Štítek: Křesťanství

Bůh je tvrdý kapitalista, Ježíš levicový anarchista – a co my?

Pro křesťany je obtížné zvolit si, koho by měli volit. Vedou se velké diskuze o tom, zda křesťanství je pravicové nebo levicové. U nás volí katolíci levici (ač ta se křesťanství veřejně vysmívá) nebo střed (KDU-ČSL), vesměs jsou konzervativní. Protestanti jsou spíše liberální (asi jak kteří). V USA volí konzervativní pravici převážně protestanti (nebo mormoni), katolíci tam volí liberální levici. Ale čím to, že si část křesťanů myslí, že křesťanství je pravicové, a část si myslí, že je naopak velice levicové?

Podle křesťanství nám Bůh dal svobodu. Svobodu volit si dobro a zlo – a to neustále, sami za sebe. A taky za své volby poneseme zcela nevyhnutelně následky. Nevodí nás tedy za ručičku (jak si mnozí myslí), ale řekl nám – ty a ty principy vás přivedou ke spáse, tyto vás zničí – je na vás, abyste si vybrali! Vždyť z tohoto pohledu je Bůh-otec přece tvrdý liberální kapitalista, který nemá s těmi slabými a neschopnými žádné slitování (tedy do jisté míry, protože v jeho kapitalismu funguje právní řád – je nanejvýš spravedlivý).

A co Ježíš? Jaký vedl život? Nikde se nezastavil, všude vzbudil rozruch, nesmířil se s poměry, byl velký revolucionář. A co hlásala jeho revoluce? „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní.“ „Snáze projde velbloud uchem jehly, než aby bohatý vešel do Božího království.“ Vždyť to jsou velice levicové myšlenky, ne?  Starejte se o chudé, o nemocné! Nehromaďte bohatství! Nejsou i toto myšlenky, které inspirovaly rané socialisty?

A co chce Bůh tedy po nás, po lidech (po křesťanech)? Když otec je liberál a syn socialista (přehnaně řečeno), nechce po nás, abychom byli konzervativci? Abychom byli rozumem pravičáky a srdcem levičáky? Abychom uznávali, ctili a bojovali za ideály svobody, demokracie, právního státu a volného trhu (v tomto pořadí?)? Nechce po nás, abychom si z něj brali tak trošku příklad? Nastolili režim, který bude dávat lidem možnost konat dobré i špatné (tím kapitalismus i demokracie jsou), abychom k tomu měli svobodu, ale také nějaké funkční soudy, které budou trestat a napravovat ty, kteří všeobecná pravidla budou porušovat?

Jak bychom měli projevovat solidaritu? A je myslím patrné, že Bůh po nás nechce sociální darwinismus – tedy co nejefektivnější vylepšování genetického kódu tím, že ty chudé, nemocné, staré, nechtěné nebo hloupé necháme pochcípat. Ale jak to udělat? Vytvořit sociální systém a státní instituce, které se o ně budou starat, a my budeme mít pokoj? Když uvidíme žebráka na ulici, vzpomeneme si na neschopnou vládu, a jdeme dál? A není to tak trošku alibismus? Nechce po nás především, abychom se nejdříve sami za sebe snažili? Abychom se naučili, jak se nezávisle postarat sami o sebe, o svůj život, jak se zajistit? A pak vytvořili rodinu nebo neutíkali od té staré, a snažili si navzájem si všichni pomáhat? A co církve, charity a nadace? Neměly by i ty mít přednost před obcemi, městy, kraji, státem či evropským sociálním fondem?

Tak co, jaký je podle vás Bůh-otec, jeho syn a duch ve vás?

Copak to šijou na Topolánka? Pokrytci v českých zemích

Když zhodnotím všechna kritéria, musím uznat, že můj jmenovec Mirek Topolánek byl dosud nejlepším českým premiérem. Byl také dobrým evropským prezidentem. Je to můj oblíbený politik a chci, aby byl mým premiérem i po těchto volbách. Co se však děje v posledních dnech, je nehoráznost a zhovadilé pokrytectví.

Prý urazil křesťany, homosexuály, Židy a Čechy. Fakt? Asi jsem natvrdlý, ale po zhlédnutí těch videozáznamů v nezkrácené podobě jsem přesvědčen o jiné věci. O naprosté demenci jeho mafiánských odpůrců v ODS, kterým je úplně jedno, že volby může vyhrát Paroubek, protože ti přece budou ve velké koalici a u koryta budou tak jako tak. To jsou ti staří mafiánští komunisti. Dobře jim tak!

Urazil křesťany? Mladý člověk, který se na základní a střední škole učí dějepis a to učivo alespoň jakžtakž sleduje, musí nabýt dojmu, že katolická církev je mafie, plná vražd, násilí, lží, oblbování lidí, ovládání mas, vymývání mozků atd. O tom se prostě v dějepisu učíme. A o této církvi Topolánek mluvil. Že je dnešní katolická církev o něčem jiném, se mladí lidé z nekřesťanského prostředí nemají šanci dozvědět (i proto raději supermarkety, než kostely). Nechápu tedy ani pobouření věřících, představitelů církve, ale ani důvod té omluvy.

