Věci veřejné 2.0 a občan nepoučitelný

Babišovo ANO a Okamurův Úsvit podle všeho obohatí příští sněmovnu. Jejich voliči věří, že s nimi nám bude líp. Na základě čeho? A proč se český občan nedokáže poučit?
Korupce, rozbité dálnice, vysoké a nepřehledné daně, zneužívaný sociální systém, pokleslá morálka – komu z nás toto nevadí? Kdo z nás by si nepřál, aby přišel nějaký politik, který zařídí, aby se to všechno změnilo? Aby měl nějaký zázračný recept, který zatočí s mafiány a parazity. Nachytat se na slova těch, kteří to sebevědomě slibují, je snadné.
V minulých volbách to byly Věci veřejné, které byly postaveny na podobném principu jako Úsvit a ANO. Bohatý podnikatel, firma, rázná rétorika, důraz na změnu a naději, nové tváře, populismus, boj za přímou demokracii, celebrity. Už chybí jen ABL. I když – na co bezpečnostní agentura? Třeba budou stačit nějaké staré kontakty v tajných službách…
Jak dopadly Věci veřejné?
Když se podíváme na Wikipedii, můžeme se velmi pobavit tím, kde vlastně skončili členové Věcí veřejných. Na kandidátkách Úsvitu (8), Hlavu vzhůru (3), Změna (1). Ti za LIDEM pak u soukromníků (7) či Pro sport a zdraví u Zemanovců (1). Samotný Vít Bárta pak hraje mučednickou roli jako krajský lídr Úsvitu v Plzeňském kraji. A někteří mu to věří. Nemluvě o tom, že i voliči Věcí veřejných nyní tvoří většinu současných voličů ANO a Úsvitu (viz strana 13).
Pravdou je, že je to oproti roku 2010 trošku posunuté. Babišovo ANO je spíše něco mezi VV a TOP 09. Úsvit pak něco mezi VV a DSSS. Rozdíl zřejmě bude také v tom, že Babiš sice bude v příští vládě, ale v té levicové (přestože se na něj nachytají pravicoví voliči). A Okamura zůstane v opozici. Což mu buď pomůže, nebo odsoudí k trvalému klesání preferencí. Taky záleží na tom, kdy budou další předčasné volby.
Proč chceme prohrát?
Do voleb zbývá několik dnů a občané, kteří mají alespoň rámcovou představu o tom, co je to svoboda, demokracie, právní stát a jak funguje tržní ekonomika, jakoby rezignovali. Smířili jsme se s tím, že volby vyhraje Zemanovi podřízena ČSSD a s komunisty bude mít většinu. Společně s SPOZ a Babišem dokonce ústavní.
Smířili jsme se s tím, že občanské a demokratické strany, jako je ODS a dnes možná i TOP 09 musejí volby prohrát, že musejí (společně s navrátivšími se lidovci) zůstat v opozici. Že Svobodní, zelení, Piráti, Změna, monarchisti nebo soukromníci se tam nedostanou. Že naše země se ocitla na cestě k ještě většímu socialismu, k ještě většímu korporativismu.
Nemusí to tak být
Řada lidí bude po volbách zvažovat emigraci. Možná skutečně odejdou. Chci doufat, že to nebude nutné. Období Zemana a Babiše nebude pro svobodného člověka lehké. V boji proti nepoctivým to dle české tradice patrně zase odnesou ti poctiví. Asi zažijeme nějaké ty buzerace či represe, ale do uranových dolů nás snad nenaženou. Snad ani těch uhelných či budovat Baťův kanál. Ale radši jim nebudu radit…
Českou republiku (nikdy!) nezlepší populistický mesiáš typu Zemana či Babiše. Nemůžeme si myslet, že stačí jednou za čtyři či pět let přijít k volbám, zvolit si největšího populistu a radovat se, že naše občanské povinnosti skončily. Pokud chceme, aby v naší zemi bylo skutečně líp, musejí být politické strany opět tvořeny občany. Naše strany potřebují ideje, realistický program a početnou členskou základnu. Ne podprahový marketing, celebrity a mocné v pozadí!
Tyto volby budou podle všeho prohrou občanské společnosti. Ta si bude stejně jako v roce 2010 pár minut po oznámení výsledků myslet, že je tomu naopak. Brzy však procitne. Jenže svým způsobem je to obrovská šance – pro ty, kteří se rozhodnou zůstat a být kvalitní občanskou opozicí a v následujících letech jednat tak, abychom přesvědčili i ostatní, že to jde jinak. Teď ale máme ještě pár dní na to, aby byl demokratický a občanský hlas co nejvíce slyšet i ve sněmovně!
Čtěte také:

Odpovědi na důležitá témata: Tomio Okamura

Druhou desítku odpovědí na mé otázky začíná Tomio Okamura, který sice není oficiálním uchazečem o funkci prezidenta, ale již před pár měsíci deklaroval, že v případě úspěchu v senátních volbách, se do tohoto boje také pustí a jeho příznivci mu již začali z časových důvodů sbírat podpisy.
Jaký je Váš postoj k Evropské unii? Měli bychom jít cestou větší integrace a federalizace, nebo naopak? A jak? Jste spíše eurofederalistou, eurorealistou, euroskeptikem či přímo euronihilistou?
Jsem pro spojení Evropských států jako bezcelní unie s volným pohybem osob a zboží. Ale chci také samostatnost národních států v zásadních otázkách, jako jsou daně měna atp. Praxe ukázala, že EU není schopná ani ochotná hájit zájmy slabších členů – ať už třeba v zemědělské politice nebo ve vízové atp. Ukazuje se, že národní státy vždy budou a musí hájit svoje práva samy.

