David Vikar: Když padnete na dno, nezapomeňte na svůj příběh

Jeho firma dělá výstroje pro ty nejlepší české a dnes už i světové hokejisty. Byl to Davidův dětský sen. Z počátku se mu ale všichni vysmáli. V tvrdé konkurenci přece nemůže prorazit. Podařilo se. Užíval si to. Pak přišla zrada a krach. Do dluhů a na úplné dno. Šla po něm i mafie. Jenže on to nevzdal. Věřil svému snu a dnes je na tom jeho firma nejlépe, jak kdy byla. Co je tajemstvím jeho úspěchu? Jak to překonal? A v čem se můžeme inspirovat i my?

Davida Vikara  jsem měl možnost si poslechnout na únorové konferenci VIVA Ostrava s názvem Kroky k úspěšnému startupu. Jeho vystoupení bylo ze všech řečníků patrně nejsilnější. Tady je jeho příběh.

Davide, jak to všechno začalo? V kolika letech sis začal být jistý, že si splníš svůj sen?

Pokud se nemýlím, tak již ve svých třinácti letech jsem začal tak trochu nevědomky pracovat na svém snu. Prvně jsem vyráběl hokejové betony z molitanů pohovek, které jsem nacházel vedle popelnic, a brankářské rukavice z použitého koberce a drátu. A on byl o to kupodivu zájem mezi mými kamarády, kteří hrávali hokej před domem na hřišti. Tím to bylo celé odstartováno! Místo docházky do školy, jsem se věnoval výrobě hokejové výstroje, a to prvně doma a pak ve sklepě. Tím jsem tehdy své „podnikání“ rozšířil. :-)

Dlouho jsem si nebyl jistý. Byly ve mně pochybnosti a stále jsem byl nakažen špatným smýšlením společnosti, ve které jsem žil. Až první úspěchy mi daly odvahu proti tomu bojovat. To přišlo asi kolem mých dvaceti let. To jsem začal podnikat.

Co ti na to lidé v tvém okolí říkali?

Že jsem snílek, blázen, že to nemohu dokázat, že nedokážu bojovat se světovými výrobci, jako jsou REEBOK, BAUER, NIKE, že nemohu být v Extralize a na Mistrovstvích světa, v KHL a NHL. Že jsem obyčejný kluk z obyčejné rodiny školníka a uklízečky, že mám dvacet korun v kapse.

Dělal sis z toho něco? Jak se ti podařilo ignorovat ty, kteří ti nevěřili?

Přiznám se, tlak okolí byl silný, byl jsem jediný, kdo si myslel opak – že to dokážu! Jen vlastní EGO, to být lepší než ti zbabělci, ti siláci na puse a to chtít všem ukázat, že to dokážu. To byl hnací motor. Nebyla to ta správná horlivost, prostě pokora, vděčnost a láska k tomu, co dělám, později vystřídaly to původní EGO, které mi na samotném začátku pomohlo se oprostit od konzumního myšlení 98 % populace.

Jaké další překážky ti z počátku stály v cestě a jak ses je naučil překonávat?

Největší překážkou jsem si byl já sám, mé obavy, můj strach a podvědomý stav, který říkal, vždyť jsou ty firmy příliš velké a já tak maličký… Ale opět to EGO zvítězilo, ta touha to dokázat, ten chtíč zvítězit byl silnější.

Firmu DV hockey jsi tedy vybudoval od nuly a sám ji zařizoval?

Na samotném začátku mi trochu pomáhal pan Jaroslav Tomášek, který měl malou brusírnu a opravnu hokejové výstroje. Ten mi dával první zakázky a pak mi předal svou, v té době malou klientelu, která se začala pomalu rozšiřovat. Své prostory jsem si pak kompletně zařídil ke svému obrazu, ano, od zelené louky – od sklepa.

Nevěřili mu. David však ano a za svůj sen bojoval dál

Nevěřili mu. David však ano a za svůj sen bojoval dál

Pak se to tedy podařilo, měl jsi svoji firmu, svůj sen. Jaká byla reakce okolí?

Pak ti, co se mi smáli, zmlkli. Ti pokornější mi přišli vyjádřit uznání.

A tvoje reakce byla jaká? Co všechno se v tvém životě změnilo?

Zažíval jsem svou životní euforii. Byl jsem tak spokojený, radostný a tak vděčný za tu svobodu, kterou mi můj sen dal. Miloval jsem svou práci, děkoval jsem za ni zákazníkům a pracoval jsem ještě usilovněji.

Na konferenci v Ostravě jsi říkal, že sis potom začal možná až prostopášně užívat – drahé auto, luxusní oblečení atp. Myslíš, že to bylo předčasné, že ti to tehdy stouplo do hlavy?

V jedné moudré knize je napsáno: „Dělník je hoden své mzdy“ a „Radujte se z díla svých rukou.“ Můj vysněný vůz, kvalitní HIFI aparatura, luxusní odění šité na míru a soukromé párty byly tou mzdou a radostí za vydřený sen. Jen mě to po čase příliš pohltilo, přestal jsem se kontrolovat. Ale včas jsem si to uvědomil, ještě nebylo tak pozdě.

Všechno tedy šlo skvěle, až najednou přišel nečekaný pád. Co se vlastně stalo?

V roce 2011 se naše firma stala akciovou společností a na účtu díky tomu byl vyšší kapitál. Po necelém roce mi bylo účetním sděleno, že bez účetního vysvětlení chybí na účtu nemalá částka… Zbylo tam jen 35,- a já z toho musel platit zaměstnance, nájmy, odvody a celý chod firmy. To byla nečekaná rána, která mi způsobila největší starosti v mém životě. Zaměstnávám v naší firmě také oba rodiče a odpovědnost k nim byla veliká.

Jaké to mělo následky?

Propuštění zaměstnanců, dluhy, exekuce, pomluvy, trestní řízení, vyčerpanost organismu, deprese, velmi vážné zdravotní potíže, zklamání, syndrom vyhoření.

Na konferenci jsi říkal, že proti tobě bývalí společníci poštvali snad každého, že po tobě v jednu chvíli šla i mafie. Jak se to dalo všechno psychicky zvládnout?

Jeden můj přítel, který mě znal odmalička a viděl celou mou cestu k úspěchu, mou lásku k tomu, co dělám a touhu zvítězit, je právníkem a dokonce soudcem a jeho šediny moudrosti mi v mých nejtěžších chvílích nesmírně pomohly. Dokonce mi zařídil soukromou ochranku před vymahači dluhů a společně se mnou se staral o firmu. Sháněl zakázky, finanční prostředky a stále mě živil motivací, odvahou a svým otcovským přístupem. Jeho věk je úctyhodný. Věděl jsem, že dokud chci tento boj obrovských rozměrů vyhrát, že to sám nezvládnu. Druhá strana byla příliš silná. Plně jsem mu věřil, plně se na něj spolehl, protože na to jsem už neměl. Přiznal jsem si to. On mě vytáhl ze sebevraždy, když už po třech letech byl můj psychický stav vážný, protože mě snad všichni zradili a já již těžko věřil lidem. Jemu vděčím za život, stal se mým Otcem. Řeknu vám, kdyby takto stála při mně má partnerka, miloval bych ji. Ano, poznal jsem pravé hodnoty.

Mohl ses ale vzdát. Říct si, jak je k tobě svět nespravedlivý, jaký jsi smolař. Ale ne. Tvoje reakce byla jiná. Jaká? A proč?

Láska k tomu co jsem dělal, k mým věrným zákazníkům, k tomu příběhu od zelené louky až po ty úspěchy a hlavně silné pouto ke spravedlnosti a odkrytí pravdy. Protože celá ta kauza o vyvedení finančních prostředků účtu byla hozena na mou osobu.

Jeden z výrobků Davidovy firmy jsou brankářské betony. A byl to právě jeden z brankářů, kdo věřil v záchranu jeho firmy

Jeden z výrobků Davidovy firmy jsou brankářské betony. A byl to právě jeden z brankářů, kdo věřil v záchranu jeho firmy

Takže jsi tehdy zůstal skoro jediný, kdo stále věřil tomu snu?

Pomohl mi také jeden mladý brankář, Adam Chybík, který býval hráčem HC RT Torax Poruba. Velmi věřil v záchranu firmy, přišel a dal mi platbu předem za novou objednávku výstroje pro něho. Bylo to důležitých 50 tisíc. Stal se mým dobrým přítelem a také mě celou dobu podporoval a motivoval. Dále pak se mnou spolupracovala jedna externí firma – VONO Sport a bratři Novotní natolik věřili firmě, že pro nás pracovali na fakturu. Nechtěli platbu předem, i když věděli, v jaké situaci se firma nachází.

A co ostatní? Tví blízcí. Věřili ti?

Můj bratr mě odsoudil a postavil se proti mně dosti agresivním způsobem. Rodiče i přes malé pochybnosti, tedy spíše ty pochybnosti převládaly u otce, zůstali věrni. To je vše, nikdo další při mně nezůstal.

Co ses z celého toho pádu naučil?

Že horlivé srdce, touhu po spravedlnosti a pravou lásku nic nezabije! A že pokora, trpělivost, sebeovládání a čestnost v boji jsou ctnostné vlastnosti, které si přeji mít.

Dnes je tvoje firma v nejlepší kondici, v jaké kdy byla. Co je vlastně náplní její práce?

Ano, i přes exekuce a problémy má firma nejvíce zákazníků ve své historii. Dokonce má zákazníky také v dalších zemích a naše výrobky se dostaly do Kanady, USA, Ruska, Švýcarska, Německa, Rakouska, Finska, Slovenska, Polska, Španělska a dokonce na Gran Canaria. Naše firma vyrábí exkluzivní ručně vyráběnou hokejovou výstroj pro brankáře a provádí servis kompletní výstroje pro extraligové kluby.

Takže klientelou jsou hokejisti a hokejové kluby? Které například?

