Ve Vsetíně měl vyhrát Čunek

Osobně nejsem v KDU-ČSL dlouho (rok a půl) a byl jsem rád, že ti (podle mého názoru) největší mafiáni stranu před rokem opusili, ale dosud jsem se nevzpamatoval z toho, že Jiří Čunek nepostoupil do druhého kola ve volbě předsedy. Byl to pro mě šok, protože z těch čtyř kandidátů (Březina, Čunek, Svoboda, Šojdrová) jsem jej považoval za nejlepšího – z morálního a mediálního hlediska (známost a kontroverze jeho jména) – pravda, s odborností a mediální obratností je to horší – ale na tom se dá pracovat jednodušeji než na pokřiveném charakteru.

Ve Vsetíně měl vyhrát Čunek
Osobně nejsem v KDU-ČSL dlouho (rok a půl) a byl jsem rád, že ti (podle mého názoru) největší mafiáni stranu před rokem opusili, ale dosud jsem se nevzpamatoval z toho, že Jiří Čunek nepostoupil do druhého kola ve volbě předsedy. Byl to pro mě šok, protože z těch čtyř kandidátů (Březina, Čunek, Svoboda, Šojdrová) jsem jej považoval za nejlepšího – z morálního a mediálního hlediska (známost a kontroverze jeho jména) – pravda, s odborností a mediální obratností je to horší – ale na tom se dá pracovat jednodušeji než na pokřiveném charakteru.
Říkal jsem si – teď, když je čistý (25 let dozadu se nic nenašlo), tak budeme bojovat i za to, abychom svého (od Luxe nejlepšího) předsedu v očích veřejnosti očistili. Když do druhého kola postoupili Jan Březina a Cyril Svoboda, bylo už mi jedno, jak to dopadne – protože ani jeden nebyli v tu chvíli tím, koho by strana potřebovala. Pak byl zvolen Cyril a já si říkal – no, dobře – má dobré místopředsedy, zbavili jsme se Kalouska a je důležité jej (Cyrila) do voleb (tehdy říjen 2009) maximálně podporovat (a jeho kauzy s charitou a další prostě ignorovat).
Ve straně se začaly dít nějaké pozitivní kroky (teď vidím, že byly spíše jen kosmetické) a hodně u mě stoupl tím, že KDU-ČSL začala spolupracovat s Evropskou demokratickou stranou. A tak jsem záměrně přehlížel jeho mediální neobratnost (jak verbální, tak obsahovou), neřešil jsem jeho výstřelky, dále se nezajímal o minulé kauzy (katarský princ, odvolání Hybáškové, jeho bratra či aktuální soud s charitou), o jeho neoblíbenost mezi řadovými straníky, mezi voliči, jeho mírně arogantní přístup a další věci. Prostě šlo o tuto zemi a KDU-ČSL měla šanci, že ji povede správným směrem, tak jsem se pro kampaň nasadil.
Jen se teď ptám. Kolik bychom asi měli procent, kdyby byl předsedou Jiří Čunek? Vím – je to jen kdyby, ale já si myslím, že minimálně deset. A pak tu ještě zůstávájí další otázky. Proč si KDU-ČSL zvolila už jednou neúspěšného předsedu (který měl zřejmě navíc i velkou zásluhu na potopení jedinečného projektu – Čtyřkoalice). A nebyl Cyril Svoboda náhodou celou dobu nastrčeným trojským koněm m. Kalouska?

Říkal jsem si – teď, když je čistý (25 let dozadu se nic nenašlo), tak budeme bojovat i za to, abychom svého (od Luxe nejlepšího) předsedu v očích veřejnosti očistili. Když do druhého kola postoupili Jan Březina a Cyril Svoboda, bylo už mi jedno, jak to dopadne – protože ani jeden nebyli v tu chvíli tím, koho by strana potřebovala. Pak byl zvolen Cyril a já si říkal – no, dobře – má dobré místopředsedy, zbavili jsme se Kalouska a je důležité jej (Cyrila) do voleb (tehdy říjen 2009) maximálně podporovat (a jeho kauzy s charitou a další prostě ignorovat).

Ve straně se začaly dít nějaké pozitivní kroky (teď vidím, že byly spíše jen kosmetické) a hodně u mě stoupl tím, že KDU-ČSL začala spolupracovat s Evropskou demokratickou stranou. A tak jsem záměrně přehlížel jeho mediální neobratnost (jak verbální, tak obsahovou), neřešil jsem jeho výstřelky, dále se nezajímal o minulé kauzy (katarský princ, odvolání Hybáškové, jeho bratra či aktuální soud s charitou), o jeho neoblíbenost mezi řadovými straníky, mezi voliči, jeho mírně arogantní přístup a další věci. Prostě šlo o tuto zemi a KDU-ČSL měla šanci, že ji povede správným směrem, tak jsem se pro kampaň nasadil.

