ODS má na víc

Většina lidí asi nerada uslyší to, že ODS je nejlepší stranou, jakou dnes máme. Občanští demokraté zase neradi uslyší, že i přesto to vůbec není žádná sláva. Proč tomu tak je a z čeho pramení mé obavy?

Realistický postoj k EU a masové imigraci je důležitý, podobně jako kritika současné vlády, navracející nás před listopad 1989. Do toho nabízí ODS řadu dobrých řešení. Taky jí to usnadňuje konkurence. Nejgeniálnější tah Babišovy politicko-byznysové kariéry, Čapí hnízdo, bude zřejmě i jejím koncem. S Kalouskem se asi něco děje, když už mívá lepší projevy i Fiala, ostatně od doby, co je předsedou TOPky i oficiálně, to jde s jejími preferencemi z kopce. Lidovci mají velký problém a jsem zvědav, jak nesmysly jako EET a další zneužívání státu Agrofertem svým voličům vysvětlí.

Místo toho, aby se zelení spojili s Piráty, tak si do svého čela možná zvolí radikálního levičáka, co chodí na shromáždění s komunisty. Svobodní proti jednomu oligarchovi budou bojovat tím, že se spojí s jiným oligarchou. A ta horda nahnědlých uskupení, co se považuje za konzervativní, nemá šanci, protože neuznávají svobodu jednotlivce a jejich konzervatismus není pro-západní a univerzalistický, ale falešný, temný, primitivní, autoritářský a často pro-putinovský.

Proč mám obavu, že se ODS nepoučila?

Když čteme o tom, že Novák je stále členem ODS, když jím je stále i Bém, beztak i Langer, když Fiala všude sedí vedle Blažka, a Bendl je v přímém přenosu jako šéf volební komise na kongresu, tak se nedivím, proč má ANO stále tolik procent.

Je škoda, že ODS nezažila to, co lidovci – tedy vypadnout ze sněmovny úplně a očistit se od těch, co tam jsou jen kvůli korytům. Tam by možná i pochopila, co lidem na té straně nejvíce vadí. Ale to, že nemá více kvalitních politiků, je chyba i nás občanů. Než nastoupí naše polistopadová generace, tak je obrana svobody a demokracie ještě jednou v rukou těch, co tehdy cinkali klíčemi.

Skutečně to s ODS rozbalíme?

Problematické je ale i to, co ODS prosazuje, nebo naopak neprosazuje. Politici ostatně občas mohou být špatní lidé, pokud realizují dobrý program. Mně v tom jejich chybí větší důraz na rodinu a nějaké morální hodnoty. Naše země a západní civilizace nejsou v situaci, kdy bychom si mohli dovolit hrát na to, že být singles, mít málo dětí a žít život bez hodnot je cool.

Když už ODS odmítá provést skutečnou důchodovou reformu, aby nenaštvala vysokopříjmové voliče očekávající, že i o ně se bude starat stát, tak by aspoň měla vysvětlit, proč je proti tomu, aby v systému byly zvýhodňovány rodiny s dětmi menšími procentuálními odvody.

Taky by nám měla říct, jaké přesné dopady očekává při jejich obecném snížení (a zda na straně zaměstnance či zaměstnavatele), a jak to hodlá řešit. Sjednocení DPH by měla provést radši najednou, nebo se to zase neudělá vůbec. A musí nízkopříjmovým skupinám, které to krátkodobě i systémově zasáhne, vysvětlit, proč je pro ně toto zjednodušení podnikání a obchodování ve skutečnosti výhodnější.

Naše pravice by si ale měla uvědomit i to, že jsme v Evropě. Musíme měnit myšlení lidí směrem k osobní odpovědnosti a lásce ke svobodě, ale je dobré se podívat, jak argumentuje pravice třeba ve Skandinávii. Když dělá důležité pravicové reformy, tak vysvětluje, že je to proto, abychom si ten sociální stát, na jehož určité míře panuje všeobecná shoda, mohli dovolit z čeho zaplatit.

Realistický postoj ohledně současných uprchlíků je na místě, ale místo fotek u maďarského plotu by měla ODS více zdůraznit, jak skutečně pomáhat. Budeme už v NATO konečně přispívat tak, jak bychom měli? Budeme na rozvojovou pomoc přispívat tolik, kolik jsme se v OSN dohodli? A co uděláme se změnami klimatu, pokud vliv lidské činnosti na ně není hoax vytvořený Číňany, jak si myslí Trump, abychom tak zabránili masové imigraci v budoucnu?

I naše země má na víc

A jak bude ODS řešit problém způsobený paradoxně 41letou vládou komunistů – tedy, že přidaná hodnota vytvořená českými zaměstnanci odplouvá na dividendách (dotacích i investičních pobídkách) v miliardách do rukou zahraničních kapitalistů? Jak zajistíme, aby i naši lidé měli možnost stát se bohatými, do našich firem investovat a vytvářet zase další velké firmy typu Baťa?

