Štítek: Učitelé

Proč nás škola nenaplňuje?

Znáte to, když vás nějaká činnost naprosto pohltí, nevnímáte prostor ani čas, jste plně soustředěni a hodiny mezitím ubíhají, zatímco vy jste zcela zapáleni pro tu svoji věc? Je to úžasný pocit. Vědomí skutečné seberealizace a užitečnosti. Tam teprve poznáváme, proč stojí za to žít. Kdy se vám to naposledy přihodilo?

Znáte to, když vás něco naprosto nudí, cítíte, že to neděláte dobrovolně, že marníte svůj čas, potenciál, svoji energii a neustále jen sledujete hodinky, kdy už to konečně skončí?

Co z toho ale většinou zažíváme ve škole? Já osobně většinu času strávenou ve škole považuji za promarněnou a nicnedělání by bylo mnohdy užitečnější. Pravda, jsou učitelé, u kterých hodina uběhne jako okamžik a člověk z toho má potom dobrý pocit. Bude ale ještě pár let trvat, než budou takto schopní všichni učitelé.

A proč je dnes vůbec škola pro kreativního, inteligentního, chytrého a moudrého člověka, který se chce vzdělávat, poznávat, učit se a u toho se bavit, o ničem? Jak to zařídit, aby i ve škole uběhlo 45 minut z našeho pohledu jako minuta? A je to vůbec reálné?

Otázkou zůstává, proč si stále většina učitelů, žáků ale i rodičů myslí, že život se má promarnit, přežít, v dospívání zahodit všechny sny a ideály, protože pro ty, kteří mají strach a netroufnou si mít odvahu, je život přece jen samé utrpení a neúspěch.

Já si myslím, že život je o tom, abychom dokázali poznat naše dary, rozvíjeli je a následně je využili ke smysluplným věcem a své poznatky předali příštím generacím. Lidskost, tvořivost, osobní rozvoj, poznávání a příprava na život by přece měly být hlavním smyslem školy, ne?

Zdroj: http://navrat.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=120454

Státní maturity: Jsem proti a nejen kvůli sobě

Protože mě to taky postihne, to ale neznamená, že to bude potřeba zrušit co nejdřív a za každou cenu. Já už se s tím nějak smířím a nějak si to zařídím, ale jde tu o ideologický nesmysl.

Má tento totalitní centralizovaný nesmysl, navíc sloužící beztak jen agenturam napojených na bývalé vlád, místo v demokracii, svobodě – ve světě, který má dbát o jednotlivce a ne jak tupé stádo vychovat všechny stejně?

Navíc povinná četba je další blbost – každý má číst, co sám chce a co ho zajímá a ne si z internetu stahovat obsahy knih a učit se je nazpaměť nebo se stresovat, že jsem to nestihl přečíst celé tu knihu, protože na to nejsem připraven, nebaví mě to, nezajímá mě to, styl psaní autora mě neoslovuje atd.

Navíc v češtině by se měl klást důraz na pravopis a gramatiku, které dnes trpí a upadají a také na sloh, literatura by měla být pro toho, kdo o ni projeví zájem a především by mělo být vytvořeno příjemné a sympatické demokratické a liberální prostředí pro výuku.

Bohužel to dnes ještě nepůjde, protože asi většina učitelů má stále totalitní myšlení a dále jej aplikuje na svých žácích – jak jen krásně se pozoruje, že mladí a noví nebo reformovaní starší učitelé dostávají rozum a vědí, že lepší je přistupovat k žákům individuálně, rovnocenně a ne nutit je se šprtat a perzekuovat je za nesmysly – což vede k tomu, že se pak mnoho lidí vrhá na velmi špatnou cestu. Vím, o čem mluvím, protože jsem měl možnost porovnat oba systémy.

Protest proti stávce

Dne 9.6.2008 se i na naší škole koná stávka učitelů. Zvláštní je, že si oslovení učitelé myslí, že to stejně nic nepomůže. Dokonce jedna paní učitelka se vyslovila, že to je stejně politická hra. S tímto jejím názorem jsem byl docela potěšen. Většina lidí nezajímajících se o politiku velmi snadno podléhá nepravdám…

Rozhodl jsem se formou recese přistoupit ke stávce způsobem, že se na protest proti populismu a předvolební kampani z řad opozice, resp. levice budu celé pondělí učit. Šel bych do školy, ale to se mi nechce :-).

Uvidíme, jak to bude vypadat v září a v říjnu, kdy bude těsně před volbami, to nám naši nezávislí odboráři asi ukážou i týdny stávek. Možná si neuvědomují, že peníze prostě nejsou. Možná by byly, ale to by jejich nezávislí politici, s nimi spříznění, nemohli přerozdělovat bohatství pro své vesničky na své tenisové a golfové areály a podobně.