Urazil Židy a homosexuály? Dle mého soudu – lež jako věž. Jasně tam řekl, že to, jestli člověk uhne je otázkou charakteru, ne toho, jestli je Žid nebo homosexuál. Budou se ti, kterým se omluvil, až se na to podívají, což měli udělat předtím, než se ohradili, omlouvat zase jemu?

A že urazil Čechy? Já být hlupák a někdo mě veřejně nazval hlupákem, tak se taky rozčiluju :-).

Nechápu sice, proč se při takto upřímném a lidském rozhovoru nechal dva měsíce před volbami natáčet, když na případu Jiřího Čunka mohl vidět, že v českých médiích a u české veřejnosti se upřímnost, přímost, férový rozhovor a čistá pravda prostě ještě stále nevyplatí. Nechápu ani tu omluvu. Měl stejně jako Jiří Čunek od začátku mlčet. Ale jsem rád, ž jsem mohl nahlédnout do pravé tváře svého minulého a budoucího premiéra – v přetvářce všech těch ostatních – je to vzácnost.

A k tomu pokrytectví: Nechám stranou pokrytectví uvnitř ODS a tamní házení přes palubu jen tak pro nic za nic (přesněji pro vlastní koryto). To pokrytectví jsem spatřoval spíše v internetových anketách zpravodajských serverů. Celý český národ je prolezlý rasismem, homofobií a nenávistí ke křesťanství a 95 % lidí hlasuje, že by kvůli těmto výrokům měl odstoupit. CHUCPE!

http://aktualne.centrum.cz/domaci/politika/clanek.phtml?id=663962

Zdroj: http://navrat.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=130033

Snižuje Bůh sebevědomí?

Otázka, na kterou jedni řeknou, že ano, druzí se zase domnívají, že je tomu právě naopak. Tato myšlenka mě zaujala, když v reportáži o tom, že na jednom pražském gymnáziu není náboženství zcela odděleno od výuky, prohlásila jedna maminka, že jejich dítěti nikdo nebude snižovat sebevědomí. Je tomu skutečně tak? A pokud ano, může to být i k něčemu dobré?

Jste-li zdravý člověk se zdravě budovaným sebevědomím, vychovávaný dle humanistických zásad moderní liberální společnosti a jste přesvědčen o tom, že k tomu, abyste byl dobrý člověk, nepotřebujete Boha a pak vás někdo začne učit o tom, že jste zavrženíhodný hříšník, že si zasluhujete trest, že k tomu, abyste se očistil se musíte každý den modlit, nedělní ráno musíte strávit v kostele, zpovídat se faráři z každého porušení zásad, které jsou sice víceméně shodné s těmi vašimi, ale které vám vnucuje někdo jiný ve jménu nějakého Boha, kterého stejně ani nějak nechápete, protože vůbec není jednoduché křesťanské pojetí Boha pochopit, musíte si často připomínat svoje viny, pak skutečně budete mít pocit, že se vám někdo snaží ve jménu Boha snížit sebevědomí. A jsem si jistý, že by k tomu skutečně i došlo.

Jste-li naopak člověk nesebevědomý, ustrašený, bojíte se pomalu vyjít na ulici, nemáte odvahu se zdravě prosazovat, trvat na svých právech, necítíte jistotu, pak vám naopak může jistá podoba Boha vaše sebevědomí rapidně zvýšit. Bůh vás miluje – a to bezpodmínečně. Odpouští vám vaše chyby. Chrání vás před zlem, úrazy, nemocemi. Dodá vám nekonečnou odvahu, protože se konec konců nemusíte bát ani zemřít, protože máte jistotu, že budete posmrtný život trávit v Nebi.

Ale kdy může být naopak dobré, aby nám Bůh sebevědomí snížil? Určitě znáte ty lidi, kteří si sami o sobě myslí, že oni jsou bozi, že jen jim patří svět a všichni ostatní jsou minimálně méně významní, než oni sami. Možná jste sami takoví bývali. Nebo jste ještě teď. Část naší osobnosti je taková vždycky. A je tedy na škodu, když si takový člověk uvědomí, že on Bůh není? Že není dokonalý, nesmrtelný, jediný důležitý? Že k životu patří také zdravá a opravdová pokora k něčemu, co nás přesahuje?

Na závěr chci říct, že by se škola a její vyučující měli snažit být co nejobjektivnější a co nejprofesionálnější a k žádným podprahovým reklamám by nemělo docházet (minimálně ne úmyslně a vědomě). A to jak k reklamám komerčním či politickým, tak i k náboženským.

Slušní lidé v této zemi, kteří jsou křesťané a naopak slušní lidé, kteří jimi nejsou, žijí ve dvou rozdílných světech a je pochopitelné, že se jim příliš nechce se zabývat těmi druhými. Myslím si však, že by bylo velice přínosné, kdyby navázali všeobecný dialog a snažili se tak si navzájem porozumět a naše společnosti by mohla opět docházet k rozumným kompromisům.

Zdroj: http://navrat.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=126876