7 let byla ODS naposledy ve vládě, ale stále u nás není možné založit firmu během 10 minut online tak jako na Novém Zélandu. Stále není možné vyřídit online s úřady vše tak jako v Estonsku. Stále nemáme online přehled o každé koruně utracené z veřejných peněz – a odkaz na něj u online placení daní a záloh. S jejich placením je to tak strašné, že jsme až na 122. místě v tom, jak dlouho to trvá. A to jsou všechno věci, na jejichž řešení lze najít shodu napříč spektrem.

ODS dnes říká, že je na straně drobných podnikatelů a poctivých zaměstnanců. Jenže měla by si přiznat, že to není jen Babiš nebo levicové vlády, které často zvýhodňují oligarchy, nadnárodní korporace a montovny, agentury vysávající veřejné peníze, kmotry či spřízněné byrokraty. Ona to v minulosti dělala taky. Kvůli slabé konkurenci zřejmě dostane druhou šanci. A bylo by velmi nemilé, kdyby nás znovu zklamala. Profesor Fiala bude mít větší úkol, než si zřejmě připouští, a doufejme, že to zvládne.

Související články:

Reakce na Zemanův projev

Za to, že jsme neslyšeli tak dobrý projev, jaký bychom slyšet mohli, nemůže pouze Zeman. Taky jsme nemuseli zavádět přímou volbu nebo kdysi dávno rušit království.
To dobré z výročního projevu hlavy státu:
– zdůraznil, že máme 2. nejnižší nezaměstnanost a 2. nejvyšší ekonomický růst v EU a našim zaměstnancům a zaměstnavatelům za to poděkoval
– řekl, že ne všechny sociální dávky jsou dobré, že např. příspěvek na bydlení je nesmysl
– představil svou vizi pro ČR – směřovat směrem ke skandinávským zemím – modelu na dvou pilířích – vysokých (a progresivních) daních + to, že se jejich výnos nerozkrade, ale investuje do lidí – do zdravotnictví, vzdělání, vědy, výzkumu atp.
– zkritizoval velkou část blízkovýchodních uprchlíků za to, že jsou to většinou zdraví mladí muži, kteří místo toho, aby se zbraní v ruce bojovali za svou zem, tak jen odlévají schopné lidi, a tím islámskému státu pouze pomáhají
– připomněl taky důležitou věc – že tahle země je naše a nemůže patřit všem (jinými slovy – o imigrační a integrační politice si máme rozhodovat v Praze)
To horší:
– jeho projev trošku působil i jako snaha přesvědčit Babiše, aby získal jeho podporu v příštích prezidentských volbách
– naše nynější (a dočasné) ekonomické úspěchy přisoudil mj. současné vládě, která se o ně ale asi nijak nezasloužila, spíše dělá vše pro to, abychom zase začali rapidně klesat
– zároveň s tím kritizoval předchozí pravicové vlády, nicméně je dost pravděpodobné, že jsou to právě ony a jejich nepopulární (sice ne vždy ideální) politika, jimž za současný stav vděčíme
– jeho vychvalování skandinávského modelu je problematické, protože nelze ignorovat to, že se od jeho přehnané verze v posledních letech spíše ustupuje, a zároveň s tím i to, že třeba takové Švýcarsko se svými nízkými daněmi je na tom patrně daleko lépe
– kritizovat masovou imigraci je sice na místě, ale bylo by vhodné, aby hlava státu říkala i to B – tedy, že naše země je sice naše a nemůže patřit všem, ale kvůli tomu nemusíme a nesmíme být primitivními rasisty
– ostatně ta generalizace, že uprchlíci utíkají do Evropy za sociálními dávkami a konspirace o tom, že je to řízená invaze, zní z úst hlavy státu poněkud přehnaně
– zábavné bylo ovšem i to, že když začal mluvit o letošním 17. listopadu, tak jsem čekal, že se v souvislosti s tím za něco omluví, ale místo toho nám řekl, že jej zpravodajské služby sice informovaly o tom, co bude na transparentech, ale zapomněl se zmínit, jak je možné, že už mu neřekly, kdo že to je ten Konvička
Obecně byla jeho řeč spíše výběrem osobních politických názorů, a nikoliv státnickým projevem hlavy státu. Chyběla tam inspirace v tom, v čem všem bychom mohli být lepší společností, a jak toho může každý z nás svou mravenčí prací dosáhnout.
Ale nenechme se otrávit, za pár dní máme ještě slovenského prezidenta a jeho projev.
Odkaz na ten Zemanův je zde.

Dva a půl měsíce v Německu

Dlouho jsem nic nenapsal a deadliny pro věci do školy se blíží. Téměř polovinu svého pobytu v Německu mám za sebou. Jak se tady vůbec žije, v čem se to liší od Česka a jaké to je být v multikulturní společnosti?
Jak jsem zmínil už minule, není tady takový pořádek, jak bych od pořádkumilovných Němců očekával. Je to sice radikálně levicové město, ale i tak mi přijde, že špinavé podchody, rozbité flašky v ulicích a posprejované zdi jsou tady větší problém než u nás na Ostravsku, v Brně či ve Slovinsku.

Taky mě jednou večer cestou ze školy překvapilo, že v parku kolem řeky vůbec nebylo osvětlení. Podobně i stará budova naší fakulty vyvolává dojem, jako by všechny peníze na místní rozvoj posílali Němci k nám na (jiho)východ a věci, na které jsme si z dotací zvykli, tady (už/ještě) samozřejmostí nejsou. Ostatně i místní zámek bývá osvětlen jen do určité hodiny a přes noc je po tmě.

Nic není zdarma

To asi souvisí i s tím, že v Německu není nic zadarmo a za všechno se platí. Sice můžeme jako studenti cestovat po celém Hesensku bezplatně, ale na začátku studia jsme museli zaplatit semestrální poplatek (256 eur), čímž je německý vysokoškolský systém v Evropě asi unikátní.

O tom, že jsme si z nepochopitelného důvodu museli zřídit účet u německé banky, abychom ten poplatek vůbec mohli zaplatit, jsem se už zmiňoval. A účet u té banky je sice zdarma, ale jsou tam poplatky za některé transakce, což je taky něco, čemu se u nás doma lze díky konkurenci nových bank dávno vyhnout.

Vtipné je, že v té bance chtějí, abych měl německé telefonní číslo. Faktem je, že já ho nepotřebuju, bez internetu v mobilu jsem se dosud ve svém životě obešel a v době skypu, Facebooku a smsek zdarma na internetu taktéž nevidím důvod, proč zbytečně přerozdělovat bohatství k akcionářům operátorů. Doma zaplatím měsíčně jen za to, co skutečně využiju.

Jenže tady, jako by nebylo možné získat simkartu zdarma. Jeden operátor nabízí nejlevnější za deset eur měsíčně, druhý sice simku zdarma, ale minimální vklad na ni je 25 eur. V tomto byli skutečně i Slovinci dál, tam to bylo 5 eur a myslím, že by to šlo ještě levněji.

Anarchie na netu vs. německý autorský svaz

Podobně si Němci komplikují život na internetu. Stahovat tady radši neriskuju a je s podivem, že není znemožněno i online streamování. Ostatně v určité oblasti se to nedávno řešilo u soudu. Taktéž nevídané množství videí a hudby na Youtube či Spotify tady autorský svaz blokuje. Je ale otázkou, zda horší přístup k nelegálně nahranému obsahu na internetu není jedním z faktorů vysoké německé produktivity.

Když jsme u věcí zdarma, tak díky místní studentské organizaci jsme mohli jít na fotbal německé Bundesligy na utkání do Frankfurtu. Na stadionu plném téměř padesáti tisíc lidí jsem ještě nebyl, takže mě to lákalo. Bohužel jsem ale tehdy byl až třetí náhradník. Utkání se konalo týden po evakuovaném hannoverském stadionu.

Co myslíte? Uvolnila se ta místa pro náhradníky? Ano, ale pravdou je, že i mě to odradilo tam jít. Přece jen západoevropské země dělají nesmysl, kvůli němuž by možná měla i naše země dočasně zavést hraniční kontroly. Tedy, že nechává zločince, co odešli bojovat na území islámského státu, vycvičili se tam, a pak se tady vrátili, volně běhat po území celé Evropy. Řekl bych, že logičtější by bylo, když ne je rovnou pověsit, tak alespoň zavřít na doživotí. Ale k tomu se asi přistoupí, až už bude zase pozdě.

Paříž odsud byla blíže

Nicméně to jsem odbočil. Když jsem se podíval, že Frankfurt stejně prohrál a celou dobu pršelo, tak ani nelituju, že jsem tam nakonec nešel. Celkově ale řádění islámského státu na francouzském/evropském území vnímám z Německa poněkud jinak, než jak se mi v lednu sledovalo z Česka. Přecejen Marburg je hodinu od Frankfurtu a mezi ním a Paříží už je jen Lucembursko. Je to blízko.

Navíc i ten téměř milion příchozích běženců, z nichž až 80 % jsou údajně mladí muži, mezi nimiž mohou být další spící agenti, a údajných 1100 radikálních islamistů, které německé tajné služby považují za nebezpečné, nedává pocit, že bychom v Evropě bez hranic byli zrovna v bezpečí. Do toho spousta studentů muslimského vyznání a taky nepřehlédnutelná muslimská menšina v samotném městě. Pravdou ale je, že po pařížských útocích jsem u vlakového nádraží viděl tři policejní auta, což bylo více, než kolik jsem jich tady viděl za celý měsíc a půl předtím.

Multikulti

Osobně jsem k multikulturní společnosti skeptický a myslím si, že naše země by měla v otázce imigrace a integrace přijmout spíše americký model (tím nemyslím ten Trumpův, spíše ten, jak se do Ameriky dostali jeho předci, a jak se museli plně integrovat, aby se stali plnohodnotnými Američany). Faktem ale je, že člověk si na odlišnost v ulicích dokáže zvyknout. Asi se tady moc nestává to, co jsem v létě zažil v našem okresním městě, kdy naproti mě šla mladá žena tmavé pleti a puberťáci, co šli naproti ní a další za ní se začali nahlas smát a říkat – ha ha, černoška.

Tady jsou lidé skutečně všech barev pleti a náboženství. Jednou přede mnou byla u pokladny v obchodě mladá muslimka s šátkem. Překvapilo mě, že se na sebe s prodavačkou (zřejmě původní Němkou) usmívaly, jako by si byly občansky zcela rovny. Což jsou, ale u nás si takovou situaci moc neumím představit (o to více v relativně malém městě s necelými 80 tisíci obyvateli, jako je Marburg). Zkrátka, tvrdit, že multikulturní společnost nemůže fungovat, se zdá být těžší, když člověk vidí, že to tady fungovat může.

A podobné je to ve škole, kde má člověk vyučujícího z Pákistánu, sedí vedle lidí z Keni, Afghánistánu, Turecka, Ameriky, Ukrajiny, Číny nebo se na párty pozná s Nepálci či Libanonci. Pak si jen říká, kde by svět mohl být, kdybychom mohli naplno využít potenciál všech lidí naší planety. Kdybychom ještě víc omezili celní ochranářství, náboženský fundamentalismus či přehnaný nacionalismus.

Cigarety

Ale zpět k životu v Německu. Docela zajímavá věc je, že tady nejsou zálohy pouze na sklo, ale i na plasty a plechovky. Na druhé straně mě ale překvapuje, jak snadný je tady přístup k cigaretám. Ať už jsou to všudypřítomné automaty na ulicích, tak to, že jsou u pokladen v úrovni očí a dosahu ruky i pro děti.

Mimochodem, na začátku pobytu jsem měl dojem, že kouření je tady v restauracích zakázáno plošně. Byla to krásná iluze, dokud si jednou lidi nezačali zapalovat. I v Německu jsou výjimky, takže plošný zákaz tady není. Chtělo by se říci – bohužel, protože je dost otravné, když pozdě večer venku prší a člověk nemůže najít jediný nekuřácký podnik, nebo když má po jednom posezení v zakouřené restauraci červené oči, načichlé vlasy a oblečení. Jak už jsem psal, argumenty bohužel převažují mírně v neprospěch plošného zákazu, ale fakt mě to štve, a pokud zákaz projde, tak mi to osobně vůbec vadit nebude.

Nákup bez hudby

Co se ale týká supermarketů, tak různé testy potravin i u nás čím dál tím více zjišťují, že ty levné a kvalitní můžeme najít v německém Lidlu. Nevím jak vás, ale mě na něm štve jedna věc. Nehraje tam hudba. A to ani v Německu, stejně jako v dalším levném supermarketu, v Aldi. Na mě to působí strašně depresivně a vadí mi to, ale asi to zase souvisí s tím, že tady si člověk uvědomí, že nic není zdarma.

Že zkrátka nelze mít nízké ceny, a zároveň s tím platit autorskému svazu kdovíjaké částky za hudbu. V těch lepších (dražších) supermarketech (Rewe či Edeka) tady hudba hraje. Ono to ale souvisí asi i s tím, že v Německu, když jsou nějaké zákony, tak jakoby skutečně platily, jakoby je lidi dodržovali, a jakoby je stát byl schopen vymáhat. To je něco, na co u nás většinou nejsme moc zvyklí. U nás jsme si ještě nevšimli, že už 26 let si zákony tvoříme sami, a proto můžeme první příčku národnímu sportu přenechat hokeji nebo fotbalu, a nikoliv soutěžení v tom, kdo poruší více zákonů.

A když jsme u toho srovnávání, tak v Německu si člověk uvědomí i další věc. Česká republika dnes skutečně (zatím) není centrem Evropy. Odsud je zřejmější, že jsme jen periférie na okraji světového zájmu s úžasným hlavním městem, které každý zná a každý ho má rád a chce se tam podívat. Středem Evropy je ale dneska skutečně Německo a všechno se točí právě okolo něj.

Související články: