatel řešit imigrací? Pokud ano, měli bychom si vybírat, tedy např. diskriminovat imigranty z islámských zemí, kteří nemají blízko k naší kultuře?

Demografickou krizi nelze řešit centrálně, ale pouze na úrovni regionů a lokalit, podle potřeb regionů a lokalit. Teprve z úspěchů na této úrovni se dá odvíjet úspěch celku. Stejně tak ani kultura není centrální na ministerstvu, ale pouze regionální a místní.

Nakolik si myslíte, že by měly mezinárodní organizace (OSN, NATO, jednotlivé vlády) zasahovat do záležitostí cizích států? Kdy to podle Vás je, a kdy není přijatelné?

Především EU by měla přestat zasahovat do záležitostí jednotlivých států. Unie může být jen tak silná, jak silné jsou její složky. Zadlužování a ochuzování „složek” je nežádoucí intervencí. Prokázaná genocida v jakékoliv zemi musí být vždy předmětem intervence světového společenství národů; vnitřní politické a náboženské rozbroje nikoliv.

Jako reprezentant České republiky, jaká je podle Vás optimální míra politické korektnosti?

Politická korektnost musí být nahrazena tradičním slušným, moudrým a citlivým chováním – a to v co nejvyšší míře. Politická korektnost nesmí interferovat s neideologickou pravdou a upřímností. Jen tak lze pro ČR znovuzískat ve světě respekt.

Jak se postavíte k pronásledování křesťanů ve světě, zj. v islámských zemích? Je to podle Vás dobře, nebo budete v této věci podnikat nějaké kroky?

Pronásledování křesťanů, stejně jako muslimů, je popřením náboženské tolerance a respektu. Náboženská tolerance a oddělení církví od státu jsou úhelnými kameny civilizovaných společností. Efektivní prezident by neměl být politický ideolog ani náboženský demagog, aby mohl ideologickou nezávislost a náboženskou toleranci úspěšně propagovat a prosazovat. Osobně považuji zabití ve jménu náboženství za morálně odpuzující, z jakýchkoliv revanšistických důvodů.

Uvědomujete si, že nejste pouhými kladeči věnců, že máte reálné pravomoci a za svá rozhodnutí a vyjádření ponesete reálnou politickou odpovědnost?

Reálné pravomoci je třeba realizovat, zatím neexistují a prezident nemůže svůj národ efektivně ochránit před zvůlí politických stran. Reálná odpovědnost vzniká jen z vůle veřejnosti a „tvorby” vlastních kandidátů, nejen z volby omezené skupinky kandidátů, „předhozených” lidem politickými a finančními zájmy.
Velmi poučné je v této věci citovat Karla Čapka (z r. 1925):
„Ponižuje nás nedůstojnost parlamentu, který i státní nezbytnosti vyřizuje stranickým handlem, ponižuje nás parlamentní systém, v němž bez hrubé a honorované majority by potřeby státu nebyly uhájeny. Ponižuje a skličuje nás přízemnost politického jednání, co jde vysoko nad domácí zájmy stran, je politickým exponentům tak lhostejno, jako chalupníkovi aviatika. Ponižuje nás samozřejmost, se kterou političtí machři přijímají fakt, že stát je odevzdán stranám k exploataci. Ponižuje nás osobní úroveň mnohých, z nichž strany učinily vladaře nad věcmi národa. Ponižuje nás forma i duch politiky, jež vládne pomocí nečistých kompromisů mezi bezohlednými zájmy… Jsme-li nespokojeni, volá se na nás: Pracujte ve stranách! NE; je-li nám čeho třeba, tedy je to pracovat proti stranám, proti vládě stran, proti hlasovací mašinérii, proti inkompetenci, proti politice za zavřenými dveřmi, proti všemohoucnosti výkonných výborů, proti našemu ponížení, proti úpadku demokracie.“        
Jak výrazně se dnešní volební veřejnost v ČR odchýlila od čapkovských hodnot a ideálů!