Čím si dnes zasluhujeme naši svobodu?

Dovolte mi, abych vám dnes večer něco objasnil: Nejsem Republikán proto, že bych vyrůstal jako bohatý. Jsem Republikán proto, že jsem nechtěl promarnit zbytek mého chudého života čekáním na to, až mě vláda zachrání. (Za Republikán si dosaďte pravičák, pozn. autora).

To nejlepší z projevu kandidáta na prezidenta USA, Mika Huckabeeho z Kongresu Republikánské strany v roce 2008.

Mike Huckabee:

Jednoho školního dne v roce 2005, Martha Cothrenová, učitelka na střední škole J. T. Robinsona ve městě Little Rock, měla pocit, že by její studenti brali své vzdělání nebo svá práva, která jím zaručují to, že jsou Američany, jako samozřejmost. A v souladu s pravidly jejich školy dala pryč všechny lavice z její třídy na první den školy roku 2005.

Když studenti vstoupili do prázdné třídy, tak se jí zeptali: „Paní Cothrenová, kde jsou naše lavice?“ Ona jim odpověděla, „Dostanete zpátky svoje lavice do mé třídy, když mi řeknete, čím si je zasloužíte.“

Někteří z nich hádali, „tím, že budeme mít dobré známky?“ Ona na to, „Dobře, měli bychom mít dobré známky, ale to není to, čím si zasloužíte své lavice.“ Další student řekl, „Myslím si, že dostaneme zpátky své lavice, když se budeme chovat slušně.“ Marta odpověděla, „V mé třídě se budete chovat slušně.“

„Ale to taky není to, čím si je zasloužíte.“ V průběhu první hodiny odpověď nikdo neuhádl. To samé i při druhé hodině. V odpolední přestávce, když zazvonilo, odešla paní Cothrenová, bez toho aniž by dala svým studentům jejich lavice.

Děti začaly vytahovat své mobily a volali svým rodičům. A brzy dopoledne všechny čtyři regionální televize zaplnily školu svými kamerami, aby udělaly reportáž o této učitelce, která nechtěla dát svým studentům jejich lavice, dokud nepřijdou na to, čím si je zaslouží.

Ani v poslední hodině nikdo nepřišel na správnou odpověď, takže se studenti nechali podat. Martha jim řekla: „Dobře, myslela jsem si, že na to nikdo nepřijde, takže vám to řeknu.“

A zároveň s tím šla ke dveřím třídy a pokynula a do dveří začalo vcházet okolo 20 veteránů. Někteří z nich v uniformách ještě ze svých časů a každý z nich nesl jednu lavici. A jakmile je všechny opatrně a tiše dali na svá místa, Martha řekla: „Vy si nemusíte zasloužit své lavice, protože tito muži, oni už to udělali za vás.

Tito, tito odvážní veteráni projeli půlku světa, vzdali se svého vzdělání, přerušili své kariéry a kontakt s rodinami pouze proto, abychom my mohli mít svobodu, kterou tu máme.“ Martha jim řekla: „Nikdo vám nedává účty za vaše lavice, ale ony ve skutečnosti nebyly zdarma. Tito muži je získali pro vás. A já doufám, že na to opravdu nikdy nezapomenete.“

Mike Huckabee:

Ale je tu něco, co mě na Obamovi štve – to, co přinesl zpátky – evropské ideje, že dáme vládě šanci vzít si ještě víc našich svobod a zničit naše těžce zasloužené domovy.

Faktem je, mí přátelé, že většina Američanů nechce větší stát. Chtějí menší státu.

A byl to zakladatel naší strany, Abraham Lincoln, který nám připomněl, že vláda, která pro nás může udělat cokoliv, je taky vláda, která si od nás může vzít cokoliv.

Dovolte mi, abych vám dnes večer něco objasnil: Nejsem Republikán proto, že bych vyrůstal jako bohatý. Jsem Republikán proto, že jsem nechtěl promarnit zbytek mého chudého života čekáním na to, až mě vláda zachrání. (Za Republikán si dosaďte pravičák, pozn. autora).

