11 důvodů, proč nebudu volit STAN

  1. Na rozdíl od Pirátů premiér Fiala hlasy STANu pro podporu své vlády skutečně potřeboval. Měl to být STAN, kdo bude tvrdě prosazovat svůj program a vyhrožovat odchodem z vlády, pokud ODS odmítne masivně investovat do modernizace země a dělat klíčové reformy, včetně daňových. Byli v pozici, kdy to tomu Fialovi mohl Rakušan kdykoliv říct. To se ale nestalo.
  2. Místo toho STAN společně se STANjurou způsobili, že školství pro vládu ani s tolika pedagogy absolutně nebylo rozpočtovou prioritou. Jaké mají výsledky?
    • Relativní platy učitelů od roku 2022 klesají (tvořily pouze 76 % průměrné mzdy vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců) a i přes vládní slib i zákonný požadavek 130 % v roce 2024 poklesly na 109 % průměrné mzdy.
    • Pokud by rozpočet regionálního školství na rok 2026 zůstal na úrovni Střednědobého rozpočtového výhledu, došlo by k dalšímu poklesu na zhruba 102 %, tedy pod úroveň historického minima 104,7 % z roku 2015.
    • Podíl výdajů ze státního rozpočtu na vzdělávání na HDP Česka od roku 2021 klesal. V roce 2023 se podle Eurostatu hodnota dále snížila na 4,5 %. Meziročně jsme si pohoršili z 13. až na 18. pozici. Jsme pod unijním průměrem 4,9 %.
    • Do výzkumu a vývoje se podíl výdajů na HDP meziročně snížil ze 2 na 1,8 %, ve Švédsku je přitom dvojnásobný.
    • Způsobili chaos ohledně převodu financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele.
    • Nebyli schopni zajistit dostatečné peníze v rozpočtu na zásadní reformy a neměli vůli prosadit úspory a investice propočítané odborníky.
    • Podobně tragické je působení jejich radního pro školství Antonína Klecandy v Praze, který pro řešení nedostatku kapacit škol nevyužil žádné z rychlých řešení, které mu odborníci doporučovali.
  3. Reálné platy zaměstnanců veřejné a státní správy poklesly za poslední 4 roky až o 30 %. Strategické investice do vzdělávání a kvalitní státní správy jsou přitom otázkou národní bezpečnosti. I toto je dle mého fatální a zbytečné selhání STANu, protože sekce pro státní službu byla pod jimi řízeným Ministerstvem vnitra.
    • Větší zastání našli úředníci paradoxně u ministra Jurečky. Těm, podobně jako učitelům, Rakušan nedokázal vyjednat konkurenceschopné platy, jeho prioritou byly spíš bezpečnostní složky, kterých se asi bojí.
  4. Otázkou je, do jaké míry servilnost STANu vůči ODS souvisela s kauzou Dozimetr a financováním strany.
    • To bylo první kauzou hned po volbách, po které STAN tvrdil, že bude dary přijímat už jen od fyzických osob, tento slib však porušil.
    • Bývalý sponzor STANu zároveň tvrdí, že ještě před vypuknutím kauzy Dozimetr se výslovně Rakušana ptal a ujišťoval se u něj, že se od financování skupinou Redlů již odstřihli, jinak by jim dar nedal. Ale vše bylo jinak.
    • David Klimeš správně upozorňuje, že kdo se snaží zlehčovat kauzu Dozimetr, tak by si měl vzpomenout, že Hlubuček nebyl jen tak nějakým starostenským politikem, ale byl šéfem celého pražského STANu.
    • Trapné byly i Rakušanovy výmluvy o šifrovaném telefonu.
    • Dozimetr se sice týká i ODS, TOP09 a ANO, ale i tak je počet mrtvých v kriminální kauze s přesahem do politiky varující.
  5. Ale pojďme dál. V kauze bitcoin měli být Starostové taktéž důraznější. Ve standardní západní demokracii by žádali odchod premiéra Fialy, ministra financí Stanjury a minimálně ředitele jeho kabinetu Bendy. Pokud by se tak nestalo, odešli by z vlády. Zvlášť, když se ODS pokusila do kauzy zatáhnout Blažkova náměstka a pražského lídra STANu Karla Dvořáka .
  6. Vadí mi, že spíše než jednotlivec či modernizace země je pro Starosty zásadní nedotknutelná suverenita šesti tisíc neefektivních, drahých a převážně miniaturních obcí. A znovu si vypůjčím slova Davida Klimeše: „Starostenská ideologie totální decentralizace státu nakonec celý stát prakticky zdržela.“
  7. Růžový a programově liberální STAN se sice tváří jako cool strana pro mladé, ale opravdu je to autentické? Doporučuji mrknout na chování STANu vůči Janu Špačkovi na jejich sněmu, stejně jako na následné trapné hašení požáru Rakušanem.
  8. Celkově je chování Rakušana zvláštní a rozporuplné. Místy působí jako sympaťák, který spojuje, ale lze mu to věřit? Nejdříve nepochopitelně udělá teatrální akci, kde nestrategicky vyloučí jakoukoliv povolební spolupráci s ANO, přestože by to mohlo být jedno ze státnických řešení.
    • Pak jde s Fialou na pivo a o dva dny později mu vrazí nůž do zad a vyhlásí, že sám chce být premiérem.
    • A ještě vydá připravené video, které nám má ukazovat, že STAN dokáže usmířit ODS a Piráty. Spíše to ale vypadá, jako by to byl STAN, kdo Pirátům brání, aby ODS donutili něco skutečně udělat pro naši zemi a proti korupci.
    • Kromě Fialy si Rakušan nezapomněl kopnout i do svého ministra Beka, kterého na vládě nedokázal pořádně podpořit, aby školství bylo rozpočtovou prioritou.
    • Trapný pokus o předvolební demonstraci svolanou ministrem vnitra si naštěstí rozmyslel.
    • Přesto si neodpustil účast na protivládní demonstraci na Slovensku. Jak by to asi vypadalo, kdyby na ní byl maďarský ministr vnitra?
  9. Problematický je i postoj STANu ohledně Chat Control na vládní i evropské úrovni.
  10. Tragický je nicméně i aktuální přístup vlády k integraci a dlouhodobému pobytu Ukrajinců, kteří musí splnit i podmínku tzv. ekonomické nezavilosti.
    • To podle Davida Klimeše prakticky znamená, že si musí vydělávat 36 600 korun měsíčně, což je v mnoha krajích nedosažitelná částka i pro Čechy. Navíc typizovanou domácností je ukrajinská matka s dítětem, ta už má vydělávat 45 800, se dvěma dětmi 55 tisíc. Jak říká klasik: Kdo z vás to má?
  11. A na závěr je tady i pokrytectví STANu v jinak skvělé akci podpisovka, o které někteří její účastníci tvrdí, že byla spíš podpásovka.

