Budoucí integrace levicových a pravicových stran u nás

Zhruba jen 2 % opravněných voličů v České republice jsou členy nějaké politické strany. V posledních sněmovních volbách kolem 3 milionů lidí dokonce ani nešlo k volbám. A z těch, co šli, tak téměř milion hlasů propadl. Máme tady desítky malých stran napravo i nalevo. Velké strany jsou zkorumpované. Občan má pocit, že nemůže nic ovlinit. Ale kdyby tomu tak bylo, tak to není demokracie. Tak tedy – co s tím?
Začněme nalevo. Říká se, že levicoví voliči jsou stádnější, proto tu donedávna existovaly snad jen čtyři levicové strany – ČSSD, KSČM a pak třeba Humanistická strana nebo drobky typu Strana demokratického socialismu či národní socialisté. Nyní je však vše jinak. Strana zelených se posunula doleva. Vznikli Zemanovci a dnes i Paroubkovci. Extrémní radikalizace některých křídel uvnitř komunistů pravděpodobně povede k jejímu rozštěpení na antidemokratickou extrémistickou stalinistickou skupinku, a na umírněnější křídlo spíše moderních demokratických socialistů. No a pak na levici ještě můžeme do určité míry zařadit i Bobošíkovou a Babiše a určitě bychom našli další drobky.
Co napravo? Zde máme ODS, TOP 09, obtížné to bude s VV – ty se rozštěpí nebo zaniknou. Se skřípěním zubů na obou stranách můžeme napravo zařadit i KDU-ČSL. Patří zde i SNK ED a pak celá řada malých pravicových stran – Svobodní, Konzervativní strana, Koruna česká, Pravý blok, Právo a spravedlnost, různé další drobky, a je dost možné, že další budou přibývat. Ještě nevíme, jakou kariéru chystá Václav Klaus, jestli Mirek Topolánek s Dalíkem nedostanou zase chuť vstoupit do politiky nebo jakou integritu si udrží TOP 09.
Jaká ale může vést cesta k tomu, aby miliony hlasů nespadlo do koše? Jak můžeme zaručit zvýšení počtu členů našich politických stran? (Nebo počet registrovaných příznivců). Myslím si, že tou cestou je spojení pravicových a spojení levicových stran každé do jednoho ze dvou velkých celků. Pracovně si to nazvěme třeba Levicové hnutí a Pravicové hnutí. V rámci těchto dvou politických subjektů by však existovalo několik různých ideových, mocenských, zájmových, stavovských či jiných frakcí a ty by mezi sebou, snahou získat si hlas členů a registrovaných příznivců soutěžily o získání co největšího vlivu či moci.
Ano, v těchto dvou hlavních stranách by probíhaly vnitřní primárky, ve kterých by si jejich příznivci a voliči vybírali toho, kdo nakonec získá nominaci a půjde do boje proti kandidátovi z opoziční strany. To by zaručilo daleko větší chuť občanů participovat a být aktivní v rámci jednotlivých stran – protože pokud by u toho nebyli, tak by mohl vyhrát někdo hloupý, neschopný, zkorumpovaný nebo jim ideově nesympatický.
A samozřejmě, že k takovému fungování by se hodil většinový volební systém. Vždyť jaké probíhají primárky v našich stranách dnes? Pár funkcionářů s budoucími vítězi veřejných zakázek se dohodnou, jaké bude pořadí kandidátek. Jaké probíhají primárky do senátních nebo prezidentských voleb? Chtěli byste je?
No a pak je tu ještě otázka co s extrémisty. Ty by tak bylo snadnější eliminovat. No a potom je tu ještě problém s těmi středovými, nezávislými atd. Ale nemyslím si, že velký. Ostatně klidně ty hlavní strany mohou být tři (tak jako tři hlavní strany mají ve Finsku, Estonsku atd.) nebo si prostě vsadí na jednu z těch dvou hlavních či to risknou proti nim sami za sebe.

