Občané do ulic! Už je čas!

Zase se nám blíží 17. listopad. Už tomu bude 22 let, kdy se český člověk zvedl a šel vyjádřit svůj názor do ulic. Tehdy to byla spousta lidí, různé druhy lidí, ale všichni měli jedno společné – odstranit tehdejší zkorumpovaný, nespravedlivý a nemorální režim. O co by nám ale mělo jít nyní?

V naší zemi je formálně demokracie, svoboda, právní stát, tržní systém. Když říkám formálně, myslím tím ono pověstné Masarykovo – „Tož demokracii bychom měli, ještě by to chtělo nějaké ty demokraty.“ A já se ptám, kde jste? Chceme svobodu? Chceme demokracii? Chceme právní stát a spravedlnost? Chceme tržní systém, který bude fungovat?

Ve čtvrtek se do ulic nejen Prahy, ale nyní konečně i do více měst chystá spousta lidí z různých iniciativ, kteří mají různé názory na to, co by mělo současný marasmus v této zemi nahradit. V zásadě máme něco společného – jsme toho názoru, že nynější stav je neudržitelný a chceme jej změnit. Jak?

Do ulic půjdou komunisté, náckové, socialisti, zelení radikálové, anarchisté, ale také tam půjdou i obyčejní občané, kteří se nehlásí ani k jedné z těchto skupin. Já si však myslím, že by nás mělo být víc, že by slušný pravičák, který chce svobodu, demokracii, právní stát a kapitalismus, měl do ulic vyrazit také. Jeho cílem nemusí být svržení současného režimu (ten jeho zde formálně existuje, tudíž je šance jej prosadit i reálně). Jeho cílem může být pouze demonstrativní podpora ostatních v tom, aby se zajímali, aby dávali najevo svůj názor, aby se měnili, aby se zkrátka starali o věci v této zemi, protože jsou to oni, kdo za to nakonec všechno ponese odpovědnost a konec konců i následky.

Řada lidí řekne, že nemá čas, aby se o takové věci starali. Na to vám řeknu jen – já jsem student, potřebuji si vydělávat na nájem, na jídlo, potřebuji psát seminárky, číst spoustu literatury a učit se, potřebuji se vzdělávat také mimo svůj obor, protože chci mít dobře zajištěnou rodinu a vybudovat si dostatečné pasivní příjmy, abych mohl pomáhat svému okolí, abych se nemusel spoléhat na důchodovou almužnu (s kterou stejně mí vrstevníci verbálně nepočítají, ale už se nezamýšlejí nad tím, že i přesto, že ji mít nebudou, tak budou chtít někde bydlet a mít co jíst).

Přesto všechno, půjdu také do ulic. Je to svátek studentů. Je to oslava boje proti komunistické totalitě. Ale půjde mi také o protest proti zbytečně vysokým daním, proti nehorázným dluhům, proti korupci a klientelismu, proti socalismu pro bohaté – a pro kapitalismus! (Jsem si vědom, že v tom posledním se s mnoha lidmi v této zemi neshodnu, neboť levicoví extrémisté v této zemi vykonali své dílo velmi pečlivě.)

Ne, ve čtvrtek se nic moc nezmění, ale je to jeden z akčních kroků, který musíme všichni podniknout, pokud chceme žít v lepší zemi. Korupci neodstraníme tím, že zavřeme pár politiků, soudců, státních zástupců, policistů, novinářů či podnikatelů (což se nyní bude dít docela často). Korupci odstraníme jedině tak, že sami ve svých životech přestaneme lhát, že přestaneme krást a podvádět – a především přestaneme to tolerovat, když uvidíme, že to dělá někdo jiný.

Ale potřebujeme také tu změnu strukturální a loutkovou. Musíme změnit některé zákony (bankovní gembling, finanční ústava, vlastnictví akcií, zadávání veřejných zakázek, volební systém, atd.). Potřebujeme také vyměnit současnou vládnoucí garnituru, potřebujeme na klíčové pozice v této zemi dostat slušné lidi, kterým budeme moci důvěřovat, ale které budeme také pravidelně prověřovat a v případě potřeby odvolávat.

Vážení občané, máme spoustu možností, jak můžeme něco změnit – čtěte informace (ne bulvární nebo populární zprávy), pište články, pište petice, posílejte e-maily, sdílejte to na sociálních sítích, mluvte s lidmi ve vašem okolí, pořádejte demonstrace a choďte volit! Tím to všechno můžeme změnit a posunout k lepšímu. Nikdo jiný to za nás neudělá. Možností máme skutečně mnoho.

Osobně vidím velký potenciál také v iniciativách www.ano2011.cz, www.neo2011.cz, www.nfpk.cz, http://verejnostprotikorupci.cz/ nebo také v novém předsedovi poučené strany KDU-ČSL, Pavlu Bělobrádkovi.

Ve čtvrtek 17. listopadu pojďme všichni demonstrativně do ulic našich měst!

Pravice, ozvi se!

Již více než rok nám v České republice vládne údajně pravicová vláda rozpočtové odpovědnosti a boje proti korupci. Je složena ze dvou pravicových a jedné údajně středové až středopravicové strany. Tato vláda však zvyšuje daně, zadlužuje naši zemi, ztěžuje lidem podnikání a provádí další kroky, které by člověk očekával spíše od šílenců z levicového spektra. Co na to česká pravice? A proč tu ještě nevznikla Tea Party?

Ano, pro pravicově smýšlejícího člověka v naší zemi je obtížné říct, zda Nečasovu vládu podporuje či nikoliv. Osobně – ač vypadla má konzervativní středopravicová KDU-ČSL ze sněmovny – jsem byl za většinu 118 hlasů pro pravicové strany velmi rád a pár minut po výsledcích – do doby, než média přinesla zprávu o schůzce pražských mafiánů – jsem věřil, že by to mohla být skvělá vláda, která tuto zemi posune správným směrem. Taky jsem byl rád, že prohrál Jiří Paroubek, nestal se premiérem a společně se současným sociálně-demokratickým předsedou nenastoupili pro naši zemi cestu směrem k Řecku (ano nevěřím na lež, že strašení Řeckem byla lež).

Říkal jsem si – je to sice vláda mafiánů – ale aspoň pravicová. Nečasova (mnohdy spíše Kalouskova) vláda ale začala strmě ztrácet nejen důvěru mou, opozice, většiny lidí, ale také čím dál častěji pravicově smýšlejících osobností, novinářů, komentátorů a především voličů.

Nedávno nastala chvíle, kdy jsem vládu zase začal na moment podporovat. Bylo to tehdy, když jsem poslouchal nenávistné a bolševické projevy odborářských bossů při nedávné stávce dopravních odborů. Tam jsem si opět uvědomil, že příští vládou by mohli být právě takovíto lidé.

Měla by se ale česká pravice spokojit s hrozbou toho, že tady bude vláda radikální a mnohdy nedemokratické levice? Neměla by pomýšlet na jinou možnost? Neměli by se občané, kteří věří, že pravicové ideály jsou nejen pro naši zemi lepší – než ty levicové, začít ozývat? Nemělo by nám začít vadit šílené zadlužování, zvyšování daní, zavádění poplatků, které znepříjemňují podnikání, neschopnost a nevůle vlády bojovat razantně s korupcí, záměrné neřešení faktické neexistence právního státu, směšné a trapné kauzy, po kterých v civilizovaných zemích politik odchází z veřejného života?

Víte, co je Tea Party? Jedná se o volné sdružení amerických občanů, kteří začali být nespokojeni s levicovou agendou jejich prezidenta Obamy. Ve chvíli, kdy v Evropě (a u nás) masivně demonstrují obyčejní občané za větší socialismus – v USA demonstrují ti samí – obyčejní občané z nízkopříjmových skupin – za méně socialismu. Vadí jim zadlužování, zvyšování daní, stát tam, kde nemá co dělat atp. Chápou, že pracovní místa nevytváří politici, ale především malí a střední podnikatelé, kterým by politici neměli házet klacky pod nohy.

Není na čase na českou Tea Party a na masové protesty proti levicovým krokům Nečasovy vlády také u nás?

Zdroj: http://navrat.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=201681

Mladý konzervativní křesťan – nový předseda 3. nejsilnější strany

Jmenuje se Pavel Bělobrádek. Je mu 33 let. Je svobodný – ale zadaný. Povoláním je zvěrolékař. V profilu na facebooku se pyšní vyznáním: God´s not death! Jináče římskokatolickej křesťan. Předsedou KDU-ČSL se stal již v první volbě – a to s 66 %. Jinak taky býval místopředsedou Mladých křesťanských demokratů a do této doby působil jako krajský manažer KDU-ČSL v kraji, kde mají lidovci 4 ze svých šesti senátorů.

Zkrátka seznamte se s novým lídrem české politiky. Před 20 lety byl na tomtéž místě, ve Žďáru nad Sázavou zvolen předsedou křesťanských demokratů taky 33letý mladík. Jmenoval se Josef Lux. S Pavlem mají oba mnoho společného. Především jsou to skromní obyčejní mladí lidé, kteří vědí, že chtějí-li, aby v této zemi něco fungovalo, tak se o to musejí postarat.

Pavel Bělobrádek delegáty a především média odzbrojil svou hláškou „Mýma rukama za ty tři roky praxe prošla rukama spousta dobytka a sviní a věřte, že si s nimi poradím, i kdybych se s nimi náhodou setkal ve vrcholné politice.“

Člověk by si v dnešní České republice, i v dnešní Evropě řekl, že slovní spojení z mého nadpisu – mladý a konzervativní nebo mladý a křesťan – nejdou dohromady. Věřím, že vás nejen Pavel, ale i mnozí další brzy přesvědčí, že právě tento směr a tato kombinace bude ve 21. století moderním a sebevědomým životním stylem.

Životním stylem, založeným na křesťanských a židovských hodnotách, na antické filozofii, řeckém právu a euroatlantické civilizaci.

Ono to ale není všechno. Na sjezdu KDU-ČSL se stalo i něco dalšího. Už to není jen ta katolická klerikální strana, jak ji většina lidí viděla. Sám Pavel se stal praktikujícím katolíkem až na vysoké škole, jeho mamka je evangelička a rovněž nový první místopředseda KDU-ČSL Petr Šilar je evangelík. Do nejužšího vedení KDU-ČSL se dostali tři členové Mladých křesťanských demokratů, čímž se i tato organizace stává váženějším hráčem, ale také máme v předsednictvu dvě mladé a půvabné ženy.

Zdroj: http://navrat.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=164753