Možná si říkáte, že uvažovat o volbě kmotrovské ODS dnes může jenom naprostý idiot. Nebo taky člověk, který uvažuje strategicky. Který chce, aby ve sněmovně zbyla i nějaká konstruktivní opozice. Jaká jsou pro a proti?
Podle všeho ODS v příští vládě nebude. Pokud se do sněmovny dostane, bude v opozici. V důležité opozici. Proti Zemanovi, proti levici, proti účelovým a populistickým stranám. V čele s Miroslavou Němcovou, která – bohužel – nebude
premiérkou. ODS bude ideovou a principiální hrází proti hradním, vládním a jiným nesmyslům. Bude důležité, aby její argumenty byly v příští sněmovně slyšet. Bez ohledu na to, jestli bude mít procent šest nebo osm, tak ji tam potřebujeme. Jenže jaká je?
ODS ideová
Chtěl bych ji volit, protože reprezentuje ideje, se kterými se dokážu ztotožnit. Jen si ji poslechněme – „Naší výhodou oproti konkurenčním stranám je i dlouhodobě neměnný, na jasných liberálních, konzervativních a eurorealistických idejích a principech postavený politický program.
Středobodem našeho programu, ale i více než dvacetiletého snažení a působení ODS v naší zemi, je ochrana svobody a nedotknutelnosti soukromí. Jsme zastánci soukromého vlastnictví, nízkých daní a omezeného přerozdělování veřejných financí. Dlouhodobě naopak bojujeme proti nadbytečným regulacím a obtěžujícím intervencím státu do života občanů. Důraz na tyto hodnoty ovšem neznamená, že ODS nechápe v určitých situacích nenahraditelnou roli státu. Stát plní řadu funkcí především v oblasti bezpečnosti a spravedlnosti, hájí naše národní zájmy na mezinárodním poli, poskytuje občanům velké množství služeb. V těchto oblastech musí být stát silný a občané v něj musí mít důvěru.“
Nebo dále – „Jako strana konzervativní garantujeme, že všechny naše návrhy vycházejí z realistických odhadů a prognóz, které bude možné uskutečnit. Zásadní změny budeme činit, pouze pokud budou nezbytně nutné a budou moci fungovat v delším časovém horizontu. V této hektické době a relativizaci naše společnost stabilitu velmi potřebuje.“ Krása, že?
ODS programová
Ale je toho víc. Když si čtu její
program, jen zřídka nacházím něco, s čím bych nějak výrazně nesouhlasil. Spíše naopak. Svět, který je vylíčen v programu ODS, se mi líbí. Dokáže reflektovat svobodu jednotlivce, zakotvení naší země v západní civilizaci, klade důraz na vzdělání a hodnotově je v rámci umírněného liberalismu i konzervatismu.
Dokonce i z hlediska přístupu k Evropské unii se mi zdá, že zastává ODS nejlepší postoj. Eurorealistický. Že EU ano, ale takovou, jakou (by) měla být – tedy ne kontinentálním sociálním státem s centralistickou byrokratickou mašinérií, ale místem pro co nejjednodušší obchodování, volný pohyb osob, co nejnižší administrativní zátěží pro podnikání atp.