Servisujeme např. pro HC Vítkovice Steel, HC Oceláři Třinec, HC RT Torax Poruba, AZ Havířov, Piráti Chomutov a další… V naší výstroji chytali např. Martin Prusek, Roman Čechmánek a Milan Hnilička.

Jaká je konkurenční výhoda tvojí firmy?

Vlastně NON-STOP servis, operativně přistupujeme k zákazníkům, někdy se pracuje v noci, svátky, víkendy. Je to osobitý přístup. Hokej je rodina a se zákazníky mám nadstandardní vztahy, mohu říci i osobní.

Takže i díky osobitému přístupu se povědomí o tvé firmě šíří hlavně mluveným slovem?

Ano, ústní lidová slovesnost. Hlavně přístup, rozsah služeb, non-stop otevírací doba a láska kolem toho všeho :-).

S českými hokejisty se znáš osobně. Řekneš nám něco ze zákulisí?

Pravdou je, že hokej je rodina, a tak není těžké si vytvořit okruh hokejových přátel. Jsou i takoví, kteří mimo kamery a obecenstvo hoří pro to, co dělají a jsou i takoví, co hoří jen pro to, co jim naplní kapsy.

Komu fandíš v české extralize?

Těm, kteří dokážou pochválit soupeře za jejich výkon. Těm, kteří svého soupeře ctí a pomohou vstát svému protihráči.

Jak myslíš, že letos dopadne český národní tým na mistrovství světa v Bělorusku?

Upřímně, není to pro mě podstatné… podstatné je pro mě to, s jakým duchem budou bojovat. Přál bych si vidět balet na hokejových bruslích a to, co jsem uvedl výše.

Prusek, Čechmánek, Hnilička, ale taky hokejové kluby z NHL patří mezi klienty Davidovy firmy

Prusek, Čechmánek i Hnilička patří mezi klienty Davidovy firmy

Ale zpátky k tvému příběhu. I na konferenci jsi říkal, že samotné podnikání je vlastně příběh. Jak jsi to myslel?

Je to jako první rande, první polibek, první společná noc a první problémy ve vztahu. Jen vzpomínky na ty začátky překonají problémy, které do vztahu přijdou. Pouze celý příběh zachrání boj o ten sen o tu svou firmu. První živnostenský list, první prodaný výrobek, první oslava úspěchů a první daně, které do podnikání přijdou. :-)

Co myslíš, že lidem nejvíce brání v tom, aby uspěli?

Chápu, že v dnešní nejisté době není moc prostoru pro odvahu a že lidé mají strach pustit se do ekonomického boje, ale pamatujte: Nejbohatší místo na zemi je hřbitov. Je tam pohřbeno tolik geniálních nápadů a projektů, které nikdy nespatřily světlo světa, a to jen proto, že dotyční měli strach.

Co nás může zastavit nebo odradit?

Strach a vlastní hloupost. Vlastní hloupost: uvěříte většině, špatný projekt, pýcha, podvody… Dle mého názoru:

1) Špatný projekt: horlivý boxer – mistr světa s doživotními zdravotními následky

2) Dobrý projekt: práce hrou a radostí – rodinný podnik s hierarchií a pravidly

Takže myslíš, že bychom například dobré rady neúspěšných lidí o tom, jak si máme plnit náš sen, neměli raději ani poslouchat?

Odpovím takto: Moudrý mluví proto, že má co říct, ale hlupák mluví proto, aby něco řekl. Z rozlišovacích schopností toho dotyčného zařadit do dané skupiny. A podle toho se rozhodnout.

Nicméně i tak přece potřebujeme občas slyšet podporu od druhých, že nám věří, že to zvládneme a tak, ne?

Ano, poslouchejme porodní báby v dané problematice. Na mnohé nás připraví a v mnohém nám pomohou.

Určitě ale nestačí mít jenom ten sen. Jaké další předpoklady podle tebe musí člověk mít, aby v tom kterém oboru uspěl?

Je to jako Beethoven a klavír, Picasso a štětec, Edison a žárovka, Shakespeare a divadlo, Karel Gott a mikrofon. Prostě to musíte mít v krvi a věřit v to. Nesmíte se přecenit a ani podcenit, najít pravdu o sobě, v čem vynikám, pro co mám vlohy. Jednoduše si nelhat a ono vám to do mysli přijde. Každý máme jedinečnou osobnost, každý máme jedinečné nápady.

Většina z nás ale často ani neví, co bychom měli v životě dělat. U tebe je to jasné a víš, co je a vždy bylo tvým snem. Jakým způsobem myslíš, že může každý člověk objevit, co je to u něj?

Jak jsem již uvedl, nelhat si. Zajít si do přírody, vypnout od starostí, rozjímat a s pokorou a upřímně se ptát a mluvit sám se sebou. Je jedno, jak šíleně to vypadá, prostě přejte si to vědět, dozvíte se to. V každém z nás to dřímá, probuďte to

Takže musíme vědět, co od života chceme a jestli to má smysl?

To je základní pilíř našeho rozhodování, na tom máme stavět náš sen. Nikoliv na písku, ale na skále s pevnými základy, protože, až přijde povodeň (a zákon schválnosti říká, že přijde), tak ten sen ukotven do písku zcela jistě odplave do nikam.