Jaký je Váš postoj ke zřízení globální vlády? Byli byste ochotni v zájmu údajné záchrany planety přistoupit i na zeleně-socialistickou totalitu? Jak by měla vůbec globální spolupráce probíhat? Mělo by být spíše globální vládnutí, nebo naopak pouze globální spolupráce nezávislých a suverénních států?

O žádné globální vládě jsem neslyšel a nepřemýšlel. Žádná totalita není přijatelná – ale samozřejmě celoplanetární shoda na nějakých principech ochrany přírodních zdrojů nebo atmosféry smysl má.
Co Vy a ESM (Evropský stabilizační mechanismus)? Vetovali byste jej?
Nejsem odborník na fiskální ani monetární politiku – co ovšem vím je, že zatím žádný mechanismus který země EU či eura ke stabilizaci ekonomik vymyslely v praxi nefungoval – protože v momentě, kdy pravidla porušily velké země, nikdo si nedovolil je sankcionovat. 
Samozřejmě jistá pravidla pro zadlužování vlastní země bych jen uvítal – a pokud se na nich shodne i zbytek Evropy, proč ne. Ale k žádnému společnému projektu, který nás k čemukoli bude zavazovat, bych se nikdy nepřipojil. Takže ano asi bych ho vetoval.
 
 
Jak se vůbec stavíte k řešení evropské dluhové krize?
Nijak – pro mě je důležité, aby dopady na naši zemi byly co nejnižší. Znamená to co nejméně se zaplétat do evropských mechanismů a uchovat maximum prostoru pro vlastní ekonomickou politiku.
Koho byste jmenovali do rady České národní banky? (Pokud ne jména, pak alespoň typově či ideově – ekonomy jaké ekonomické školy?)
Z ČNB znám pouze pana Singera, kterého si vážím a určitě by v mém výčtu nechyběl na čelném místě. Jako ekonomů se zdravým selským rozumem si pak vážím Pavla Kohouta, prof. Zeleného nebo Aleše Michla. 
Koho byste jmenovali do čela Ústavního soudu? Nejvyššího soudu? Nejvyššího kontrolního úřadu?
Teď netuším – jednak ještě nejsem ani kandidát na prezidenta a samozřejmě situace dnes je jiná, než bude třeba za dva tři roky.
V Čele soudů i NKU bych rozhodně chtěl vidět silné nestranné osobnosti – možná i osobnosti, které jsou mladé, ale je vidět, že mají silný potenciál  – například  právník Robert Pelikán patří ke krevní skupině, jako je výše zmíněný ekonom Aleš Michl – nebojí se jít proti proudu a říznout do živého a pokud jde o právo a spravedlnost patří k těm co nadřazují spravedlnost nad právo. To je v naší formalistické zemi malý zázrak a takový člověk by měl být soudce.
 
 
Byl by Váš výběr lidí do čela veřejných univerzit ovlivněn ideově?
Nerozumím otázce  – proč ideově, jak ideově? Jsem nestraník, takže je mi fuk, kdo z které partaje je či není – důležitá je práce za daným člověkem, jeho schopnosti.

Jak často se chystáte udělovat milosti? Souhlasíte vůbec s tímto institutem? Budete jej brát jako obchod pro své kamarády, sponzory?

Milosti se neudělují často ani méně často, milosti se udělují, když jsou třeba. Pokud bude v naší zemi vládnout spravedlnost, pak nebude třeba jediná milost. Pokud bude panovat zvůle, jako přečasto v minulých letech, pak milosti jsou nutné k nápravě justičních omylů nebo zločinů. 
Není to obchod, ale věřte, že kdyby byl nevinně odsouzen můj kamarád nebo sponzor, kterého zatím nemám, pak ani v tomto případě bych nedbal na veřejné mínění a milost udělil. 
Jsem ovšem pro pravidlo že milost se má udělit až po soudním procesu, jako případná náprava křivdy  – nikdy ne před soudem – v tom případě vlastně milost brání vlastnímu vyšetření případu.

Jak často budete vetovat zákony? Budete se snažit prosadit tímto způsobem i svůj pohled na jednotlivá témata schvalována parlamentem?

Veto není konečný verdikt, takže to vlastně není veto ale jen gesto, které může parlament znovu přehlasovat. Určitě bych ho nepoužil na zákony, se kterými sice nesouhlasím, ale jsou v legitimním programu vládnoucích stran a jsou v normě. Určitě bych ale vetoval zákony, které cíleně legalizují rozkrádání země – jako byl Pospíšilův návrh korporátního zákona. 
Vetoval bych určitě i jakýkoli pokus o předání dalších pravomocí naší země do zahraničí.

Jaký je Váš postoj k USA, Číně, Rusku? Jak by měla vypadat česká zahraniční politika ve vztahu k těmto zemím?

Všechny tři velmoci nám mohou být užitečné a jsou užitečné. Pro všechny tři jsme malá veš, kterou přehlížejí. K žádné z nich bych se neupnul, ale určitě bych se snažil s každou z nich vyjednávat maximálně výhodné vztahy. Čína už začíná přesouvat výrobu mnohých produktů do Evropy – zatímco Maďaři jim snášejí modré z nebe, aby se stali branou Číny do Evropy, my o tom zřejmě ani nevíme. V Rusku, ač se to nezdá, máme stále velkého přítele – Rusové Čechy milují, považují je za mladší bratry. Sice nás velkopansky přehlížejí, ale jsou ochotní nám vyjít vstříc víc než Američanům nebo Němcům nebo Polákům. Vlastně jsme pro ně jedni z nejbližších. Je velká škoda že toho nevyužíváme. Rusové nás už neokupují a mohou některé křivdy splatit.
Jakým směrem by se měla orientovat česká ekonomika? Co proto ve své funkci hodláte podniknout?
Nechtějte teď po mě ekonomicko-politickou analýzu a vizi. Určitě je třeba okamžitě otočit kormidlem od USA k zemím, které v  tomto století ovládnou svět – a to je Asie a Latinská Amerika. Tady to kvasí a bují, zatímco Evropa umírá. Ale důležitá je Afrika – extrémně tam poroste spotřebitelský trh, a kdo si myslí, že Afrika je chudá, tak je hlupák. Je to nedozírný zdroj surovin. A nemluvím jenom o drahých kovech – naftě nebo diamantech. Jsou tu i ložiska vzácných kovů nezbytných pro nové technologie. Japonci, Číňané Američané se derou do Afriky, zatínají drápy, kde to jde, protože kdo bude mít strategické suroviny, ten bude vládnout. Jen my hlupáci opouštíme zavedené africké ambasády a zastoupení a rozšiřujeme je v Moldávii nebo Bulharsku. To je zoufalé.

Jak by se podle Vás měla řešit demografická krize? Měli bychom nedostatek obyvatel řešit imigrací? Pokud ano, měli bychom si vybírat, tedy např. diskriminovat imigranty z islámských zemí, kteří nemají blízko k naší kultuře?

To, že nemáme děti, nevyřeší imigrace – nikde to nevyřešila. Řešením je jedině změna našich hodnot – návrat k rodině. Tady selhává státní propaganda – v tom správném slova smyslu. Stát i jeho média musí každodenně maximálně podporovat rodinu a děti. Musí je také vychovávat ke slušnosti, pracovitosti a solidaritě. Jen takové děti vám pak k stáru dají najíst. Nejdříve je musíte mít, a pak je pořádně vychovat. Mezery máme v tomhle na všech stranách.
Nakolik si myslíte, že by měly mezinárodní organizace (OSN, NATO, jednotlivé vlády) zasahovat do  záležitostí cizích států? Kdy to podle Vás je, a kdy není přijatelné?
Jsem pro zásah do jakékoli země, která vraždí,  mučí nebo terorizuje své obyvatele. Žádná svrchovanost nedává nikomu právo ubližovat druhým, zabíjet je nebo týrat. A každý z nás pokud má tu sílu a moc, je povinen oběti násilí přispěchat na pomoc  – to platí přece univerzálně všude – na ulici i v mezinárodním měřítku.
V momentě, kdy takové pravidlo bude platit, nebude ani intervencí třeba – každý si už dá pozor, protože by o tu svou moc rázem přišel.

Jako reprezentant České republiky, jaká je podle Vás optimální míra politické korektnosti?
Nerozumím té míře. Prostě člověk má mluvit a říkat pravdu – samozřejmě jsou okamžiky, kdy pravdu neříkáme, abychom se nedotkli něčích citů – to platí o soukromém vztahu – neřeknu nehezké ženě, že je škaredá a hubenému muži, že je vychrtlý. Pravda nemusí nezbytně urážet. Ale jestliže někdo krade a je černý, tak řeknu – krade černý. Možná je ale dobré připojit i B. Totiž, že masově kradou i bílí a to daleko masověji, jen v jiné vyšší lize. 

Jak se postavíte k pronásledování křesťanů ve světě, zj. v islámských zemích? Je to podle Vás dobře, nebo budete v této věci podnikat nějaké kroky?
Proti jakémukoli útlaku kohokoli je třeba podnikat kroky.

Uvědomujete si, že nejste pouhými kladeči věnců, že máte reálné pravomoci a za svá rozhodnutí a vyjádření ponesete reálnou politickou odpovědnost?
Pokud bych usiloval o post prezidenta, tak jen proto, abych posílil šance změnit v naší zemi věci k lepšímu.