ODS nabízí program, který by mohl být výhodný pro lidi pracovité a poctivé, pro rodiny s dětmi, pro malé a střední podnikatele a živnostníky, pro zaměstnance, kteří na sobě makají, ale i pro mladé a seniory. Dalo by se z něj vybrat pár zajímavých věcí:
- vyrovnaný rozpočet do roku 2020 a prosazení finanční ústavy
- sjednocení dnešních daní a odvodů pojistného u OSVČ do jedné předem stanovené paušální platby
- zachování rovné daně pro všechny
- postupné zrušení daně z převodu nemovitosti
- ne evropským daním
- sloučení dalších ministerstev
- větší transparentnost veřejných zakázek
- zasílat data jednomu, ne třem úřadům
- zjednodušení zakládání společností
- nepřipuštění dalšího zvýšení minimální mzdy, kterou považuje ve svém důsledku za asociální
- možnost převést část důchodového spoření vlastním rodičům
- kdo se dopustí přestupku do 5000,- třikrát v řadě, bude souzen pro trestný čin
- podpora přínosné imigrační politiky (přijímat ty, kteří jsou přínosem, ne ty, kteří by chtěli zneužívat sociální systém)
- zjednodušení a pročištění právního řádu
A taky něco k EU: „Zasadíme se o to, aby čeští zástupci reprezentovali Českou republiku v Bruselu a ne Brusel v České republice. … Nechceme, aby naši senioři dopláceli na mnohem bohatší řecké důchodce, kteří si v posledních letech místo šetření užívali luxusu. ODS také nepřipustí, aby vklady tuzemských daňových poplatníků a střadatelů posloužily jako záruky za dluhy zahraničních bank v důsledku vzniku jednotného evropského dohledu.“
ODS reálná
Jenže program je jedna věc, reálie této strany druhá. Když se díváme na ODS, je třeba vnímat ještě několik dalších aspektů. Tím prvním je to, že řadu věcí, které prosazuje ve svém programu, mohla už dávno prosadit během uplynulých sedmi let, když byla ve vládě. Jakou mají její příznivci záruku, že to všechno nejsou jen fráze hrající na city pravicových voličů?
Druhou věcí je to, že ODS se sice hlásí ke klasickému liberalismu a hodnotovému konzervatismu, ale v myšlení jejích politiků, členů a voličů je to často spíše naopak. Tedy snaha konzervovat to, co vyhovuje jim, ne prosazovat to, co by mohlo být spravedlivé pro všechny. Ze strany principů se někdy stává spíše stranou privilegií.
Mediální polokmotři?
Třetí věcí je pak problém s kmotry. Někteří její politici nebo členové by nám jistě tvrdili, že žádní takoví neexistují, a pokud ano, ať přineseme konkrétní důkazy. Bez ohledu na to, zda na modré kmotry věříme, nebo je považujeme jen za mediální fikci, jsou právě oni důvodem, proč dnes lidi ODS nechtějí volit.
Ti opravdu nebezpeční jsou zřejmě v pozadí. Minimálně teď na kandidátkách nejsou. Nicméně i v těchto volbách tam má ODS takové kandidáty, o kterých si lidé myslí, že by kandidovat neměli. Jsou to často lidé už na první pohled nesympatičtí –
Martin Kuba,
Pavel Blažek,
Petr Bendl,
Marek Benda…
S Blažkem v zádech
Přiznám se, že když jsem se dozvěděl, že profesor Petr Fiala bude lídrem kandidátky v Jihomoravském kraji, začal jsem vážně přemýšlet, že si vyřídím voličský průkaz a budu volit v Brně. Jak na univerzitě, tak na ministerstvu školství udělal Petr Fiala spoustu dobré práce. Navíc hlas idejí, které reprezentuje, budeme v příští levicové a populistické sněmovně velmi potřebovat. Bude tam vracet rozum, umírněnost a důraz na to, jaká by politika měla být.
Co mě však tehdy docela odradilo, byla právě informace, že kontroverzní Pavel Blažek bude dvojkou kandidátky. Pro mě trošku nepochopitelně na tom Petr Fiala nevidí nic divného, spíše se Blažka zastává. Ovšem jen z informací, které se o bývalém ministru spravedlnosti dají přečíst na
Wikipedii, mi přijde jako člověk, který je nevolitelný. Uklidnit se můžeme tím, že voliči ODS umí kroužkovat a Pavel Blažek se do sněmovny nakonec nedostane.
V každém případě je to právě Petr Fiala, kdo může být do budoucna novým lídrem české pravice. Vzdělaný člověk, pravicový intelektuál, se zkušenostmi nejen z akademické sféry, ale i z vrcholného managementu a konec konců také z politiky. Nemluvě o tom, že jeho
vize o tom, jak má vypadat pravicová politika ve 21. století, je něčím, co navrací ideje do marketingově-mediálního vzduchoprázdna české politiky.
Co ale na ODS nepochopím?
Proč nemá transparentní účet? Proč si nezvolila Miroslavu Němcovou jako předsedkyni již před volbami? Proč odmítá hlasovat pro některé zákony, které by mohly pomoci bojovat s korupcí? Proč nechce odstranit anonymní akcie? Proč podle Volební kalkulačky prosazuje internet zdarma pro všechny?