Struktura článku:

Volby 2017: Koho volit a koho nevolit?

TOP 09, případně KDU-ČSL, ODS, Piráty, možná STAN, Zelené či ČSSD. Naopak nevolit ANO, SPD, komunisty a všechny ostatní. Proč?

Opět se mě řada lidí ptá, koho mají volit. Mohl bych mlčet a nechat ostatní, aby jim to řekli. Ale vzhledem k tomu, že se o politiku aktivně zajímám už skoro 15 let a 6 let odborně, tak mlčet nebudu. Navíc je třeba využít toho, že se to ještě pořád může.

Proč volit TOPku?

Řadě lidí vadí Kalousek, trapná kampaň, obraz asociální strany, přehnaný eurohujerismus, snobské elitářství či přílišný konzervatismus. Jenže v tuto chvíli je to jediná strana, která odmítá populistická referenda, a tudíž je pro člověka, který chce, aby naše země zůstala v EU, nejjistější volbou.

Zároveň je jasně prozápadní, má kvalitní a propracovaný program, nebojí se klíčových reforem, patří mezi ty transparentnější a má řadu kvalitních osobností. Navíc bude hlas nás liberálně-konzervativních středopravicových demokratů, co byli vůči této vládě spíše v opozici, potřebovat.

Proč volit KDU-ČSL?

4 roky kolaborace s Babišem, prosazování nesmyslů typu EET či odkládání klíčových reforem jsou mínusem. Jenže pak jsou tu i plusy – díky lidovcům máme 4 roky relativní vládní stabilitu a naše země by na tom byla daleko hůř, kdyby místo lidovců byli ve vládě okamurovci či komunisti.

Zkrátka, to dobré, co tato vláda prosadila, je ve většině případů díky KDU-ČSL. Ať už je to podpora rodin, zachování parlamentní demokracie, naší západní orientace či moderování extrémů a snaha hledat rozumnější kompromisy. Lidovci by ve sněmovně chyběli a Piráti už to mají skoro jisté, takže důležitější je hlas spíše pro KDU.

