Chtěl bych volit Svobodné, ale…

Strana klasického liberalismu. Obhajující rovnost, svobodu a spravedlnost pro všechny. Nezatížená skandály ani korupcí. Dokonce s chytrým vnitrostranickým systémem. Skutečná pravice, která má šanci dostat se do sněmovny. Je ale chytré volit Svobodné?
V programu mají řadu dobrých věcí. Člověk intuitivně cítí, že přesně tak by to mělo být. Že idea nadčasově svobodné společnosti si přímo žádá takový program. Co z něj má podle mě smysl?
– zrušení daně silniční, z elektřiny a uhlí, dědické, z převodu nemovitostí
– zrušení daně z příjmů fyzických osob
– a s tím spojené rušení zbytečných dotací
– úsilí vyrovnat státní rozpočet bez zvyšování daní
– zrušení některých úřadů a snížení zatěžující byrokracie
– legalizace tzv. švarcsystému
– finanční ústava a lidové veto při zvyšování daní
– obecně pak snaha odstraňovat nepotřebné věci, kterými nás stát dnes zatěžuje
Svobodní mají ale i jednu další výhodu. Snad je to dáno jejich úctou ke svobodě. V jiných stranách se často vytvářejí volební kandidátky shora dolů. Nějaké dávno navolené orgány tam rozhodují o tom, kdo a v jakém pořadí bude za jejich stranu kandidovat. Krásný potenciál pro klientelismus a vnitrostranické vydírání.
U Svobodných je to jinak. Mají primární volby. Na rozdíl od jiných opravdové. Tedy ne pouze podle názvu. Členové a registrovaní příznivci mají právo na internetu hlasovat o tom, jaké pořadí budou ve volbách jejich kandidáti nakonec mít. Systém, který je hoden demokratické a svobodné strany.
Ne vše je růžové
Jenže pak tady máme věci, které jsou poněkud problematické, které stojí za úvahu, a které Svobodní budou muset být schopni politicky i filozoficky obhájit. Neříkám, že to nedokážou. Podle mě jsou to – kromě jiných – například tyto:
– zrušení minimální mzdy
– referendum o vystoupení z EU
– prosazení výjimky z nutnosti přijímat euro
Ano, argumenty klasického liberalismu o nesmyslnosti minimální mzdy jsou velice přesvědčivé. Jenže, skutečně je minimální mzda jen socialistický nesmysl, který zbytečně dusí ekonomiku a omezuje některé lidi v práci? Opravdu by nemohlo dojít k tomu, že velké nadnárodní korporace budou mzdu snižovat a snižovat? Stejně tak bude samozřejmě klesat i nezaměstnanost, pár továren se přesune z Číny k nám a Češi, tak zvyklí se přikrčit, když je to potřeba, se přizpůsobí.
Nebylo by v takovém případě přece jen lepší, aby ten tlak probíhal opačným způsobem? Že když lidé nebudou schopni si najít levnou práci, tak se pokusí rekvalifikovat a postupně dosáhnou na lépe placená pracovní místa? Víte, jde tu o to, že ty sociální rozdíly, které by mohly zrušením minimální mzdy vzniknout, nejsou pro obecné zdraví celé společnosti ze sociálně-psychologického hlediska úplně ideální. Nebo nic takového nehrozí, moje úvahy tímto směrem jsou mylné a vše je jinak?
Hlavní téma Svobodných: svoboda nikoliv euroskeptismus
A co Evropská unie? Ta má jistě řadu problémů. I ti největší eurofederalisté i tzv. eurohujeři si dnes musejí pokládat otázku – kam jsme to dopracovali? Je to vůbec udržitelné? Je to řešitelné? Není to celé postavené na hlavu? Nebylo by lepší vystoupit? Přece jen Evropané nejsou Američané a lze očekávat, že trend bude směřovat spíše k ještě větší centralizaci, k ještě větší roli státních institucí v našich životech. Nemluvě o tom, že – ač se to nezdá – dnes jsou v EU ještě stále u moci strany, které v Evropě považujeme za pravicové.
Jenže my jsme v Česku. Naše ekonomika je v současnosti navázána na země EU. Navíc se nabízí možná nepatřičná řečnická otázka – jsou lepší čeští politici a úředníci, nebo ti (západo)evropští? Skutečně jsme na tom lidsky, ekonomicky, geograficky i systémově tak dobře jako Švýcaři, Norové nebo Britové? A co naši rusofilové? Nebylo by přece jen lepší měnit EU zevnitř? Nemluvě o tom, že pro rozumného pravicového voliče to není boj proti Evropské unii, ale svoboda, co jej bude zajímat. Ty nerozumné Svobodným stejně přebere Bobošíková.
A co to euro? Možná je celý jeho koncept jen nebezpečný nesmysl. V každém případě jsou tací, kteří argumentují, že by pro nás bylo pragmatické, kdybychom jím dnes taky platili. Skutečně se nám to nevyplatí? Jaká jsou pro a proti?
Možná jsou tyto moje otázky v podobné argumentační rovině jako hlášky Petra Macha o tom, že za všechny naše problémy může EU. Nevím, jsou lidé, co to ví lépe a je důležité, abychom o tom diskutovali. Nebudou to totiž ani tak volby do Evropského parlamentu, které rozhodnou o vztahu ČR k Evropské unii. Budou to tyto sněmovní volby, z nichž vzejde příští vláda, která bude na půdě EU naše zájmy prosazovat.
Volební strana nebo intelektuální sekta?
Ani Svobodní však nejsou stranou ideální. Její představitelé často působí až příliš dogmaticky, téměř až sektářsky. Skoro jako takový intelektuální či akademický klub. Moc výrazných osobností taky nemají. Jejich program je velice nekompromisní, na evropské poměry možná až radikální.
Je sice možné připsat jim k dobru, že ve chvíli, kdy se spekulovalo o vzniku slepence okolo Václava Klause, připojení k němu dopředu odmítli. Ovšem těžko říct, zda to taky není jen promyšlená taktika, zda dopředu nevěděli, že Klaus nakonec přece jen kandidovat nebude. V každém případě, ve chvíli, kdy to vypadalo, že svoboda je pro Svobodné více než Klaus, mi začali být velice sympatičtí.
Je volba Svobodných strategicky prozíravá?
Řada lidí si myslí, že Svobodní se do sněmovny nedostanou. Je to možné. Dokonce pravděpodobné. Jenže stát se může ještě jedna věc. Něco podobného, co těsně před prezidentskými volbami dokázala kampaň Karla. Překvapivě dobrý závěr. Něco, kdy si pravicoví voliči řeknou, že už nadále nebudou volit mediálně menší zlo v podobě ODS a TOP 09. Nenachytají se ani na Babišovo ANO. KDU-ČSL pro ně nebude dostatečně pravicová a Okamurův Úsvit dostatečně při smyslech. Korunu českou, Stranu soukromníků a další budou právem považovat za sice zajímavé, ale vyhozené hlasy.
A tak si to spočítají. Uvědomí si, že sice nejsou tak vpravo jako Svobodní a ani téma EU pro ně není tak důležité, ale pokud by se Svobodní do sněmovny dostali, mohou být důležitým opozičním hlasem, jehož názory bude potřeba slyšet. Místo toho, aby naštvaně zůstali doma, k volbám nakonec půjdou a hodí to Svobodným. Alespoň na protest. Na ukázku toho, že pravicový volič u nás existuje, jen nemá koho volit. A i kdyby se tam nakonec Svobodní nedostali, 4 procenta jako signál taky nejsou k zahození.
Jenže, existuje taky několik dobrých důvodů, proč to přece jen nedělat. Náš ústavní a parlamentní režim, možná i celé svobodné a demokratické zřízení se ocitá na historické křižovatce. Dokonce se volby symbolicky konají okolo dvou zajímavých dat spojených s naší historií. Náš hlas pro Svobodné by taky mohl způsobit ústavní většinu tvrdé české levice. A v takovém případě by přece jen mohlo být chytřejší zuřivě kroužkovat na kandidátkách TOP 09 a ODS, které se do sněmovny dost možná dostanou.
I když, nabízí se otázka – nemůže to potom být spíše opačně? Kdyby náš hlas a těch, které pro stejnou volbu přesvědčíme, byl tím rozhodujícím o tom, zda se Svobodní do sněmovny dostanou, nebo nedostanou, čím bychom způsobili levicovou ústavní většinu?
Jsou Svobodní budoucností české pravice?
Strana svobodných občanů má v české politice jednu výhodu. Není to strana privilegií. Není tím typem pravicové strany, která by chtěla prosazovat výhody jedné sociálně-ekonomické skupiny na úkor nějaké druhé. Není to pravice pro nadprůměrně příjmové, vysokoškolsky vzdělané, pro lidi s dobrými konexemi. Naopak. Na rozdíl od ODS a TOP 09 má potenciál být pravicí pro obyčejné lidi. Tak jako tak, tato volba nebude vůbec snadná.
Čtěte také:

Odpovědi na důležitá témata: Ladislav Jakl

Jako druhý v pořadí na mé otázky odpověděl Ladislav Jakl.

Jaký je Váš postoj k Evropské unii? 

Nesouhlasím s její současnou podobou ani s jejím směřováním.
Měli bychom jít cestou větší integrace a federalizace, nebo naopak? 
Naopak.
A jak? 
Cestou mezinárodní spolupráce.
Jste spíše eurofederalistou, eurorealistou, euroskeptikem či přímo euronihilistou? 
Jsem svobodný člověk.
Jaký je Váš postoj ke zřízení globální vlády? 
Negativní.
Byli byste ochotni v zájmu údajné záchrany planety přistoupit i na zeleně-socialistickou totalitu? 
Otázka směřuje nějakému kolektivu, ale odpovím. Nebyl.
Jak by měla vůbec globální spolupráce probíhat? 
Nijak. Svět je příliš velký a různorodý. Postačí, když bude existovat svobodný globální obchod.
Mělo by být spíše globální vládnutí, nebo naopak pouze globální spolupráce nezávislých a suverénních států?
Naopak.
Co Vy a ESM (Evropský stabilizační mechanismus)? 
Nejsme kamarádi.
Vetovali byste jej? 
Opět otázka pro nějaký kolektiv, ale odpovím. Vetoval.
Jak se vůbec stavíte k řešení evropské dluhové krize? 
Neexistuje evropská dluhová krize. Existuje špatná hospodářská politika EU a většiny jejích členských států. Plus vše zhoršuje jednotná měna.
Koho byste jmenovali do rady České národní banky? (Pokud ne jména, pak alespoň typově či ideově – ekonomy jaké ekonomické školy?)
Představitele různých škol. Ne jednobarevně.
Koho byste jmenovali do čela Ústavního soudu? 
Zkušeného právníka.
Nejvyššího soudu? 
Zkušeného soudce.
Nejvyššího kontrolního úřadu? 
Nevím.
Byl by Váš výběr lidí do čela veřejných univerzit ovlivněn ideově? 
Prezident nevybírá lidi do čela veřejných univerzit.
Jak často se chystáte udělovat milosti? 
Přiměřeně.
Souhlasíte vůbec s tímto institutem? 
Ano
Budete jej brát jako obchod pro své kamarády, sponzory? 
Jen pro spřátelené novináře.
Jak často budete vetovat zákony? 
Tak často, jak často budou vetování hodné.
Budete se snažit prosadit tímto způsobem i svůj pohled na jednotlivá témata schvalována parlamentem? 
Určitě.
Jaký je Váš postoj k USA, Číně, Rusku? Jak by měla vypadat česká zahraniční politika ve vztahu k těmto zemím? 
Ke všem zemím světa mám kladný postoj. Ke všem zemím světa by naše zahraniční politika měla být vedena korektně a se zřetelem na naše zájmy.
Jakým směrem by se měla orientovat česká ekonomika? Co proto ve své funkci hodláte podniknout?
Nic. Politici se nemají co plést do orientace ekonomiky.
Jak by se podle Vás měla řešit demografická krize? 
Neexistuje demografická krize. Jen krize špatných důchodových a sociálních systémů.
Měli bychom nedostatek obyvatel řešit imigrací?  
Neexistuje nedostatek obyvatel.
Pokud ano, měli bychom si vybírat, tedy např. diskriminovat imigranty z islámských zemí, kteří nemají blízko k naší kultuře? (otázka nezodpovězena, pozn.)
 
Nakolik si myslíte, že by měly mezinárodní organizace (OSN, NATO, jednotlivé vlády) zasahovat do záležitostí cizích států? Kdy to podle Vás je, a kdy není přijatelné? (otázka nezodpovězena, pozn.)
 
Jako reprezentant České republiky, jaká je podle Vás optimální míra politické korektnosti? 
Na stupnici nula až deset asi tak 1.5.
Jak se postavíte k pronásledování křesťanů ve světě, zj. v islámských zemích? Je to podle Vás dobře, nebo budete v této věci podnikat nějaké kroky? 
Má se o něm více mluvit.
Uvědomujete si, že nejste pouhými kladeči věnců, že máte reálné pravomoci a za svá rozhodnutí a vyjádření ponesete reálnou politickou odpovědnost? 
Otázka směřuje nějakému širšímu kolektivu, za který se necítím oprávněn mluvit. Za sebe říkám, že mám docela dobré povědomí o prezidentských pravomocech.

Budoucí integrace levicových a pravicových stran u nás

Zhruba jen 2 % opravněných voličů v České republice jsou členy nějaké politické strany. V posledních sněmovních volbách kolem 3 milionů lidí dokonce ani nešlo k volbám. A z těch, co šli, tak téměř milion hlasů propadl. Máme tady desítky malých stran napravo i nalevo. Velké strany jsou zkorumpované. Občan má pocit, že nemůže nic ovlinit. Ale kdyby tomu tak bylo, tak to není demokracie. Tak tedy – co s tím?
Začněme nalevo. Říká se, že levicoví voliči jsou stádnější, proto tu donedávna existovaly snad jen čtyři levicové strany – ČSSD, KSČM a pak třeba Humanistická strana nebo drobky typu Strana demokratického socialismu či národní socialisté. Nyní je však vše jinak. Strana zelených se posunula doleva. Vznikli Zemanovci a dnes i Paroubkovci. Extrémní radikalizace některých křídel uvnitř komunistů pravděpodobně povede k jejímu rozštěpení na antidemokratickou extrémistickou stalinistickou skupinku, a na umírněnější křídlo spíše moderních demokratických socialistů. No a pak na levici ještě můžeme do určité míry zařadit i Bobošíkovou a Babiše a určitě bychom našli další drobky.
Co napravo? Zde máme ODS, TOP 09, obtížné to bude s VV – ty se rozštěpí nebo zaniknou. Se skřípěním zubů na obou stranách můžeme napravo zařadit i KDU-ČSL. Patří zde i SNK ED a pak celá řada malých pravicových stran – Svobodní, Konzervativní strana, Koruna česká, Pravý blok, Právo a spravedlnost, různé další drobky, a je dost možné, že další budou přibývat. Ještě nevíme, jakou kariéru chystá Václav Klaus, jestli Mirek Topolánek s Dalíkem nedostanou zase chuť vstoupit do politiky nebo jakou integritu si udrží TOP 09.
Jaká ale může vést cesta k tomu, aby miliony hlasů nespadlo do koše? Jak můžeme zaručit zvýšení počtu členů našich politických stran? (Nebo počet registrovaných příznivců). Myslím si, že tou cestou je spojení pravicových a spojení levicových stran každé do jednoho ze dvou velkých celků. Pracovně si to nazvěme třeba Levicové hnutí a Pravicové hnutí. V rámci těchto dvou politických subjektů by však existovalo několik různých ideových, mocenských, zájmových, stavovských či jiných frakcí a ty by mezi sebou, snahou získat si hlas členů a registrovaných příznivců soutěžily o získání co největšího vlivu či moci.
Ano, v těchto dvou hlavních stranách by probíhaly vnitřní primárky, ve kterých by si jejich příznivci a voliči vybírali toho, kdo nakonec získá nominaci a půjde do boje proti kandidátovi z opoziční strany. To by zaručilo daleko větší chuť občanů participovat a být aktivní v rámci jednotlivých stran – protože pokud by u toho nebyli, tak by mohl vyhrát někdo hloupý, neschopný, zkorumpovaný nebo jim ideově nesympatický.
A samozřejmě, že k takovému fungování by se hodil většinový volební systém. Vždyť jaké probíhají primárky v našich stranách dnes? Pár funkcionářů s budoucími vítězi veřejných zakázek se dohodnou, jaké bude pořadí kandidátek. Jaké probíhají primárky do senátních nebo prezidentských voleb? Chtěli byste je?
No a pak je tu ještě otázka co s extrémisty. Ty by tak bylo snadnější eliminovat. No a potom je tu ještě problém s těmi středovými, nezávislými atd. Ale nemyslím si, že velký. Ostatně klidně ty hlavní strany mohou být tři (tak jako tři hlavní strany mají ve Finsku, Estonsku atd.) nebo si prostě vsadí na jednu z těch dvou hlavních či to risknou proti nim sami za sebe.