Jen se teď ptám. Kolik bychom asi měli procent, kdyby byl předsedou Jiří Čunek? Vím – je to jen kdyby, ale já si myslím, že minimálně deset. A pak tu ještě zůstávájí další otázky. Proč si KDU-ČSL zvolila už jednou neúspěšného předsedu (který měl zřejmě navíc i velkou zásluhu na potopení jedinečného projektu – Čtyřkoalice). A nebyl Cyril Svoboda náhodou celou dobu nastrčeným trojským koněm m. Kalouska?

Zdroj: http://navrat.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=150096

Jaká stínová vláda?

V poslední době z úst vrcholných politiků ČSSD slýcháváme, že jsou údajně stínoví ministři. Někteří novináři dokonce o Jiřím Paroubkovi hovoří jako o lídru opozice. Na stránkách ČSSD je o tom dokonce i celá rubrika. Zvláštní. Že by nebyly už více než půl roku aktualizované?

Česká Wikipedie o stínové vládě hovoří toto – „Tvoří ji tzv. „stínoví ministři“, kteří jsou v případě změny politické moci ve státě připraveni zaujmout skutečná uvolněná ministerská místa.“ Nechci nic říkat, ale ve vyspělé zemi by chování těchto stínových ministrů po sesazení vlády asi označili za dementní. Ale nechci se tu bavit o tom, že ČSSD po březnovém atentátu měla ujmout zodpovědnosti, protože to všichni víme.

Kdo je ale dnes v Česku v opozici?

1) Přijměme tezi, že vláda Jana Fischera je čistě nestranická. V tom případě jsou všechny politické strany v ČR (především ty parlamentní – a které to vlastně jsou?) v opozici. Takže na stínové vládě by se buď měly dohodnout navzájem, nebo si vytvořit každá svou – což považuji za blbost.

2) Pojďme blíže k realitě. Je to vláda velké koalice se zeleným kaktusem v rohu. Tedy vláda ODS, ČSSD a SZ, která má ve vládě nejen své zástupce, nejen obrovský vliv, ale také většinu ve sněmovně. V tom případě jsou opozicí a stínovou vládu by celý ten rok měly tvořit KSČM, KDU-ČSL a přeběhlíci z různých stran, které se (podle mého názoru) neprávem nazývají parlamentní – TOP 09, DSZ, SPO a možná další.

3) Když se podíváme na to, že v současné vládě je také spousta komunistů a velký vliv na vládu má údajně i TOP 09, tak lídrem opozice by měl být asi Cyril Svoboda, protože KDU-ČSL je s 9 poslanci nejsilnější parlamentní stranou.

4) A kdybychom šli ještě dále, tak zjistíme, že v pozicích náměstků ministrů jsou zástupci všech stran, včetně bývalých komunistů, takže v opozici vlastně není žádná parlamentní strana.

Co je to parlamentní strana?

Pravda, vázaný mandát už nemáme, ale znakem politické kultury a politiků, pro něž jsou zásady více než výsady, je to, že v případě přestupu do jiné politické strany, než za kterou byli zvoleni (která do nich investovala svůj čas, finance, energii členské základny atd.), tak se svého mandátu vzdají. Takto vyspělá naše demokracie zatím není. Škoda.

Jenže v tom případě mi přijde mylné označovat stranu, která se v parlamentu jen zrodila, za parlamentní. TOP 09, DSZ či SPO tedy ve skutečnosti parlamentní strany nejsou, ale klidně si tu ty mediální hry můžeme ještě půl roku hrát.

http://www.cssd.cz/nasi-lide/stinova-vlada/

http://cs.wikipedia.org/wiki/Stínová_vláda

Zdroj: http://navrat.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=122265

Trošku jiná liga

Kdo minulý týden sledoval Otázky Václava Moravce s Mirkem Topolánkem a Jiřím Paroubkem a dnes se díval na Nedělní partii s Cyrilem Svobodou, tak musí uznat, že úroveň debaty (věcné odpovědi na otázky, jasné ohrazení se vůči lžím, absence manipulace atd.) byla dnes naprosto na jiné úrovni.

Když pominu neschopnost moderátora TV Prima, kterého by v razanci a připravenosti moderování mohlo nahradit dítě ze základní školy, které si sotva zvyká na to, že moderuje školní besídku, a že Cyril Svoboda není žádný svatoušek ani lidovecký Obama, tak musím uznat, že s takovýmto stylem má šanci a naději nejen Česká republika, ale i lidová strana. Myslím si, že stále více občanům začíná docházet, co se v této zemi děje (a že to není žádná sranda) a kdo viděl tuto debatu, tak bude mít opravdu těžké nedat KDU-ČSL hlas v letošních sněmovních volbách.

Abych pravdu řekl, tak jsem očekával, že anketa o to, zda je KDU-ČSL pro diváky čitelná, dopadne tak 3 % pro ano, což bych i přesto považoval za úspěch. Byl jsem ale mile překvapen, protože čitelnou stranou je KDU-ČSL pro většinu hlasujících.

Zdroj: http://navrat.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=118454