Pokrok, který odmítneme

Již nějakou dobu máme svobodné bádání a s tím by se dalo říct, že technologický pokrok nelze zastavit. Avšak nyní více než kdykoliv jindy v historii hrozí, že obavy humanistických spisovatelů a filozofů se stanou realitou. Je docela možné, že brzy budeme schopni uměle vyrábět lidi (no já si myslím, že to nejde, protože věřím na dualitu duše a těla), že se budeme stávat kybernetickými organismy, nainstalujeme si do svého těla nejen čipy (aby mohl Facebook a Google a následně vlády lépe určit naši polohu), ale také technicky vylepšíme naše mozky, tak aby mohly mít IQ třeba 10 000. A proč ne?

Osobně by mi to přišlo jako podvod. A podvod podle mě nemá smysl. A taky bychom tím ztráceli to, co nás dělá lidmi. Takže taková možnost jednou bude (možná brzy, možná už je). Někteří to (současného člověka) budou brát pouze jako logický mezičlánek v evoluci mezi zvířetem a superroboty. Ostatně transhumanistické hnutí již dávno existuje. A kdo vůbec říká, že příroda a technika jsou tu pro člověka? Vždyť ony mají přece smysl i bez nás! Nebo ne? (Za sebe říkám, že ne).

Co tak nechat se naklonovat? A kolikrát? A co genetické úpravy? A co rození dětí? Není to dnes strašně složité, namáhavé a bolestivé? Co kdybychom to mohli udělat nějak jednoduše? Umělé oplodnění, ale i umělé zrání v nějakém ideálním prostředí. A co tak si ještě dopředu naprogramovat, jaké by to dítě mělo být?

Slyšeli jste o 3D tiskárnách? Dneska to sice ještě nejde, ale za pár let třeba bude možné vytisknout si přesnou kopii jakéhokoliv jídla. Přinese vám ho robot a vy se nemusíte ani zvedat s postele. Ostatně, proč byste to dělali, když máte Facebook zabudovaný v hlavě a ovládáte jej pomocí myšlenek?

Zkrátka a dobře, ve 21. století se mnoho věcí může změnit. Může se změnit celá podstata lidství. Sice se rád dívám na seriál Futurama, ale myslím si, že některé věci by měly zůstat pouze v naší fantazii a literatuře.

A co s kapitalismem? Nepřežije se? Myslím si, že brzy budeme na takové technologicky vyspělé úrovni, že nebudeme muset chodit pracovat (nebo podnikat, investovat), abychom si mohli žít na vysoké noze. Že replikátory čehokoliv, které bude mít každý doma, nám budou moci s malým množstvím energie vytvořit cokoliv (a byl bych rád, kdyby toto vědci co nejdříve vymysleli). Nicméně zabývám se otázkou, zda je člověk schopen žít mimo kapitalismus. Zda by mohla taková společnost fungovat. Jestli by se neudusila ve věčném konzumu. Kolik lidí by dokázalo pochopit, že to je konečně příležitost začít se věnovat těm skutečně důležitým věcem, na které jim dnes mnohdy nezbývá čas (rodina, koníčky, osobní rozvoj, četba, hra na hudební nástroje, kultura, poznávání, filozofování, duchovní život, zdravý životní styl atd.).

Ano, záměrně přecházím fázi, kdy by velké korporace svůj druh kapitalismu tvrdě bránily, kdy by takové věci byly dostupné jen nejbohatším lidem za velké peníze, ale ptám se – neodmítli bychom i tento pokrok? Nezůstali bychom u kapitalismu? (Osobně si myslím, že to není nutné, protože podstata člověka je, že je dobrý i špatný, ale zároveň je rozdíl mezi vyspělostí a úrovní chování Angličana a Ukrajince, tudíž podle mě – kultivace je možná, byť nikdy nebude – a je to tak správně – dokonalá).

No a co s pokrokem, který už tu dnes máme? Antikoncepce, potraty, eutanazie, výběr sexuální orientace i pohlaví, nadstandardní sociální stát, geneticky modifikované potraviny? Co s tím? Není na čase již nyní některé pokroky odmítnout? Co tak se vrátit k lidské (tím nemyslím zvířecí) přirozenosti?

Připojte se k Matrixu, bude to úsporné!

Sice nemám tak moc rád konspirační teorie typu WTC, Bilderberg atd., ale člověk s kritickým myšlením musí být na pozoru. Je nás moc. Je toho málo! Teda prý. Dejme tomu, že žijeme ve světě s omezenými zdroji (pro fungování kapitalismu by tomu tak být mělo), že fakt nemůžeme pomocí nějakých vynálezů, chytřejší recyklace, efektivnějšímu a úspornějšímu životu dojít k trvalé udržitelnosti. Že nám dojde ropa, a bude problém, že budeme mít nedostatek vody, že bude spousta horka a sucha, zkrátka, že bude málo energie. Otázkou je – co bude další novinkou na Facebooku?

Nedávno jsme měli jen řeč, museli se stýkat osobně, pak jsme vymysleli hliněné destičky – bylo to efektivnější. Pak jsme začali s knihami, přes noviny a rádio došli k televizi. Dnes máme počítače a internet a nyní jsme na Facebooku. No řekněte, kdo z vás ho nemá? A kdo se na něj nepotřebuje každý den připojit? A komu nedělá radost, když může něco sdílet? Nebo najít sobě podobné lidi, s kterými se může navzájem dělit o zajímavé informace, které by mu jinak utekly? Kdo není rád za cílené reklamy přesně pro vaši osobnost? (Má to i svá úskalí – omezené soukromí, ale vyhovuje to jak marketérům, tak zákazníkům).

No a jak jsme tak přešli do virtuální reality, někteří mí vrstevníci občas okusí ještě i tu skutečnou (byť velmi pochybuji o tom, že jsou schopni to výrazně odlišit, když v ní pomalu vyrůstají). Další level budou 3D holoprojekce, ovládání počítače hlasem, kamaráděni se s roboty atd. No a co bude příště? No řekněte, nelíbilo by se vám, kdybyste se ráno nemuseli namáhat, vstávat z té vyhřáté postele a jít zapínat ten notebook nebo se natahovat pro ten chytrý telefon s internetem? Už byste nemuseli takto složitě zapínat Facebook, ten byste spustili pomocí myšlenek, mohli byste dál v klidu ležet a nenamáhat své svaly, svůj hlas, své oči. Jen byste leželi a myšlenkami komunikovali se svými přáteli na Facebooku. I když i ty myšlenky by se brzy chtěly proprokrastinovat.

Tak, to by možná ještě šlo a asi to není nic nereálného a většina uživatelů taková vylepšení nadšeně přijmou. CIA nebo KGB si nás stejně vyhledá i teď, pokud máme mobily, takže nějaké čipy v mozku by přece nemohly nikomu vadit…

Ale co by bylo potom? Jak vyřešit energetickou a potravinou krizi? Jak dát zlenivělým masám bez práce a pořádného vzdělání (byť s deseti tituly) to, co potřebují? Viděli jste Matrix? Proč nevytvořit věrohodnou virtuální realitu, kopii světa, ve které bychom měli všechno, co bychom chtěli? Ano, vzdali bychom se přirozenosti, skutečného života, pravdy, svobody, soukromí a dalších zpátečnických nesmyslů, ale komu to vadí už dnes? Plastické operace, umělé oplodnění, potrat místo antikoncepce, umělá smrt, humanoidní roboti, filmy, seriály, počítačové hry, virtuální světy?

To by přece mohlo vadit jen nějakým zpátečnickým humanistickým nebo křesťanským podivínům. A ty přece nikdy v historii nebyl problém nějak zlikvidovat, ne?

A co vy? Vlezete si do Matrixu dobrovolně, usadíte se v džungli s nelegálně drženými zbraněmi, nebo odletíte na jinou planetu?

Bůh je tvrdý kapitalista, Ježíš levicový anarchista – a co my?

Pro křesťany je obtížné zvolit si, koho by měli volit. Vedou se velké diskuze o tom, zda křesťanství je pravicové nebo levicové. U nás volí katolíci levici (ač ta se křesťanství veřejně vysmívá) nebo střed (KDU-ČSL), vesměs jsou konzervativní. Protestanti jsou spíše liberální (asi jak kteří). V USA volí konzervativní pravici převážně protestanti (nebo mormoni), katolíci tam volí liberální levici. Ale čím to, že si část křesťanů myslí, že křesťanství je pravicové, a část si myslí, že je naopak velice levicové?

Podle křesťanství nám Bůh dal svobodu. Svobodu volit si dobro a zlo – a to neustále, sami za sebe. A taky za své volby poneseme zcela nevyhnutelně následky. Nevodí nás tedy za ručičku (jak si mnozí myslí), ale řekl nám – ty a ty principy vás přivedou ke spáse, tyto vás zničí – je na vás, abyste si vybrali! Vždyť z tohoto pohledu je Bůh-otec přece tvrdý liberální kapitalista, který nemá s těmi slabými a neschopnými žádné slitování (tedy do jisté míry, protože v jeho kapitalismu funguje právní řád – je nanejvýš spravedlivý).

A co Ježíš? Jaký vedl život? Nikde se nezastavil, všude vzbudil rozruch, nesmířil se s poměry, byl velký revolucionář. A co hlásala jeho revoluce? „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní.“ „Snáze projde velbloud uchem jehly, než aby bohatý vešel do Božího království.“ Vždyť to jsou velice levicové myšlenky, ne?  Starejte se o chudé, o nemocné! Nehromaďte bohatství! Nejsou i toto myšlenky, které inspirovaly rané socialisty?

A co chce Bůh tedy po nás, po lidech (po křesťanech)? Když otec je liberál a syn socialista (přehnaně řečeno), nechce po nás, abychom byli konzervativci? Abychom byli rozumem pravičáky a srdcem levičáky? Abychom uznávali, ctili a bojovali za ideály svobody, demokracie, právního státu a volného trhu (v tomto pořadí?)? Nechce po nás, abychom si z něj brali tak trošku příklad? Nastolili režim, který bude dávat lidem možnost konat dobré i špatné (tím kapitalismus i demokracie jsou), abychom k tomu měli svobodu, ale také nějaké funkční soudy, které budou trestat a napravovat ty, kteří všeobecná pravidla budou porušovat?

Jak bychom měli projevovat solidaritu? A je myslím patrné, že Bůh po nás nechce sociální darwinismus – tedy co nejefektivnější vylepšování genetického kódu tím, že ty chudé, nemocné, staré, nechtěné nebo hloupé necháme pochcípat. Ale jak to udělat? Vytvořit sociální systém a státní instituce, které se o ně budou starat, a my budeme mít pokoj? Když uvidíme žebráka na ulici, vzpomeneme si na neschopnou vládu, a jdeme dál? A není to tak trošku alibismus? Nechce po nás především, abychom se nejdříve sami za sebe snažili? Abychom se naučili, jak se nezávisle postarat sami o sebe, o svůj život, jak se zajistit? A pak vytvořili rodinu nebo neutíkali od té staré, a snažili si navzájem si všichni pomáhat? A co církve, charity a nadace? Neměly by i ty mít přednost před obcemi, městy, kraji, státem či evropským sociálním fondem?

Tak co, jaký je podle vás Bůh-otec, jeho syn a duch ve vás?