Často máme zmatek v některých pojmech politických idejí. Snažil jsem se tedy udělat si v tom trošku přehled a podívat se, jak to je alespoň podle (anglojazyčné) Wikipedie. Jaké jsou znaky sociálně-tržní ekonomiky a ordoliberalismu?
Sociálně-tržní ekonomika:
(původ v Německu, Adenauer, vycházení i z křesťanského učení)
– třetí cesta mezi klasickým liberalismem a sociální demokracií
– inspirováno ordoliberalismem
– volný trh považuje za naprostou nezbytnost
– ochrana soukromého vlastnictví
– svobodný zahraniční obchod atd.
– důchodové pojištění
– univerzální zdravotní péče
– pojištění v nezaměstnanosti
– pojištění kombinací příspěvků zaměstnance, zaměstnavatele a vládních dotací
– nastaveny politiky zaměstnanosti, bydlení a vzdělávání
– snaha o balancování přerozdělování příjmů
– anti-monopolní zákony atp.
– ekonomický humanismus
„… development of the Social Market Economy as a viable socio-political and economic alternative between the extremes of laissez-faire capitalism and the collectivist planned economy not as a compromise, but as a combination of seemingly conflicting objectives namely greater state provision for social security and the preservation of individual freedom. …“
Zdroje:
http://en.wikipedia.org/wiki/Social_market_economy
https://cs.wikipedia.org/wiki/Soci%C3%A1ln%C4%9B_tr%C5%BEn%C3%AD_hospod%C3%A1%C5%99stv%C3%AD
Ordoliberalismus:
– německý kompromis mezi sociálním liberalismem a neoliberalismem (klasickým liberalismem)
– respekt k volnému trhu
– stát musí vytvářet vhodné právní prostředí pro ekonomiku
– zajišťovat zdravou soutěž
– skrze měřítka, která se drží tržních principů
– což dává základ jeho legitimitě
– boj proti monopolům a oligopolům, které by podvracely výhody tržní ekonomiky
– ale taky by podpopávaly dobré vládnutí, protože silná ekonomická síla by se mohla transformovat v politickou sílu
– monetární politika je zodpovědností centrální banky
– stejně jako úsilí o měnovou stabilitu, nízkou inflaci; a má nezávislý status na politické moci
– balancování daňových příjmů proti vládním výdajům je práce vlády
– makroekonomickou politiku řeší zaměstnavatelé a odbory
– stát má zajišťovat ekonomický pořádek, ne řídit ekonomické procesy
– kombinace svobodného podnikání a vládních regulací pro zajištění férové soutěže
– snaha o minimální konfiguraci životně důležitých (energetických) zdrojů
– a co nejmenší progresivní zdanění
– důraz na privatizaci veřejných služeb a jiných veřejných podniků
– asi i zákony o minimální mzdě a určitá míra přerozdělování bohatství
– snaha o kombinaci svobody a pořádku
Zdroj:
http://en.wikipedia.org/wiki/Ordoliberalism
PS. Výpisky vznikly v rámci prokrastinace práce na bakalářce.
