Rakousko 2016: Volil bych Karla Habsbursko-Lotrinského

Rakouský lid musí vyslat signál do Vídně, Berlína a Bruselu. Proto bych nemohl volit Van der Bellena. Nicméně, nemohl bych volit ani FPÖ. Jak z toho ven?

V České republice máme v současnosti taktéž problematického prezidenta. Taky děláme tu hloupou věc, že jej volíme přímo. A to nás přivádí k otázce, proč jsou naše země vůbec republikami. Jako politický liberál věřím v ústavní a parlamentní režim. Ale vážně, nebylo by pro naše země lepší, kdybychom měli krále (nebo královnu) místo prezidentů?

Nemusíme být federace, jako jí tehdy po první světové válce mohlo být Rakouské císařství (či Rakousko-Uhersko). Ale mohli bychom být personální unií. Mohli bychom být svobodné a suverénní země s jednou hlavou našich států.

Stejně jako je Alžběta II. královnou Nového Zélandu, tak by mohl být Karel Habsbursko-Lotrinský králem českých zemí. A také králem Rakouska a možná i Slovinska nebo dalších zemí bývalého Rakouského císařství, které by si přály být ústavními a parlamentními monarchiemi místo republikami.

Hofer nebo Van der Bellen?

Vůbec Rakušanům nezávidím, že si nyní musejí vybírat mezi těmito dvěma možnostmi. Jejich elity selhaly a zdá se, že problém s masovou imigrací eskaloval. Jejich elity se svých lidí zřejmě zapomněly zeptat, zda s takovým množstvím imigrace skutečně souhlasí a zda je vůbec realistické se s tím vypořádat.

Samozřejmě, jsme Evropané, chceme být humanisté a od našich předků jsme zdědili velký pocit viny, takže cítíme povinnost pomáhat v tomto světě těm méně zvýhodněným. Ale taky jsme zdědili civilizaci, která nesmí být zničena. Ne pouze netolerantními kulturami uvnitř ní samotné, ale taky logickou radikální reakcí od domácího obyvatelstva.

Pokud by elity, a zejména ty středopravicové, nenechaly věci zajít až tak daleko, tak by si dnes Rakušané nemuseli vybírat mezi někým, kdo zřejmě stále nerozumí tomu, jaký ten problém je, a někým, jehož strana je velice problematická.

Co se mě týká, tak pokud bych mohl v těchto volbách dát svůj hlas, tak bych šel odevzdat vlastní hlasovací lístek, na který bych napsal jméno výše zmíněného krále, a zároveň bych doufal, že Hofer nebude tak špatný, a že elity ve Vídni, Berlíně a Bruselu začnou chápat, že se něco musí změnit dříve, než vznikne prostor pro daleko radikálnější strany, než je FPÖ.

In English – Austria 2016: I would vote for Karl Habsburg-Lothringen

Jak jsem studoval v Mar(x)burgu

Heslo: „Kdo není v mládí levičák, nemá srdce,“ berou na mé hostitelské fakultě v německém Marburgu doslova. Vtipné je to především proto, že my mladí ze střední a východní Evropy to často vidíme trošku jinak.

Ještě v době, kdy českou sociální demokracii vedl Jiří Paroubek, nebylo mezi mladými cool hlásit se k levici snad vůbec. Bylo to sice dost povrchní, ale téměř každý mladý byl proti levicovému populismu a do toho jsme viděli hrozbu, že by naší svobodnou zemi mohli opět ovládnout komunisti.

Řada z nás je navíc z rodin, které mají přímou osobní zkušenost s tím, že je režim pod vedením komunistické strany utlačoval, znemožňoval jim žít svobodně, rozvíjet svůj talent atd. Je pro nás přirozené být anti-komunističtí a máme tendenci tuto ideologii považovat za stejně špatnou či snad i horší, než je nacismus či fašismus.

Jenže v západním Německu tuto zkušenost nemají. Tam pro mladé lidi roli tohoto autoritářského a zpátečnického zla hrají konzervativní, křesťansko-demokratické nebo pravicově-liberální proudy. Ty mají spojené se zlým západním a globálním kapitalismem, imperialismem, (neo)kolonialismem atp. Odborně se tomu pak nadává třeba neoliberalismus. Horší už jsou snad jen nacionalisté a náckové.

Vtip je hlavně v tom, že tam bývá marxismus nebo neomarxismus považován za výchozí myšlenkové paradigma. Pokud je člověk středo-pravicový, tak si připadá podobně nepatřičně, jako si musejí u nás připadat výrazně levicoví studenti.

Obecně má pak člověk pocit, že i Bernie Sanders by v takovém prostředí byl zatracen jako radikální pravičák, a asi tam člověk nenarazí na někoho, kdo by měl v současné Americe jiného favorita. Ostatně tím, že jsou české (ale asi i jiné středo- a východoevropské) katedry politologie či sociálně-vědní fakulty často spíše (středo)pravicové, jsme u nás v globálním kontextu docela výjimkou.

Snad nebude vadit, že tady několik fotek zveřejním. Ona ta směs radikálně levicového anarchismu, marxismu a neomarxismu, u níž člověk neví, zda je ještě revoltou mládí, nebo už uniformním nastavením každého, kdo nechce být označen za neonacistu, je v kontextu historické zkušenosti naší země docela zajímavá. A takových nápisů a nálepek je na fakultě i po městě plno.

IMAG2785
Nápis nalevo od vchodu do Filozofické fakulty: Kapitalismus zabíjí!

IMAG2966
Lidová tvořivost u vchodu do budovy C

IMAG2960
Banky a koncerny vyvlastnit!

IMAG2935
Varoufakis, nový evropský hrdina či celebrita?

IMAG2768
Podobných nápisů tam bylo více: Refugees Welcome!

IMAG2814
„Řešení“ evropské imigrační krize – Trajekty, ne Frontex!

IMAG2783
Určitý druh euroskeptismu – „EU zabíjí uprchlíky.“

IMAG2817
Ať je jasné, kdo tady vládne

IMAG2934
Osvoboďte všechny vězně! … a svět bude dokonalý…

IMAG2868
BFE asi znamená toto

IMAG3258
Nepřítel je jasný: náckové, kapitalismus a ozbrojené složky státu

IMAG2965
Kapitál není cool

IMAG2962
 NPD taky není cool

IMAG2816
Boj proti náckům je cool

IMAG2964
Radikální feminismus je taky cool: Žijte a čtěte radikálně!

Nebo si přečtěte související články:

Anglicky si článek můžete přečíst zde. You can also read this article in English here.

2030: Probudíme se v Čínsku?

Jen straším, nečtěte to. Všude jsou mrakodrapy, není nezaměstnanost a nikdo neotravuje se státní buzerací typu zákaz prodeje o svátcích.

Nikde nejsou nevkusné billboardy, jen samé pozitivní a motivační nápisy vlády, Strany a státem povolených velkých korporací. Všechny jsou samozřejmě i česky, protože komunistická vláda je pokroková a na půdě OSN je cool myslet na menšiny, zvlášť když se jedná o původní hostitele. Jinak je samozřejmě vše čínsky a něco rusky.

Na internetu už nenajdete žádné zkažené západní seriály, české, ruské a hlavně ani americké porno a už vůbec ne protistátní a anti-vlastenecké žurnalisticko-publicistické servery typu Echo24, Svobodné forum, Neovlivní.cz, HlídacíPes.org, Reportér magazín a další.

Dokonce Česká televize už neslouží havlistické propagandě, protože Havel je všude vykreslen jako neúspěšný anti-státní buřič a anomálie normalizačního úsilí o stabilizaci české společnosti. A taky už to není veřejnoprávní, ale nově se to nazývá Státní televize, a to i díky tehdejší snaze osvobodit český lid od koncesionářských poplatků.

Naštěstí nemáme euro. Ale nebojte se, žádné ultranacionalistické pokusy po vzoru Spojeného království nebo Dánska zachovat si měnovou nezávislost neprošly. Teď se platí jüanem a díky snaživosti místních soudruhů se podařilo prosadit, aby na česko-slovenských mincích byly obrázky hrdinů, jako byl Gottwald, Jakeš, Zeman, Babiš či Fico.

Když jsme u toho, nadpis je zavádějící. Samozřejmě se to nejmenuje Čínsko, jak to kdysi vtipně nazvala titulní strana Respektu. Z toho si jen dělali srandu tehdejší vlastizrádci, co se drze nazývali disidenty. Ale ty si už nikdo nepamatuje, byli vaporizováni. Nově, tedy staronově, se naše země nazývá Československo. Ano, tehdejší servery šířící ruskou propagandu vzal někdo za slovo a v platnost vyšlo, že tehdejší rozdělení bylo neplatné.

Hejtman a toho času i ministr Kotleba prý měl na vládě nějaké připomínky, ale nakonec uznal, že je to pořád lepší, než aby byl slovenský štát závislý na Bruselu nebo na Washingtonu. Hádáte správně, už není žádný bruselský diktát. Jen pětileté plány nejvyššího vedení komunistické strany v Pekingu. Proti těm se už neozývá nikdo.

Ani naši vojáci už nejsou žoldáky NATO, ale dnes působí jen v mírových misích, jako je budování umělých ostrovů na sporném území Jihočínského moře, případně pomoc severokorejským spoluobčanům, tedy spolusoudruhům, sjednotit Korejský poloostrov.

Naši zemi už nehrozí ani žádné teroristické útoky. Islám a další nebezpečná náboženství, v čele s křesťanstvím, byly Stranou zakázány. Druhé největší zlo – rozhádané a zkorumpované politické strany byly zrušeny. Strana uznala, že Senát je pro její účely taky zbytečný. Ale soudruzi se o své hypotéky bát nemuseli, protože zároveň s tím byl počet poslanců zvýšen na 300.

Ostatně díky rostoucí populaci česko-slovenské společnosti toto číslo neustále stoupá. Ano, i díky státní bytové politice a obnovení novomanželských půjček se podařilo vyřešit důchodovou krizi. Děti se zase rodí. Většinou jsou sice čínského původu, prý z dovozu, ale někdo nově budovaná sídliště obsazovat musí. Ostatně nejde o masovou imigraci, ale o soudružskou výpomoc.

Naše města, tedy vlastně velkoměsta už jsou k nepoznání. Žádné zbytečné památkové nebo pěší zóny a všude jen obrovské mrakodrapy a vlastně celá země je jedno velké velkoměsto. Soudruzi uznali, že řepkou zničená pole je zbytečné obnovovat, a tam, kde kdysi byla zeleň, dnes chodí nadšený lid vesele pracovat do státních továren.

Ano, už nikdo neomezuje svobodu dětí pracovat. Už nikdo nebrzdí komunistický pokrok skrze nesmylné regulace svévolného trhu, a díky absenci 8hodinové pracovní doby mají česko-slovensko-rusko-čínští dělníci svobodu pracovat klidně i 12 nebo i 16 hodin denně, nadšeně i v neděli. Naše země je konkurenceschopná jako nikdy předtím. A taky řadu výrobků už nemusíme dovážet z Číny, ale můžeme si je vyrobit rovnou doma.

Pokud jste to přesto četli a pochopili, tak se musím přiznat, že jsem to měl potřebu při příležitosti vyvěšování čínských vlajek a uvítacích billboardů napsat takhle narychlo. Dříve, než ne-agenta ministra zavřou za dotační podvod. Dříve, než se občanská společnost vzpamatuje a proti Zemanovi v dalších volbách nasadí někoho zvolitelného. A dříve, než národ zamezí tomu, aby celou zemi ovládl majitel Agrofertu, ruská propaganda a čínský byznys.

Dále čtěte: