Za svůj život jsem měl možnost poznat různé přístupy k alkoholu. Samozřejmě, že i můj vztah k němu se postupně vyvíjí. V naší zemi můžeme například vidět obrovský rozdíl v přístupu k alkoholickým látkám na severní nebo na jižní Moravě. Na té severní žiju a připadá mi, že se tady pije spíše na žal a mnohdy i do němoty. Takové pití se potom projevuje agresivitou, rozvracenými vztahy – především v rodinách – nebo se pije z důvodů, abychom se „pochlapili“.
To s Moravou jižní, Valašskem nebo Slováckem mám jiné zkušenosti. Zdá se mi, že tam se pije na zdraví. Lidé se tam dožívají sta let, protože věří, že ranní půlka (chcete-li štamprle) slivovice je pro ně zdravá. Připíjejí si a oslavují – vše v pozitivním a přátelském duchu.
Moje představa přístupu rozumného a svéprávného člověka k alkoholu je taková, že si třeba občas zajde s kamarády na jedno pivo, při dobré příležitosti si přiťukne na zdraví nebo na úspěch, dá si dobrý – ale zato drahý koktejl na párty, užije si ochutnávku dobrého vína ve vinném sklípku na Hodonínsku nebo si na posezení s přáteli či obchodní večeři dá elegantně griotku nebo vaječný likér.
Bohužel v mém okolí občas vídávám scénáře pubertálních dospělců, kteří se pravidelně opíjejí, pak nemají problém to ještě v průběhu těhotenství kombinovat s cigaretami a jejich dvouleté dítě s láhví piva nebo něčeho tvrdšího u pusy také není pouze ojedinělý obrázek.
Je smutné, že česká mládež vede světové žebříčky právě v disciplínách, jako je konzumace alkoholu nebo marihuany, a situace, kdy si kamarádi koupí láhev vodky a zapíjejí to džusem, jsou celkem časté a poněkud na nic. Sám vím, o čem mluvím.
Zdroj: http://navrat.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=162606