Pravicovému voliči může ale vadit i něco dalšího. Přestože ODS vychází z podobných ideových pozic, liší se například od Svobodných ve dvou věcech. Svobodní chtějí radikálně změnit vše tak, aby to bylo v souladu s idejemi klasického liberalismu, libertarianismu či euroskeptismu. ODS však akceptuje realitu současnosti – že naše země je do značné míry sociálním státem, a tuto skutečnost nechce výrazně měnit. V jejím programu bychom dokázali nalézt spoustu spíše sociálně demokratických prvků, přestože tím hlavním východiskem je alespoň kladení důrazu na to, aby pravicové hodnoty byly také slyšet, aby byl sociální systém co nejadresnější, aby úspěšnější část společnosti nebyla výrazně stahována těmi méně úspěšnými.
Což ale může být další problém a rozdíl mezi těmito dvěma stranami. ODS se dá vnímat právě jako strana jen pro ty úspěšné, vzdělané, s vyšší inteligencí, lepším sociálním postavením, kvalitnějším genetickým materiálem či zkrátka s vyššími příjmy. Její voliči někdy mají až namyšlenou potřebu zdůrazňovat, že jsou v něčem lepší. Je to taková podobná vlastnost jako závist a třídní nenávist na opačné straně spektra. Taková post‑komunistická zaostalost českého pravicového elektorátu. Ale zpět k tomu pozitivnímu.
ODS vládní
Pojďme si představit, že žijeme v normální demokratické zemi, jako je třeba Německo nebo Velká Británie. Dvě volební období po sobě jsme měli ve vládě naši hlavní pravicovou stranu. Té se podařilo něco prosadit, něco pokazit. Nyní před nás předstupuje a chce, abychom jí vystavili účet. A protože kromě návrhů pro budoucnost najdeme v programu ODS také informace o tom, co její lidé v uplynulých letech prosadili, pojďme si to nyní shrnout (případně to vyvrátit, pokud něco z toho není pravda):
- „Občanská demokratická strana je a vždy byla tahounem v oblasti elektronizace veřejné správy. Po roce 2006 to bylo právě Ministerstvo vnitra, na jehož půdě vznikl eGON jako symbol Czech POINTU, datových schránek, základních registrů a komunikační infrastruktury.“
- „… dokázala v minulém volebním období prosadit řadu pozitivních změn v živnostenském zákoně, které zjednodušují život podnikatelů. Jedná se např. o zavedení centrálního registračního místa, kde při zahájení podnikání vyplňuje živnostník na jednom místě přihlášku pro finanční úřad, VZP a okresní správu sociálního zabezpečení, zavedení jedné široké živnosti nebo zrušení povinnosti označovat provozovnu zvláštním identifikačním číslem.“
- „Přes všechny mediální i skutečné kauzy je zřejmé, že to byla vláda ODS, za které se prokazatelně zvýšila nezávislost státních zastupitelství.“
- „Občanské demokratické straně se díky konkrétním změnám zákonů podařilo zkrátit trestní i občanskoprávní řízení před českými soudy.“
- „Díky snížení odměn exekutorů, které Občanská demokratická strana prosadila, se podařilo v letošním roce snížit počet exekucí o třetinu.“
- „Vztahy České republiky se sousedními státy se za vlád pod vedením ODS dostaly na zatím nejvyšší úroveň. Německo je nejenom naším největším odbytištěm výrobků, ale také partnerem prosazujícím rozšiřování volného trhu a zdrženlivou fiskální politiku na evropské úrovni.“
Taky bychom mohli přidat i další věci. Nečasově vládě pod vedením ODS se – sice nakonec trošku ironicky – podařilo zabojovat s korupcí. Byl to právě ministr spravedlnosti za ODS, který jmenoval do funkce nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Nemluvě o silně pro-západní, pro-americké i pro-izraelské zahraniční politice už od dob Topolánkovy vlády. Co by za to pravicoví voliči v západní Evropě dali?