Zdroj: http://navrat.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=170561

Klaus abdikuje a stane se premiérem

V České republice nyní máme středopravicovou vládu, která by svými reformními kroky mohla vstoupit do dějin. Tato vláda má ovšem slabého lídra, takže po Tatcherismu a Reaganismu asi nevznikne nový směr – Nečasismus. Jaká ale bude role Václava Klause?

Už několikrát jsem se zamýšlel, co hodlá Václav Klaus udělat, až mu vyprší mandát prezidenta. Založí si novou stranu (nebo se stane předsedou Strany svobodných občanů) a půjde do voleb 2014 se silně pravicovou proreformní politikou? Nebo se uklidí na nějaké teplé místečko do Bruselu?

Obojí je možné, to druhé méně pravděpodobné. Každopádně včera mě napadla taková věc, že by to mohl udělat daleko chytřeji. Vláda je v krizi, ODS je krizi, česká pravice je v krizi, EU je v krizi, kapitalismus je v krizi. Chtělo by to nějakého zachránce. ODS asi nikoho takového v současnosti není schopna najít (i když Petr Bratský nebo Jan Zahradil by se nabízeli). Proto by mohl Klaus abdikovat, stát by se premiérem středopravicové vlády, zajistit zákulisnímu byznysu, že bude moct tento stát na dluh dále beztrestně rozkrádat – takže se žádná koalice nerozpadne, Přemysla Sobotku zvolit v nepřímé volbě prezidentem a aby(chom) byl(i) v Evropě a ve světě vidět, začít požadovat (společně s polovinou britských občanů) vystoupení z Evropské unie.

To by všechno bylo krásné a určitě by to šlo a taky by to mohlo nejen pro českou historii hodně znamenat, kdyby měl ovšem Václav Klaus nějaký morální kredit (ve skutečnosti, ne živený virtuální realitou médií) a pochopil konečně základní věc, že nejlepší společenské vynálezy – svoboda, kapitalismus a demokracie – mohou dlouhodobě fungovat pouze tam, kde je morálka a dodržují se nějaká pravidla.

A jak vy vidíte politickou budoucnost současného prezidenta?

Zdroj: http://navrat.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=170413

Dnešní postkulturní společnost nahradí společnost postbarbarská!

Seriály, filmy, počítačové hry a tak dále. Jaký způsob prožívání života je ten nejlepší? Dnes můžeme vidět takové extrémy, jako jsou mladí lidé, kteří snad v životě nepřečetli jedinou knihu. Zato denně tráví několik hodin u televize sledováním sitcomů, telenovel nebo akčních filmů. K večeru si jdou zahrát oblíbenou střílečku na počítači a nudné hodiny ve škole tráví tím, že hrají hry na mobilu.

Ale k tomu lze vidět i druhý extrém, kdy někdo svůj vzácný čas stráví čtením spousty knih. Většinou je to fantasy nebo něco podobného, co tyto lidi stále více vzdaluje jejich reálnému životu.

Každopádně si myslím, že lépe z toho do budoucna vyjdou ti druzí, protože budou mít alespoň výborně propracovanou schopnost vizualizace, budou znát slovní zásobu a nebudou mít problém s citem pro skladbu textu – a hlavně – budou umět číst.

Ti první možná skončí na „pracáku“ a možná budou spokojení, protože sociální systém, který nyní sponzorují ještě nenarození, je zatím štědrý a během toho nebude problém si při čekání na razítko krátit chvíle mezi lítáním po úřadech a domácím sledováním televize tím, že si na mobilu něco zahrají.

Osobně jsem v pubertě býval případ číslo jedna a vůbec první pořádnou knihu jsem přečetl teprve před dvěma lety, ale od té doby čtu hodně a začalo mě to i bavit. Taky jsem měl dlouhou dobu odpor k povinné četbě (snad ne jen kvůli tomu přívlastku), ale nyní si myslím, že i znalost těchto knih je důležitá – a co víc – ony jsou často i velmi zajímavé.

Možná nás ale čeká svět konzumu bez knih a ten můj případ je pouze ojedinělým výskytem malé skupinky inteligence dnešního světa. Jenže vzhledem k tomu, že podobný obrat vidím i u mých vrstevníků, věřím, že současnou postkulturní společnost brzy nahradí společnost postbarbarská!

(Psáno před třemi týdny)

Zdroj: http://navrat.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=165772