2018: Koho bych volil ve druhém kole do Senátu?

Osobně jsem zastáncem toho, abychom si zachovali druhé kolo pro senátní volby. Každý občan má svobodnou volbu se ho účastnit, a pokud to nedělá, tak je to jeho problém.

Nízká účast mi pak sama o sobě nepřijde jako příliš problematická, a to z jednoho prostého důvodu. Asi není úplně korektní to říct, ale podle mě nám generuje kvalitnější senátory. Dá se očekávat, že k druhému kolu přijdou spíše lidé, kteří se o politiku zajímají více, a tudíž jsou o ní i více informováni.

A pokud si někdo neváží svého zdaleka ne samozřejmého práva volit, za které v minulosti, v současnosti a v budoucnosti jistě ještě budou umírat lidé, tak je možná dobře, že k těm volbám ani nejde – jako třeba premiér, který jde svým spoluobčanům zase příkladem.

Samozřejmě, bylo by ideální, aby účast zodpovědných a informovaných občanů byla co nejvyšší. Ale takové je potřeba nejdříve vzdělávat, a to především už na školách.

Kromě toho je ke zvážení, aby hlasovací lístky lidem přišly i pro druhé kolo až domů. Pokud možno, tak pouze na jednom lístku. Kroužek/křížek prupiskou je patrně ekologičtější a levnější než papír navíc.

Ostatně, možná by stálo za to, udělat někde experiment a půlce obvodu příště lístky v druhém kole poslat, a druhé ne, a zjistit, zda by to k vyšší volební účasti vedlo, je-li to tedy něco, co považujeme za důležité a žádoucí.

Koho bych volil a jak se rozhoduju?

Podobně jako v prvním kole bych zpravidla volil kandidáty, kteří jsou v opozici vůči současné vládě. Dále pak ty, kteří jsou mi názorově nejbližší, především v klíčových tématech (členství v NATO a EU, zachování Senátu, skepse k referendům).

Přihlížel bych i k tomu, zda je nutné dosavadní senátorku či senátora vyměnit. A samozřejmě i ke kvalitě osobnosti, odvedené práci a sympatiím.

Někde je to těžké, protože v některých obvodech kvalitní kandidáti ve druhém kole nejsou. Někteří ODSáci jsou tam fakt spíše jen jako menší zlo.

Ostatně i zde mají tučné zvýraznění, tučná kurzíva i ona samotná, volba slov „proti“ či „nebo“ i pořadí svůj význam.

V rozhodování jsem si pomáhal i některými důležitými nástroji, a to především skrze zhlédnutí 15minutových duelů na ČT24, pomocí odpovědí ve Volební kalkulačce, transparentností kampaně, podpoře opatření Rekonstrukce státu i podpoře LGBT práv.

Vsuvka k povolebnímu vyjednávání v Praze a v Brně

Jsem rád, že v Praze konečně proběhlo něco jako „občanská revoluce“ – že si ji občané skrze ne-kmotrovské strany vzali konečně zpět. Doufám, že vznikající projekt Pirátů, Prahy sobě a Spojených sil pro Prahu neztroskotá na jméně primátora.

Dává smysl, aby jím byl Jan Čižinský, protože má jako starosta pražské městské části pro tuto funkci nejvíce politických zkušeností a získal nejvíce preferenčních hlasů, nicméně je dost možné, že tato koalice bude mít taky řadu problémů, a pokud si na ní chtějí Piráti v čele se Zdeňkem Hřibem vylámat zuby, tak je to jejich problém.

Sice chápu snahu dostat z rukou ANO nejen první, ale i druhé největší město v zemi, ale způsob, jakým to ODS v Brně udělala, skrze podraz na jednoho z těch lepších lidí v ANO, mi přijde dost problematický. Takhle se politická kultura nebuduje a ODS nám jen připomíná, že bychom z jejího rostoucího vlivu neměli být příliš nadšení.

Ale politickou odpovědnost za to nenese jen ona a ambice její budoucí primátorky, ale samozřejmě i koaliční partneři z řad KDU-ČSL, ČSSD a Pirátů, kteří na to přistoupili. Ostatně i Vokřálova politická naivita. Piráti asi House of Cards sledovali pozorněji. Nicméně, zpět k tomu pro nás všechny důležitějšímu.

Koho bych volil ve druhém kole do Senátu:

2 – Sokolov:

Miroslav Balatka (nestr. za STAN s podporou TOP 09 a Pirátů) proti Renata Oulehlová (ANO)

5 – Chomutov:

Přemysl Rabas (nestr. za Senátor 21 s podporou Pirátů, Zelených, KDU-ČSL, TOP 09 a Hnutí PRO kraj) proti Martina Chodacká (nestr. za ANO)

8 – Rokycany:

Pavel Karpíšek (ODS) proti Milada Emmerová (ČSSD)

11 – Domažlice:

Vladislav Vilímec (ODS) proti Jan Látka (ČSSD)

14 – České Budějovice:

Jiří Šesták (HOPB s podporou STAN, TOP 09 a Senátor 21) nebo Ladislav Faktor (nestraník)

17 – Praha 12:

Eva Tylová (nestr. za Piráty + LES s podporou Zelených) nebo Pavel Fischer (nestr. s podporou KDU-ČSL, STAN, ODS a TOP 09)

23 – Praha 8:

Lukáš Wagenknecht (nestr za Piráty) nebo Pavel Dungl (nestr. za TOP 09 a STAN)

26 – Praha 2:

Marek Hilšer (MHS) nebo Libor Michálek (nestr. za Piráty a hnutí Vize)

29 – Litoměřice:

Ladislav Chlupáč (ODS s podporou STAN) proti Ondřej Štěrba (ANO)

32 – Teplice:

Jaroslav Kubera (ODS) nebo Zdeněk Bergman (nestr. za SEN 21 s podporou Zelených)

35 – Jablonec nad Nisou:

Michaela Tejmlová (nestr. za Senátor 21 s podporou Pirátů, KDU-ČSL, Zelených a Společně pro Jablonec) proti Jaroslav Zeman (ODS v koalici se STAN)

38 – Mladá Boleslav:

Raduan Nwelati (ODS) proti Jiří Müller (ANO)

41 – Benešov:

Jiří Kozák (ODS) nebo Zdeněk Hraba (nestr. za STAN)

44 – Chrudim:

Daniel Herman (KDU-ČSL) nebo Jan Tecl (ODS v koalici se STAN a STO)

47 – Náchod:

Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL s podporou TOP 09 a STAN) nebo Martin Červíček (ODS)

50 – Svitavy:

Michal Kortyš (ODS) proti Pavel Havíř (ČSSD)

53 – Třebíč:

Hana Žáková (nestr. za STAN s podporou ODS a Pro Třebíč) proti Miroslav Michálek (nestr. za ANO)

56 – Břeclav:

Rostislav Koštial (ODS) proti Libor Nazarčuk (nestr. za ANO)

59 – Brno-město:

Mikuláš Bek (nestr. za STAN, ODS, TOP 09 a Zelené) proti Jaromír Ostrý (nestr. za ANO)

62 – Prostějov:

patrně neplatný hlasBožena Sekaninová (ČSSD) nebo Jitka Chalánková (nestr. s podporou sen. klubu ODS) – problematické obě v něčem jiném

65 – Šumperk:

Zdeněk Brož (nestr. za KDU-ČSL a NV s podporou Senátor 21) nebo Miroslav Adámek (nestr. za ANO)

68 – Opava:

Herbert Pavera (TOP 09 s podporou ODS, STAN, Zelených a Soukromníků) proti Simona Horáková (ANO)

71 – Ostrava-město:

Leopold Sulovský (Ostravak) nebo Ivo Gondek (nestr. za ANO)

74 – Karviná:

Petr Vícha (ČSSD) proti Milada Halíková (nestr. za KSČM)

80 – Zlín:

Patrik Kunčar (KDU-ČSL s podporou TOP 09 a Senátor 21) proti Libor Lukáš (nestr. za Soukromníky)

Pokud tu možnost máte, jděte prosím volit. Při tak nízké účasti fakt rozhoduje každý hlas (nebo třeba pět hlasů). Pokud se nepřestěhujete, tak další šanci budete mít až za šest let.

A více než kdy jindy to právě teď může být Senát, který rozhodne o tom, jestli zůstaneme svobodnou, liberálně-demokratickou a západní zemí.

Jaká stínová vláda?

V poslední době z úst vrcholných politiků ČSSD slýcháváme, že jsou údajně stínoví ministři. Někteří novináři dokonce o Jiřím Paroubkovi hovoří jako o lídru opozice. Na stránkách ČSSD je o tom dokonce i celá rubrika. Zvláštní. Že by nebyly už více než půl roku aktualizované?

Česká Wikipedie o stínové vládě hovoří toto – „Tvoří ji tzv. „stínoví ministři“, kteří jsou v případě změny politické moci ve státě připraveni zaujmout skutečná uvolněná ministerská místa.“ Nechci nic říkat, ale ve vyspělé zemi by chování těchto stínových ministrů po sesazení vlády asi označili za dementní. Ale nechci se tu bavit o tom, že ČSSD po březnovém atentátu měla ujmout zodpovědnosti, protože to všichni víme.

Kdo je ale dnes v Česku v opozici?

1) Přijměme tezi, že vláda Jana Fischera je čistě nestranická. V tom případě jsou všechny politické strany v ČR (především ty parlamentní – a které to vlastně jsou?) v opozici. Takže na stínové vládě by se buď měly dohodnout navzájem, nebo si vytvořit každá svou – což považuji za blbost.

2) Pojďme blíže k realitě. Je to vláda velké koalice se zeleným kaktusem v rohu. Tedy vláda ODS, ČSSD a SZ, která má ve vládě nejen své zástupce, nejen obrovský vliv, ale také většinu ve sněmovně. V tom případě jsou opozicí a stínovou vládu by celý ten rok měly tvořit KSČM, KDU-ČSL a přeběhlíci z různých stran, které se (podle mého názoru) neprávem nazývají parlamentní – TOP 09, DSZ, SPO a možná další.

3) Když se podíváme na to, že v současné vládě je také spousta komunistů a velký vliv na vládu má údajně i TOP 09, tak lídrem opozice by měl být asi Cyril Svoboda, protože KDU-ČSL je s 9 poslanci nejsilnější parlamentní stranou.

4) A kdybychom šli ještě dále, tak zjistíme, že v pozicích náměstků ministrů jsou zástupci všech stran, včetně bývalých komunistů, takže v opozici vlastně není žádná parlamentní strana.

Co je to parlamentní strana?

Pravda, vázaný mandát už nemáme, ale znakem politické kultury a politiků, pro něž jsou zásady více než výsady, je to, že v případě přestupu do jiné politické strany, než za kterou byli zvoleni (která do nich investovala svůj čas, finance, energii členské základny atd.), tak se svého mandátu vzdají. Takto vyspělá naše demokracie zatím není. Škoda.

Jenže v tom případě mi přijde mylné označovat stranu, která se v parlamentu jen zrodila, za parlamentní. TOP 09, DSZ či SPO tedy ve skutečnosti parlamentní strany nejsou, ale klidně si tu ty mediální hry můžeme ještě půl roku hrát.

http://www.cssd.cz/nasi-lide/stinova-vlada/

http://cs.wikipedia.org/wiki/Stínová_vláda

Zdroj: http://navrat.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=122265