Ruďoši v čele studentských protestů

Tak jsme si zaprotestovali. Podle pořadatelů policie odhadla, že nás bylo v Brně kolem 6000. Na vysoké škole se mi líbí čím dál více jedna věc – tudíž nutnost používat kritické myšlení a dohledávat zdroje. Je to sice otravné, ale má to svůj smysl. Mají studenti skutečně nárok (privilegium) na neomezené vzdělávání z veřejných rozpočtů zdarma? A kdo to platí? A mají do toho tito co mluvit?
Asi je to logické – když někdo ze studentů, kteří mají pravicové smyšlení (a kde jsou ty časy mladých voličů TOPky, VV, ODS), už s prosazovanou reformou vysokých škol souhlasí, asi se nebude účastnit protestů proti ní. A pak se to asi nutně stane, že právě do čela těch protestů se dostanou ti největší levicoví radikálové, budoucí odboráři, budoucí ministři financí, kteří nás budou zadlužovat v době růstu, budoucí premiéři krachujících zemí, sočuasní i budoucí anarchisté, ale taky možná úředníci zelenorudé globální vlády. (Ta si sice bude říkat svobodná a demokratická, ale všichni víme, že tou nejdemokratičtější zemí je přece KLDR).
Je trošku zvláštní, že zastánci reformy z řad studentů nezahájí protesty právě proti těmto protestům, které protestují proti reformě VŠ. Ale nenechme se mýlit. Skandovalo se „nechceme reformy“ – nikoliv „nechceme reformu“ – a člověk, vysokoškolák, který má nějaké kritické myšlení (a já věřím, že právě za tuto schopnost jsou s námi někteří lidé, kterým by mohl být osud VŠ jedno a platit by nám nemuseli, že právě toto očekávají, že nás vysoké školy naučí), tak by mu to mělo být minimálně podezřelé.
Hesla typu „reforma smrdí,“ „Dobeše do koše,“ a tak dále už přeci nejsou v racionální rovině. Ale vím – dav není racionální, dav nehledí na následky, dav nereflektuje, v davu se ztrácí jedinec a dav málokdy přinesl něco dobrého.
Někteří studenti si myslí, že „vzdělání není zboží,“ že „titul není zboží“ atp. No, je to přinejmenším sporné. Je dost pravděpodobné, že mnozí studenti si nevšimli, že žijeme ve světě volného trhu a především práva na osobní vlastnictví a na následování vlastního štěstí (no dobře, to poslední mají Američané). Že jaksi tím, že mám diplom z vysoké školy, že jsem zvýhodněn na trhu práce (i když!), tak tím získávám něco, něco, co je v můj vlastní osobní prospěch. Hezké jsou fráze, že peníze nejsou všechno, ale lépe znějí od lidí, kteří je mají, než od těch, kteří je ostatním závidí, protože je někdo přesvědčil, že mají být chudí, že chudoba je správná věc.
Takže vzdělání je minimálně statek smíšený, ani čistě veřejný, ani čistě soukromý. Potřebujeme ve společnosti filozofy, potřebujeme sociální vědce, umělce atd. Jenže je třeba, aby je někdo platil. A já nemám nic proti tomu, aby je platili daňoví poplatníci, ostatně je to v jejich zájmu (ale toto je můj názor, který bych jim jako ten elitář neměl vnucovat), ale měli by k tomu dojít sami, resp. by s tím měli souhlasit, že nám chtějí to vzdělání platit – a my bychom se neměli těmto absolventům učilišť posmívat, ale měli bychom jim být vděční, vděční za to, že můžeme studovat to, na co máme talent, že nás neposlali do uranových dolů jako se to dělo předchozích generacích.
Řádně odložené školné se zvýhodněnými půjčkami a za jasných podmínek možná není úplně špatný nápad. Někteří lidé prostě nepochopí, proč je v celospolečenském zájmu, abychom tu ty filozofy, společenské vědce nebo umělce měli. Avšak kompromis pro ně by mohl být takový, že studenti, kteří na sebe vezmou ten risk – a půjdou tyto prestižní (avšak nejistě uplatnitelné obory) studovat, tak si na ně přispějí. A školné by možná opravdu mohlo být i takové, aby si na něj student mohl sám vydělat o letních prázdninách, jak říkal předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.
Abych to shrnul. Jsem rád, že studenti vyšli do ulic. Jsem vždycky rád, protože si myslím, že občanská společnost v této zemi se musí probudit, resp. vytvářet. Jsem proti reformě VŠ tak, jak ji navrhuje tato (pro mě socialistická, v žádném případě ne pravicová) vláda. Velice nerad vidím omezování akademických svobod, ač s jejich úžasnou výhodou a důležitostí se teprve seznamuji. Ale osobní útoky, demagogické výlevy, marxistické proklamace, všechno ještě skrytě, manipulativně a promyšleně – tomu říkám NE! A jsem rád za gesto, které nyní udělal prezident, protože se asi bohužel naplňuje můj předpoklad od minulých voleb – že jsou-li mí vrstevníci  schopni nechat se nachytat na populární marketing TOP 09 nebo VV, v příštích volbách budou horlivě volit extrémisty zelené, oranžové a hlavně rudé.
A možná ještě takto – vzdělanost není zboží; vzdělání nebo diplom jím být může.

Karel na Hrad? Proč ne!

Sympatický, slušný, bohatý, křesťan z urozené rodiny, zcestovalý, světaznalý, vtipný a upřímný. To je Karel Schwarzenberg. Takového prezidenta bychom všichni chtěli. Je tomu tak?

Byly časy, kdy se mi myšlenka, že by se nejznámější současný český kníže stal prezidentem naší země, zamlouvala. Dokonce jsem jej velice podporoval. Zejména jako ministra zahraničí v Topolánkově vládě, kde se stavěl proti ruskými tajnými službami placeným radikálně levicovým organizacím, které bojovaly proti americkému radaru.

Sympatický? Ano, svým způsobem je současný předseda TOP 09 velice sympatický – zejména, když přemýšlí se zavřenýma očima na důležitých konferencích třeba i v zahraničí. To je taková švejkovina, která v českém člověku vzbudí sympatie.

Slušný? Opravdu? Místopředseda vlády nadávky a urážky většinou použije tak, že s nimi většina souhlasí, ale nemusíme chodit daleko – magoři, v prdeli, černoprdelníci, paka, atd.

Mnozí argumentují, že Karel Schwarzenberg je bohatý a nemá tedy důvod, aby bral nebo dával úplatky. Ano, aby je přijímal, to jistě důvod nemá. K tomu, že je dával, se přiznal. Nevadí nám to? A nevadí nám také to, že korupci a klientelismus ze svého trůnu podporuje nebo prostě nechce vidět? Za jakým účelem byla založena TOPka? Co Kalousek?

Ještě bych se mohl dotknout skupiny Bilderberg a Schwarzenbergovy role v ní, jeho minulosti i okolností majetků rodu Schwarzenbergů, ale to už si zájemci jistě naleznou sami.

Osobně bych toto dokázal i přejít, protože ostatní kandidáti nebudou o moc lepší, ale jde tu spíše i o to, že za 2 roky a následných 5 až 10 let už bude současný ministr zahraničí pravděpodobně senilní a -nekorektně řečeno – starý na to, aby mohl zvládat funkci prezidenta této země.

Co na to členové TOP 09? Jak probíhala nominace? Byly primárky? Nebyl by lepším kandidátem třeba Gazdík? Kdyby měl víc odvahy?