Proč volit ODS?

Petr Fiala stranu zachránil a o dost zlepšil. O tom, že je třeba udělat daleko víc, svědčí i to, že se k ní bývalí voliči stále nevrátili. Sezení vedle Blažka, sponzoring Valentou, výstřelky Černochové, šílenosti Václava Klause ml. o vystoupení z EU či populistické, nebezpečné a nekonzistentní referendum o euru, jsou mínusem. Důležité ale je, že většina té strany chce, abychom byli vyspělou západní a demokratickou zemí, která se navíc poučí z chyb našich sousedů.

A kdo tehdy volil místo ODS Babiše, protože mu vadili kmotři, už možná vzpomíná na staré dobré časy. Na druhé straně, ODS se tam docela jistě dostane a jak už napsal Jan Zahradil, v příští sněmovně budou spíše strany, které jsou k EU zdrženlivé, takže je na místě zvážit, zda váš hlas nebude víc potřebovat TOPka nebo lidovci.

Proč volit Piráty?

Nová generace, žádné korupční kauzy, digitalizace, transparentnost, liberálnost. To jsou výhody, ale je to taky populismus, nezkušenost, ideová nestálost, ruští trolové na kandidátkách či nebezpečné experimenty s politickým systémem. I přesto je to ale daleko lepší volba než ANO či SPD. Váš hlas ale mohou daleko více potřebovat i jiné demokratické strany než Piráti (např. TOPka, KDU, STAN či Zelení).

Proč volit STAN?

Není jisté, jestli se tam dostanou, a pokud ne, tak je to jejich vina, protože odmítli jít na lidovecké kandidátky. Je ale možné, že lidi na poslední chvíli uvidí na hlasovacích lístcích své známé místní starosty, o kterých ví, že jsou kvalitními politiky. Tím je i jejich lídr Jan Farský.

I přes jejich ideovou nejanost mají docela kvalitní program a budu radši, když v příští sněmovně budou. Pokud zvažujete volit ANO či Piráty, kteří už to mají docela jisté, tak bych zvážil i STAN. Naopak bych to neriskoval, pokud zvažujete volbu TOPky či lidovců.

Proč volit Zelené?

Je spousta lidí, kteří by je rádi volili, ale bojí se, že se tam nedostanou, tak to radši hodí Pirátům. Otázkou je, jestli je jich dostatek na to, aby to stačilo na 5 %. Znovu je třeba zmínit, že Piráti dle všeho nebudou mít problém se tam dostat, a tak zelené hlasy až tak nepotřebují.

Naopak této zemi by často prospělo, kdyby tato progresivní středolevicová a spíše prozápadní liberální strana byla ve sněmovně. A to říkám i přesto, že bych s ní v řadě věcí nesouhlasil. Pokud se tam ale nedostanou, tak jsou to vyhozené hlasy ve prospěch populistů, takže je to velké dilema.

Proč volit ČSSD?

Na můj vkus je to sice až příliš levicová strana, ale je demokratická a zatím i prozápadní. Čím lepší bude mít výsledek, tím méně moci bude mít Babiš. A tím lepší to bude i pro její a naši budoucnost, protože je důležité, aby se vní udrželi u moci demokrati, a ne autoritářští populisti, co by nás chtěli dostat na Východ. Navíc je lepší, když témata sociální spravedlnosti a větší rovnosti hájí demokratická levice než různí středoví či pseudopravicoví populisté.

Proč nevolit ANO?

StB, Čapí hnízdo, dluhopisy, ovládnutí médií, likvidace konkurence, zneužívání státní moci, EET, kontrolní hlášení, zajišťovací příkazy, křivá přísaha na život vlastních dětí, zneužívání zaměstnanců, demagogie, manipulace, nevkusná a primitivní kampaň, autoritářské a populistické tendence, nepřátelství ke svobodě a parlamentní demokracii, spolčování se s komunisty a okamurovci či 4 roky blábolení místo kvalitního vládnutí.

A do toho kandidát na premiéra, který je oficiálně obviněn policií. Opravdu je toto ta nová a čistá protikorupční politika? Není! A dobře to víte. Volte radši Piráty, kteří žádné kauzy ani zbohatlické normalizační oligarchy nemají.

Proč nevolit SPD?

Těžko říct, jestli je větší zlo Babiš nebo Okamura. Ten druhý zatím nemá takovou moc a tolik peněz. Ten první zase aspoň zatím nechce vystupovat z NATO a z EU. Zkrátka tak odporný demagogický a často vyloženě lživý populismus a extremismus, jaký předvádí Okamura, jsme tady naposledy zažili možná tak od druhorepublikových fašistů nebo od Gottwalda. Sládek byl proti Okamurovi neškodný amatér. A navíc byl ve svých výlevech občas aspoň vtipný a snad tomu i věřil. Tomio Okamura pouze oblbuje voliče a šíří hnus a nenávist.

Proč nevolit KSČM?

Na to je třeba se zeptat Milady Horákové nebo těch desítek milionů lidí, které komunistické a reálně socialistické režimy zmasakrovaly nebo likvidují dodnes. K tomu všemu se tato strana hrdě hlásí. Víc k tomu není třeba dodávat. Kdo má srdce nalevo a je demokrat, tak má dostatečnou alternativu v ČSSD či Zelených.

Proč nevolit ostatní?

Je to vyhozený hlas. Svobodní, Realisté či ODA. Kolem jednoho až dvou procent mít mohou, ale pokud si dokážete vybrat i z těch, co se tam mají šanci dostat, tak je to zbytečný hlas pro ty, které tam naopak nechcete. A i jeden hlas může být ten klíčový. Tyto tři strany navíc oproti Starostům či Zeleným skutečně šanci nemají. To samé platí i pro ty další.

Hlavně prosím jděte volit

Teda pokud nechcete volit ty šílence, od kterých odrazuju. To raději zůstaňte doma. Ale v opačném případě tam jděte. Ovlivní to nejen vás samotné a vaše blízké, ale nás všechny a taky ty, co přijdou po nás. Nejen v dalších čtyřech letech, ale i v dalších dekádách. Mysleme na ty, kteří za naše právo volit bojovali a umírali, nebo ho dodnes nemají. Ti si těch našich pár minut jednou za čtyři roky zaslouží.

Přál bych si Lidovou stranu, která by byla taková

Co kdybychom i u nás měli skutečně všelidovou a občanskou masovou stranu pravého středu spojující umírněné liberály, rozumné konzervativce a humanitní a křesťanské demokraty, která by prosazovala zájmy naprosto každého člověka a všech vrstev společnosti?

Zní to utopicky, naivně a populisticky? Ne nutně. Jen je to komplikované. Taková strana by byla naopak antipopulistická. Nedělala by politiku, která by se snažila zalíbit každému, ale dělala by takovou, která by byla ve prospěch každého. A v tom je rozdíl a často to jde proti sobě.

Asi nejsem sám, kdo má dnes problém pochopit, proč by si měl vybrat jen ze dvou možností – buď prosazovat zájmy té půlky národa, která má vyšší příjmy, nebo naopak té druhé. Ne. Já chci stranu, která tady bude pro každého. A právě o tom by mohly být lidovecké, či chceme-li křesťansko-demokratické ideje.

Něco jako ANO? Ne!

Jak se to liší od ideově prázdného, povrchního, populistického a jednorázového projektu typu ANO či Věci veřejné?

Už jsem to naznačil výše, ale především by si to nehrálo na to, že to není strana. Naopak, hrdě by se hlásila k zastupitelské demokracii. Byla by to strana masová, jejímž cílem by bylo, aby jejími členy byly dlouhodobě široké střední vrstvy, které chtějí žít ve vyspělé západní zemi.

Byla by stranou všech demokraticky smýšlejících občanů, z jejichž řad by se zdola nahoru rekrutovali kvalitní politici. K tomu by měla fungující systém vnitrostranického vzdělávání. A nejen to.

Měla by řadu spřízněných organizací. Sdružení mladých, studentů, žen, seniorů, zaměstnanců, živnostníků, podnikatelů, různých menšin a všech dalších, kteří by pravidelně formulovali zájmy svých skupin a skrze tuto stranu je prosazovali mj. na parlamentní a vládní úrovni.

Mám dojem, že tohle všechno ty středopravicově orientované široké vrstvy skrze lidové/křesťansko-demokratické/liberálně-konzervativní strany, tedy skrze CDU/CSU a ÖVP dokázaly dělat v poválečném Německu a Rakousku. A my bychom mohli taky.

Jaké by byly její politické ideje?

Tou první a hlavní hodnotou by musela být svoboda. A to každého jednotlivce a naprosto každého člověka. Nerozlučně spojená s lidskou důstojností a jeho osobní i společenskou odpovědností. Svoboda osobní, ekonomická i politická.

