Politické ideje a ideologie – 18. stránka

Sociálně-konzervativní liberalismus

Je liberalismus ještě relevantní? Známe liberalismus klasický či moderní (sociální). Napadla mě však ještě jedna verze, která by mohla být pro mnohé lidi zajímavá. Nazval bych ji sociálně-konzervativním liberalismem. Co si pod tímto zdánlivě si protiřečícím pojmem představit?

Z čeho vychází klasický liberalismus? Podle Heywooda jsou základními prvky liberalismu – důraz na jednotlivce, svobodu či rozum. Liberalismus také věří v pokrok a má rád univerzalismus, toleranci a rozmanitost. V neposlední řadě je to také spravedlnost. Liberální stát je také charakterizován tím, že zdrojem legitimity je konsenzus ovládaných, existuje v něm ústavní vláda a funguje zde právní stát.

Důležité je také vnímání svobody jako negativní, respekt k osobnímu vlastnictví, oddělení politické moci od náboženství a přesvědčení, že stát je nutné zlo.

Stačí však pouze tento liberalismus (mnohdy nazývaný také neoliberalismem či pravicovým libertarianismem)? Nechybí zde sociální, hodnotový či vlastenecký rozměr? A jak by to mohlo vypadat s nimi?

Proč konzervativní?

Sociálně-konzervativní liberál by mohl věřit všemu předchozímu a zároveň by uznával důležitost příslušnosti k danému národu a byl by na něj hrdý. Mohl by také zároveň vyznávat konzervativní hodnoty, jako je například odpor k potratům, eutanazii, homosexuálnímu manželství, státní sexuální výchově či adopci dětí homosexuálními páry. Aby zůstal liberál, mohlo by mu být svým způsobem i jedno, zda jsou tyto věci zaopatřeny legislativně. Například by všemi možnými liberálními prostředky bojoval proti potratům (osvěta, kampaně, diskuze, atd.), ale už by např. nepožadoval jejich zákonný zákaz či kriminalizaci.

Druhým rozměrem je třeba to, že by takový liberál byl hluboce věřícím křesťanem, měl by 5 dětí a byl své ženě 100% věrný. Celkově by se choval slušně a umírněně.

A proč sociální?

Takový liberál by si velice uvědomoval důležitost solidarity s těmi méně šťastnými, které přirozené podmínky (špatné výchozí prostředí, špatná výchova atd.) velmi znevýhodňují, a chtěl by jim pomoci. Takový liberál by samozřejmě chápal, jak funguje volný trh, byl by třeba vzdělaný, a věděl tak, jak získávat obrovské finanční bohatství. Takový liberál by dával velkou část svých prostředků na vzdělávací projekty, na charitu či skutečně potřebným v jeho okolí. Ano, byl by srdcem velice levicový, avšak stále by požadoval malý liberální stát, který by primárně plnil roli právní a bezpečnostní, ale už méně (ideálně vůbec) by řešil záležitosti sociální, vzdělanostní, kulturní či jiné.

Jen si teď trošku říkám, zda to, pod čím si v českých poměrech dokážu představit pojem sociálně-konzervativního liberála, není ideál amerického konzervativce. Co myslíte?

Přestaňme si lhát v kauze Bátora

Bátora je prý nácek. Prý je slušný katolík a konzervativec. Prý je to nacionalista. Prý je to národní konzervativec. Kým tedy je? A kým je pro vás? Je nebezpečný? A pro koho?

Osobně jsem o Ladislavu Bátorovi slyšel poprvé, když nedávno kandidoval za Suverenitu do senátu. Věděl jsem, že je lídrem akce D.O.S.T., o které jsem si svého času myslel, že je to extrémistická organizace – i když to jsou spíše předsudky kvůli loga a předním osobnostem, napojeným na tvrdou pravici – a naopak jsem mnohdy uvažoval, že jejich manifest taky podepíšu (zatím jsem nepodepsal, je to neslučitelné s jinou mnou podepsanou peticí – www.dostklause.cz). Říkal jsem si tehdy, že je zajímavé, že za Suverenitu kandiduje národní konzervativec.

Pak se o něm začalo mluvit jako o náměstkovi ministra Dobeše. Zvedla se vlna protestu, byl označen za fašistu a nacistu. Má mládežnická organizace – Mladí křesťanští demokraté, se za něj ústy předsednictva ihned postavila. To ji samozřejmě názorově velmi rozdělilo a někteří členové tehdy organizaci opustili, protože je pro ně osoba Ladislava Bátory nepřijatelná.

Začal jsem tedy názory a činy Ladislava Bátory studovat. Začal jsem odhalovat řadu lží a demagogie ze strany jeho odpůrců – podobně jako to levicoví radikálové dělali v případě jmenování Romana Jocha poradcem premiéra. To ve mně trochu vzbudilo sympatie k Bátorovi. Řekl bych, že je to nacionalista či národní konzervativec. Pravděpodobně je demokrat, ale zdá se, že národ je pro něj víc než demokracie.

S Ladislavem Bátorou v mnoha věcech nesouhlasím. Začíná to samozřejmě nekultivovaným vystupováním, které patří někam mezi tu nejhorší společenskou spodinu – za vše mluví jeho transparent – „Intelektuálové, jděte už do hajzlu“. Když se podíváme na tzv. „bátorismy“ – tak mám raději občanskou společnost než národní pospolitost; globální než lokální; profesionální armádu než povinnou vojenskou službu – zkrátka více mě oslovuje světovost než typicky česká provinčnost. Nemyslím si, že Němci a zastánci Václava Havla jsou pomalu největším nebezpečím našeho národa atd.

Na případu Bátora jsem si uvědomil, že mít Bátorovy názory, je naprosto v pořádku. Jsou prostě odlišné, než má většina vzdělaných a inteligentních lidí v Česku (což se pravda už asi nedá říct o té méně vzdělané a méně inteligentní části naší společnosti). Neznamená to ale, že by tyto názory byly nebezpečné natolik, že bychom je měli zakazovat nebo považovat za extrémistické. Prostě s nimi třeba nesouhlasíme. Mám totiž pocit, že pro řadu lidí poblíž středu politického spektra se stalo jednodušším někoho nazvat extrémistou, než rozumně diskutovat.

Ale je také možné, že i tato svým způsobem krajní pravice (protože krajní pravicí je právě nacionalismus nebo např. vyhraněný libertarianismus – nikoliv národní socialismus (nacismus a neonacismus), který má s pravicí společné jen to, že levicoví extrémisté (komunisté, socialisté, ekosocialisté a anarchisté) se na něj dívají přes celé spektrum napravo, ovšem, kdyby se podívali doleva, uvidí je mnohem blíž) je nebezpečná. A v čem? Není náhodou něco pravdy na tom, jak říká jeden český teolog (mnozí určitě poznají který) – tito lidé hrají na strunu těch lidí v naší společnosti, kteří nemyslí.

Co myslíte vy? Je Ladislav Bátora nebezpečný? A pro koho? Pro demokracii, svobodu, občanskou společnost? Západní civilizaci a globalizaci? Nebo jen pro extrémní levici?

Volili byste takovou stranu?

Rád bych vám představil principy (program) jedné strany v Orange County poblíž Los Angeles v USA. Můžeme si je v hlavě převést na jedinečnou českou situaci, ale pro autentičnost nabízím pokus o doslovný překlad.

Principy

Nezcizitelná práva: Věříme, že lidská „práva“ pocházejí od našeho Stvořitele a právo na život, svobodu a spravedlnost nemohou být legitimně udělena ani odebrána člověkem.

Samospráva: Věříme, že jedinou odpovědí na současný morální úpadek, se kterým se náš národ potýká, je návrat k těm přesvědčením a morálním standardům, na kterých otcové zakladatelé vytvořili Ústavu. Věříme společně s tvůrci tohoto dokumentu, jak prezident Adams uvedl, že „tato Ústava nebude fungovat bez věřících lidí.“ Rozumíme tomu, že koncept samosprávy začíná s tím, že člověk nejprve vládne sobě, pak v rodině, ve svém okolí, v rámci státu a až pak na celonárodní úrovni.

Vzdělání: Věříme v práva rodičů na kvalitní vzdělání pro své děti. Podporujeme volbu rodičů vytvářet soutěž mezi školami. Musíme se ujistit, že žádná škola nebo unie učitelů nemůže ohrozit vzdělávání našich dětí nebo jejich vývoj nějakou politickou agendou na úkor vzdělání naší budoucí generace.

Daně: Věříme, že federální daňový systém je na americké lidi příliš přísný a zároveň odrazuje od investování a ekonomický růst. Věříme, že na ekonomický růst orientovaná daňová politika, která by postupně eliminovala trestající daně z příjmu a posunula náš daňový systém ve směru pouze daní z přidané hodnoty.

Svoboda podnikání: Věříme v systém svobodného podnikání jako nejlepší naději pro každého člověka, jak naplnit své ekonomické naděje a sny. Víme, že volný trh je tím nejefektivnějším a nejméně nákladným systémem pro zajištění té nejlepší kvality zboží a služeb za tu nejnižší cenu směrem k zákazníkovi. Budeme podporovat pouze ty, kdo podporují systém svobodného podnikání pomocí legislativy, která by redukovala a eliminovala otravné vládní zásahy na trhu.

Rodina: Věříme, že tradiční americká rodina, která je definována jako pokrevní svazek všech zúčastněných osob, manželství muže a ženy a/nebo adopce, je tím základním kamenem americké společnosti a vláda má povinnost chránit integritu rodinné jednotky pomocí legislativy a daňové politiky.

Posvátnost života: Věříme, že nenarozené dítě je plnohodnotná lidská bytost, která si zaslouží plnou právní ochranu.

Národní obrana: Věříme v silnou a důslednou národní obranu. Věříme ve vítězství nad tyranií, a ne dohodu s ní v jakékoliv její podobě nebo filozofii.

Právo nosit zbraně: Věříme v bezvýhradné právo našich občanů držet a nosit zbraně bez dotěrné ruky vlády.

Práva obětí: Věříme v koncept práv obětí nad právy jakéhokoliv zločince. Podporujeme systém restitucí jako zastrašujícího prostředku zločinnosti a recidivy.

Omezení funkčního období: Věříme, že veřejná služba je výsada. Podporujeme omezené funkční období pro veřejné činitele, ne jako ideál, ale jako nutnost pro odrazení kariéristických politiků. Je to lid, kdo by měl vládnout, ne elity s malou odpovědností.

Národní suverenita: Věříme, že v Americe první program, na který by se vláda měla nejdříve soustředit je blahobyt a ochrana amerického lidu. Nevěříme v obchodní protekcionismus, ale podporujeme takové politické lídry, kteří budou prosazovat takovou politiku, která vytvoří spravedlivé a soutěživé obchodování.

Decentralizovaná vláda: Věříme v sílu jednotlivce více než v sílu státu. Věříme, že pouze mladá vláda skutečně slouží těm nejpotřebnějším.

Má nějaká strana u nás podobný program? Tyto principy jsou hodnotami Republikánské strany v Orange County v americké Californii. Možná se vám bude lépe číst originál – http://www.ocgop.org/principles. Co na ně říkáte? Jak se vám líbí? Volili byste takovou stranu?