Podle Davida existují kromě přírodních zákonů i ty morální. A pokud se jimi řídíme, tak uspějeme

Podle Davida existují kromě přírodních zákonů i ty morální. A pokud se jimi řídíme, tak uspějeme

Gravitační zákon říká, že ať jste dobří nebo špatní, z výšky spadnete, působí na každého. Tak jak má vesmír přesně dané fyzikální zákony, tak i ty morální jsou přesně dané. Ano, každý, kdo půjde naplno do správného projektu, uspěje. To je zákon vesmíru, přesněji řečeno zákon Stvořitele.

Co si myslíš o vizualizaci?

Proces vizualizací je nezbytnou součástí našich snů, bez nich to nejde. Každý projekt prvně začíná v mysli, pak jej zhmotníme, např. dům, obraz, automobil… Je to velký dar, jak se radovat ze života. Takto si můžete vytvořit svůj vlastní svět.

Podle tebe tedy existují fyzikální a morální zákony, kterými se řídí svět. Jak to přesně myslíš?

Vesmír je megalomanský projekt zdrojové energie – Stvořitele, Boha, Nebeského Otce – jak je komu název vlastnější. Vědci uvádějí název ENERGIE. Tato Energie je zákonodárcem všeho, co ve vesmíru je. Myslím tím: zákony gravitace, přitažlivosti, přímé úměry, šíření světla a zvuku a také zásady morálního kodexu. Jedna ze zásad říká: „Kdo na jiného léčku chystá, sám je do ní polapen“ a že „lež má krátké nohy“. A také říká: „Kdo něco miluje, plně se tomu oddá, dostaví se fenomenální výsledky.“

Takže věříš, že třeba tzv. zákon přitažlivosti funguje?

Jsem velký pragmatik, vše si musím ověřit. Zákon přitažlivosti ověřen samotným uživatelem. Ano, funguje.

Pravda a láska vítězí. Souhlasíš?

Toto je taktéž zákon vesmíru, který říká: „Není nic skrytého, co nebude odkryto a nic tajného, co se nestane známým.“ Jen lidé mnohdy řeší čas, kdy bude pravda zjevena. Toto se neřeší. Až lež vyčerpá všechny falešné argumenty, vyjde z ní pravda. Například, církev popravila Jana Husa a po mnoha letech přiznala, že udělala chybu, že měl pravdu. Opět se pravda ukázala, jen o „trochu“ později. A tak je to se vším. Proto dobrá rada – nelžeme.

Ostatně i s tou láskou je to zajímavé. V poslední době si čím dál tím více všímám, že největší úspěch lidé zažívají v oblastech, které nejvíce milují. Proč myslíš, že je tak důležitá?

Láska je největším a nejsilnějším pilířem člověka. Láska je duchovní potřeba každého lidského tvora. Pro lásku lidé umírali a umírají, pro ni bojovali a bojují, pro lásku obětují.

Říkal jsi taky, že čím blíže jsme cíli, tím více zažíváme těžkostí. Proč myslíš, že to tak je?

Jsou to prohlášení lidí, kteří se srdcem vybojovali svou svobodu, svůj sen. Ti všichni mají stejnou zkušenost – před cílovou páskou byli nejvíc vyčerpáni.

Vstávají opravdu všichni úspěšní podnikatelé brzo ráno?

Vstávají opravdu všichni úspěšní podnikatelé brzo ráno?

Teď ještě něco o tobě. Jaké je tvoje oblíbené motto?

„Jen ten kdo vytrvá až do konce, stane se vítězem!“

Jsou nějaké knihy, které bys lidem doporučil?

Ta největší kniha je morální kodex v lidském srdci, čtěte v něm.

Máš nějaký oblíbený film, který tě inspiruje nebo motivuje?

Ten, který probíhá v mé mysli – proces vizualizací. :-)

Jsi spíše introvert nebo extrovert?

Snad zrcadlím svého učitele – svědomí.

A ranní ptáče nebo noční sova?

Miluji noční procesy vizualizací, které protahuji někdy až do rána.  Večer neřešíte telefonáty, ruch civilizace a hlupáky, ti už spí… :-)

Povídá se, že úspěšní lidé vstávají brzo ráno. V kolik vstáváš ty?

Někdy v devět, někdy v deset a někdy v poledne. Podle toho, jak dlouho v noci sním a bavím se prací.

Míváš to tak každý den?

Většinou v 9:30.

Vstáváš na první pokus?

Pokud se na ten den těším, vstanu hned. Pokud mě čekají těžší chvíle, vstávám tak na potřetí. Ale správně bych měl v každém dni vstát hned, protože i to zlé je k něčemu dobré. To se musím naučit. :-)

A vstáváš takto i o víkendech?

Jelikož rád oslavuji, tak o víkendech vstávám i po poledni.

A nakonec ještě dvě věci. Jaké jsou tvoje plány do budoucna?

Udržet si standard, správné návyky a obohacovávat se moudrem, pěstovat v sobě stále lásku a horlivého ducha.

Je něco, co bys začínajícím podnikatelům nebo i těm, co si zrovna procházejí podobnou krizí, jakou jsi zažil ty, doporučil?

Život by měl být fenomenální, má to být zábava. Zhmotněte to! A když přijde krize, nezapomeňte na svůj příběh!

Psáno pro Objevit.cz.

23letý milionář Libor Hoření: Peníze nejsou cílem, ale prostředkem k dosažení něčeho hodnotnějšího

Na vysoké škole, na níž studoval, dnes učí. Vlastními internetovými projekty se mu daří vydělávat natolik, že se dnes může počítat mezi milionáře. V současnosti vyvíjí internetovou aplikaci, díky níž si budeme moci vybírat oblečení přímo na míru. Známý je i tím, že zaměstnává svého otce. Vtip je v tom, že je mu teprve 23 let. Konec konců je přesvědčen, že to, čemu věříme, si k sobě přitahujeme. V čem tkví tajemství Liborova úspěchu?

Ahoj Libore, když jsem si před časem vybíral zimní bundu, rozčiloval jsem se, proč musím neefektivně chodit po obchodech, proč prostě neexistuje aplikace, která by na základě mého vkusu dokázala vybrat tu pravou. Když jsem to říkal mamce, tak se smála, že je to blbost. O pár týdnů později jsem ale narazil na to, že podobnou aplikaci nyní vyvíjíš. Řekneš nám o ní víc?

Ahoj Mirku, jak jsi naznačil, pracuji na módním vyhledávači, kde sjednocujeme módní produkty ze stovek světových eshopů a zároveň vyvíjíme speciální algoritmus, který bude doporučovat zboží konkrétním uživatelkám na základě jejich vkusu. Návštěvnice pak jednoduše přijde na fasheebo.com, kde najde statisíce módních kousků z celého světa s dopravou do ČR, označí pár věcí, které se jí líbí, a systém jí doporučí módu, která by se jí měla dále líbit. Zároveň ji upozorní, jakmile se její oblíbené kousky dostanou do slevy.

Když jsem zaznamenal, že se Fasheebo spouští, hned jsem to chtěl vyzkoušet. Intuitivní, příjemné, zajímavé, ale po chvíli zjišťuju, že je to zatím asi jen pro ženy. Bude Fasheebo i pro chlapy?

Zatím máme spuštěnou jednoduchou betaverzi a během několika málo dnů spustíme už tu opravdovou. Ta je zatím pouze pro ženy. Moc si nedovedu představit, že by chlapi srdíčkem označovali módu, která se jim líbí, proto budeme muset systém poupravit, aby byl pro chlapy více přizpůsobený.

Jak ten název vůbec vznikl?

Název je taková zkomolenina. Začátek má symbolizovat fashion a zbytek nemá žádný smysl. Potřebovali jsme volné mezinárodní domény a cokoli spojené s fashion je absolutně zabrané, takže jsme zvolili “nonsense word”.

fasheebo

Fasheebo je zatím jen pro ženy. Vadilo by chlapům klikat na růžová srdíčka?

A jak vznikl nápad? Co tě inspirovalo?

Na internetu je obrovské množství dat a informací. Každý den víc a víc. Celkově vidím obrovský potenciál v tom z tohoto množství dat vzít to, co bude pro konkrétního člověka relevantní. Co ho bude pravděpodobně zajímat a to mu nabídnout. Doporučování a tzv. Machine learning má tedy podle mě opravdu budoucnost. A proč právě móda? Móda patří k nejprodávanějším a zároveň nejrychleji rostoucím segmentům internetu. Módní eshopy zlepšují svůj zákaznický servis, aby postupně odbouraly strach z nákupu módy přes internet. V budoucnu tak podle mě tento trend určitě půjde nahoru.

Fasheebo má globální potenciál. Jaké s ním máš plány?

Právě spouštíme Fasheebo v ČR a prakticky ihned začneme zároveň pracovat na zahraničních mutacích projektu. V dubnu potom plánujeme vycestovat na pár týdnů na východní pobřeží USA, abychom lépe poznali místní trh, získali nové kontakty a případně sehnali investora. Být jedničkou mezi módními agregátory v USA je pro nás právě největší výzva.

Jaký je vlastně jeho byznys model? Jak to bude vydělávat?

Aktuálně je business model postavený na PPC a Affiliate systému. Žena u nás najde módu ze zahraničních eshopů s velice jednoduchým filtrováním a osobním doporučením na základě jejího vkusu a pokud si cokoli bude chtít koupit, přesměrujeme ji přímo na konkrétní produkt na eshopu, kde se dozví více informací a produkt si může objednat do ČR.

Do budoucna ale chceme, aby celý proces proběhl u nás. Přidáme tedy košík, do kterého si návštěvnice naskládají zboží z více obchodů, které si chtějí koupit a my za ni vyřídíme objednávku i platbu na všech obchodech pouze jedním krokem.