Chceme-li tedy soudit přibližně sedm let pravicové vlády v čele s ODS, buďme důslední. Nemluvme jenom o kmotrech a směšných ministerských figurách typu Řebíček, skandálech Fischerovy vlády, kauzách na ministerstvech pod vedením koaličních partnerů z VV či TOP 09, nepovedené důchodové reformě. Mluvme i o zdařilém předsednictví v EU, o prosazení církevních restitucí, o snaze mít u nás americký radar, o stabilizaci ministerstva školství i dopravy, o jmenování Lenky Bradáčové, o snahu, aby občan na výplatní pásce viděl celou cenu své práce.
Takhle by měla ODS před voliče předstoupit. Prostě říct – za naší vlády se nám podařilo to a to a v následujícím období chceme nadále pracovat na těch a těch věcech.
Společně proti ODS
V současnosti můžeme pozorovat politologicky zajímavý jev. Tzv. „pravda a láska“ je zajedno s Klausem. Proti ODS. (Levicově) liberální střed a národně-konzervativní pravice alespoň zde jednou jsou. Skoro to vypadá, že být dneska sympatizantem (co teprve členem) ODS už je považováno za horší, než být členem komunistů. A v intelektuálně-kreativních kruzích by možná bylo bezpečnější nosit rudé tričko s Che Guevarou než placku s Mirkou.
Možná o důvod víc, proč volit ODS. Na protest. I z hlediska historického kontextu. V osudných volbách v roce 1946 nesměly kandidovat pravicové strany. Vzhledem k tomu, že naše Zemanem ovládnutá, a tedy stěží demokratická levice bude mít společně s Babišem (někdo by řekl Burešem) téměř jistě ústavní většinu, ocitá se dnes naše země v podobné situaci. Jen málo stran asi bude po volbách hájit hodnoty západní civilizace. Kdo s tím ODS pomůže? TOPka? Lidovci? Kdo dál?
ODS opoziční
V každém případě, kdo se rozhodne přece jen volit v těchto volbách občanské demokraty, musí si být vědom jedné věci. ODS bude stranou opoziční (tedy doufejme). Její program se nám může líbit, ale naše země teď půjde jiným směrem. Poslanci ODS tady budou především od toho, aby ukazovali, že může existovat směr lepší.
Ostatně, ani tehdy, až bude ODS vládu za jedno, dvě, tři (snad ne více) volebních období přebírat, se jí bude takový program prosazovat hůře. Pokud nyní zvítězí socialistické, korporativistické či populistické strany, tak můžeme za pár let čekat zemi zadluženou, těsně před bankrotem, s vysokými daněmi, na státu závislém obyvatelstvu, se spoustou montoven. Tedy ne zemi sebevědomých a svobodných občanů – samostatných živnostníků, řemeslníků, podnikatelů či vzdělaných a vysoce kvalifikovaných zaměstnanců.
Proč má smysl volit ODS?
Jaké jsou výhody občanských demokratů oproti ostatním stranám? Na rozdíl od TOP 09 má početnou členskou základnu. Na rozdíl od ANO se hlásí k nějakým idejím. Taky má program. Umírněný a realistický. Uznává parlamentní systém, chce jej bránit a při takto nízkých volebních preferencích se za ní letos do sněmovny pravděpodobně dostanou jen opravdu kvalitní osobnosti.
Jako poslanci a stínoví ministři budou muset v následujících letech zdůrazňovat, proč jsme se před 23 lety vydali na cestu svobody, demokracie, právního státu a tržního hospodářství. Budou muset přesvědčit voliče o tom, proč – několik let možná líbivé – levicové a populistické recepty mohou být nakonec ke škodě nás všech.
Pro očistu ODS podle mě není nutné to, aby ze sněmovny vypadla úplně. Věřím, že mafiáni a kmotři na ni přisáti půjdou za mocí, která bude v příštích několika letech jinde. Že si ODS změní stanovy tak, aby o jejích lídrech mohli rozhodovat řadoví členové. A že ti – společně s úspěšnými politiky z komunální úrovně – budou za několik let opět připraveni ujmout se role, která straně s názvem občanská a demokratická v českém politickém a stranickém systému náležitě patří.
Čtěte také: