Ruďoši v čele studentských protestů

Tak jsme si zaprotestovali. Podle pořadatelů policie odhadla, že nás bylo v Brně kolem 6000. Na vysoké škole se mi líbí čím dál více jedna věc – tudíž nutnost používat kritické myšlení a dohledávat zdroje. Je to sice otravné, ale má to svůj smysl. Mají studenti skutečně nárok (privilegium) na neomezené vzdělávání z veřejných rozpočtů zdarma? A kdo to platí? A mají do toho tito co mluvit?
Asi je to logické – když někdo ze studentů, kteří mají pravicové smyšlení (a kde jsou ty časy mladých voličů TOPky, VV, ODS), už s prosazovanou reformou vysokých škol souhlasí, asi se nebude účastnit protestů proti ní. A pak se to asi nutně stane, že právě do čela těch protestů se dostanou ti největší levicoví radikálové, budoucí odboráři, budoucí ministři financí, kteří nás budou zadlužovat v době růstu, budoucí premiéři krachujících zemí, sočuasní i budoucí anarchisté, ale taky možná úředníci zelenorudé globální vlády. (Ta si sice bude říkat svobodná a demokratická, ale všichni víme, že tou nejdemokratičtější zemí je přece KLDR).
Je trošku zvláštní, že zastánci reformy z řad studentů nezahájí protesty právě proti těmto protestům, které protestují proti reformě VŠ. Ale nenechme se mýlit. Skandovalo se „nechceme reformy“ – nikoliv „nechceme reformu“ – a člověk, vysokoškolák, který má nějaké kritické myšlení (a já věřím, že právě za tuto schopnost jsou s námi někteří lidé, kterým by mohl být osud VŠ jedno a platit by nám nemuseli, že právě toto očekávají, že nás vysoké školy naučí), tak by mu to mělo být minimálně podezřelé.
Hesla typu „reforma smrdí,“ „Dobeše do koše,“ a tak dále už přeci nejsou v racionální rovině. Ale vím – dav není racionální, dav nehledí na následky, dav nereflektuje, v davu se ztrácí jedinec a dav málokdy přinesl něco dobrého.
Někteří studenti si myslí, že „vzdělání není zboží,“ že „titul není zboží“ atp. No, je to přinejmenším sporné. Je dost pravděpodobné, že mnozí studenti si nevšimli, že žijeme ve světě volného trhu a především práva na osobní vlastnictví a na následování vlastního štěstí (no dobře, to poslední mají Američané). Že jaksi tím, že mám diplom z vysoké školy, že jsem zvýhodněn na trhu práce (i když!), tak tím získávám něco, něco, co je v můj vlastní osobní prospěch. Hezké jsou fráze, že peníze nejsou všechno, ale lépe znějí od lidí, kteří je mají, než od těch, kteří je ostatním závidí, protože je někdo přesvědčil, že mají být chudí, že chudoba je správná věc.
Takže vzdělání je minimálně statek smíšený, ani čistě veřejný, ani čistě soukromý. Potřebujeme ve společnosti filozofy, potřebujeme sociální vědce, umělce atd. Jenže je třeba, aby je někdo platil. A já nemám nic proti tomu, aby je platili daňoví poplatníci, ostatně je to v jejich zájmu (ale toto je můj názor, který bych jim jako ten elitář neměl vnucovat), ale měli by k tomu dojít sami, resp. by s tím měli souhlasit, že nám chtějí to vzdělání platit – a my bychom se neměli těmto absolventům učilišť posmívat, ale měli bychom jim být vděční, vděční za to, že můžeme studovat to, na co máme talent, že nás neposlali do uranových dolů jako se to dělo předchozích generacích.
Řádně odložené školné se zvýhodněnými půjčkami a za jasných podmínek možná není úplně špatný nápad. Někteří lidé prostě nepochopí, proč je v celospolečenském zájmu, abychom tu ty filozofy, společenské vědce nebo umělce měli. Avšak kompromis pro ně by mohl být takový, že studenti, kteří na sebe vezmou ten risk – a půjdou tyto prestižní (avšak nejistě uplatnitelné obory) studovat, tak si na ně přispějí. A školné by možná opravdu mohlo být i takové, aby si na něj student mohl sám vydělat o letních prázdninách, jak říkal předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.
Abych to shrnul. Jsem rád, že studenti vyšli do ulic. Jsem vždycky rád, protože si myslím, že občanská společnost v této zemi se musí probudit, resp. vytvářet. Jsem proti reformě VŠ tak, jak ji navrhuje tato (pro mě socialistická, v žádném případě ne pravicová) vláda. Velice nerad vidím omezování akademických svobod, ač s jejich úžasnou výhodou a důležitostí se teprve seznamuji. Ale osobní útoky, demagogické výlevy, marxistické proklamace, všechno ještě skrytě, manipulativně a promyšleně – tomu říkám NE! A jsem rád za gesto, které nyní udělal prezident, protože se asi bohužel naplňuje můj předpoklad od minulých voleb – že jsou-li mí vrstevníci  schopni nechat se nachytat na populární marketing TOP 09 nebo VV, v příštích volbách budou horlivě volit extrémisty zelené, oranžové a hlavně rudé.
A možná ještě takto – vzdělanost není zboží; vzdělání nebo diplom jím být může.

Kam spěje národ, jemuž maturity blbové tvoří?

Tak jsme si dneska zkusili tu slavnou státní maturitu z českého jazyka. Byla asi těžší než při podzimní generálce. Možná se ministrovi splní i jeho sen o jedné pětině žáků, kteří to nedají – i když to možná bude obráceně.

Ale jak zajistí lidé, kteří nejsou schopni den před maturitou ubránit její oficiální web před mládežnickými hackery, správné vyhodnocení, když na záznamovém archu není ani jméno žáka – natož se na něj ani nepodepisuje? Cermat by se měl trošku inspirovat u firmy SCIO, ke které jsem měl při absolvování Národních srovnávacích zkoušek taky své výhrady, ale která si alespoň zakládá na určité profesionalitě.

Semafor výsledků, kdy si po příchodu domů zadáte svoje odpovědi, které máte ještě v živé paměti, a můžete tak předběžně zjistit svůj výsledek, abyste na něj nemuseli 20 dní zbytečně čekat, by také nebyl na škodu.

Zkrátka, je nepochopitelné, jak může někdo 15 let něco připravovat, a pak ukázat svůj amatérismus na praktických detailech.

A kam že to chce Česká republika s úrovní svého středního školství dojít?

Zdroj: http://navrat.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=193926

Změňme vzdělávací systém!

Ano. Maturity mají určitě svůj smysl. Jestli maturity státní, bych nechal stranou. Spíše mě zajímá obsah těch maturit a jejich forma. Bohužel, a musí se to změnit, dnes vypadají střední školy spíše jako přípravky na maturitu – a to je dle mého špatné a zhoubné.

Vezmu si za příklad typ školy, kterou studuji já – tedy všeobecné gymnázium. A už u toho názvu narazíme. Člověk by očekával, že se tam dozví všeobecné informace – z každého předmětu něco, ale především důležité věci do života. Smyslem by také mělo být nalezení potenciálu každé jedinečné osobnosti a její navedení na cestu oboru, který se chystá studovat.

A co bych si představoval, že by na gymplu mělo být, co mi tam chybí a co bych rád změnil? Začněme u přijímaček. Určitě by se mohl jako doposud brát ohled na průměr známek ze základní školy (což je ovšem relevantní pouze v případě, že máme nějakou stupnici s úrovní té které základky). Samozřejmě chybět by neměl ani test ze všeobecných studijních předpokladů. Co však považuji za nejdůležitější, je ústní pohovor – s ředitelem, výchovným poradcem a psychologem. A protože zatím asi ještě nedokážeme žít bez korupce, tak třeba pod dohledem notáře (směšná země, co?).

K čemu jsou nám ale podrobnosti ze všech předmětů ze základní školy? Dobrý matematik nepotřebuje vědět detaily z dějepisu a stejně tak humanitně zaměřeného člověka zase nezajímají podrobnosti v chemii. Tyto předměty doporučuji redukovat na 30 minut týdně a požadovat zábavnou a smysluplnou formou jen ty důležité a základní informace. Kdo chce více, má mít od druhého ročníku možnost seminářů.

Co tam ale chybí? Kde je etická výchova? Jak se naučíme být charakterní, umět se vyjadřovat, jednat s lidmi, prosazovat se? Proč ještě nemáme finanční gramotnost, mediální výchovu, ale i etiketu – abychom se naučili být zdvořilí a elegantní? Nic také nevíme o všeobecném dění a o politice, a přesto máme volební právo, a pak nevíme ani takové základní věci (jako generace našich rodičů), že se nic neudělá samo, a že když dáme hlas zase tomu samému, který na to nemá, tak se nic nezmění. Měli bychom také dostávat na výběr, kterou víru si osvojíme – platí totiž jedno takové pravidlo – kdo nevěří Bohu, je náchylný věřit všemu – a česká společnost je toho, myslím, jasným důkazem. A co tak se naučit efektivně vzdělávat, vypěstovávat si vlastní osobnost, zvyšovat emoční inteligenci a prohlubovat osobní rozvoj? Když už máme dějepis, co tak rozšiřovat strategické myšlení v souvislostech a představivost předmětem budoucnost?

Je toho daleko víc, co by z nás vytvořilo skutečně vyspělé a tvořivé, vzdělané a zdravě sebevědomé osobnosti. A nechápu ty lidi, kteří denně marní čas nad Bleskem a podobnými zbytečnostmi na úkor toho, aby prosazovali tyto důležité a potřebné změny.

Mohu se ještě zmínit o výuce běžných předmětů v cizím jazyce a o jejich vzájemném prolínání, proč dnešní vzdělávací systém mladé lidi nudí k smrti a učitelé jsou spíše úředníci. A co když se člověk pokusí něco změnit u konkrétního učitele v konkrétním předmětu? Jede se podle osnov. Smůla.

Takže maturita by pak měla být přizpůsobena tomuto a měla by se zakládat na zdravém rozumu a prosté lidské důvěře. Konec konců střední škola není jen o maturitě, ale o tom, že si hrajeme s věcmi, které nás baví a které nám k něčemu budou.

Zdroj: http://navrat.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=136206