Eurosong 2016: Ukrajina vyhrála a je dobře, že je to politické

4 min čtení

Požadavek mít tam pouze nepolitické songy je nesmysl. Dokonce i mír nebo svoboda jsou politické hodnoty. Stejně jako transgenderová emancipace nebo mezinárodní spravedlnost. Co ještě bylo tento rok problematické?

Na Eurovizi se dívám od roku 2007, kdy se jí poprvé účastnila i naše země. Dělám to proto, že je to jedna z mála příležitostí, kdy mohou všichni obyvatelé Evropy nenásilně zažít pocit, že jsou Evropany. A i z toho můžeme vidět, jak je ta soutěž politická už ve své podstatě. Jejím cílem je přece jednota a mír všech evropských národů.

Nicméně, tento ročník byl zvláštní. Nevyhrál favorit. Nevyhrála ani nejlepší píseň. Vyhrál emočně silný příběh. Před finále jsem si nemyslel, že by Ukrajina mohla vyhrát, ale během toho, kdy Jamala zpívala, se něco přihodilo.

Ve chvíli, kdy v čase 2:25 vykřikla, tak to bylo, jako by člověk slyšel všech těch 230 000 krymských Tatarů, kteří byli Stalinem násilně deportováni, případně těch přibližně 100 000 z nich, kteří na následky toho zemřeli. V té chvíli jsem si byl jistý, že budu hlasovat pro Ukrajinu. A bylo to politické. Ale ne ve smyslu té konspirační ruské propagandy. Byla to moje svobodná, autentická a uvědomovaná volba. Něco, o čem doufám, že to jednou pozná i ruský lid.

V každém případě, Putinova propaganda se po ohlášení výsledků rozjela naplno. Rusko vyhrálo srdce evropského lidu a Ukrajina mohla zvítězit jenom díky hlasům odborníků z poroty. Tak jako se ostatně vítěz vybírá vždycky. Lidé začali argumentovat, že vítězem je Rusko, ale celé je to zkorumpované, a jen díky tomu, že je to politické, tak mohla vyhrát Ukrajina, protože politickým úkolem bylo podpořit ji právě proti Rusku. Žádný důkaz, ale jako konspirace dobré. Nicméně, věřím, že ve všech evropských zemích známe ty pseudo-zpravodajské weby plné kremelské propagandy a víme, jak jsou v tom dobří.

Možná až moc dobří. Jamala říkala, že Evropě děkuje. Nicméně, co se týká Evropanů, tak jsem skeptický. V lidovém hlasování totiž vyhrálo Rusko. A proč? Jejich píseň nebyla nejlepší. Možná tak speciální efekty. To jsme my Evropané opravdu tak povrchní, že preferujeme toto před silným příběhem o historické a mezinárodní spravedlnosti?

Navíc, většina lidí, kteří začali argumentovat, že vítězství Ukrajiny nebylo fér, protože její song byl politický a tak dále, nebyli placení ruskou propagandou. Většinou to byli spíše naivní Evropané. Bez urážky, ale mohli bychom je nazvat užitečnými idioty. A považuju za dost problematické, že tolik Evropanů není imunní vůči Putinově propagandě. Nizozemci nám to ukázali před pár týdny ve svém referendu.

Nicméně, zpět k Eurovizi. Nechápu, proč pořadatelé zvolili zrovna takový způsob vyhlašování výsledků. Považuju to za dost stupidní. Nyní to vypadá, jako bychom letos měli tři vítěze. Poroty – Austrálii. Lidu – Rusko. A skutečného vítěze – Ukrajinu. Je to divné.

Nejsem proti tomu, aby se vyhlašovaly jak výsledky poroty, tak lidového hlasování, ale mělo by se to dělat jinak. Upřednostnil bych, kdyby při živém vstupu z každé země byly řečeny jak body poroty, tak body z lidového hlasování. Tím bychom získali všechny tři informace z každé země zvlášť a na konci bychom mohli mít pouze jednoho vítěze, jako tomu vždy bývalo.

Další problém je, že to letos mohla vyhrát Austrálie. Je to evropská soutěž a může být logické, že se jí účastní země, jako je Izrael, Rusko, Turecko či Gruzie, ale nedává příliš smysl, aby tam byla Austrálie. Ale možná nám to jen ukazuje, že by bylo dobré, kdyby tato soutěž existovala i globálně.

A poslední věc, kterou bych rád zmínil, je to, abychom si uvědomili, jak se rozhodujeme o tom, kdo získá naše hlasy. Někdo říká, že sousední země vždy hlasují pro sebe navzájem. Pokud se ale podíváme na výsledky, tak se nezdá, že by tomu tak bylo. Někdy nezvítězí ani ty nejlepší efekty nebo nejlepší hudba. To, co podle mě zvítězí, je hodnotové sdělení toho songu. A to je často velice politické, což je naprosto v pořádku.

PS. Důvod, proč jsme letos i přes velice kvalitní song skončili ve finále až předposlední, a můžeme se tak trapně radovat maximálně z toho, že Němci byli až za námi, je podle mě ten, že samotné vystoupení nebylo tak dobré jako oficiální verze.

Nechápu, proč to někdo pokazil tím, že do toho pouštěli další vokály, což působilo dojmem falešnosti, a naopak nevynikl skvělý hlas Gabriely. A taktéž by bylo na místě zvážit lepší a bezkonkurenční efekty během vystoupení. Taky by se hodil nějaký opravdový a silný příběh a bylo by lepší, kdybychom do toho, koho tam za nás pošleme, mohli svými hlasy taky zasáhnout.

Anglicky si článek můžete přečíst zde.

Dále čtěte:


Author: Mirek Návrat

Politolog a blogger. Píšu o politice, společnosti, budoucnosti a osobním rozvoji. Můj Twitter: @mireknavrat.