Mladý konzervativní křesťan – nový předseda 3. nejsilnější strany

Jmenuje se Pavel Bělobrádek. Je mu 33 let. Je svobodný – ale zadaný. Povoláním je zvěrolékař. V profilu na facebooku se pyšní vyznáním: God´s not death! Jináče římskokatolickej křesťan. Předsedou KDU-ČSL se stal již v první volbě – a to s 66 %. Jinak taky býval místopředsedou Mladých křesťanských demokratů a do této doby působil jako krajský manažer KDU-ČSL v kraji, kde mají lidovci 4 ze svých šesti senátorů.

Zkrátka seznamte se s novým lídrem české politiky. Před 20 lety byl na tomtéž místě, ve Žďáru nad Sázavou zvolen předsedou křesťanských demokratů taky 33letý mladík. Jmenoval se Josef Lux. S Pavlem mají oba mnoho společného. Především jsou to skromní obyčejní mladí lidé, kteří vědí, že chtějí-li, aby v této zemi něco fungovalo, tak se o to musejí postarat.

Pavel Bělobrádek delegáty a především média odzbrojil svou hláškou „Mýma rukama za ty tři roky praxe prošla rukama spousta dobytka a sviní a věřte, že si s nimi poradím, i kdybych se s nimi náhodou setkal ve vrcholné politice.“

Člověk by si v dnešní České republice, i v dnešní Evropě řekl, že slovní spojení z mého nadpisu – mladý a konzervativní nebo mladý a křesťan – nejdou dohromady. Věřím, že vás nejen Pavel, ale i mnozí další brzy přesvědčí, že právě tento směr a tato kombinace bude ve 21. století moderním a sebevědomým životním stylem.

Životním stylem, založeným na křesťanských a židovských hodnotách, na antické filozofii, řeckém právu a euroatlantické civilizaci.

Ono to ale není všechno. Na sjezdu KDU-ČSL se stalo i něco dalšího. Už to není jen ta katolická klerikální strana, jak ji většina lidí viděla. Sám Pavel se stal praktikujícím katolíkem až na vysoké škole, jeho mamka je evangelička a rovněž nový první místopředseda KDU-ČSL Petr Šilar je evangelík. Do nejužšího vedení KDU-ČSL se dostali tři členové Mladých křesťanských demokratů, čímž se i tato organizace stává váženějším hráčem, ale také máme v předsednictvu dvě mladé a půvabné ženy.

Zdroj: http://navrat.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=164753

Se mnou pijou všichni s Mírou

Za svůj život jsem měl možnost poznat různé přístupy k alkoholu. Samozřejmě, že i můj vztah k němu se postupně vyvíjí. V naší zemi můžeme například vidět obrovský rozdíl v přístupu k alkoholickým látkám na severní nebo na jižní Moravě. Na té severní žiju a připadá mi, že se tady pije spíše na žal a mnohdy i do němoty. Takové pití se potom projevuje agresivitou, rozvracenými vztahy – především v rodinách – nebo se pije z důvodů, abychom se „pochlapili“.

To s Moravou jižní, Valašskem nebo Slováckem mám jiné zkušenosti. Zdá se mi, že tam se pije na zdraví. Lidé se tam dožívají sta let, protože věří, že ranní půlka (chcete-li štamprle) slivovice je pro ně zdravá. Připíjejí si a oslavují – vše v pozitivním a přátelském duchu.

Moje představa přístupu rozumného a svéprávného člověka k alkoholu je taková, že si třeba občas zajde s kamarády na jedno pivo, při dobré příležitosti si přiťukne na zdraví nebo na úspěch, dá si dobrý – ale zato drahý koktejl na párty, užije si ochutnávku dobrého vína ve vinném sklípku na Hodonínsku nebo si na posezení s přáteli či obchodní večeři dá elegantně griotku nebo vaječný likér.

Bohužel v mém okolí občas vídávám scénáře pubertálních dospělců, kteří se pravidelně opíjejí, pak nemají problém to ještě v průběhu těhotenství kombinovat s cigaretami a jejich dvouleté dítě s láhví piva nebo něčeho tvrdšího u pusy také není pouze ojedinělý obrázek.

Je smutné, že česká mládež vede světové žebříčky právě v disciplínách, jako je konzumace alkoholu nebo marihuany, a situace, kdy si kamarádi koupí láhev vodky a zapíjejí to džusem, jsou celkem časté a poněkud na nic. Sám vím, o čem mluvím.

Zdroj: http://navrat.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=162606

A budou nám přikazovat i kdy a kolik toho sexu mít můžeme?

Ano, je důležité, aby děti na základních školách věděly některé věci, které se týkají rozmnožování lidí nebo o sexu jako volnočasové aktivitě. Je to potřeba, protože se tím předchází nechtěným těhotenstvím – tedy i potratům; některým nemocem nebo různým nástrahám se sexem spojených. Proto si myslím, že třeba v rámci rodinné výchovy nebo biologie by určitý základ v hranicích dobrého vkusu a s ohledem na vývojové stádium dětí měl být.

Co nám ale připravila zelenorudá levice na ministerstvu školství? Proč se proti tomu vůbec ozval Výbor na obranu rodičovských práv (VORP) a proč 1. září akce D.O.S.T. uspořádala veřejný protest s názvem „Neexperimentujte s našimi dětmi“, kterého se zúčastnilo přes 300 lidí?

Jde o to, že v tomto předmětu by se vyučovaly věci pomocí takových metod, které by se (snad s výjimkou některých exhibicionistů) nelíbily drtivé většině z nás a už vůbec ne aplikované na našich dětech. Druhou věcí je to, že jsou zde snahy zavést státní sexuální výchovu, jejíž protagonisté předpokládají, že jen stát ví nejlépe (oproti svobodným jedincům), jak máme vést naše životy a co je pro nás nejlepší. Ale sex je něco intimního (zvlášť v pubertě) a je to oblast, kde stát nemá absolutně co dělat!

Osobně jsem přidal svůj podpis pod petici „Ne sexu ve škole“ a i organizace, jíž jsem členem – Mladí křesťanští demokraté – proti zavádění státní sexuální výchovy do škol ostře vystoupila. I když přiznávám, že před časem bych odpůrcům spíše nadával do tmářů ze středověku (a stále k tomu inklinuju). Realita je však složitější a moje generace nemůže zavírat oči před postupnou barbarizací a všeobecným úpadkem české a evropské společnosti a západní civilizace vůbec.

Dokonce už se ozvali i homosexuálové, kteří si vynutili stažení příručky o etické výchově z webu ministerstva školství. Začíná to být zajímavé. A je dost dobře možné, že příštím tématem „Studenti čtou a píší noviny“ bude právě otázka – patří etická výchova do škol?

Zdroj: http://navrat.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=160885