Ekonomicky by prosazovala sociálně-tržní hospodářství a princip subsidiarity. Do čeho stát zasahovat nemusí, to dělat nemá. A pokud to dělá, tak nikdy ne na vyšší úrovni, než je to nutné. Musela by se znovu zamyslet nad tím, co oba tyto pojmy, dnes tolik používané a o to více porušované, skutečně znamenaly a znamenají.

Jejím cílem by byl i sociální smír. Šlo by jí o to, aby se mohl mít dobře naprosto každý člověk, který dělá poctivou a užitečnou práci pro druhé. Ať už na trhu, nebo (tam, kde je to vhodnější) ve veřejném sektoru. A nejen u nás, šlo by jí o každou lidskou bytost bez ohledu na to, do jaké země či doby se zrovna narodila.

A když jsme u toho zahraničí, byla by skutečně prozápadní. Ale v tom smyslu, že by si brala výhradně to dobré, v čem se na Západě můžeme inspirovat, a naopak nebrala to, z čeho se musíme poučit – třeba v oblasti masové imigrace a integrace.

S tím souvisí i to, že by byla proevropská. Což ale často znamená, že by nemohla být tzv. eurohujerská. Musela by mít odvahu naši Unii reformovat, a klidně se i vzepřít velkým hráčům tam, kde je to v bytostném zájmu středních a menších zemí, tedy například té naší.

Jednou z jejích hlavních hodnot by zároveň byla systémová podpora rodin s dětmi. A protože by to byla strana všelidová, sekulární, česká a snažila se dělat politiku pro lidi z 21. století, tak ne nutně pouze tzv. tradičních rodin.

Čímž narážím na jeden z velkých problémů. Nebyla by to strana náboženská, tedy křesťanská. Neměla by to v názvu. Nebyla by stranou sociálně konzervativní či tradicionalistickou. Jejími hlavními tématy by nebylo zaujímání silně konzervativních pozic ve společensko-etických otázkách. Na ty by uvnitř strany byly různé názory.

Nicméně proto, že by vycházela i z původní KDU-ČSL, tak by v ní jistě bylo vlivné křesťansko-demokratické a katolické křídlo. Jenže to by už nebylo tím jediným a hlavním. Mentalita uzavřeného ghetta vymezujícího se vůči většinové moderní společnosti, vůči ostatním lidem dobré vůle, by musela skončit.

Stejně tak reakcionářsko-zpátečnické a účelové vymezování se vůči liberalismu. Pokud by chtěla být stranou skutečně lidovou, tak by jejím cílem musela být pluralitní, svobodná a otevřená společnost, v níž si každý člověk může dělat, cokoliv uzná za vhodné všude tam, kde tím výrazně a prokazatelně neomezuje druhé.

To ale neznamená, že by měla úplně rezignovat na etický rozměr politiky a spirituální rozměr života. Ani by se neměla zcela vzdát inspirace křesťanskými hodnotami. Ale kromě výše uvedených spíše těmi, které zdůrazňují univerzalismus, zodpovědnou solidaritu, rovnost a důstojnost každého člověka, umírněnost, ohleduplnost či společné dobro neboli obecné blaho.

Jací by byli její voliči, členové a politici?

Byli by to nejen lidovci Luxova či Bělobrádkova typu, ale taky řada lidí ze STAN, podstatná část TOP 09, to křídlo občanských demokratů, které není národovecké ani tzv. neoliberální, a taktéž rozumná část středových liberálů, tzv. pravdoláskařů.

Zkrátka všichni skuteční občané a demokraté, kteří věří, že politika je služba ve prospěch všech lidí bez ohledu na to, s jakými geny, do jaké rodiny nebo v jakém regionu se zrovna narodili. Taková by měla šanci získat si kromě středních vrstev jak ty nejchudší, tak ty nejbohatší. Byla by to strana skutečně všelidová.

Její ambicí by bylo stát se hlavní a největší stranou napravo od středu a být vyspělou pravicí západoevropského typu. Podobně jako v Rakousku a Německu by kolem ní asi poletovaly dva menší subjekty zprava (národovecko-populistický a tzv. neoliberální) a jeden zleva (sociálně-liberální/progresivistický).

Jenže dost bylo idealistického optimismu. Je dost možné, že na tohle prostě český postkomunistický národ ještě nemá. Že na tohle nemají ani naši lidovci ani většina středopravičáků a pravdoláskařů u nás. Ale možná bychom to chtěli a možná si to jednou a třeba už za pár let uděláme. Tak kdyby náhodou, tak si vzpomeňte na tento text.