Zároveň chceme pracovat s daty, které získáme provozem projektu. Ty můžeme využít například k predikcím trendů v jednotlivých zemích, k vypracování doporučení pro jednotlivé eshopy atd.

Existují i konkurenční projekty?

Agregátory světové módy samozřejmě existují. Některé dělají i doporučení. Podle mého názoru jde ale doporučování dělat výrazně lépe, než jak to dělá konkurence. Ostatní projekty nabídnou například dotazník, kde máte vybrat jeden ze čtyř produktů nebo jednu ze čtyř značek atd. Tím je ale každý člověk omezený ve svém výběru, ve svém vkusu a prakticky volí “menší zlo”. My nikoho ve výběru vlastního vkusu neomezujeme a neškatulkujeme do určité skupiny nějakého módního stylu. Každá uživatelka Fasheeba má svou vlastní módní zeď a produkty doporučené přímo jí na míru.

fasheebo-logo

Fasheebo – aneb jak vymyslet název, když je na světě tolik internetových domén ve spojení se slovem „fashion“

V čem je nebo bude Fasheebo lepší?

Primárně v jednoduchosti a v doporučování. Naším cílem je mít tak jednoduchý web, aby každá žena intuitivně věděla, jak jej používat, aniž by Fasheebo předtím viděla. Na webu tak nenajdete jediný odkaz nebo tlačítko, u kterého nebudete předem vědět, co se stane, když na něj kliknete. V tomto jsme se třeba oproti betaverzi hodně poučili.

Tvůj asi dosud nejúspěšnější projekt byl Toprecepty.cz, nedávno jsem ale někde četl, že jsi jej možná opustil. Proč?

Toprecepty.cz jsem neopustil :-). Prodal jsem ale své podíly ve firmách Toppotraviny.cz a ChapskaZasilka.cz. Oba jsou to lokální projekty a já se chci spíše věnovat těm s globálním potenciálem. Toprecepty.cz jsou také lokální, ale už je provozuji 6 let a není úplně jednoduché od nuly vytvořit web s návštěvností 1 500 000 unikátních návštěvníků za měsíc (dle Google Analytics). Takže je to takové mé první dítě, které z domu nepustím jen tak. Zároveň v Topreceptech vidím ještě potenciál růstu na českém trhu, takže se jim ještě částečně věnuji.

A jak to vlastně začínalo? Co stojí za jejich úspěchem?

Našel jsem na internetu zajímavé téma (recepty), které stálo za lepší zpracování, než jaké weby s recepty před šesti lety nabízely. Rozhodl jsem se tedy udělat nový web s recepty a pokud možno lepší. Promyslel jsem funkce, které by můj nový web mohl oproti ostatním nabídnout, společně s Radkem Jurným, který web programuje dodnes, jsme vše nachystali, spustili a uživatelé ocenili nové funkce, které jsme pro ně připravili.

toprecepty

Toprecepty.cz – Liborův zatím nejúspěšnější projekt s návštěvností 1 500 000 unikátních návštěvníků za měsíc

Jaké byly tvé podnikatelské začátky?

Jako samouk jsem začal programovat asi ve dvanácti letech a v šestnácti jsem si řekl, že chci vytvořit vlastní projekt, o který se budu starat a který před mýma očima poroste. Potom jsem hledal to zajímavé téma, které půjde zpracovat lépe a našel právě recepty. Díky tomu, že mě ještě živili rodiče, jsem mohl první vydělané peníze reinvestovat zpět do projektu, takže než jsem v osmnácti založil první s.r.o., nepotřeboval jsem fakturace, právní věci atd.

Zažíval jsi při práci na svých projektech i frustraci, neúspěch nebo zdánlivě velké překážky? A jak se ti s nimi dařilo bojovat?

Samozřejmě, že se někdy daří více a někdy méně. Podle mě je ale potřeba překážky vnímat jako výzvy, které je třeba překonat a v tomto nikdy nepolevit. Spousta lidí dokáže brát překážky jako výzvy, ale když se nepodaří ji jednou překonat, vzdají to a najednou to není výzva, ale problém. Když se mi nepodaří nějakou překážku překonat, většinou si řeknu něco jako “wau, tak toto bude ještě oříšek :-)” a sám se těším, jak celou věc vyřeším a jak dopadne.

V čem všem teď vlastně jedeš? Kterým projektům se věnuješ?

Dříve jsem dělal spoustu projektů paralelně, zhruba před půl rokem jsem se ale rozhodl zaměřit se co nejvíce na jednu věc a tu dělat naplno. Proto jsem pár projektů prodal a ostatní do velké míry deleguji. Nejvíce se teď věnuji Fasheebu. Je to zhruba 70% Fasheebo, 20% Toprecepty, 10% ostatní. Zároveň přednáším na Vysoké škole Newton College v předmětu E-Business o základech internetového podnikání a externě pomáhám s několika vznikajícími projekty.

V byznysu máš pod sebou lidi, kteří jsou starší než ty, např. svého otce. Jak to funguje?

Funguje to parádně. Kolegové mě respektují díky mé vizi a výsledkům, které za sebou mám. A s otcem je to samozřejmě taky bez problémů.

Kolik lidí celkově zaměstnáváš?

Nemám moc rád pojem zaměstnávat lidi, nebo mít pod sebou zaměstnance atd. Zní to moc “víceúrovňově”. Jsme všichni kolegové a dohromady tvoříme team, který pracuje na konkrétním projektu. Na Fasheebu nás teď pracuje 5 a na Topreceptech 3. Plus několik lidí externě, kteří s námi pracují, jen když je potřeba.

Podařilo se ti realizovat již spoustu nápadů a vytvořit z nich ziskové projekty. Někdo by se mohl ptát jak dostat takový nápad?

Těch způsobů je samozřejmě několik. Můžete se inspirovat úspěšnými zahraničními projekty, dále můžete pragmaticky hledat zajímavé téma, které stojí za lepší zpracování (jako já založil Toprecepty). Možná nejlepším způsobem ale je se úplně obyčejně koukat kolem sebe a sledovat, na co sami nadáváte, na co nadávají vaši známí, rodina, okolí… a vždycky si položit otázku: ”Dalo by se to udělat líp?”, “Můžu být já ten, kdo to udělá líp?” atd. Když někdo na něco nadává, znamená to, že by to chtěl lepší … a pravděpodobně by za to i zaplatil. Každá taková nadávka na nějaký produkt nebo službu jsou tedy potenciální dveře k novému businessu.

Jak ale takový nápad efektivně a s co nejmenšími náklady ověřit?

Já se spíše řídím svou intuicí, protože lidi často neví, co chtějí, dokud to nemají, a dokud jim neukážete, co pro ně máte, nemá jejich zpětná vazba takový význam, jako když jim představíte hotový produkt. Alespoň to je má zkušenost.

Schválně jsme s kolegy zkusili, jak upřímně lidé odpovídají na dotazy ohledně nových projektů. Vymysleli jsme fiktivní slevový portál a nazvali jej “pršislev” (což je prostě šílený název!). Poté jsme se ptali známých i cizích lidí, co na název projektu říkají, a divili byste se, kolik jsme dostali reakcí typu: ”To je super, jakože prší slevy, to se mi líbí” atd.

topreceptyfb

Češi jsou mistři v nadávání, ale uvědomují si tak jako Libor, že každá taková nadávka na nějaký produkt nebo službu jsou potenciální dveře k novému businessu?

A jak zařídit realizaci a zpeněžení svého projektu?

Toto vnímám jako sérii určitých kroků, které je třeba na sebe správně napasovat. Vždycky je lepší, když si můžete dovolit projekt nejprve budovat, reinvestovat a potom až začít postupně vydělávat, až jste třeba jednička na nějakém trhu.

Jaký je podle tebe nejlepší způsob, jak se v praxi i psychicky vyrovnávat s konkurencí?

Konkurenci je podle mě třeba sledovat jen okrajově. Mít základní přehled. Budování vlastního projektu je podle mě mnohem důležitější, než se soustředit na projekty druhých. Je podle mě dobré projít konkurenci a to, co ostatní podle mě řeší dobře použít i na vlastním projektu. Pokaždé je ale potřeba přidat něco vlastního, projevit vlastní kreativitu a originalitu. Sledováním a kopírováním konkurence bude člověk vždy krok pozadu.

Jak se ti podniká v České republice?

Jinde jsem zatím nepodnikal, takže nemám srovnání, ale celkově jsem spokojený. Jsou tu pořád velké příležitosti a člověk denně naráží na něco, co by šlo udělat lépe. Úřady mi zatím nepřišly špatné. Když jsem se s něčím opozdil, vždy jsme vše v klidu vyřešili, jsou tu různé akcelerátory na podporu podnikání, spousta přednášek a inspirace…

Co bys chtěl, aby se u nás zlepšilo v oblasti podnikání?

Velký prostor tu vidím pro investory. Přijde mi, že investoři v Česku nejsou ochotni nést riziko. Investici sice lze v ČR získat, často ale investor svými požadavky sváže podnikateli ruce a tím mu spíše uškodí v budování businessu.

toppotraviny

Jsou ale i projekty, které Libor založil, zařídil, aby vydělávaly a následně v nich svůj podíl prodal – například Toppotraviny.cz

Jaké je tvoje poslání, životní sny a cíle?

Trocha filozofie ano? :-) … Mým životním cílem je žít užitečný život. Prožít život naplno, abych až budu jednou umírat a budu si rekapitulovat svůj život, jsem si upřímně mohl říci, že pokud bych měl možnost vrátit čas na začátek svého života, rozhodl bych se ho do velké míry prožít stejně. Samozřejmě bych spoustu věcí udělal nejspíše jinak, ale celkově si chci upřímně odpovědět, že jsem prožil dobrý život. Toto je hodně obecné, představím si pod tím spoustu konkrétních věcí, kterých chci v životě dosáhnout…

Které knihy doporučuješ, aby si lidé přečetli?

Tajemství (The Secret) – Rhonda Byrne

Tak kopni do té bedny – Seth Godin

Konec prokrastinace – Petr Ludwig

Kteří lidé jsou tvými (podnikatelskými) vzory?

Neřekl bych, že přímo vzory, ale hodně uznávám a respektuji například Steva Jobse. Z českých podnikatelů je to potom například Vít Vrba (webnode.com).

Co tě přimělo k tomu, že jsi začal podnikat?

Touha a chuť vybudovat něco vlastního, kde bude záležet na mých schopnostech, jestli uspěji nebo ne. Nemám strach z rizika, protože vím, že velké věci se bez rizika neobejdou.

Myslíš, že ti v úspěchu při podnikání nějak pomohl i tzv. zákon přitažlivosti?

Věřím, že ano. Nevím, jestli je to vesmír, Bůh nebo jakákoli jiná síla, ale věřím, že čemu člověk věří, to k sobě nějakým způsobem přitahuje.

Ty osobně máš za sebou bakalářské studium na Newton College v Brně, ale obecně myslíš si, že je pro mladé lidi, kteří chtějí podnikat, vysoká škola k něčemu?

Toto je hodně individuální. Vysoká škola podle mě rozhodně k něčemu je. Každý student podle mě sám cítí, jestli je škola pro něj přínosem nebo ne. Já jsem obecně zastáncem učení se spíše praktických věcí, které v životě mohu reálně využít, než memorování se teoretických citátů a pojmů, které budu znát do chvíle zkoušky. Takže pokud student vnímá, že většina času strávená na vysoké škole je pro něj užitkem, smysl to dává. Pokud to vnímá spíše naopak, je to k zamyšlení…

 

Co by podle tebe měli studenti dělat už během studia na výšce?

Získávat praktické zkušenosti. Mít titul je sice hezké, ale podle mě bude stále více důležité to, jak zvládnete řešit konkrétní situace. Ať už máte titul nebo ne, zaměstnavatel raději přijme někoho bez titulu, kdo originálně a kreativně vyřeší konkrétní úkol, než toho, kdo přinese papír a počítá s tím, že to je vše, co se od něj očekává.

Ideální podle mě je se zamyslet nad tím, kde chcete do budoucna pracovat. A jít si za tím. Jít za konkrétní pracovní příležitostí nebo ji sám vytvořit u konkrétního zaměstnavatele. Doba, kdy jeden člověk rozešle svůj životopis do 150 firem a čeká, je už doufám pryč … a pokud není, tak bude.

Jak se to dá všechno stihnout? Máš nějaké tipy na produktivní a efektivní využívání času?

Samozřejmě mám načtené knihy o time managementu. Já si smíchal více rad z různých zdrojů dohromady. Nejdůležitější je si uvědomit, co člověk chce dělat. Potom už je celkem jedno, jaké TO-DOčko si zvolíte nebo do kterého kvadrantu přesunete jaké činnosti (7 návyků skutečně efektivních lidí – Covey). Vše už pak můžete jen zlepšovat.

Jaké to je být ve 23 letech milionář? Změnilo to nějak tvůj život?

Peníze jsou podle mě prostředkem, který pomáhá k dosažení určitých cílů. Je ale dobré si uvědomit, že peníze nemají být tím cílem, tím smyslem, za kterým má člověk jít. Peníze mají být pouze prostředkem k dosažení hodnotnějších cílů… Toto se ale bez peněz chápe o dost složitěji.

liborhoreni1

Libor doufá, že doba, kdy člověk rozešle svůj životopis do 150 firem a čeká, už je pryč, a pokud není, tak brzy bude

Chtěl jsi podnikat odmalička? Nebo byl tvůj dětský sen úplně jiný?

Odmalička jsem pořád něco vyměňoval, kupoval, prodával, domlouval atd. Takže jsem nejspíše chtěl podnikat odmala, jen jsem nevěděl, že se tomu říká podnikání :-).

Říká se, že úspěšní lidé vstávají brzo ráno. V kolik hodin vstáváš ty?

Já si celkem rád pospím. Při studiu jsem celkem často vstával tehdy, až na budíku byly 4 cifry a žádná z nich nebyla nula. Teď ale do práce vstávám v 7:30, takže žádný extrém.

Pravidelně?

Až na výjimky, které si před sebou samým musím obhájit :-).

Na první pokus?

Na první.

A co víkendy?

Když je náročný sport nebo náročné pivečko, s ranním vstáváním další den nespěchám.

Jsi spíše introvert nebo extrovert?

Spíše extrovert.

Jaký je tvůj oblíbený citát?

“Jděte za svým štěstím a vesmír vám otevře dveře tam, kde předtím byly jen zdi.” Joseph John Campbell

A na závěr. Co bys doporučil nejen mladým lidem, kteří přemýšlejí, že by chtěli podnikat?

Člověk podle mě musí věřit svým myšlenkám, věřit ve své schopnosti a začít na základě toho jednat. Dostatek peněz, štěstí, příležitostí, času atd. nemusí přijít nikdy, je potřeba začít dělat to, čemu člověk věří. Čím dříve, tím lépe.

Psáno pro Objevit.cz.