Listopad

A máme zase listopad,
ale rudou krajinu,
člověk už by z toho pad,
na náměstích spodinu.

Prý, že není z čeho brát,
že vláda tvoří chudinu,
bolševik by prý nekrad,
oblbujou mladinu.

Že prý máme malý plat,
sic v historii nejvyšší,
bohatým zas chtějí brát,
na to davy uslyší.

Jenže ono u sebe,
každý z nás si musí přát,
volat třeba do nebe,
ne furt na stát spoléhat.

A ať generální stávka trvá… 41 let!

„Já bych si moc přál, aby ta generální stávka byla, aby nebyla dvouhodinová, aby byla třeba týdenní,“ řval dnes na Václavském náměstí nejviditelnější boss českých odborů Jaroslav Zavadil. A jak to všechno začalo? „Úterý 24. února (1948, pozn.) ve 12 hodin začala generální stávka, které se zúčastnilo 2,5 milionů pracujících. Měla pomoci prosadit sociální a ekonomické požadavky.“

Ano, slyším vaše slova. Nechcete návrat komunistů ani totalitu. Chcete jen prostě lépe žít a myslíte si, že kvůli této špatné vládě se vám to nedaří. Chápu to. Kdysi jsem tak taky uvažoval. „Nejsem tak šťastný, jak bych chtěl, nemám tolik peněz, kolik bych chtěl, nemám takové politiky, jaké bych chtěl, nemám takové spoluobčany, s jakými by se mi žilo lépe a vůbec – kdo to má všechno vydržet, už je toho moc!“ Ano, i takhle se dá uvažovat.

Nebo takhle: Jak můžu být šťastnější? Která životní filozofie, náboženství či psychologický směr mi v tom může pomoci? Jakou knihu si o tom mohu přečíst? Jaký článek, film, člověk mi s tím pomůže? Jak mohu vydělat více peněz? Z těch, kdo to již poctivě a z ničeho dokázali, kým se mohu inspirovat? Jak mohu já konkrétně s tím, co už umím, zařídit, abychom měli lepší politiky? Sakra, není tam nikdo lepší, není už konečně řada na mně? Jak mohu zlepšit náladu ve společnosti? Jak mohu pomoci druhým, aby žili lepší životy, a měli jsme se tady všichni lépe? Jak se mohu zbavit stresu? Jaké věci mohou zlepšit mou odolnost vůči němu?

Ne, dámy a pánové, mí spoluobčané, žádný odborář, žádný šéf komunistů, žádný nový charismatický vůdce ani s těmi nejlepšími slovy či nápady nás nespasí. Žádný další mesiáš už nepřijde. Teď je to všechno na nás. My, každý sám u sebe musíme začít a měnit tento svět zevnitř.

A pokud namítnete, že to je sice možná pravda, ale tato vláda je prostě objektivně strašná, tak s vámi budu souhlasit. Je hrozná. A ta, co přijde po ní, bude pravděpodobně ještě horší. Ale taky tomu tak být nemusí. Možná se nám podaří, že najdeme dostatek schopných a lepších lídrů a v dalších volbách je tam dostaneme. Však přemýšlejme – co můžeme ještě dnes udělat pro to, abychom tuto vládu zlepšili? Víte, jak by to mohla dělat lépe? Víte, jak na to Nečasovi dodat odvahu? Tak mu napište!

„Buďte tou změnou, kterou chcete vidět na tomto světě.“ Mahátmá Gándhí

Zdroje:

http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Anor_1948

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/203915-vlada-je-zkorumpovana-a-mela-by-odejit-tvrdil-zavadil/

Odpovědi na důležitá témata: Rut Kolínská

Další z uchazečů o funkci prezidenta, kteří zatím nemají nutných 50 000 podpisů pro svou kandidaturu, zakladatelka sítě Mateřských center v České republice, Rut Kolínská odpověděla na několik mých otázek, které zasílám všem uchazečům. Ti tak mohou sdělit občanům a svým voličům odpovědi na otázky, na kterých v této funkci skutečně záleží.

Jaký je Váš postoj k Evropské unii? Měli bychom jít cestou větší integrace a federalizace, nebo naopak? A jak? Jste spíše eurofederalistou, eurorealistou, euroskeptikem či přímo euronihilistou?

Do Evropy patříme, model ideální pospolitosti a spolupráce v Evropě spatřuji v obraze rodiny, kdy má každý svoji identitu a zároveň mu jde o sounáležitost nejen v dobách pohody, ale rovněž v krizových situacích.

Jaký je Váš postoj ke zřízení globální vlády? Byli byste ochotni v zájmu údajné záchrany planety přistoupit i na zeleně-socialistickou totalitu? Jak by měla vůbec globální spolupráce probíhat? Mělo by být spíše globální vládnutí, nebo naopak pouze globální spolupráce nezávislých a suverénních států?

Je třeba hledat globální spolupráci a porozumění, ne vládu. Státy by měly jít cestou dobrého a planetě Zemi vstřícného hospodaření ve prospěch budoucích generací.
Co Vy a ESM (Evropský stabilizační mechanismus)? Vetovali byste jej? Jak se vůbec stavíte k řešení evropské dluhové krize?

Nelze se vydělovat ze zodpovědnosti. Avšak vzájemná pomoc by měla být postavena na skutečné vzájemnosti a na podpoře systému ekonomiky, která se nezadlužuje. To nejde ze dne na den a je také třeba revidovat představu nekonečného ekonomického růstu.

Koho byste jmenovali do rady České národní banky? (Pokud ne jména, pak alespoň typově či ideově – ekonomy jaké ekonomické školy?)

Jmenování členů rady ČNB musí předcházet široká diskuse, osobnosti by měly, být zárukou dlouhodobé strategie promyšlených kroků, které nevedou ke krátkodobému efektu, ale k perspektivě udržitelnosti.

Koho byste jmenovali do čela Ústavního soudu? Nejvyššího soudu? Nejvyššího kontrolního úřadu? Byl by Váš výběr lidí do čela veřejných univerzit ovlivněn ideově?

Jmenování osobností z řad soudců, rovněž přepokládá širokou diskusi. Hlavní kritérium by měla být odborná a morální kvalita.

Jak často se chystáte udělovat milosti? Souhlasíte vůbec s tímto institutem? Budete jej brát jako obchod pro své kamarády, sponzory?

V právním státě by mělo docházet ke spravedlivým soudům. Milost by mohla sehrát roli v situaci, kdy soudy selžou – to však znamená řádné odborné posouzení. Pro udělení milosti v jiných případech, bych vyžadovala vyjádření nezávislých odborníků. Důvody musí být zcela transparentní a v každém případě musí být hlavním kritériem spravedlnost.
Jak často budete vetovat zákony? Budete se snažit prosadit tímto způsobem i svůj pohled na jednotlivá témata schvalována parlamentem?

Myslím si, že je důležité z pozice prezidenta sledovat proces projednávání a schvalování zákonů, pak nejspíš nemusí dojít k vetu, nebo pouze výjimečně.
Jaký je Váš postoj k USA, Číně, Rusku? Jak by měla vypadat česká zahraniční politika ve vztahu k těmto zemím?

Vztahy ke všem zemím by měly být konzistentní. Zahraniční politika musí vycházet z jasného hodnotového žebříčku, kde je dodržování lidských práv na nejvyšším stupni. Jakkoliv jsme malá země, měli bychom si udržovat postoj rovnocenného partnera.

Jakým směrem by se měla orientovat česká ekonomika? Co proto ve své funkci hodláte podniknout?

Je nutné hledat cesty udržitelnosti ne stálého rozvoje za každou cenu, i rozvoj má své limity. Správný hospodář žije jako cestář z lidové pohádky: tedy z jedné třetiny, druhou vrací jako dluh předkům (sociální oblast) a poslední třetinu šetří pro potomky. V naší zemi je třeba více rozvíjet společenskou zodpovědnost firem. Hlava státu by měla povzbuzovat k takovému chování oceňováním příkladů dobré praxe.

Jak by se podle Vás měla řešit demografická krize? Měli bychom nedostatek obyvatel řešit imigrací? Pokud ano, měli bychom si vybírat, tedy např. diskriminovat imigranty z islámských zemí, kteří nemají blízko k naší kultuře?

Migrace není řešením problémů v zemi, odkud člověk odchází, ani v zemi, kam přichází. Ve spoléhání na řešení natality u nás imigrací spatřuji alibismus. Na druhou stranu, je třeba vnímat každého člověka jako rovnocennou lidskou bytost, která si zaslouží humánní přístup v případě nouze.

Nakolik si myslíte, že by měly mezinárodní organizace (OSN, NATO, jednotlivé vlády) zasahovat do záležitostí cizích států? Kdy to podle Vás je, a kdy není přijatelné?

Zasahování do vnitřních záležitostí vyžaduje velmi citlivé zvažování. Rozhodně považuji mezi důležité kroky, které je třeba podnikat, šíření objektivních informací a podpora místních organizací, které se snaží prosazovat dodržování lidských práv v dané zemi. Zásah nesmí být motivován ekonomickými zájmy.
Jako reprezentant České republiky, jaká je podle Vás optimální míra politické korektnosti?

Úcta a respekt k druhému při zachování vlastní identity.

Jak se postavíte k pronásledování křesťanů ve světě, zj. v islámských zemích? Je to podle Vás dobře, nebo budete v této věci podnikat nějaké kroky?

Každé pronásledování kvůli přesvědčení vyžaduje citlivou empatii vůči pronásledovaným a jasné stanovisko vůči pronásledovatelům.
Uvědomujete si, že nejste pouhými kladeči věnců, že máte reálné pravomoci a za svá rozhodnutí a vyjádření ponesete reálnou politickou odpovědnost?

Vědoma si toho jsem víc než jasně. Jinak bych do toho nemohla jít. Ráda bych poznamenala, že i kladení věnců může sehrát velmi důležitou roli jak pro občany tak směrem k politikům a navíc i v rámci zahraniční politiky.